Řešetlákovité – Rhamnaceae Flashcards
(5 cards)
Rod: Řešetlák – Rhamnus
Řešetlák počistivý – Rhamnus cathartica
Rod: Řešetlák – Rhamnus
Řešetlák počistivý – Rhamnus cathartica
Habitus Středně velký keř, zřídka nízký stromek, dorůstá do výšky 6-7 m, kmínek může dorůst až do tloušťky 20 cm,
koruna je nepravidelná, na větvích může mít trny.
Kůra Je tmavošedá až načernalá, ve vyšším věku se vytváří obdélníkově rozpukaná borka s pevnými plotýnkami.
Pupeny Téměř vstřícné, někdy spirálovité, jsou vejčitě hrotité do 8 mm velké s více tmavofialovými až načernalými
pupenovými šupinami.
Listy Elipsovité až široce vejčité, do 8 cm velké, okraj jemně pilovitý, horní strana tmavší, spodní světlejší a na žilnatině
chlupatá.
Květy Kvete v květnu až červnu. Květy jsou různě pohlavní, nazelenalé, vyrůstají v hustějších svazečcích v paždích listů
na spodní straně letorostů.
Plody Dozrávají v září až říjnu. Plody jsou kulaté černé až fialové (občas žluté) peckovice do průměru asi 8 mm.
Ekologie Je to světlomilná dřevina, dobře snáší sucho, upřednostňuje vápence, případně jiné živné podklady, dobře se jí daří na kamenitých a mělkých půdách. Dobře snáší i znečištěné městské prostředí.
Využití Nemá žádný významnější hospodářský význam.
Rod: Krušina – Frangula
Krušina olšová – Frangula alnus
Rod: Krušina – Frangula
Krušina olšová – Frangula alnus
Habitus Středně velký keř, někdy stromek, dorůstající do výšky asi 6-7 m, průměr kmínku může dosahovat až kolem 15 cm.
Koruna je nepravidelná, řídce větvená.
Kůra Je fialově šedá s nápadnými vypuklými lenticelami, ve vyšším věku vytváří mělce podélně rozpukanou tmavošedou
borku s bělavými puklinami.
Pupeny Postaveny spirálovitě, jsou holé, vejčitě hrotité, velikosti do 6 mm, terminální pupen je větší, pupeny jsou hustě
rezavě chlupaté.
Listy Velikosti do 7 cm, obráceně vejčité, celokrajné, ze spodní strany na žilkách rezavě chlupaté.
Květy Rozkvétá v květnu až srpnu, květy jsou malé, bělavé s růžovým okrajem, uspořádány po 2-10 do svazečků.
Plody Dozrávají v srpnu až říjnu, jsou to kulovité peckovice velké do 5-8 mm. Jsou tmavě červené až fialově-černé barvy.
Ekologie Dobře snáší zastínění, roste na vlhkých místech, výborně snáší nadbytečnou vláhu a rovněž stagnující vodu.
Neroste na vápencích, váže se na kyselé podklady, případně písky a rašeliny. Je mrazuvzdorná a odolná vůči
znečištěnému ovzduší.
Využití Dřevo bylo výbornou surovinou k výrobě střelného prachu, kůra se vykupuje na farmaceutické účely.
Je to významná medonosná dřevina. V sadovnictví nenašla širšího uplatnění.
Čeleď: Bezovité – Sambucaeae
Rod: Bez – Sambucus
Bez černý – Sambucus nigra
Čeleď: Bezovité – Sambucaeae
Rod: Bez – Sambucus
Bez černý – Sambucus nigra
Habitus Keř, občas nižší strom do 10 m.
Kůra Je žlutošedá až světle hnědá s výraznými lenticelami, na starších silnějších výhoncích rozpukaná do podélných pásů.
Pupeny Vstřícné, polonahé, na bázi pokryté nazelenalými nebo červenalými pupenovými šupinami. Raší velmi brzy.
Listy Lichozpeřené, dorůstají do 20-25 cm, skládají se z 2-3 párů lístků.
Květy Kvete v létě v červnu a červenci, květy jsou smetanově bílé barvy uspořádány do velkých koncových okolíků.
Plody Peckovice, tmavofialové až černé, lesklé, dozrávají v září.
Ekologie Vyžaduje půdy bohaté na živiny (zejména dusík), má střední nároky na světlo, ve vyšších polohách je nahrazena
bezem červeným.
Využití Květy a plody se využívají na výrobu sirupů, z dřeva se vyrábějí píšťaly. V sadovnictví nemá velké uplatnění, známe
jsou různé ozdobné formy.
Bez červený – Sambucus racemosa
Bez červený – Sambucus racemosa
Habitus Středně velký keř dorůstající do výšky 2-4 m, výjimečně nízký stromek.
Kůra Červenohnědá až šedohnědá s viditelnými lenticelami na povrchu.
Pupeny Vstřícné, koncové často párové, kulaté, s vícero obalovými šupinami, jsou dvoubarevné, na bázi zelené
a na okrajích hnědofialové.
Listy Jsou složené, lichozpeřené do 30 cm dlouhé, složené z 1-3 párů lístků.
Květy Rozkvétá na jaře před nebo současně s vývinem listů, květy jsou v kulovitých okolících bílé až žlutobílé barvy.
Plody Jsou červené peckovice, kulaté, velikosti do 5 mm, v nich jsou 2-3 pecky. Dozrávají v červenci až srpnu.
Ekologie Toleruje zastínění, vyžaduje dostatek vláhy, upřednostňuje kyselé podklady, humosní a dostatečně vlhké půdy.
Využití Květy ani plody se nevyužívají, zejména ve vyšších polohách má význam jako přípravná dřevina. V sadovnické
tvorbě se využívá velmi zřídka.
Čeleď: Zimozelovité – Caprifoliceae Juss.
Rod: Zimolez – Lonicera L.
Čeleď: Zimozelovité – Caprifoliceae Juss.
Rod: Zimolez – Lonicera L.
Zimolez obyčejný – Lonicera xylosteum L.
Menší až středně velký keř s hustým křivolakým větvením. V době plodu je nápadný červenými bobulkami, umístěnými po dvou na jedné stopce. Má dobrou výmladnost a šíří se výhradně hříženci.
Je to euroasijská dřevina. V Evropě chybí jen v teplém středomoří a na chladném severovýchodě. Na východ zasahuje až za Sibiř.
Snáší silné zastínění, je schopen se přizpůsobit dočasnému nedostatku vláhy. Oblibuje živné podklady, často roste i na vápencích. Je odolný vůči kouřovým plynům.
