4 + 5 (prezentace) Flashcards

(28 cards)

1
Q

Čtyři hypotézy o sociálních skupinách zainteresovaných do veřejně politického procesu

A

Hypotéza o roli dělnické třídy
Hypotéza o třídních koalicích
Hypotéza o roli vládnoucích elit
Hypotéza o zainteresovaných skupinách

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Hypotéza o roli dělnické třídy

A

boj dělníků za lepší pracovní podmínky, mzdy a sociální jistoty (např. důchody, nemocenské pojištění), střet mezi bohatými (kapitalisty) a dělníky (distributivní konflikt), postupné zavádění občanských práv

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Hypotéza o třídních koalicích

A

spojenectví různých společenských skupin, role středních tříd, snaha o stabilní ekonomické a sociální podmínky, podpora veřejného školství, zdravotní péče,…

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Hypotéza o roli vládnoucích elit

A

sociální politika zaváděna shora, udržení stability a moci, předcházení sociální nepokojům, prevence revolucí, určité sociální výhody

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Hypotéza o zainteresovaných skupinách

A

vznik sociální politiky na nátlak konkrétních skupin (odbory, zaměstnavatelé, církve, politické strany), výsledkem kompromisy mezi různými zájmy

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

základní části rozhodovacího procesu

A

Problém, jeho analýza a formulace
Příprava rozhodnutí
Rozhodnutí, implementace, hodnocení

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

konkrétní kroky rozhodovacího procesu

A

1 percepce problému
2 analýza problému, sběr informací
3 formulace problému
4 formulace cíle
5 formulace nástrojů a postupu
6 diskuse o řešení problému
7 přijetí rozhodnutí
8 implementace politik
9 hodnocení/evaluace politik
(10 percepce problému)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

role odborníků v rozhodovacím procese

A

2 analýza problému, sběr informací
3 formulace problému
4 formulace cíle
5 formulace nástrojů a postupu
8 implementace politik
9 hodnocení/evaluace politik

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

role politiků v rozhodovacím procese

A

3 formulace problému
4 formulace cíle
6 diskuse o řešení problému
7 přijetí rozhodnutí
9 hodnocení/evaluace politik

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

aktéři tvorby veřejných politik

A

politické subjekty, politické reprezentace,
státní správa a samospráva, sociální partneři, občanský sektor, media, veřejnost

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

dva typy procesu tvorby veřejných politik

A

top-down
bottom-up

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

tvorba veřejné politiky bottom-up

A

nejprve identifikace konrétních problémů a později tvorba širších úrovní, cílů a priorit

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

tvorba veřejné politiky top-down

A

definice obecné vize a následně volba konkrétních cílů a kroků

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

top-down proces

A

Autokratický, technokratický přístup

Cíle a priority se určují na vyšší úrovni (vláda, centrální autorita)

Implementace probíhá od shora dolů

Demokratický, participativní model – zajišťuje, že rozhodnutí reflektují širší vizi, ale proces může být centralizovaný

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

bottom-up proces

A

Dekentralizovaný, participativní přístup

Začíná se identifikací problémů na nižší úrovni (komunity, jednotlivci)

Cíle a priority se určují na základě místních potřeb a zpětné vazby

Demokratický model – podpora aktivní účasti a spolupráce mezi různými aktéry

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

role hodnocení politik

A

diagnóza problémů/analýza potřeb
Nalýza řešení („úsilí politik“)
analýza efektů

17
Q

diagnóza problémů / analýza potřeb

A

a) typ problému
b) význam, intenzita
c) rozsah (např. potřebná populace)

18
Q

analýza řešení („úsilí politik“)

A

a) dopad, rozsah opatření
b) cílenost
c) vhodnost opatření
d) kvalita, úroveň

19
Q

analýza efektů

A

(sociální, ekonomické)
a) makro-úroveň
b) mikro-úroveň

20
Q

účinky a efekty sociální politiky podle kategorií

A

ekonomické, sociální, morální

21
Q

makroekonomické účinky sociální politiky

A

1 ekonomický růst
2 trh práce – nezaměstnanost

22
Q

mikroekonomické sociální účinky sociální politiky

A

1 stabilizace ekonomické jistoty
2 pobídky k práci – nezaměstnanost
3 rozvoj lidského potenciálu

23
Q

sociální účinky sociální politiky

A

1 jistoty (ochrana před riziky)
2 omezení nerovností (chudoba)
3 sociální integrace, koheze, začlenění
4 kvalita života (veřejné statky)
5 legitimita sociálního systému, institucí
(vztah mezi účinností a legitimitou)

24
Q

morální účinky sociální politiky

A

principy sociální spravedlnosti, jejich
význam a oprávněnost

25
Interní efekty systému
* Dostupnost, využití oprávnění * Zamezení zneužívání * Ztráty prostředků v procesu * Role implementačních podmínek * Význam pro celkovou efektivitu (a legitimitu)
26
Evropské pojetí tvorby veřejných politik
Lisabonská strategie 2000, Europe 2020, 2030 * Sociální investice (lidský kapitál, sociální kapitál, produktivita) * Odpovědnost jedince i společnosti * Kolektivní ochrana proti rizikům efektivní * Začlenění na trhu práce, zaměstnanost
27
Makroekonomické efekty: ekonomický růst
+: Sociální politika může podpořit ekonomický růst, například tím, že zajišťuje reprodukci pracovní síly (vzdělávání, zdraví), což je důležité pro dlouhodobý růst -: Na druhou stranu, odčerpání zdrojů pro financování sociálních politik (např. výdaje na sociální dávky) může negativně ovlivnit růst, pokud tyto výdaje nejsou efektivně alokovány
28
makroekonomické efekty: Trh práce – nezaměstnanost:
+: Aktivní politika zaměstnanosti (např. školení, rekvalifikace) může pomoci snížit nezaměstnanost a zlepšit začlenění lidí na trh práce. -: Na druhou stranu, náklady na práci (např. sociální příspěvky, minimální mzdy) mohou zvýšit nezaměstnanost, pokud jsou příliš vysoké pro zaměstnavatele nebo omezují flexibilitu trhu práce.