rosales - růžotvaré (tavolníkovité, mandloňovité, jabloňovité, růžovité) Flashcards
(10 cards)
Nejvýznamnější středoevropské jeřáby, jejich základní charakteristiky, ekologie a vliv na životní prostředí: s. aucuparia
Čeleď: Jabloňovité – Malaceae Small.
Asi 20 rodů, domácí dřeviny zastoupeny pěti druhy: Jeřáb – Sorbus (má lesnický význam), Hrušeň – Pyrus, Jabloň – Malus, Hloh – Crataegus (sadovnický význam), Skalník – Cotoneaster (sadovnický význam)
Jeřáb ptačí – Sorbus aucuparia L.
Habitus Strom menších rozměrů, dorůstající do výšky 10-15 (20) m, průměru 50 cm.
Kořeny V mládí jsou kořeny hluboké, později povrchové, ale daleko sahající, dobře upevňující rostlinu i na skalnatém
podkladu.
Kůra V mladosti červenohnědá, později hnědošedá, lesklá s mnohými příčnými lenticelami, borka je sloupovitě
odlupčivá, tmavošedá.
Pupeny Poměrně velké(8-15 x 5 mm), spirálovitě postaveny, poměrně velké hrotité, s více pupenovými šupinami,
hnědofialové barvy jsou většinou plstnaté.
Listy Složené, lichozpeřené, lístky na okraji hrubě pilovité.
Květy Kvete v květnu až červnu, květy oboupohlavní, uspořádány do vzpřímených chocholíků, krémově žluté barvy.
Plody Kulovité malvice, oranžové nebo červené barvy, dozrávají na podzim v září až říjnu.
Ekologie Patří mezi velmi skromné a přizpůsobivé dřeviny, zejména ve vyšších polohách je významnou průkopnickou
dřevinou. V mladosti snáší i zastínění, později je výrazně světlomilná, snáší jak suché tak vlhké stanoviště,
je nenáročná na půdu. Dožívá se 100-150 let.
Využití V praxi se považuje spíš za plevelnou dřevinu, dřevo je poměrně tvrdé, ohebné. Používalo se na výrobu nářadí,
speciální využití má na výrobu řeznických špalků. Plody jsou významným zdrojem potravy pro ptáky a zvěř,
vykupují se i pro farmaceutické účely, je to též významná medonosná dřevina. Znečištěné prostředí snáší středně,
do města se zvláště nedoporučuje.
Nejvýznamnější středoevropské jeřáby, jejich základní charakteristiky, ekologie a vliv na životní prostředí: s. torminalis
Jeřáb břek – Sorbus torminalis Crantz.
Habitus Středně velký strom s poměrně rovným kmenem a košatou korunou, dorůstající do 15 – 20 m výšky, průměr
kmene 50 (100) cm.
Kořeny Převážně kůlový, dobře rostlinu kotvící.
Kůra Červenohnědá, tmavohnědá až hnědošedá později puká a okraji se odchyluje od kmene a vytváří šedohnědou
až hnědošedou drobně šupinatou borku.
Pupeny Postaveny spirálovitě, velikost do 1 cm, široce vejčité až kulaté s více obalovými šupinami, které jsou
dvoubarevné, zelené s hnědým okrajem.
Listy Jednoduché, kožovité, peřenolaločné se 3 až 4 páry laloků (spodní, největší skoro kolmý na hlavní žílu),
okraj je nepravidelně dvojitě pilovitý.
Květy Kvete v květnu až červnu, květy jsou bílé až žlutobílé barvy, nápadné, uspořádány do chocholíků.
Plody Dozrávají v září, jsou elipsovité nebo hruškovité malvice, hnědavé, světle tečkované. Obsahují 2-4 semena.
Ekologie Dobře (zejména v mladém věku) snáší zastínění, upřednostňuje živné podklady (vápenec, čedič, andezit), roste dobře i na vysýchavých půdách bez většího množství srážek. Je to dřevina teplých a výslunných lokalit, mrazy netrpí a dožívá se 100-200 let.
Využití V lesích má význam jako ochranní dřevina na kamenitých a mělkých půdách, plody jsou vhodnou potravou
zejména pro ptactvo (doporučuje se do bažantnic). Má pevné, pružné a těžké dřevo, je výhřevné a těžko se štípe.
Používá se ve stolařství, řezbářství, na výrobu různého nářadí, tkalcovských člunků, hudebních nástrojů aj.
V sadovnictví je prakticky neznámou a nepoužívanou dřevinou, ojediněle sevyskytuje ve stromořadích.
Dekorativní je zejména na podzim, kdy se její listy barví do červené barvy.
