Zástupci řádů rutotvarých, simbarubovitých, rutovitých, mýdelníkotvarých a klokočovitých Flashcards
(5 cards)
Řád: Rutotvaré – Rutales:
Čeleď: Simbarubovité – Simbaroubaceae DC.
Rod: Pajasan – Ailanthus
Řád: Rutotvaré – Rutales:
Čeleď: Simbarubovité – Simbaroubaceae DC.
Rod: Pajasan – Ailanthus
Pajasan žláznatý – Ailanthus altissima Mill.
Pochází z východní Asie, dorůstá do výšky 25 m, koruna je vejčitá až nepravidelná, dřevo je měkké, poměrně křehké, v příznivých podmínkách (při dostatku vláhy a výživných půdách) dokáže růst velmi rychle (přírůst i více jak 2,5 m ročně), často se však úmyslně, nebo i samovýsevem ocitá na nejextrémnějších stanovištích (dokáže přežít i v puklinách chodníků), kde je růst pomalejší. Má lichozpeřený velký (do 1 m) list, který po opadnutí zanechává výraznou listovou jizvu, po odtrhnutí výrazně páchne. Je světlomilný, má výbornou zmlazovací schopnost.
Čeleď: Rutovité – Rutaceae Juss.
Rod: Křídlatec – Ptelea L.
Křídlatec trojlistý – Ptelea trifoliata L.
Čeleď: Rutovité – Rutaceae Juss.
Rod: Křídlatec – Ptelea L.
Křídlatec trojlistý – Ptelea trifoliata L.
Opadavé stromy a keře velikosti 6-8 m, pupeny spirálovité, oblé, hnědě plstnaté. Listy složené trojčetné, květy jsou žlutavé ve vzpřímených vrcholících. Plodem je nažka podobná nažkám jilmů. Původní areál je atlantická část Severní Ameriky. Je dekorativní květy, ale zejména plody, které vydrží do pozdního podzimu.
Řád: Mýdelníkotvaré – Sapindales
Čeleď: Jírovcovité – Hippocastanaceae DC.
Řád: Mýdelníkotvaré – Sapindales
Čeleď: Jírovcovité – Hippocastanaceae DC.
Stromy a keře s dlanitě složenými listy. Souměrné květy se 4 – 5 korunními plátky jsou uspořádány v koncových latách. Plod je třídílná, rozpadavá tobolka se značně velkým semenem (kaštanem).
Čeleď obsahuje asi 25 druhů rozšířených v teplejších částech Evropy, mírném pásmu severní polokoule na Americkém kontinentu až na severní část Jižní Ameriky.
Rod: Jírovec – Aesculus L.
Jírovec maďál – Aesculus hippocastanum L.
Rod: Jírovec – Aesculus L.
Jírovec maďál – Aesculus hippocastanum L.
Habitus V domovině dorůstá do výšky 20-25 m, průměr kmene kolem 1 m.
Kůra. Šedohnědá, hladká. Borka je rovněž šedohnědá až černá, rozpukána do nepravidelných plotýnek.
Pupeny Postaveny vstřícně, terminální je 20-25 x 10-5 mm velký, široko vejčitý, boční pupeny jsou menší. Pupenové šupiny
jsou načervenale hnědé, s tmavším okrajem. Celé pupeny jsou pryskyřičnaté, výrazně lesklé, lepkavé.
Listy Dlanitě složené, 150-250 mm dlouhé, sedmi- (zřídka pěti- nebo devíti-) četné. Jednotlivé lístky velikosti
70-250 x 35-130 mm jsou prodlouženě opakvejčité, nejširší ve vrcholové třetině, na bázi klínovitě zúžené,
na vrcholu krátce ostře hrotité, na okraji dvojitě pilovité. Prostřední lístek je největší. Při rašení jsou listy plstnaté,
později je vrchní strana tmavozelená, lysá, spodní světlejší, alespoň na žilkách rezavě chlupatá. Stopka listu je
150-250 mm dlouhá.
Květy Rozkvétá v květnu. Květy jsou oboupohlavní, souměrné, pětičetné. Kalich je zvoncovitý, plstnatý. Korunní plátky
mají velikost 12-15 x 8-10 mm, jsou obráceně vejčité, bílé, se žlutými a červenými skvrnami. Květ má 7 tyčinek,
jsou nestejné délky, ale delší jak koruna. Semeník je vrchní, s jednou čnělkou. Květy vyrůstají na konci letošních
výhonků ve vzpřímených rozložitých latách.
Plody Plodem je 30-60 x 25-45 mm velká, široko vejčitá až kulovitá ostnitá masitá tobolka, zelená, později hnědá. Puká
třemi chlopněmi. Obsahuje 1 až 3 semena. Semeno velikosti 30-40 x 20-30 mm, bochníkovité, nepravidelného
tvaru, červenohnědé, hladké, lesklé, s velkou bělavou semennou jizvou. Dozrává v září až říjnu.
Areál Původní výskyt byl na Balkánském poloostrově, kde má několik izolovaných ostrůvkovitých výskytů v jižní Albánii,
Jugoslávii, Bulharsku a Řecku, na obou stranách pohoří Pindos. Vystupuje od 400 do 1 300 m n.m. Je součástí
smíšených lesů.
Ekologie Je to polostinná dřevina, náročná na vláhu a obsah živin v půdě, odolná vůči mrazům. Je citlivá na exhaláty.
Využití Našel široké uplatnění pro působivý vzhled v čase kvetení. Z dekorativních forem jsou známé plnokvěté,
Čeleď: Klokočovité – Staphyleceae
Rod: Klokoč – Staphylea L.
Klokoč zpeřený – Staphylea pinnata L.
Čeleď: Klokočovité – Staphyleceae
Rod: Klokoč – Staphylea L.
Klokoč zpeřený – Staphylea pinnata L.
Habitus Středně velký keř dorůstající do výšky 5 m (zřídka stromek) řídce vidličnatě rozvětvený.
Kůra Šedá, později tmavošedá podélně rozpukaná s bílými puklinami, které vytvářejí charakteristickou kresbu.
Pupeny Postaveny vstřícně, terminální často párové, do 1 cm velké, pupen kryt jedinou pupenovou šupinou zelenohnědé
nebo načervenalé barvy.
Listy Složeny, lichozpeřené až do 40 cm dlouhé, složeny z 3-7 podlouhle až široko vejčitých lístků s jemně pilovitým
okrajem.
Květy Rozkvétá v květnu až červnu bílými až žlutavými velmi dekorativními květy, které jsou uspořádány do převislých
lat 5-12 cm dlouhých
Plody Dozrávají na podzim jsou to 3-5 cm velké nafouklé kulovité tobolky. Na dřevině jsou velmi dekorativní, zpočátku
zelené až žlutozelené, později hnědé. Tobolky obsahují 2-3 asi 1 cm velká lesklá hnědá semena.
Areál Představuje jihovýchodní Evropu a Malou Asii až na Kavkaz.
Areál v ČR Teplejší lokality jižní Moravy.
Ekologie Upřednostňuje plochy s mírným zastíněním, je středně náročný na vláhu, upřednostňuje lokality které ani v létě
neprosychají a živné humózní půdy často i s vysokým obsahem skeletu. Často roste na chráněných místech
např. severní svahy v teplých oblastech.
Využití Druh je poměrně málo pěstován, avšak v parcích se pěstuje už dávno, často zplaňuje.
