vnímání Flashcards

(35 cards)

1
Q

Vnímání - definice, teorie

A
  • percepce (vnímání) = senzorické informace jsou v mozku zpracovávány a třízeny, tvoří z nich smysluplné celky
  • jako duševní proces
    1. vyčlenění figury z pozadí (vliv tvarových zákonů), 2. rozpoznávání (více psychický proces)

Dvě teorie

  1. vnímání jako konstruktivní mentální děj - ovlivněno dřívějšími zkušenostmi (tj. učením) a dalšími kogn. procesy (př. myšlení)
  2. přímá percepce - každý živý organismus má vrozenou senzitivitu vůči biologicky či psychologicky významným podnětovým vzorcům (tz. vnímání je do značené míry nezávislé na zkušenosti)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Berkley - určování vzdálenosti předmětu

A

na základě několika faktorů jako ostrost obrazu, dřívější zkušenost

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

H. von Helmholtz

A

dotváření senzorických informací v lidské mysli jako nevědomé usuzování (př. předpokládáme že je vzdálený předmět ve skutečnosti větší než jaký se nám jeví právě teď z dálky)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

I. Rock

A
  • senzorické informace jako východisko pro vytváření vjemů - TEORIE KONSTRUKTIVNÍ PERCEPCE - vjemy výsledkem nevědomého usuzování, při kterém využíváme několik informačních zdrojů jako aktuální senzorické informace a dosavadní zkušenosti
    • na TVORBĚ VJEMŮ se podílí inteligence, myšlení i učení = podle Rocka INTELIGENTNÍ VNÍMÁNÍ
    • dílo Logika vnímání
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Přímé vnímání

A
  • autor - James Gibson - většina informací potřebná pro vnímání je součástí podnětů jako takových a je pro smysly přímo dostupná
  • struktura podnětu sama o sobě poskytuje nezbytné informace pro vnímání - není třena nevědomého usuzování
  • = ekologická teorie vnímání = zdůrazňuje vrozené aspekty a využívá info. z přirozeného přírodního prostředí
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Empirické ověřování teorií vnímání

A
  • Gibson x vývojová psychologie (vrozené předpoklady u novorozenců, získané evolucí)
  • vnímání podmíněno:
    1. vrozenými dispozicemi
    2. pravidelnou a proměnlivou stimulací v prvních měsících života
    3. senzomotorickými zkušenostmi v raném pohybovém vývoji (J. Piaget - získávání poznatků o světě díky fyzikální manipulaci s předměty jako okusování, osahávání, shazování)
  • John Locke a George Berkley - teze, že slepec by po nabití zraku nerozeznal krychli od koule bez hmatu
    • př. “pan S. B.” - slepý muž, chirurgicky nahrazena rohovka, po hmatu poznával kočky které hladíval, nikdy se ale nenaučil číst ačkoliv v Braillově písmu byl zběhlý, problémy s odhadem vzdálenosti, …
    • → existují vrozené dispozice které mohou slábnou pokud je člověk nepoužívá
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Organizace percepčního pole

A
  • předmět zkoumání gestalt psychologie - M. Wertheimer - tendence seskupovat vnímané podněty do celků → celek ovlivňuje jednotlivé části (nikoli části celek)
    • GESTALT ZÁKONY VNÍMÁNÍ (tvarové, zákony organizace) - vrozené percepční procesy, nejčastěji u zrakového vnímání
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q
  • Edgar Rubin
A
  • centrace - základní vlastnost vnímání, soustředění se na JEDNU část vjemového pole = FIGURA (předmět vnímání)
    • pozadí - nevýrazné a mlhavé (mohou být i méně vzdálené předměty než je figura)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Organizace percepčního pole - reverzibilní figury, reverzibilní oscilace, kamufláž

A
  • reverzibilní figury - pozadí figurou a figura pozadím, záměrné uspořádání
  • reverzibilní oscilace - střídání figury a pozadí po pravidelných intervalech - Rubinova figura, Neckerova krychle
    → vjemy nejsou reflexí vnějšího světa
  • kamufláž - splynutí s prostředím (zvířata, vojenská uniforma)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

gestalt zákony (6) - “percepční schémata”

A

Zákon pregnantnosti

  • tendence k dobrému tvaru tj. pregnantnosti (přesnosti, jistotě)
  • nedokonalé, nesymetrické formy → dokonalé struktury

Zákon proximity (blízkosti)

  • prvky v percepčním poli blízko sebe → tvar
  • př. jako člen určité (př. deviantní) skupiny jsem vnímán jako jeden z nich