Nejvýznamnější středoevropské jeřáby, jejich základní charakteristiky, ekologie a vliv na životní prostředí: s. aria
Jeřáb muk – Sorbus aria
Habitus Často keř nebo nízký strom dorůstající do výšky 15 m, kmen může dosáhnout tloušťku až 25 cm.
Kůra Dlouho hladká, později slabě rozpukaná.
Pupeny Postaveny spirálovitě, vejčitě zahrocené s více obalovými šupinami, dvoubarevné, zelené s hnědým okrajem.
Listy Oválné až elipsovité, jednoduché, na okraji dvojitě pilovité, svrchní strana tmavozelená, lesklá, spodní výrazně
bělavě plstnatá.
Květy Kvete v květnu až červnu, soukvětí bílé nebo bílo-krémové barvy, vyrůstají v okolíkové metle.
Plody Kulaté červené, jedlé malvičky, dozrávají v září až říjnu.
Ekologie Toleruje malé zastínění, ale upřednostňuje otevřené výslunné stráně, dobře snáší sucho a mělké skalnaté podloží.
Je nenáročný na podloží, roste jak na vápenci, tak i na kyselých horninách a dožívá se přibližně 100 let.
Využití Používá se na zalesňování teplých a suchých lokalit, je ceněna jako medonosná dřevina a plody jsou významnou
Nejvýznamnější středoevropské mandloňovité, jabloňovité, růžovité a tavolníkovité dřeviny: amygdalaceae, cerasus
Řád: Růžotvaré – Rosales
Systematicky členíme na 4 čeledi: Mandloňovité – Amygdalaceae – plodem je peckovice, Jabloňovité – Malaceae – plodem je drobná malvice, Růžovité – Rosaceae – plodem je nažka (u rodu Rosa uzavřená), Tavolníkovité – Spiraeaceae – plodem jsou nejčastěji tobolky, často malé
Čeleď: Mandloňovité – Amygdalaceae
Stromy a keře bez trnů. Květy zřetelně stopkaté, plod je peckovice.
Rod: Třešeň – Cerasus
Třešeň ptačí – Cerasus avium
Habitus Strom dorůstající do výšky 25-30 m s průměrem kmene do 75-100 cm, dožívá se věku do 100 let.
Kůra V mládí je hladká, červenohnědá až fialová, lesklá. Později vytváří šedohnědou borku, která se loupe v kruhovitých
pásech.
Pupeny Postaveny spirálovitě, jsou vejčitě kuželovité, květní o něco větší, zaoblené až kulovité, nakupené na konci větví.
Má víc červenohnědých lysých pupenových šupin.
Listy Elipsovité nebo obráceně vejčité, ostře přihrocené, na okrajích hrubě pilovité. Z horní strany jsou tmavě zelené
s vtlačenou žilnatinou, ze spodní strany světlejší, na žilách chlupaté.
Květy Kvete v květnu, před rozvinutím listů. Bílé květy bývají uspořádány do dlouho stopkatých svazečků.
Plody Třešně, bývají červené (žluté nebo až tmavočervené) kulovité peckovice s průměrem do 1 cm, většinou trpké
(ale i nasládlé) chuti, dozrávají v červenci.
Ekologie Upřednostňuje teplejší oblasti, v našich podmínkách bývá poškozovaná zejména v čase květu pozdními jarním
mrazy. Je to světlomilná dřevina, poměrně náročná na obsah živin v půdě, zejména vápníku. Na půdní vlhkost
má střední nároky, dokáže růst i na sušších písčitých půdách.
Využití Zejména v poslední době jsou vyhledávány stromy s přímým a kvalitním kmenem, přičemž cena takových
sortimentů je značně vysoká. V čase kvetení je ceněná jako medonosná dřevina, plody jsou významnou složkou
potravy mnohých ptáků. V sadovnictví nemá přímé uplatnění, využívá se však jak podnož pod mnohé
(okrasné i ovocné) roubovance.
Nejvýznamnější středoevropské mandloňovité, jabloňovité, růžovité a tavolníkovité dřeviny: amygdalaceae, prunus
Rod: Slivoň – Prunus L.
Trnka obecná – Prunus spinosa L.
Habitus Keř vysoký do 5 m, s nepravidelnou, hustou korunou.
Kůra Červenohnědá až tmavošedá na starších jedincích se vytváří podélně rozpukaná načernalá borka
Pupeny Postaveny spirálovitě, drobné s vícero hnědými až hnědočervenými obalovými šupinami, květní pupeny širší,
nahlučeny na konci zkrácených výhonků.
Listy Podélně opak vejčité dlouhé do 5 cm, na okrajích zoubkované.
Květy Kvete včasně zjara v březnu až dubnu před olistěním. Kvete bohatě, květy jsou bílé.
