Psychologie celoživotního vývoje - klíčové termíny Flashcards
(388 cards)
1
Q
Co jsou asimilace a akomodace podle Piageta?
A
Jsou to základní kognitivní procesy adaptace dítěte na prostředí pomocí úpravy mentálních struktur (schémat).
2
Q
Jak Piaget definuje vývoj ve vztahu k učení?
A
Vývoj předchází učení – vývoj vytváří předpoklady pro učení.
3
Q
Jaký je směr vývoje podle Piageta?
A
Vývoj probíhá „zevnitř ven“ – z vnitřní potřeby organismu adaptovat se na prostředí.
4
Q
Co znamená genetická epistemologie?
A
Piagetova teorie poznání, která zkoumá vývoj inteligence jako formy adaptace na prostředí.
5
Q
Jak probíhá učení podle Piageta?
A
Učení je aktivní konstrukce poznání prostřednictvím interakce s prostředím.
6
Q
Kolik vývojových stádií Piaget popsal?
A
Čtyři: senzomotorické, předoperační, konkrétních operací, formálních operací.
7
Q
Co je asimilace?
A
Začlenění nových informací do již existujících schémat.
8
Q
Uveď příklad asimilace.
A
Dítě zná „pes“ a nazve vlka „pes“.
9
Q
Co je akomodace?
A
Úprava nebo vytvoření nového schématu při setkání s informacemi, které nelze asimilovat.
10
Q
Uveď příklad akomodace.
A
Dítě pozná, že vlk není pes, a vytvoří nové schéma pro „vlk“.
11
Q
Co je ekvilibrace?
A
Proces hledání rovnováhy mezi asimilací a akomodací.
12
Q
Jak ekvilibrace ovlivňuje poznání?
A
K poznání dochází díky narušení rovnováhy novou zkušeností a jejím obnovením skrze akomodaci.
13
Q
Jaký je hlavní princip Piagetovy koncepce vývoje?
A
Adaptace prostřednictvím rovnováhy mezi asimilací a akomodací.
14
Q
Jaký je rozdíl mezi Piagetem a Vygotským v pojetí učení a vývoje?
A
Piaget: vývoj předchází učení. Vygotskij: učení předchází vývoji.
15
Q
Jak probíhá výzkum u Piageta?
A
Klinická metoda – rozhovory a pozorování dětí.
16
Q
Co ukazuje korálkový experiment?
A
Dítě nerozpozná nadtřídu nad podtřídou – omezení ve vývoji logického myšlení.
17
Q
Kde se poprvé objevují pojmy asimilace a akomodace?
A
V díle La naissance de l’intelligence chez l’enfant (1936).
18
Q
Co je podle Piageta „motor vývoje“?
A
Ekvilibrace – vede k reorganizaci poznávacích struktur při kognitivním konfliktu.
19
Q
Proč je učení podle Piageta aktivní proces?
A
Protože dítě si poznání samo konstruuje interakcí se světem, ne jen pasivně přijímá informace.
20
Q
Jak Piaget chápe poznání?
A
Jako výsledek biologického zrání a aktivní konstrukce dítětem.
21
Q
Co je Zóna nejbližšího vývoje (ZPD)?
A
Rozmezí mezi aktuální úrovní schopností dítěte (co zvládne samo) a potenciální úrovní, které dosáhne s pomocí zkušenější osoby.
22
Q
Kdo zavedl pojem ZPD?
A
Lev S. Vygotskij, ruský psycholog.
23
Q
Jaký je vztah učení a vývoje podle Vygotského?
A
Učení předchází vývoji – „učení táhne vývoj“.
24
Q
Jak se liší Vygotskij od Piageta ve vztahu učení a vývoje?
A
Piaget: vývoj předchází učení („zevnitř ven“); Vygotskij: učení předchází vývoji („zvnějšku dovnitř“).
25
V jakém rámci vznikají vyšší psychické funkce podle Vygotského?
V sociální interakci, teprve pak jsou internalizovány.
26
Co znamená „scaffolding“ (opora)?
Vědomé vedení dítěte zkušenější osobou, které se přizpůsobuje a postupně ustupuje, jak dítě získává samostatnost.
27
Jak se scaffolding využívá v praxi?
Např. při učení čtení, řešení úloh, řízené hře – pomoc ustupuje, jak dítě sílí.
28
Jaký je příklad ZPD v praxi (Annie a puzzle)?
Annie nedokáže složit puzzle sama, ale s otcovou pomocí se naučí strategii, kterou později zvládá sama.
29
Co ukazuje příklad dítěte Brittany?
Díky vedení matky se učí vést kontextově nezávislý rozhovor, což podporuje vývoj v ZPD.
30
Proč je ZPD důležitá pro vzdělávání?
Umožňuje cílit výuku na oblast, kde je dítě schopné pokroku s pomocí – efektivní rozvoj nových dovedností.
31
Co je hlavním motorem vývoje podle Vygotského?
Sociální interakce a kulturní zprostředkování.
32
Jak Vygotskij definuje vývoj?
Jako transformaci – přechod od biologických k vyšším (kulturním) psychickým funkcím.
33
Jaké 4 dimenze má ZPD podle doplněných poznámek?
Ontogenetická, mikrogenetická, fylogenetická, sociokulturní.
34
V jakém historickém období vznikl pojem ZPD?
Ve 30. letech 20. století.
35
K čemu slouží scaffolding v ZPD?
Umožňuje dítěti zvládnout náročnější úkoly pomocí přizpůsobené podpory.
36
Jaká je hlavní myšlenka sociokulturní teorie vývoje?
Vývoj začíná v kultuře a v sociálních vztazích, ne v jedinci samotném.
37
Co se myslí „internalizací“ ve Vygotského teorii?
Proces, kdy si dítě osvojuje sociálně zprostředkované zkušenosti a přeměňuje je na vnitřní poznávací struktury.
38
Jaký je význam vedené činnosti ve vývoji?
Dítě díky ní rozvíjí schopnosti, které by samo nezvládlo – růst v ZPD.
39
Jak probíhá učení ve Vygotského přístupu?
Jako společná aktivita, kde zkušenější partner pomáhá dítěti překročit aktuální schopnosti.
