cornaceae - dřínotvaré Flashcards
(2 cards)
Nejvýznamnější zástupci rodů hloh a skalník, jejich základní charakteristiky, ekologie a využití: cornus
Čeleď: Dřínovité – Cornaceae
Rod: Dřín – Cornus
Dřín obecný – Cornus mas
Habitus Keř až nízký strom dosahující výšku kolem 5 (10) m.
Kůra Je hnědavá, na starších a hrubších větvích nebo kmíncích se šupinovitě odlupuje.
Pupeny Vstřícné, listové úzce podlouhle vejčité, květní kulovité. Mladé výhonky - letorosty jsou plstnaté, později lysé.
Listy Postaveny vstřícně, vejčitě-eliptické, na konci často zašpičatěny. Jsou poměrně proměnlivé i v rámci jednoho
jedince najdeme často typy nápadně užší - eliptické, spolu s listy široko-vejčitými až kulatými. Listy jsou drsné,
pokryté drobnými chloupky, mají 3-5 párů žilek.
Květy Rozkvétá brzy zjara, v březnu před olistěním. Květy jsou žluté, uspořádány v kulatých okolících, které vyrůstají
z paždí čtyř vejčitých až eliptických listenů.
Plody Peckovice většinou eliptické až vejčité, ojediněle kulovité nebo hruškovité. Barva plodů je červená
až tmavočervená, vyskytují se však i formy bíloplodé, žlutoplodé a oranžovoplodé. Pecka je podélně rýhována,
je dvoupouzdrá, dvousemenná.
Ekologie Světlomilná dřevina dožívající se věku 100-200 (250) let, rostoucí na silně prosychavých stanovištích.
Upřednostňuje živné horniny, vápence. Je odolná vůči mrazům, snáší kouřové plyny a vydrží i v městském
prostředí.
Využití Dřevo je velmi tvrdé, pevné a jemné, používalo se v řezbářství a při výrobě nářadí. Je velice zajímavou dřevinou
z hlediska včelařského. Chutné plody se někdy kuchyňsky upravují, dělají se z nich marmelády a lihoviny.
V sadovnictví není příliš rozšířena, i když se může dobře uplatnit, kolem cestních komunikací a v městech.
Nejvýznamnější zástupci rodů hloh a skalník, jejich základní charakteristiky, ekologie a využití: swida
Rod: Svída – Swida
Svída krvavá – Swida sanguinea
Habitus Středně veliký keř dorůstající do výšky 5 m, hustě rozvětvený s mnohými výmladky, koruna nepravidelná,
rozložitá, široká.
Kůra Na mladých výhoncích červená (tento znak je ovlivněn též osvětlením, ve stínu může být i zelená), později šedá,
na starších jedincích se vytváří mělce rozpukaná borka.
Pupeny Postaveny vstřícně, jsou úzce kopinaté, holé.
Listy Jsou široce vejčité až elipsovité, celokrajné, na rozdíl od dřínu je žilnatina třetího řádu výrazná.
Květy Rozkvétá v květnu až červnu po olistění, květy jsou bílé, jsou uspořádány do plochých okolíků.
Plody Dozrávají v září, jsou kulaté tmavofialové až černé peckovice.
Ekologie Je to velmi přizpůsobivá dřevina, vyhovuje jí jednak plné osvětlení a jednak vydrží i větší zastínění, dokáže růst
na suchých ale i na vlhkých podkladech různých podloží, od kyselých až po vápence. Je středně odolná vůči
znečištěnému prostředí, v městech poměrně dobře odolává.
Využití Dřevo ani jiné části rostliny nemají zvláštní využití. V sadovnictví se používá velmi málo, je dekorativní květy
i plody, na podzim červeně přebarvujícími listy a v zimním období nápadnými červenými letorosty.