Plody Kulaté peckovice velikosti okolo 1 cm, tmavomodré, ojíněné obsahující jednu pecku. Dozrávají v říjnu, dlouho
zůstávají na větvích, konzumují se po prvých mrazech.
Ekologie Světlomilná, dobře snášející suchá stanoviště, dokáže růst jak na kyselých tak i vápencových podkladech.
Klimaticky je velmi odolná, dobře snáší i znečištěné ovzduší, intenzívně (až agresivně) se šíří kořenovými výmladky.
Využití V některých oblastech z plodů vařili džem, vyrábí se z nich i ovocné trnkové víno. Sušený květ se používal
ve farmaceutickém průmyslu. V sadovnictví je dekorativní zejména v čase květu, hodí se do měst, snáší ořez.
Nejvýznamnější středoevropské mandloňovité, jabloňovité, růžovité a tavolníkovité dřeviny: malaceae, malus
Čeleď: Jabloňovité – Malaceae Small.
Asi 20 rodů, domácí dřeviny zastoupeny pěti druhy: Jeřáb – Sorbus (má lesnický význam), Hrušeň – Pyrus, Jabloň – Malus, Hloh – Crataegus (sadovnický význam), Skalník – Cotoneaster (sadovnický význam)
Rod: Jabloň – Malus
Stromy a keře, asi 25 druhů rozšířených v mírném pásmu Eurasie a Severní Ameriky.
Jabloň lesní – Malus sylvestris
Habitus Nižší strom do výšky asi 10 m, průměr kmene může dorůst do 50 cm. Koruna se silnými větvemi je košatá.
Kůra Zelenohnědá, později šedohnědá. Ve vyšším věku vytváří hnědošedou borku, která puká v podélných pásech
a loupe se v šupinách.
Pupeny Postaveny spirálovitě, vejčité, tupé, přisedlé. Většinou tři pupenové šupiny jsou červenohnědé, alespoň při okraji
chlupaté
Listy Jednoduché, vejčité, zahrocené, okraj jemně pilovitý. Spodní strana světlejší, celá nebo alespoň na žilkách
plstnatá.
Květy Kvete v květnu, květy jsou obojpohlavní, 5-četné, bílé nebo na spodní straně růžové. Vyrůstají v okolících.
Plody Kulovitá, žlutá nebo červená malvice, 20-40 mm velká. Dozrává v září až říjnu.
Ekologie Světlomilná dřevina (toleruje i slabé zastínění), má střední nároky na vláhu (dobře snáší i suchá stanoviště), roste
na různých horninách, dává přednost živným podkladům s dostatkem humusu. Klimaticky nenáročná, dobře snáší
i silnější mrazy.
Využití Je to medonosná dřevina, plody jsou dobrou potravou pro ptáky a lesní zvěř. Dřevo je tvrdé a pevné, používá se
na speciální účely ve stolařství a řezbářství. V ovocnářství je považována za nenahraditelnou podnož ke štěpování
kulturních odrůd. V sadovnictví se některé sorty dobře osvědčili jako otužilé do alejí kolem cestách. V čase kvetení
je mimořádně dekorativní.
Nejvýznamnější středoevropské mandloňovité, jabloňovité, růžovité a tavolníkovité dřeviny: malaceae, pyrus
Rod: Hrušeň – Pyrus
Stromy, zřídka keře v množství asi 20 druhů rozšířených z Evropy zasahuje do střední Asie na jih k Himalájím.
Hrušeň planá, polnička – Pyrus communis
Habitus Keř až středně vysoký strom dorůstající výšky 25 m, průměr kmene 0,5-1 m. Jako solitér má korunu širší,
silně větvenou, ale dokáže růst i v porostech, kde má přímý, štíhlý kmen s odpovídající štíhlou až vejčitou korunou.
Kůra V mladosti světlehnědá, později šedohnědá, ve vyšším věku se vytváří poměrně hrubě obdélníkovitě rozpraskaná
borka.
Pupeny Postaveny spirálovitě, jsou kuželovité, hrotité, přisedlé s více tmavě hnědými až červeně hnědými holými
obalovými šupinami.
Listy Široce vejčité až oválné, na okraji jemně pilovité, na bázi často celokrajné. Svrchní strana tmavě zelená, lesklá,
v mládí chlupatá, spodní světlejší, matná roztroušeně chlupatá.
Květy Kvete v dubnu až květnu, bílé pětičetné květy jsou umístěny do vzpřímených okolíků po 6-10 květech.
Plody Hrušky (pláňky), dozrávají v září, jsou to malvice, zelené, žluté nebo hnědé barvy.
Ekologie Je to světlomilný druh dožívající se 200 (300) let s vysokými nároky na teplo, je podstatně citlivější na nízké teploty
než jabloň. Roste na různých podložích, má vyšší nároky na obsah živin v půdě.