40
Proč je Vygotského teorie důležitá pro pedagogiku?
Umožňuje cílené a efektivní vzdělávání skrze podporu v ZPD a sociální interakci.
41
Co je ontogeneze?
Individuální vývoj jedince od početí po smrt, včetně psychických, tělesných a sociálních změn.
42
Co je základní charakteristikou vývoje?
Změna – rozvoj (pozitivní), stagnace (zpomalení), regrese (návrat).
43
Co je regrese ve vývoji?
Reverzní změna – návrat k dřívějšímu vývojovému stupni.
44
V jakých obdobích je regrese častá?
Dětství, adolescence, stáří.
45
Je regrese vždy patologická?
Ne – může být adaptivní a přirozená reakce na zátěž.
46
Co znamená stagnace?
Vývojová fáze bez výrazné změny, často s funkcí stabilizace.
47
Jakou funkci má stagnace ve vývoji?
Konsolidace dosažených změn, příprava na vývojový skok.
48
Co je psychická vývojová krize?
Stav vnitřní nerovnováhy vyvolaný změnou, který má potenciál vést k růstu.
49
Jaké jsou fáze vývojové krize?
1. Dezintegrace, 2. Maladaptivní reaktivita, 3. Adaptace, 4. Integrace.
50
Co je resilience?
Schopnost zvládat zátěž, zotavit se a pokračovat v adaptivním vývoji.
51
Je resilience stabilní vlastnost?
Ne – jde o dynamický proces ovlivněný osobností a prostředím.
52
Jaké jsou determinanty ontogeneze?
Genetika, prostředí, kultura, učení.
53
Co je epigeneze?
Interakční vývojový proces mezi genetikou a prostředím.
54
Jaké typy determinant vývoje rozlišujeme?
Nativistické (vnitřní), empiristické (vnější), interakční (kombinace).
55
Co je periodizace vývoje?
Strukturované členění vývoje na etapy dle oblasti (např. kognitivní, osobnostní).
56
Jaká je role periodizace v praxi?
Pomáhá diagnostikovat vývoj, porozumět úkolům a rizikům v různých etapách.
57
Co je zákonitost ve vývoji?
Vývoj probíhá v určitém typickém pořadí (např. řeč po motorice).
58
Co je celistvost vývoje?
Propojenost psychické, somatické a sociální složky.
59
Co je diferenciace a integrace?
Vývoj od jednoduchého ke složitému a spojování částí do celku.
60
Jaký je rozdíl mezi ontogenezí a fylogenezí?
Ontogeneze = vývoj jedince, fylogeneze = vývoj druhu.
61
Jak souvisí regrese a stagnace s krizí?
Mohou být adaptivními reakcemi na krizi a připravovat na vývojový růst.
62
Jaký je vztah mezi krizí a resiliencí?
Krize může aktivovat resilience a vést ke změně a posílení.
63
Co tvrdí Erikson o stagnaci?
Ve 7. stadiu vývoje může stagnace znamenat ohrožení generativity.
64
Jak vnímá regrese Freud?
Jako obranný mechanismus – únik do dřívějšího vývojového stupně.
65
Jaký výzkum popisuje regresi u dětí?
René Spitz – např. ztráta řeči po separaci od matky.
66
Co je Eriksonova teorie psychosociálního vývoje?
Teorie popisující vývoj člověka jako sérii 8 (resp. 9) psychosociálních stadií s vývojovými krizemi.
67
Jaký princip je základem Eriksonovy teorie?
Epigenetický princip – vývoj je geneticky daný, ale formovaný kulturou a prostředím.
68
Jaká je hlavní vývojová jednotka v Eriksonově teorii?
Psychosociální krize – konflikt dvou protikladných pólů.
69
Co je výsledkem úspěšného zvládnutí stadia?
Rozvoj psychosociální ctnosti (např. naděje, vůle, láska).
70
Jaké je 1. stadium podle Eriksona?
Důvěra vs. nedůvěra (0–1 rok) – výsledek: naděje.
71
Jaké je 2. stadium podle Eriksona?
Autonomie vs. stud a pochybnosti (1–3 roky) – výsledek: vůle.
72
Jaké je 3. stadium podle Eriksona?
Iniciativa vs. vina (3–6 let) – výsledek: záměr.
73
Jaké je 4. stadium podle Eriksona?
Snaživost vs. méněcennost (6–12 let) – výsledek: kompetence.
74
Jaké je 5. stadium podle Eriksona?
Identita vs. zmatení rolí (12–20 let) – výsledek: věrnost.
75
Jaké je 6. stadium podle Eriksona?
Intimita vs. izolace (20–40 let) – výsledek: láska.
76
Jaké je 7. stadium podle Eriksona?
Generativita vs. stagnace (40–65 let) – výsledek: péče.
77
Jaké je 8. stadium podle Eriksona?
Integrita ega vs. zoufalství (65+) – výsledek: moudrost.
78
Co je 9. stadium (doplněné později)?
Společenská integrovanost vs. odloučenost – v pozdním stáří, související se ztrátou autonomie.
79
Kdo navrhl 9. stadium?
Joan Eriksonová, manželka a spolupracovnice Erika Eriksona.
80
Jak Erikson rozšiřuje Freudovu teorii?
Zaměřuje se na psychosociální (nikoliv pouze psychosexuální) vývoj.
81
Jak se Eriksonova teorie využívá v praxi?
V psychoterapii, pedagogice, poradenství a psychologii stáří.
82
Co znamená „generativita“ ve 7. stadiu?
Péče o další generace, kreativita, společenský přínos.
83
Co může způsobit neúspěšné zvládnutí vývojové krize?
Regresi, stagnaci, psychické obtíže v dospělosti.
84
Proč je Eriksonova teorie považována za epigenetickou?
Protože vývoj je předurčen geneticky, ale kultivován prostředím a sociálními podmínkami.
85
Jaká kritika bývá vznesena vůči Eriksonovi?
Kulturní zkreslení, genderové stereotypy, přílišná linearita.
86
V čem spočívá přínos Eriksonovy teorie?
V propojení biologického, psychického a sociálního vývoje během celého života.
87
Jaký je hlavní cíl vývoje podle Eriksona?
