Rozšiřující otázky k testu 2 Flashcards
(14 cards)
Jaké jsou 3 pilíře českého systému sociálního zabezpečení a čím se liší?
Sociální pojištění – zásluhové, financované z příspěvků, nárok podmíněn předchozí účastí (např. podpora v nezaměstnanosti, důchody).
Státní sociální podpora (SSP) – financováno z daní, nárok dle situace (např. příspěvek na bydlení, přídavek na dítě).
Sociální pomoc – testovaná pomoc podle potřebnosti, tzv. záchranná síť (např. dávky hmotné nouze: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení).
V čem spočívá dilema univerzalita vs. adresnost u dávek?
Univerzální dávky: dostupné všem v dané situaci (např. rodičovský příspěvek).
Adresné dávky: jen pro konkrétní cílovou skupinu (např. dávky v hmotné nouzi).
Dilema: univerzalita zajišťuje dostupnost a destigmatizaci, adresnost cílí efektivně, ale nese riziko netake-up, stigmatizace a byrokracie.
Jaké existují přístupy k měření chudoby?
Absolutní chudoba – nedostatek prostředků k uspokojení základních potřeb.
Relativní chudoba – žití pod určitou hranicí ve vztahu k průměrné/mediánové společnosti (např. 60 % mediánu).
Přímé vs. nepřímé – přímé = např. materiální deprivace, schopnost platit výdaje; nepřímé = příjmové hranice.
Objektivní vs. subjektivní – objektivní = měřitelná data; subjektivní = pocit nouze.
Které přístupy k měření chudoby se hodí pro jednotlivé pilíře?
Sociální pojištění a SSP: vhodné relativní, nepřímé (např. doplňují příjem).
Sociální pomoc: vhodné absolutní, přímé či subjektivní (jde o zajištění základních životních potřeb).
Jaké jsou typy nezaměstnanosti?
Frikční – krátkodobá, přirozená.
Cyklická – souvisí s ekonomickými výkyvy.
Strukturální – nesoulad dovedností a požadavků trhu.
Dlouhodobá – problém reintegrace na trh, vysoké riziko marginalizace.
Jak se měří nezaměstnanost v ČR?
MPSV – podíl nezaměstnaných registrovaných osob.
ČSÚ (ILO definice) – širší pojetí, srovnatelné v EU.
becná míra nezaměstnanosti (VŠPS):
(Počet nezaměstnaných podle šetření) / (Počet pracovních sil = zaměstnaní + nezaměstnaní podle šetření)
Podíl nezaměstnaných (MPSV):
(Počet registrovaných nezaměstnaných na ÚP) / (Počet obyvatel ve věku 15–64 let)
VŠPS zahrnuje širší skupinu nezaměstnaných (i neregistrované), poskytuje širší pohled na nezaměstnanost, ale může zachytit i skrytou nezaměstnanost. MPSV se zaměřuje na registrované uchazeče, což může podhodnocovat skutečnou nezaměstnanost (nevidí neregistrované), ale je přesnější pro statistiku lidí aktivně hledajících práci.
Co je typické pro český systém podpory v nezaměstnanosti?
Nárok podmíněn účastí na pojištění.
Výše dávky: % z předchozí mzdy, omezená.
Podpůrčí doba: krátká (5 měsíců standardně), pak přechod na sociální pomoc.
Nízká dekomodifikace – závislost na trhu práce.
Jak český model odráží postkomunistický kontext?
Neodpovídá plně klasickým typům sociálních států.
Tranzitní / leninský typ – hybridní charakter, nižší výdaje, restriktivnější přístup.
Např. ve srovnání s korporativistickým modelem (Německo) je český model více orientován na aktivaci, méně na ochranu statusu.
má přechodový charakter, nízkou nezaměstnanost v 90. letech řízenou státem, preferenci určitých skupin, problémy s důchody, roztříštěnou rodinnou politikou, slabé sociální bydlení a dualizovaný trh práce.
Proč je bydlení považováno za obecně prospěšné zboží?
Zajišťuje základní potřebu a bezpečí.
Souvisí s důstojností, zdravím a začleněním.
Trh často selhává – např. cenová nedostupnost, diskriminace, nedostatek.
Jaké existují tržní selhání v oblasti bydlení?
Asymetrie informací – nájemci neznají stav bytu apod.
Externality – špatné bydlení → sociální náklady.
Nedostatečná nabídka – trh nevyřeší dostupnost pro chudé.
Jaké nástroje bytové politiky ČR používá?
Na straně poptávky: příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení.
Na straně nabídky: sociální bydlení (veřejné, podporované), komunitní řešení.
Jaké jsou problémy dávkových nástrojů bydlení v ČR?
Vysoká míra adresnosti → složitost administrace.
Nízké zapojení obcí do poskytování obecního bydlení.
Nedostatek dostupného bydlení zvyšuje závislost na dávkách.
Jak dilema univerzalita vs. adresnost ovlivňuje účinnost boje proti chudobě?
Adresné dávky mohou být efektivnější v cílení, ale méně využívané.
Univerzální dávky zajišťují širší pokrytí, ale mohou být neefektivní z hlediska nákladů.
Volba ovlivňuje míru stigmatizace, administrativní zátěž i sociální soudržnost.
ak ovlivňuje krátká podpůrčí doba u nezaměstnaných jejich reintegraci?
Rychlé vyčerpání → přechod na méně štědré dávky.
Vede k tlaku na rychlé přijetí práce, i nekvalifikované.
Dlouhodobě hrozí ztráta kvalifikace a motivace.
Potřeba balancovat mezi aktivací a ochranou.