Využití Dřevo se využívá v nábytkářství, řezbářství, soustružnictví na výrobu dřevěných pravítek a příložníků.
Je medonosnou dřevinou a plody jsou vyhledávanou potravou ptáků a zvěře (i člověka). V sadovnictví nemá velký
význam, je dekorativní v krajině, především v době květu, využívá se v ovocnářství jako podnož při štěpování
různých kulturních sort.
zbytek
Rod: Hloh – Crataegus (jabloňovité)
Keře až stromky, opadavé, málokdy stále zelené, často trnité. Květy bílé, jen pár variant má růžové. Plodem je malvička s 1 – 5 semeny.
Rod: Skalník – Cotoneaster (amygdalaceae)
Keře, někdy plazivé, ale též stromečky, bez trnů. Květy ve vrcholících. Plodem je černá nebo červená malvice s 2 – 5 semeny.
Rod obsahuje 200 – 400 druhů a mnoho nižších taxonů. Areál zabírá Eurasii mimo Japonska.
Čeleď: Růžovité – Rosaceae
Keře, někdy též popínavé nebo plazivé, obyčejně s pokožkovými trny. Listy jsou lichozpeřené, opadavé, ale někdy i vždy zelené. Květy jednotlivé nebo v květenstvích. Nažky jsou obklopeny zdužnatěnýma šešulemi , celý plod je šípek.
Čeleď obsahuje asi 200 druhů, z nichž na našem území roste divoce asi 20 druhů.
Čeleď: Tavolníkovité – Spiraeoideae - růžovité
Keře, zřídka stromy nebo byliny, bez trnů. Květy jsou obvykle drobné, skládající bohatá květenství. Plody většinou měchýřky, případně tobolky s drobnými semeny.
Nejvýznamnější zástupci rodů hloh a skalník, jejich základní charakteristiky, ekologie a využití: crataegus
Hloh obecný – Crataegus laevigata
Habitus Stromek nebo keř s výškou 2-4 (7) m s polokulovitou, obráceně vejčitou nebo nepravidelnou korunou.
Kůra Sivohnědá až hnědá, borka na bázi kmene šedohnědá.
Pupeny Postaveny spirálovitě jsou přisedlé, polokulovité, do 3 mm velké. Letorosty jsou zelenohnědé, později
tmavokaštanové.
Listy Jsou obráceně vejčité až elipsovité, listová čepel je na vrcholu 3-5 laločnatá, laloky zaobleny až mírně špičaté,
20-60 x 15-40 mm velké. Listový okraj nepravidelně dvojitě pilovitý. Listy z horní strany lesklé, tmavozelené,
na rubu bledě zelené.
Květy Kvete v květnu, květy jsou bílé až světle růžové, soukvětí tvoří 5-10 květů.
Plody Peckovice, kulaté až obráceně vejčité 8-10 (12) mm velké, světle červené barvy s výraznými lenticelami,
obsahují 2-3 pecek, (Hloh jednosemenný pouze jednu), dozrávají v srpnu až říjnu.
Ekologie I když je původně druhem světlejších dubových (teplých a suchých) lesů, vyskytuje se i na zastíněných stanovištích
lužních lesů. Velmi suchá a odlesněná stanoviště nesnáší.
Využití Dřevo je tvrdé, růžové, (používá se na podložky pod myslivecké trofeje), ale vzhledem na množství a rozměry, kterých dorůstá, nemá praktické využití. Známé jsou léčivé vlastnosti zejména pro kardiovaskulární onemocnění.
V sadovnictví se využívá pro dekorativní vlastnosti v čase kvetení a plodů.
Nejvýznamnější zástupci rodů hloh a skalník, jejich základní charakteristiky, ekologie a využití: cotoneastar
Skalník obecný – Cotoneaster integerrimus
Habitus Menší keř (do 2 m), široký, řídce rozvětven.
Kůra V mládí červenohnědá, později tmavohnědá s vypuklými lenticelami, na starších větvích může být jemně
rozpukána.
Pupeny Spirálovitě postaveny, vejčité, zahrocené, částečně lysé.
Listy Velikost 30-50 x 15-30 mm, vejčité až hrotité s jemným trnitým výběžkem, který je pokračováním hlavní žíly. Jsou
celokrajné, na okrajích plstnaté, vrchní strana je tmavší skoro lysá, spodní světle zelená, hustě plstnatá.
Květy Rozkvétá v květnu, květy jsou růžové, uspořádány po 2-4 v převislých okolících, většinou na konci zkrácených
větví.
Plody Červená kulovitá a lysá malvice, dozrává v září.
Ekologie Světlomilný druh, dobře snáší sucho a vysýchavé podklady, roste často na skalách, zejména čedičích, andezitech,
ale i vápencích.