Rozvoj identity, vztahů a smyslu života prostřednictvím zvládání krizí.
88
Co je periodizace podle Piageta?
Členění kognitivního vývoje dítěte do kvalitativně odlišných stadií, která následují v pevném sledu.
89
Na čem je založena Piagetova teorie?
Na genetické epistemologii – poznání se vyvíjí aktivní adaptací na prostředí a biologickým zráním.
90
Jaké jsou hlavní vývojové procesy podle Piageta?
Asimilace, akomodace, ekvilibrace (rovnováha mezi nimi).
91
Kolik Piaget popsal kognitivních stadií?
Čtyři: senzomotorické, předoperační, konkrétních operací, formálních operací.
92
Jaký je věk senzomotorického stádia?
0–2 roky.
93
Co se rozvíjí v senzomotorickém stádiu?
Smyslové vnímání a motorika; chápání stálosti objektu.
94
Co je stálost objektu?
Pochopení, že objekt existuje i mimo zrakové pole.
95
Vyjmenuj substádia senzomotorického období.
Reflexy, primární a sekundární kruhové reakce, koordinace, terciární reakce, zvnitřnění schémat.
96
Jaký je věk předoperačního stádia?
2–7 let.
97
Co charakterizuje předoperační stádium?
Symbolické myšlení, egocentrismus, neschopnost reverzibility a konzervace.
98
Jaká jsou substádia předoperačního období?
Symbolické funkce (2–4 r.), intuitivní myšlení (4–7 r.).
99
Co je egocentrismus v předoperačním stádiu?
Dítě nechápe perspektivu jiných osob.
100
Co znamená konzervace?
Pochopení, že množství zůstává stejné i při změně vzhledu.
101
Jaký je věk stádia konkrétních operací?
7–11 let.
102
Co dítě zvládá v konkrétních operacích?
Logické operace s konkrétními objekty: konzervace, reverzibilita, klasifikace.
103
Co znamená reverzibilita?
Schopnost mentálně obrátit operaci.
104
Co je decentrace?
Schopnost zaměřit se na více aspektů problému současně.
105
Jaký je věk stádia formálních operací?
11/12 až 15/20 let.
106
Co se rozvíjí ve stádiu formálních operací?
Abstraktní, hypotetické a deduktivní myšlení; metakognice.
107
Co ukazuje korálkový experiment?
V předoperačním stadiu dítě nerozpozná nadtřídu – selhává v klasifikaci množin.
108
Jaký je význam metakognice?
Schopnost myslet o vlastním myšlení – plánování, reflexe.
109
Jaká je Piagetova hlavní teze o vývoji?
Vývoj je vnitřně řízený, probíhá „zevnitř ven“.
110
Kdo navázal na Piageta s kritikou plynulosti vývoje?
Neopiagetovci, např. Kurt Fischer.
111
Co je postformální myšlení?
Myšlení dospělého – chápe relativitu, dialektiku, nejistotu.
112
V čem je Piagetova teorie považována za univerzální?
Stadia se objevují ve stejném sledu u všech dětí, liší se jen tempo.
113
Kdo je autorem pojmu “emerging adulthood”?
Jeffrey Jensen Arnett.
114
Co označuje pojem “emerging adulthood”?
Období mezi koncem adolescence a začátkem dospělosti (cca 18–25 let).
115
Jaké jsou hlavní rysy emerging adulthood podle Arnetta?
Identitní průzkum, nestabilita, zaměření na sebe, pocit mezičasu, možnosti a naděje.
116
Je emerging adulthood univerzální vývojovou fází?
Ne – vyskytuje se především v západních kulturách.
117
Jaké faktory vedly ke vzniku emerging adulthood?
Prodloužené vzdělávání, odklad ekonomické nezávislosti a manželství, změna společenských očekávání.
118
Jaké jsou hlavní oblasti, které mladý člověk zkoumá v tomto období?
Práce, vztahy, hodnoty, životní styl.
119
Co je typické pro psychologii emerging adulthood?
Identitní difúze + aktivní experimentování.
120
Jaké rizikové chování je s tímto obdobím spojeno?
Nechráněný sex, riskantní jízda, impulzivní rozhodování.
121
Jaké poznatky přináší neurovědy k emerging adulthood?
Mozek (zejména prefrontální kortex) není plně vyzrálý až do 25 let.
122
Které mozkové oblasti souvisejí s dozráváním v emerging adulthood?
Prefrontální kortex – rozhodování, impulzní kontrola, seberegulace.
123
Co ukázal výzkum Crone et al. (2006) a Gogtay et al. (2004)?
Že mozek dozrává až v polovině 20. let – biologické vysvětlení zvýšené impulzivity.
124
Co zjistil Roisman et al. (2004)?
Emerging adults mají největší problémy s adaptací v oblasti kariéry a romantických vztahů.
125
Jaké jsou vývojové úkoly podle Roismana?
Akademická oblast, přátelství, sociální normy, práce, romantické vztahy.
126
Které domény jsou v emerging adulthood nejvíce problematické?
Kariéra a romantické vztahy.
127
Jak se liší přátelství a studium od adolescence?
Jsou relativně kontinuální – méně náročné na nové dovednosti.
128
Jak Arnett definuje subjektivní vnímání emerging adulthood?
Pocit, že člověk není ještě dospělý, ale už ani dítě.
129
Jak Arnett popisuje demografii tohoto období?
Nestabilní – časté změny práce, bydliště, vztahů.
130
Kde emerging adulthood typicky nevzniká?
V rozvojových zemích – tam je přechod do dospělosti strukturálně pevně daný.
131
Proč je emerging adulthood důležitým konceptem?
Vyplňuje mezeru mezi adolescentní a dospělou identitou v moderních společnostech.
132
V čem se Arnettova koncepce liší od Eriksonovy?
Arnett přidává nové vývojové období mezi Eriksonova stádia identity a intimity.
133
Co je Freudova periodizace vývoje?
Teorie psychosexuálního vývoje, která popisuje vývoj osobnosti skrze 5 fází souvisejících s libidem a erogenními zónami.
134
Na čem je Freudova teorie založena?
Na působení pudů (zejména libida) a nevědomých konfliktů mezi id, egem a superegem.
135
Kdo je autorem teorie psychosexuálního vývoje?
