2. Konflikt a spolupráce avantgardy a masmédií Flashcards
(49 cards)
Jaká byla situace v 60. a 70. letech 20. století mezi uměleckou avantgardou a masmédii?
V 60. a 70. letech 20. století se odehrával konflikt a spolupráce mezi uměleckou avantgardou a masmédii, zejména v souvislosti s televizí, která byla často vnímána jako „médium bez umění“. V tomto období se zároveň začalo formovat mediální umění.
Jak byla vnímána televize v 60. letech 20. století ve vztahu k umění?
Televize byla v 60. letech 20. století, spolu s rádiem a tiskem, označována za masmédium. Přestože byla televiznímu vysílání a jejímu narativnímu vyprávění původně věnována malá pozornost, později se stala médiem ovlivňujícím každého z nás.
Zpočátku byla televize umělci přijímána jako beznadějné médium, a nikdy se nezrodila tzv. vysoká televizní kultura. Futuristi a Lucio Fontana ji sice s optimismem vítali ještě před jejím skutečným představením, ale tyto utopické naděje se nikdy nenaplnily, protože televize se brzy stala médiem masové populární produkce. Jediným příkladem hodnotnějších uměleckých děl se staly videoklipy v 80. letech, které jsou někdy považovány za pokračovatele avantgardního absolutního filmu z 20. let.
Proč televize zklamala očekávání avantgardních umělců?
Televize byla rigidní, komerční a nebyla otevřená experimentům ani spolupráci s umělci. Namísto prostoru pro kreativitu se stala nástrojem masové zábavy.
Jak se lišil evropský a americký model televizního vysílání?
Evropský model byl veřejnoprávní a státní, americký komerční. Od 80. let se americký model stal globálně dominantním.
Jaké byly tři hlavní strategie mediálního umění 50. let a kdo je reprezentoval?
1) Utopicko-emfatická – Lucio Fontana, 2) Receptivně-analytická – John Cage, 3) Kriticko-destruktivní – Guy Debord. Každá reagovala na proměnu masových médií jinak.
Jak přispěl John Cage k rozvoji mediálního umění?
V roce 1951 vytvořil ‘Imaginary Landscape No. 4’, kde performeři ovládali rádia podle partitury. Zvuk a médium se staly součástí uměleckého díla.
Co představuje Guy Debordovo dílo ‘Hurlement en faveur de Sade’?
Debordovo dílo z roku 1952 střídalo bílé a černé obrazovky bez obrazu a zvuku, čímž kritizovalo média jako nástroj manipulace.
Jak využíval Nam June Paik televizi ve své umělecké tvorbě?
Používal televizi jako objekt i médium – vytvářel instalace i videoarty. Například ‘Global Groove’ byl jeho televizní manifest.
Jak Peter Weibel interpretoval televizi jako objekt?
Ve ‘TV-Aquarium (TV-Death I)’ ukazoval konflikt mezi smrtí a médii tím, že televizor ničil nebo upravoval jako fyzický objekt.
Jakým způsobem pracoval Karl Gerstner s televizním obrazem?
Deformoval obraz pomocí plexisklových čoček a vytvořil ‘Auto-Vize’, tedy obraz bez programu.
Jak Wolf Vostell využil televizi ve své tvorbě?
Zalil fungující televizor do betonu ve svém díle ‘Beton TV’ (1974), čímž vyjádřil kritiku pasivity a masové kultury.
Jak George Joseph Thek a Tom Wesselmann pracovali s televizí jako námětem?
Thek zakryl obrazovku obličejem, Wesselmann zakomponoval televizory do pop-artových obrazů jako součást každodennosti.
Jaké strategie přerušení televizního vysílání používali umělci jako David Hall nebo Peter Weibel?
Hall a Weibel používali krátké intervence a absurdní scénáře, které narušovaly běžné vysílání a vyzývaly diváka k aktivnímu vnímání.
Co bylo cílem projektu Valie Export ‘Facing a Family’?
Konfrontovat televizní diváky s obrazem jiné sledující rodiny, čímž narušila stereotypy a komfort publika.
Jakým způsobem pracoval Bill Viola s konceptem „obrácené televize“?
V projektu ‘Reverse Television’ sledovali diváci jiné diváky. Dílo zpochybnilo pasivní příjem a upozornilo na úlohu pozorovatele.
Jaké globální projekty realizoval Nam June Paik?
‘Good Morning, Mr. Orwell’ a ‘Wrap Around the World’ byly televizní manifesty propojující různé země do jednoho multimediálního vysílání.
Jak Dieter Daniels rozdělil vývoj televizního umění?
Do tří fází: 1) práce s televizorem jako objektem (1962–64), 2) první umělecká vysílání (1968–69), 3) nové formy práce s televizí od 70. let.
Jak vnímal televizi Theodor Adorno?
Jako součást kulturního průmyslu, který podporuje pasivitu, ruší soukromý prostor a vytváří iluzi přítomnosti. Kulturní průmysl vnímal jako systém, který nahrazuje umění zbožím.
Jak charakterizoval televizi Marshall McLuhan?
Jako ‘studené médium’, které stimuluje více smyslů a vyžaduje participaci. Jeho slavný výrok zní: ‘Médium je poselstvím.’ Televize je podle něj chladné médium → nízká definice, vyžaduje doplnění ze strany diváka.
Doplnění: 🔵 Chladná média = nízká definice
Obsahují málo detailů, informací nebo jsou vizuálně/zvukově neúplná.
Vyžadují vysokou participaci uživatele/diváka, protože ten musí „vyplnit mezery“ (mentálně i smyslově).
Příklady:
Televize – má méně ostrý obraz než film (v době McLuhana), nedává jednoznačný význam → divák musí „dopočítávat“ významy.
Telefon – přenáší pouze hlas, bez obrazu nebo gesta → komunikace je neúplná, doplňujeme smysl z kontextu.
🔴 Horká média = vysoká definice
Jsou vysoce nasycená informacemi, mají mnoho detailů, a proto vyžadují nízkou participaci.
Příklady:
Film – ostrý obraz, zvuk, hudba, střih → divák „jen sleduje“, nemusí aktivně domýšlet.
Rozhlas – navzdory absenci obrazu je velmi jednoznačný a silný ve vedení pozornosti (podle McLuhana).
Co znamená podle McLuhana pojem „remediace“?
Je to proces, kdy nová média přebírají funkce a vlastnosti starších médií a přetvářejí je.
Jakým způsobem se k televizi stavěl Vilém Flusser?
Kritizoval ji jako uzavřený bod komunikace, který nahrazuje autority. Prosazoval novou ‘technickou imaginaci’.
Jak Neil Postman hodnotil vliv televize na veřejnou komunikaci?
Televize podle něj přetváří veřejnou komunikaci v pouhou zábavu a oslabuje schopnost kritického myšlení.
Jak Roland Barthes vysvětlil pojem „mýtus“ ve vztahu k televizi?
Televizi chápal jako moderní mýtus – rámec, který určuje naše vnímání reality a který si přestáváme uvědomovat. Mýtus = neutrální rámec, který formuje vnímání jako „samozřejmé“, i když je to kulturně zprostředkované.
Jak byla vnímána televize v 60. letech 20. století ve vztahu k umění?
V 60. letech byla televize považována za nejsilnější masové médium, které sloužilo spíše komerci než umění. Označení „médium bez umění“ odkazuje na její neschopnost rozvíjet uměleckou kulturu.