Zákon kontinuity (návaznosti, zákon dobré křivky)

  • tendence organizovat podněty do souvislých linií (vnímání protínajících nebo přerušených obrysů, tendence vnímat přímku jako nekonečně dlouhou)
  • fenomén “subjektivní kontury
  • př. na základě předešlých známek učitel rozhoduje ty následovné

Zákon podobnosti

  • tendence přiřazovat k sobě podobné objekty a vnímat je jako celky
  • př. stereotypy (podobnost netolerované rasy) vnímání řady:

Zákon společného osudu

  • podněty, které se současně mění nebo pohybují v určitém směru → vnímáme jako figuru

Zákon uzavřenosti

  • podněty ohraničené uzavřenými konturami → vnímáme jako celek (př. doplnění tvaru písmena R, bodové informace o člověku na základě kterých si o něm vytvořím určitou představu)

→ percepční schémata

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Detektory rysů v mozkové kůře

A
  • výzkum neuronů v mozku - D. H. Hubel a T. N. Wiesel (Nobelova cena 1981):
  • 1.jednoduché buňky vedou informace do 2.komplexních buněk - zpracování a koordinace informací, 3.hyperkomplexní buňky reagují pouze na specifické podněty
  • detektory rysů (buňky specializované na registraci typických tvarových podnětů) - (podle gestaltu) mozek reaguje výběrově na určité podnětové vzorce
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Rozpoznávání - definice

A
  • = pochopení významu percipovaných objektů a jejich pojmenování
  • výrazněji ovlivněno zkušeností
  • transpozice, analýza rysů, Analyticko-systematické teorie, Procesy postupující shora-dolů
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Transpozice

A
  • autor Ch. von Ehrenfels
  • = schopnost rozpoznat určitý smysluplný percepční celek, když je znázorněn různými způsoby (př. poznám čtverec nezávisle na velikosti)
  • vychází ze vztahů mezi složkami objektu, které jsou stálé, mezi tím se povrchní charakteristiky mohou měnit
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Analýza rysů

A
  • O. Selfridge
  • vychází z pokusů o rozpoznávací systémy (čtení číslic a písmen) prvních počítačů
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Analyticko-systematické teorie

A
  • vnímání jako dvoustupňový proces - rozložení informacích zprostředkovaných sítnicí + jejich sestavení do celků
  • A. Treismanová, I. Biederman (trojdimenziální objekty rozdělil do 36 základních geometrických tvarů “geonů” - vyvráceno protože je vnímání tvrů podmíněno úhlem pohledu)
  • tyto teorie dnes nahrazeny - konekcionistické modely = vnímání jako výsledek paralelního zpracování informací (vzájemně propojené oblasti vnímání, syntéza tak není nutná, automaticky vznikne celek)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

rozpoznávání

A
  • = pochopení významu percipovaných objektů a jejich pojmenování
  • výrazněji ovlivněno zkušeností
    • = detekce rysů, nejčastěji nevědomá
    • jako proces postupující zdola-nahoru (od malých rysů k větším) - ve skutečnosti komplikovanější vnitřní procesy
    • jako proces postupující shora-dolů (od celků uložených v paměti k aktuálním senzorickým informacím)
    • oba dva nepostradatelné, pro vnímání objektu potřeba setkání obou dvou
17
Q

Prostorové vidění

A
  • trojrozměrné objekty dopadají na dvojrozměrný povrch sítnice - po dešifrování impulsů v mozku vnímání třetího rozměru (tj. vzdálenosti)
  • monokulární a binokulární vodítka
18
Q

Monokulární vodítka

A
  • informace zprostředkovány jedním okem
  • malířská vodítka - využívána malíři pro iluzi tří rozměrů
    1. interpozice
    • překrývání objektů - info. o rozmístění objektů
      1. lineární perspektiva
    • přibližování dvou rovnoběžných linií (př. kolejnice)
      1. atmosférická perspektiva
    • vzdálené objekty hůře pozorovatelné v důsledku prachu, kouře a smogu v atmosféře (př. vzdálená hora)
      1. relativní velikost
    • menší objekt 1 vnímáme jako vzdálenější oproti objektu 2, kdy víme že objekt 1 a 2 jsou ve skutečnosti stejné velikosti
      1. relativní výška (výška umístění)
    • dva stejně velké objekty, jeden je výš a tak ho vnímáme jako vzdálenější
      1. gradient (spád struktury)
    • autor Gibson
    • plynutá změna povrchu, velikosti objektů a jejich rozmístění při přejíždění zrakem po scenérii (využíváno u pilotů)
      1. pohybová paralaxa
    • sledování objektů z pohybujícího se dopravního prostředku
    • fixační bod - objekt vnímáme že se pohybuje vůči nám v proti směru x ostatní objekty se zdánlivě pohybují stejným směrem jako my
    • vodítko pro vnímání hloubky - bližší předměty se vůči nám pohybují rychleji, vzdálenější pomaleji (př. svodidla x Měsíc)
19
Q