Sigmund Freud (1856–1939), zakladatel psychoanalýzy.
136
Jak Freud chápe osobnost?
Jako souboj tří složek: id (pudy), ego (realita), superego (morálka).
137
Co je id?
Nevědomá složka osobnosti, zdroj libida, pudů a impulzivního chování.
138
Co je ego?
Realistická složka osobnosti, zprostředkovává mezi id a superegem.
139
Co je superego?
Morální složka osobnosti, reprezentuje svědomí a společenské normy.
140
Co je fixace?
Zaseknutí ve vývojové fázi, které se může v dospělosti projevit nevhodným chováním.
141
Jaké je 1. stádium vývoje podle Freuda?
Orální (0–1 rok) – uspokojení přes ústa (sání, krmení).
142
Jaký je možný důsledek fixace v orální fázi?
Pasivita, přejídání, kouření.
143
Jaké je 2. stádium vývoje podle Freuda?
Anální (1–3 roky) – kontrola vyměšování.
144
Jaký je možný důsledek fixace v anální fázi?
Pořádkumilovnost nebo chaotičnost.
145
Jaké je 3. stádium vývoje podle Freuda?
Falické (3–6 let) – zaměřeno na genitálie a identifikaci s rodičem.
146
Co je Oidipovský komplex?
Vztah chlapce k matce a rivalita s otcem ve falické fázi.
147
Co je Elektrin komplex?
Vztah dívky k otci, závist penisu, rivalita s matkou.
148
Jak se řeší Oidipovský/Elektra komplex?
Identifikací s rodičem stejného pohlaví → rozvoj superega.
149
Jaké je 4. stádium vývoje podle Freuda?
Latentní (6–12 let) – potlačení sexuálních pudů, zaměření na učení a sociální vztahy.
150
Jaké je 5. stádium vývoje podle Freuda?
Genitální (od puberty) – zralá sexualita, intimní vztahy.
151
Co je hlavním tématem genitální fáze?
Vytváření vyrovnané osobnosti a zdravých vztahů.
152
Jak Freud získával poznatky pro svou teorii?
Z klinické praxe, analýzy dospělých pacientů – nikoli experimentálně.
153
Co jsou obranné mechanismy?
Strategie ega k potlačení konfliktu (např. vytěsnění, projekce).
154
Jak Freudův přístup ovlivnil psychologii?
Byl zakladatelem vývojové psychologie jako disciplíny zaměřené na osobnost.
155
Proč je Freudova teorie kontroverzní?
Nedostatek empirických důkazů, zaměření na sexualitu, kulturní omezenost.
156
Jaký je význam Freudovy teorie dnes?
Historický základ vývojové psychologie a inspirace pro další autory (např. Erikson).
157
Co je kognitivní vývoj?
Proces, kterým si jedinec osvojuje poznávací funkce jako myšlení, paměť, pozornost a řešení problémů.
158
Jak Piaget chápe kognitivní vývoj?
Jako kvalitativní změny ve struktuře myšlení v návaznosti na biologické zrání.
159
Co je schéma podle Piageta?
Mentální struktura pro organizaci poznatků.
160
Co je asimilace?
Začlenění nových informací do existujících schémat.
161
Co je akomodace?
Úprava schématu v reakci na nové informace.
162
Co je ekvilibrace?
Rovnováha mezi asimilací a akomodací – hnací síla vývoje.
163
Kolik Piaget rozlišuje stadií kognitivního vývoje?
Čtyři: senzomotorické, předoperační, konkrétní operace, formální operace.
164
Jaký je věk senzomotorického stádia?
0–2 roky.
165
Co se rozvíjí v senzomotorickém stádiu?
Myšlení prostřednictvím smyslů a pohybu; trvalost objektu.
166
Jaký milník je typický pro senzomotorické stádium?
Trvalost objektu – pochopení, že věc existuje, i když ji nevidím.
167
Jaký je věk předoperačního stádia?
2–7 let.
168
Co charakterizuje předoperační stádium?
Symbolické myšlení, egocentrismus, magické myšlení.
169
Co dítě ještě neumí v předoperačním stadiu?
Reverzibilitu, konzervaci, decentraci.
170
Jaký je věk stádia konkrétních operací?
7–11 let.
171
Co je reverzibilita?
Schopnost mentálně obrátit činnost zpět.
172
Co je konzervace?
Pochopení, že množství zůstává stejné i při změně vzhledu.
173
Co je decentrace?
Schopnost zohlednit více hledisek současně.
174
Co je klasifikace?
Schopnost třídit objekty podle více kritérií.
175
Co je seriace?
Schopnost seřazovat objekty podle určitého znaku.
176
Jaký je věk formálních operací?
11/12–15/20 let.
177
Co charakterizuje formální operace?
Abstraktní, hypoteticko-deduktivní myšlení.
178
Co umožňuje formální myšlení?
Uvažování o možnostech, budoucnosti, logických kombinacích.
179
Co je postformální myšlení?
Uvažování v kontextu, relativitě, nejednoznačnosti – typické pro dospělost.
180
Kdo popsal postformální myšlení?
Arlinová a další autoři.
181
Co je metakognice?
Schopnost uvažovat o vlastním myšlení, včetně jeho limitů.
182
Jaký experiment ukazuje pochopení konzervace?
Přelévání vody do různých sklenic – dítě chápe, že objem se nemění.
183
Jak Piaget zkoumal děti?
Pomocí kazuistik a pozorování, často na vlastních dětech.
184
Jak se vývoj myšlení podle Piageta mění?
Od konkrétního vnímání k abstraktnímu uvažování.
185
Co je vývoj osobnosti?
Proces utváření jedinečných psychologických charakteristik určujících myšlení, cítění a chování.
186
Co je identita?
Sebeuvědomění – kdo jsem, kam patřím, jaký je můj vztah ke světu.
187
Které období je klíčové pro vývoj identity?
Adolescence (cca 12–19 let).
188
Kdo vytvořil teorii psychosociálního vývoje?
Erik Erikson.
189
Kolik stadií má Eriksonova teorie?
Osm (plus jedno doplněné jeho ženou).
190
Jak Erikson chápe vývoj?
Jako sérii psychosociálních krizí, které vedou k formování osobnosti.
191
Jaké je Eriksonovo stadium zaměřené na identitu?
Identita vs. zmatení rolí.
192
Jaký je výsledek úspěšného vyřešení krize identity?
Zralé sebepojetí a schopnost životního závazku.
193
Co je moratorium podle Eriksona/Marcii?
Aktivní hledání identity bez konečného rozhodnutí.
194
Kdo rozvinul Eriksonovu teorii do 4 stavů identity?
James Marcia.
195
Jaké jsou 4 stavy identity podle Marcii?
Difúzní, přijatá, moratorium, dosažená.
196
Co je difúzní identita?
Absence hledání i závazku – nejistota, pasivita.
197
Co je dosažená identita?
Výsledek aktivního hledání a přijetí rozhodnutí o sobě.
198
Kdo je Zoe Meltzoff?
Psycholožka, která zkoumá vývoj “self” u malých dětí.
199
Co je implicitní self podle Meltzoffa?
Rané sebepojetí dítěte před vznikem jazyka.
200
Co ukázal Meltzoff & Moore (1977)?
Novorozenci dokážou imitovat – první známka sebeuvědomění.
201
Jaký je význam rodiny ve vývoji identity?
Rodiče formují osobnost dítěte skrze výchovu, osobnostní rysy a vztahové vzorce.
202
Co je transakční model vývoje?
Osobnost se vyvíjí v dynamické interakci genetických a sociálních faktorů.
203
Které rysy rodičů příznivě ovlivňují dítě?
Přívětivost a svědomitost.
204
Co může vést k maladaptaci dítěte?
Psychopatologie rodiče, nízká svědomitost, vysoký neuroticismus.
205
Co znamená epigeneze ve vývoji identity?
Vývoj vzniká vzájemným působením genetických predispozic a prostředí.
206
Jaký význam má pořadí narození pro vývoj identity?
Ovlivňuje role v rodině, vztahy a výchovné styly.
207
Co znamená nesdílené prostředí?
Odlišné zkušenosti dětí ve stejné rodině – přispívá k rozdílům v osobnosti.
208
Jaké stadium Eriksona se týká intimity?
Intimita vs. izolace – schopnost tvořit blízké vztahy.
209
Co je vývojová krize?
Přirozený konflikt, který může vést k růstu nebo stagnaci.
210
Co je školní zralost?
Úroveň vývoje dítěte, která mu umožňuje úspěšně zvládat požadavky školy.
211
V jakém věku se obvykle posuzuje školní zralost?
Před nástupem do 1. třídy, okolo 6 let.
212
Proč není školní zralost jen intelektová připravenost?
Zahrnuje i tělesné, sociální, emoční a motivační aspekty.
213
Kdo zdůrazňuje kompetenci jako vývojový úkol školního věku?
Erik Erikson (stadium přičinlivost vs. méněcennost).
214
Jaké je riziko nezralosti při vstupu do školy?
Frustrace, školní neúspěch, nízké sebevědomí, riziko poruch chování.
215
Co je tělesná zralost?
Dobré zdraví, rozvinutá jemná a hrubá motorika, výdrž.
216
Co je kognitivní zralost?
Dostatečná slovní zásoba, chápání, paměť a logické myšlení.
217
Co je sociální zralost?
Schopnost spolupráce, dodržování pravidel, samostatnost.
218
Co je emoční zralost?
Schopnost ovládat emoce, zvládat frustraci.
219
Co je motivační zralost?
Chuť učit se, zájem o školní činnosti a nové informace.
220
Co znamená gramotnost?
Schopnost číst, psát, porozumět textu – závisí na kognitivním a jazykovém vývoji.
221
Které schopnosti jsou předpokladem gramotnosti?
Rozvinutá řeč, fonematické uvědomění, pozornost, paměť.
222
Jaké faktory přispívají ke školní připravenosti?
Předškolní vzdělávání, jazykové programy, podnětné prostředí.
223
Co znamená “achievement” v testech školní připravenosti?
Získané znalosti a dovednosti.
224
Co znamená “intelligence” v testech školní připravenosti?
Obecná mentální kapacita dítěte.
225
Jaký test se používá k hodnocení školní zralosti v ČR?
Test školní zralosti Jiráska–Kollárové.
226
Jaké oblasti test sleduje?
Kresbu postavy, sluchové rozlišování, orientaci, paměť, řeč.
227
Co je častější příčinou školního selhání než nízké IQ?
Nezralost v oblasti sebeovládání a motivace.
228
Co zmiňuje Piaget o kognitivním vývoji v tomto věku?
Rozvoj konkrétních operací – konzervace, klasifikace, logika.
229
Jakou vývojovou ctnost získává dítě podle Eriksona ve školním věku?
Kompetence – pocit, že “něco dokážu”.
230
Kdo zavedl pojem „vynořující se dospělost“?
Jeffrey Arnett (2000).
231
Co označuje vynořující se dospělost (emerging adulthood)?
Období přechodu mezi adolescencí a dospělostí (18–25/29 let).
232
Jaké jsou typické znaky emerging adulthood?
Hledání identity, nestabilita, sebezaměření, pocit “mezi”, možnosti.
233
Co je etablovaná dospělost?
Období po 26–30 letech, charakterizované stabilitou a trvalými závazky.
234
V jakých kulturách se emerging adulthood vyskytuje?
V individualizovaných, postindustriálních společnostech (zejména západních).
235
Co je hlavní příčinou vzniku emerging adulthood?
Sociální změny – delší vzdělávání, pozdější vstup na trh práce, oddalování rodiny.
236
Co znamená „pocit mezi“?
Jedinec se necítí být ani adolescentem, ani dospělým.
237
Co je hlavním zaměřením vynořující se dospělosti?
Sebeobjevování, hledání osobní a profesní identity.
238
Jak se projevuje nestabilita v emerging adulthood?
Časté změny práce, vztahů, bydlení.
239
Co je sebezaměření podle Arnetta?
Důraz na vlastní růst, sebezkoumání, rozhodování bez závazků.
240
Jaké rizikové chování se v tomto období často objevuje?
Riskování – alkohol, nechráněný sex, impulzivní rozhodování.