Binokulární vodítka

A
  • informace zprostředkovány dvěma očima
  • dokonalejší prostorové vidění než monokulární vodítka
    1. binokulární konvergence
    • při sledování blízkého objektu se obě oči stáčejí k sobě okohybnými svaly - konvergentní tj. sbíhavý pohyb
    • další vodítko pro vnímání vzdálenosti
      1. binokulární disparita
    • dva úhly pozorování díky rozmístění očí několik cm od sebe, dvě info. se spojují v jeden vjem
    • vnímání tří rozměrů (tj. vzdálenosti)
  • popř. dvojité vidění (diplopie) - otřes mozku, opilost
  • → stereoskop - konstrukce pro prostorový dojem
20
Q

Vnímání skutečného pohybu

A
  • objekt se hýbe z místa, hýbe se pozadí (pohyb hlavou při sledování letícího ptáka), při chůzi
  • Hubel a Wiesel - výzkumy receptivních polí
  • Sekuler a Ganz - výzkumy selektivní adaptace - při delším sledování určitého pohybu se senzitivita vůči němu snižuje (př. sledování vodopádu, následné sledování nepohyblivých pohybů se jeví jako pohyblivé)
21
Q

Vnímání zdánlivého pohybu

A

Stroboskopický pohyb

  • sledování dvou objektů v rychlém časovém sledu
  • Wertheimer - stroboskop, fí-fenomén (dnes užívané ve filmu - 24 rámečků/s)

Indukovaný pohyb

  • sledování malého objektu na pozadí tvořeném pohyblivými objekty (př. ze stojícího vlaku se nám díky vedlejšímu pohybujícímu vlaku jevíme sami v pohybu)
  • indukovaný pohyb sebe sama

Autokinetická iluze

  • při sledování bodu světla v tmavé místnosti máme dojem pohybu bodu
22
Q

Stálost (konstantnost) vnímání

A
  • schopnost díky které vnímáme tvar, barvu, jas a velikost nezávisle na vzdálenosti, okolního pozadí (den x noc) objektu
  • proximální podnětové vzorce - stálé vlastnosti, informace o objektu vysílané do našich smyslů
    • při jejich vnímání v noci x ve dne, z jiného úhlu, ze vzdálenosti se lidský percepční systém nenechá zmást
    • výsledek vrozených dispozic i učení (zkušeností)
  • barevná konstantnost - Schopnost vnímání věcí v prostředích a retrospekce
23
Q

Percepční iluze

A
  • x fyzikální iluze (hůl se pod vodní hladinou jeví ohnutá)
  • = zkreslené vjemy
  • nezávislé na naší vůli, vnitřní psychické procesy, přetrvávají i po poznání že se jedná o iluzi
  • “opticko-geometrické klamy”
  • důsledkem konstantního vnímání (zejména stálost velikosti) + lidské tendence organizovat vjemové pole do celků + vlivem kontrastu
  • Muller-Lyerova iluze, Heringova figura, horizontálně-vertikální iluze, Ponzova iluze, iluze většího měsíce při horizontu než na vysoké obloze (podle Rocka a Kaufmana v důsl. vzdálenosti horizontu, představa “nebeské klenby” - důsledek usouzení že je měsíc dále=menší pokud je výše na nebi = usuzování, NEBO jiná citlivost vnímání vzdálenosti vůči horizontální a vertikální linii)
24
Q