241
Proč dochází k rizikovému chování v EA?
Mozkové oblasti pro sebekontrolu dozrávají až ve 20. letech.
242
Které mozkové funkce se v EA vyvíjejí?
Sebekontrola, plánování, impulzní regulace (prefrontální kortex).
243
Kdo popsal 5 domén vývojových úkolů v EA?
Glenn Roisman.
244
Jaké jsou domény podle Roismana?
Akademická, přátelská, chování, pracovní, romantická.
245
Ve kterých doménách má mladý člověk největší potíže?
Pracovní a romantická – vyžadují nové strategie.
246
Jaké vývojové stadium popisuje Erikson pro ranou dospělost?
Intimita vs. izolace.
247
Co je hlavním úkolem v Eriksonově fázi intimita vs. izolace?
Navázání hlubokých vztahů, přijetí závazků.
248
Jaký je rozdíl mezi emerging a etablovanou dospělostí?
Emerging = hledání a zkoumání; etablovaná = stabilita a závazky.
249
Co ukázal výzkum Galambos, Turner & Tilton-Weaver (2005)?
Mladí se necítí být dospělí až do 25 let.
250
Co zjistili Crone a Gogtay (2004, 2006)?
Mozek dozrává ve 20. letech – ovlivňuje chování mladých.
251
Jaká je role identity v emerging adulthood?
Aktivní formování profesní a osobní identity.
252
Jak se liší identita v EA od dospívání?
Pokračuje hledání, ale s větší samostatností a odpovědností.
253
Kdy nastává přechod do etablované dospělosti?
Obvykle po 26. roce, s dosažením životní stability.
254
Jak vývojová psychologie chápe smrt?
Jako přirozenou a závěrečnou součást ontogeneze – vývoje člověka.
255
Co znamená smrt z psychologického hlediska?
Ztráta autonomie, uzavírání bilancí, smíření s konečností, přijetí ztráty.
256
Ve kterém stádiu Eriksonovy teorie je smrt tématem?
Ve stáří: Ego integrita vs. zoufalství.
257
Jaký je vývojový úkol ve stáří podle Eriksona?
Dosáhnout ego integrity – smíření se s vlastním životem a smrtí.
258
Co nastává, pokud starý člověk smrt nepřijme?
Zoufalství, lítost, strach ze smrti, pocit promarněného života.
259
Jak se nazývá deváté stadium podle Joan Eriksonové?
Společenská integrovanost vs. odloučenost.
260
Co charakterizuje deváté stadium?
Ztráta blízkých, regrese, zhoršení zdraví, přijetí konečnosti života.
261
Co je klinická smrt?
Zástava srdce a dechu – resuscitace ještě možná.
262
Co je mozková smrt?
Nevratná ztráta mozkové činnosti – legální definice smrti.
263
Co je sociální smrt?
Moment, kdy je člověk okolím považován za mrtvého (symbolické ukončení života).
264
Co je cílem hospicové péče?
Důstojné umírání, emoční podpora, kvalita života, zapojení rodiny.
265
Co je paliativní péče?
Péče o umírajícího zaměřená na úlevu od bolesti a komfort, ne na léčbu.
266
Jaké jsou typy hospicové péče?
Domácí péče, specializovaná zařízení, nemocniční programy.
267
Co tvrdí filozofie hospice o smrti?
Smrt je přirozená součást života, nikoli selhání medicíny.
268
Kdo vytvořil model pěti fází smiřování se se smrtí?
Elisabeth Kübler-Ross (1969).
269
Jaké jsou fáze podle Kübler-Rossové?
Popření, hněv, smlouvání, deprese, smíření.
270
Na koho se vztahuje model Kübler-Rossové?
Na umírající i na pozůstalé – fáze truchlení.
271
Co je Terror Management Theory?
Teorie zvládání strachu ze smrti pomocí kulturních systémů významu.
272
Co pomáhá lidem zvládat vědomí smrti podle TMT?
Náboženství, tradice, hodnoty, odkaz – posilují pocit smyslu.
273
Jaký citát shrnuje Eriksonovo stáří?
„Jsem to, co po mně zůstane.“
274
Jaký je smysl smrti ve vývojové psychologii?
Uzavření vývoje, přijetí konečnosti, potenciál osobního růstu.
275
Jaké věkové období označujeme jako mladší školní věk?
6 až 12 let – od nástupu do školy po začátek puberty.
276
Co je hlavním rysem tohoto období z hlediska vývoje?
Stabilizace, systematické učení, rozvoj pracovních návyků a identity.
277
Jaká vývojová fáze podle Piageta odpovídá mladšímu školnímu věku?
Stádium konkrétních operací (7–11 let).
278
Jaké kognitivní dovednosti se rozvíjejí podle Piageta?
Konzervace, reverzibilita, klasifikace, decentrace.
279
Jaké je vývojové stadium podle Eriksona pro tento věk?
Přičinlivost vs. méněcennost.
280
Co znamená „kompetence“ v Eriksonově teorii?
Pocit, že dítě něco dokáže, je schopné, úspěšné.
281
Co se stane při neúspěchu v Eriksonově stadiu?
Pocit méněcennosti, nejistota, nízká motivace.
282
Jaké jsou hlavní fyzické změny v tomto věku?
Růst výšky a hmotnosti, jemná motorika, tělesná stabilita.
283
Jak se mění motorika v mladším školním věku?
Zlepšení koordinace, rozvoj jemné motoriky.
284
Jaké poznávací schopnosti se rozvíjejí?
Paměť, pozornost, logika, metakognice.
285
Co znamená „metakognice“?
Schopnost přemýšlet o vlastním myšlení.
286
Jaký vztah k autoritám se vyvíjí?
Dítě chápe pravidla, může je reflektovat a zpochybňovat.
287
Jaké jsou sociální změny v tomto věku?
Růst významu vrstevníků, přátelství, kooperace.
288
Jaké schopnosti se rozvíjejí sociálně?
Empatie, spolupráce, kompromis, přijetí norem.
289
Co znamená emoční stabilizace v tomto věku?
Dítě lépe ovládá emoce, dokáže se zklidnit a zhodnotit situaci.
290
Jak se vyvíjí sebehodnocení?
Zakládá se na výkonu a srovnávání s ostatními.
291
Jaký je vztah mezi výkonem a sebehodnocením?
Úspěch posiluje sebedůvěru, neúspěch ji oslabuje.
292
Jaké vývojové milníky jsou typické v oblasti morálky?
Přechod od egocentrismu k porozumění pravidlům a spravedlnosti.
293
Jaké výzvy přináší školní prostředí?
Nutnost přizpůsobení se normám, disciplína, výkonové hodnocení.
294
Co se děje v oblasti přátelství?
Vznikají trvalejší a hlubší vztahy – sdílení, důvěra.
295
Jaký typ experimentu je typický pro testování kognitivních schopností v tomto věku?
Piagetův test konzervace (např. s vodou ve sklenicích).
296
Jaká morální dilemata používá Kohlberg?
Příběhy o rozhodování mezi pravidly a etickými hodnotami.
297
Co je hlavní vývojová výzva tohoto období?
Budování kompetence, zvládání výkonových a sociálních nároků.
298
Co je puberta?
Období biologického dozrávání a pohlavních změn – začíná kolem 10–14 let u dívek a 11–16 let u chlapců.
299
Jaký hormonální systém spouští pubertu?
Hypotalamo–hypofyzárně–gonadální osa.
300
Co je adolescence?
Psychosociální vývojové období následující po pubertě, cca 12–18(25) let.
301
Jaký je hlavní psychosociální úkol adolescence dle Eriksona?
Vybudovat stabilní identitu (konflikt: identita vs. zmatení rolí).
302
Co znamená moratorium podle Marcii?
Aktivní hledání identity bez finálního rozhodnutí.
303
Jaké tělesné změny nastávají v pubertě?
Růstový spurt, vývoj sekundárních pohlavních znaků, změny proporcí.
304
Kdy nastává menarche?
První menstruace – u dívek kolem 12 let (individuálně).
305
Co je stadium formálních operací podle Piageta?
Myšlení je abstraktní, logické, hypotetické – od cca 12 let.
306
Co znamená metakognice?
Uvědomění si vlastního myšlení a schopnost nad ním reflektovat.
307
Jaké emoční změny provázejí adolescenci?
Nestabilita, intenzivní prožívání, hluboké vztahy, sebereflexe.
308
Jaké sociální změny jsou typické?
Osamostatňování se od rodičů, význam vrstevníků, partnerské vztahy.
309
Co je difúzní identita?
Stav, kdy jednotlivec ani nehledá, ani nevytváří jasné identity.
310
Co je dosažená identita podle Marcii?
Stav po hledání a rozhodnutí – stabilní identita a závazek.
311
Jaký vliv mají vrstevníci v adolescenci?
Zdroj podpory, ale i tlaku; důležití pro formování identity.
312
Jak se proměňuje myšlení v adolescenci?
Dospívající dokáže myslet o možnostech, budoucnosti, etice.
313
Co je hlavním vývojovým úkolem adolescence?
Hledání „kdo jsem“, samostatnost, odpovědnost, budoucí směřování.
314
Jaké jsou rizika tohoto období?
Krize identity, tlak skupiny, úzkosti, poruchy příjmu potravy, deprese.
315
Co znamená pojem seberegulace?
Schopnost řídit své chování, emoce a impulzy – vyvíjí se v mozku až po 20. roce.
316
Jaké jsou hlavní kognitivní milníky adolescence?
Abstrakce, morální myšlení, ideologie, schopnost plánování.
317
Jaké jsou klíčové vývojové výzvy adolescence?
Přijetí těla, sebevědomí, vztahy, školní a profesní směřování.
318
Kdo zavedl pojem „vynořující se dospělost“?
Jeffrey Arnett (2000)
319
Jaký je typický věk pro emerging adulthood?
Přibližně 18–25 (až 29) let
320
V jakém kontextu vzniká emerging adulthood?
V západních postindustriálních společnostech s prodlouženým vzděláváním a oddalováním závazků
321
Jaké je hlavní fyzické specifikum tohoto období?
Dokončování neurobiologického vývoje, zejména prefrontálního kortexu
322
Jak se mění kognitivní schopnosti?
Dochází k rozvoji postformálního myšlení: relativismus, metakognice, flexibilita
323
Jaké emoční změny nastávají?
Emoční samoregulace, zvládání nejistoty, introspekce, hledání rovnováhy
324
Jaké sociální změny jsou typické?
Osamostatnění od rodičů, budování partnerských vztahů, volba kariéry
325
Jaké jsou 5 charakteristik emerging adulthood dle Arnetta?
Zkoumání identity, nestabilita, sebezaměření, pocit „mezi“, možnosti
326
Co znamená “pocit mezi” v rámci emerging adulthood?
Jedinec se necítí být ani adolescentem, ani dospělým
327
Co je hlavní vývojový úkol tohoto období?
Nalezení směru, vytvoření identity a životního závazku
328
Co znamená postformální myšlení?
Uvažování v kontextu, přijetí relativismu a nejistoty, praktické řešení problémů
329
Jaké typy výzev mladí dospělí nejčastěji zažívají?
Nejistota ohledně budoucnosti, tlak na rozhodnutí, hledání rovnováhy mezi svobodou a odpovědností
330
Kdy mozkově „dospíváme“ dle výzkumů?
Plná zralost mozku (zejména prefrontálního kortexu) nastává kolem 25 let
331
Které oblasti života jsou nejvíce nestabilní?
Vztahy, práce, bydlení
332
Co zjistili Galambos, Turner & Tilton-Weaver (2005)?
Mnoho mladých se necítí být plně dospělými až do cca 25 let
333
Jak se mění vztah k rodičům?
Dochází k oddělení – emočnímu, finančnímu i hodnotovému
334
Co uvádí Kins & Beyers (2010)?
Identita se formuje i po adolescenci, často až v pozdních 20 letech
335
Co je typické pro emoční vývoj v této fázi?
Emoce jsou stabilnější, ale přetrvává vnitřní nejistota a potřeba sebereflexe
336
Jakou roli hraje praktická inteligence?
Pomáhá v reálném rozhodování, orientaci v nejasných a nových situacích
337
Jaký je vztah mezi optimismem a nejistotou?