Individuální rozdíly ve vnímání

A
  • vlastní “percepční realita” jedinců, vnímání není odrazem objektivního světa!
  • percepční očekávání, kognitivní styl, motivace, osobnost jako celek, percepční obrana
25
Percepční očekávání (prekoncepce)
- může úplně změnit percepci podnětů (př. dojem zahlédnutí známé osoby na ulici i když se jedná o cizince, při četbě textů přehlížíme chyby)
26
Kognitivní styl
- H. A. Witkin - dva způsoby zpracování vnějších podnětů - **lidé závislí na poli** - tendence vnímat okolí jako celek, lidská postava splyne s pozadím - **lidé nezávislí na poli** - tendence vnímat okolí jako oddělené s charakteristickými prvky - G. S. Klein - styl **vyostřování a uhlazování** - tendence ne/vnímat některé rozdíly mezi vnímanými objekty - G. G. Jung - 4 základní psychické funkce 1. intuice (iracionální funkce) - vjemy (nikoli rozum) 2. vnímání (iracionální funkce) - vjemy (nikoli rozum) 3. myšlení 4. cítění - **percepční typ** (zapamatování si detailů bez souvislostí) - **intuitivní typ** (chápání smyslu dění, přehlížení detailů) - vnímání **extroverta** (chabá intuice, chybí subjektivní percepce, převládá objektivní, tj. závislá na smyslovém vnímání) x **introverta**
27
Motivace
- výrazný vliv na vnímání - potřebné či postrádané věci máme tendenci vnímat více, častěji - J. Bruner a C. Goodman - vnímání velikosti předmětu je ovlivněno jeho **sociální hodnotou** (pokus s mincí - chudší ji vnímali větší) - D. McClelland a J. Atkinson - pozorování potravin ve skvrnách během hladovění (důsledek deprivace) - využití - psychologie reklamy (atraktivní ženy, mládí, zdraví, krása a bohatství přitahuje pozornost)
28
Osobnost jako celek
- projevuje se zejména při nejasnosti a dvojznačnosti podnětu - = “**projekce**” = mechanismus obrany, subj. nepřijatelné obsahy (nejč. sexuální a agresivní) připisovány někomu jinému = externalizace intrapsychických obsahů do vnějších podnětů - někdy jako “**externalizace**” - princip **procesu “shora-dolu”** - vliv během **halucinací** = vjemy vznikající bez přímé stimulace (působení) na lidské smysly (nejč. zrakové a sluchové) = narušení hranice subjektivního a objektivního světa
29
Percepční obrana
- očekáváním nepříjemných podnětů je můžeme vnímat pomalu, nepřesně nebo vůbec (př. odvrácení zraku při odběru krve, nepozorné a pomalé čtení nepříjemné zprávy) - často nevědomé - mechanismus “**popření**” (př. podvádění partnera, “vně okáč, doma krt slepý” - Z. Winter) - E. Kubler-Rossová - stadium popření a stažení se do izolace jako fáze umírajícího - popření jako porucha testování reality, diagnostikováno jako onemocnění
30
vzestupná a sestupná strategie vnímání
- **Vzestupná** strategie vnímání, rozpoznávání (dovnitř) - Filtrovaný, vnímání světa - **Sestupná** strategie vnímání, rozpoznávání (ven) - Promítání vlastních zkušeností obav apod. - Filtruje - Významovost jednání - Princip projekce - Přenášení na druhé věci, lidi apod.
31
Schachter a Singer - kognitivní psychologie
- **Dvou-faktorová teorie emocí** (teorie atribuce vzrušení (atribuce = přisuzování)) - fáze 1. Nespecifikovaná aktivace 2. Při vzrušení hledáme vysvětlení, označení, pojmenování, pochopení, intelektová interpretace na základě informací z vnějšku 3. -> emoce, zážitek - Příklad - pokus s adrenalinem - skupina vědomá pravdy x skupiny s dojmem vitaminu, od toho se odvíjely jejich další reakce - ovlivnění (manipulace) novináře, kupujícího, návštěvníka pomocí adrenalinového zážitku
32
cyklus vnímání
- forma učení se schémat, během života se schémata diferencují (během života se při velkém množství schémata zjednodušují) - Vliv schématu na výběr pozornostních vodítek, interpretaci události a výsledný význam GRAF - schéma -> pátrání -> předmět -> schéma
33
Neisser
- selektivní čtení - zneužíváno, provokativní podněty přitahují pozornost
34
Vliv kontextu na percepci
- **percepční očekávání -** vznikají pomocí zkušenosti - **efekt nadřazenosti slov** - rozeznávání písmen lehčeji v rámci slova než písmena jako izolovaný podnět - **Reicher-Wheelerův efekt** - pomáhá určit význam nejasných podnětů
35
Vnímání jako řešení problému
- I. Rock - rozpoznávání objektů jako řešení percepčních problémů, pomocí vzájemné interakce procesů shora-dolů a zdola-nahoru - poznávání z určité “**percepční hypotézy**” - **pareidolie** = zpodobňování, vliv vlastní zkušenosti, rozpoznání objektů ve tvaru mraku, Rossachův test (obrazce ve skvrnách) apod.