Vysoké životní očekávání se často pojí s vnitřními pochybnostmi a tlakem na volby
338
Jaké období označujeme jako ranou dospělost?
Období cca od 20/22 do 30/32 let, fáze mezi vynořující a střední dospělostí
339
Jaký psychosociální konflikt podle Eriksona odpovídá rané dospělosti?
Intimita vs. izolace
340
Co je cílem stadia intimita vs. izolace?
Navázání hlubokého, intimního vztahu bez ztráty vlastní identity
341
Jaká ctnost vzniká úspěšným zvládnutím Eriksonova konfliktu rané dospělosti?
Láska
342
Jaké úkoly mladé dospělosti popisuje Havighurst?
Výběr partnera, manželství, rodina, práce, občanská odpovědnost
343
Co popisuje Gordon Allport jako znaky zralé osobnosti?
Realismus, emocionální stabilita, hlubší vztahy, sebeuvědomění
344
Kdy člověk dosahuje vrcholu fyzických schopností?
V období rané dospělosti – kolem 20–30 let
345
Co znamená primární stárnutí?
Pozvolné biologické změny po 30. roce – např. kůže, metabolismus, zrak
346
Jaký typ myšlení se rozvíjí v rané dospělosti?
Postformální myšlení – relativismus, dialektika, praktičnost
347
Co je postformální myšlení?
Uvažování v kontextu, akceptace nejistoty a protikladů, životní moudrost
348
Jaké emoční změny jsou typické pro ranou dospělost?
Emoční stabilita, hlubší vztahy, empatie
349
Jak se mění sociální vazby v tomto období?
Osamostatnění, budování partnerství, přátelství, pracovní vztahy
350
Jakou roli hraje práce v rané dospělosti?
Zdroj identity, autonomie a ekonomické nezávislosti
351
Jaké jsou výzvy kariéry v rané dospělosti?
Výběr profese, stabilizace kariéry, riziko vyhoření
352
Jaké výzvy přináší partnerství a rodičovství?
Hledání rovnováhy, adaptace na nové role, krize v partnerství
353
Jaká jsou rizika zdraví v této etapě?
Úrazy, násilí, zneužívání návykových látek, duševní poruchy
354
Jaká témata se pojí se sexualitou v tomto věku?
Integrace biologických, emocionálních a sociálních aspektů, genderová identita
355
Jaký je hlavní vývojový úkol této etapy?
Navázání trvalého vztahu, přijetí odpovědnosti, etablace identity
356
Jaké jsou hlavní milníky rané dospělosti?
Vlastní bydlení, kariérní rozhodnutí, intimní vztah, případně rodičovství
357
Jaké kognitivní schopnosti se v této fázi rozvíjejí?
Praktická inteligence, profesní specializace, plánování
358
Jaké věkové období zahrnuje střední dospělost?
Přibližně 35–65 let
359
Jaké věkové období označujeme jako pozdní dospělost?
65 let a více
360
Jaký je Eriksonův konflikt pro střední věk?
Generativita vs. stagnace
361
Jaký je vývojový úkol střední dospělosti dle Eriksona?
Péče o další generaci, produktivita
362
Jaký je Eriksonův konflikt v pozdní dospělosti?
Integrita vs. zoufalství
363
Co znamená generativita?
Zájem o výchovu, předávání hodnot, společenský přínos
364
Jaká ctnost vzniká v pozdní dospělosti podle Eriksona?
Moudrost
365
Jaké jsou hlavní výzvy pozdního věku dle Levinsona?
Přijetí ztrát, nové role, smíření s konečností
366
Co ukázala Harvardská studie (Vaillant)?
Kvalita vztahů předpovídá spokojenost ve stáří
367
Jaké jsou tělesné změny ve střední dospělosti?
Pokles svalové síly, zrak, sluch, menopauza
368
Co je presbyopie?
Vetchozrakost, zhoršení vidění na blízko (40+ let)
369
Jak se mění hormony u žen ve středním věku?
Menopauza – pokles estrogenu, konec menstruace
370
Jak se mění hormony u mužů ve středním věku?
Pokles testosteronu, zvětšení prostaty
371
Jaké fyzické změny přináší pozdní dospělost?
Úbytek síly, zhoršení mobility, smyslů, demence
372
Jaká nemoc se zvyšuje s věkem?
Demence (od 60 let), deprese (15–20 % seniorů)
373
Jak se mění kognitivní schopnosti ve středním věku?
Stabilní krystalická inteligence, mírný pokles rychlosti
374
Co přetrvává i v pozdní dospělosti?
Verbální inteligence, slovní zásoba, dlouhodobá paměť
375
Jaké jsou emoční změny ve středním věku?
Větší stabilita, rozvaha, bilance života
376
Jaké emoční stavy může přinášet stáří?
Vyrovnanost, ale i úzkost, deprese při ztrátách
377
Co je sendvičová generace?
Osoby pečující zároveň o děti i stárnoucí rodiče
378
Jaké jsou sociální změny v pozdní dospělosti?
Odchod do důchodu, ztráty, změna identity
379
Co říká teorie odpoutání (Cumming & Henry)?
Stáří = přirozené stahování se z rolí a aktivit
380
Co tvrdí teorie aktivity (Havighurst)?
Aktivita = klíč k úspěšnému a šťastnému stáří
381
Jaký je přínos teorie kontinuity (Atchley)?
Udržení zvyklostí a vztahů = pocit kontinuity
382
Co je teorie socioemoční selektivity (Carstensen)?
S věkem roste důraz na smysluplné vztahy a emoce
383
Jaké jsou vývojové úkoly dle Havighursta pro stáří?
Přijetí ztrát, adaptace na důchod, nové role
384
Jaké je hlavní riziko středního věku?
Stagnace, ztráta smyslu, krize identity
385
Jaké je hlavní riziko pozdního věku?
Zoufalství, osamělost, ztráta autonomie
386
Jaká je hlavní výzva pozdní dospělosti?
Přijetí konečnosti života, bilance, integrita
387
Jak může pomoci paliativní péče?
Zajišťuje důstojnost, podporu rodiny, smíření
388
Co pomáhá psychické pohodě ve stáří?
Vztahy, aktivita, smysluplnost, psychoterapie
