nespravedlnost Flashcards
(10 cards)
1
Q
Motivující vs. motivovaná spravedlnost
A
2 linie:
- jak s. ovlivňuje naše postoje a chování, s. → ???, s. jako motivující faktor
- jak naše postoje, potřeby, identity ovlivňují naše vnímání s., ??? → s., s. jako nástroj vidění světa
2
Q
Distributivní spravedlnost
A
- s. (férovost) výsledků - jaké rozdělení považujeme za spravedlivé (dort, známkování, plat, …)
- 1949 Stouffer et al.
- výzkum am. vojáků (letecké vs. policejní oddělení)
- popis fenoménu relativní deprivace při hodnocení toho co člověk dostává (vnímání nespr. povýšení vs. vnímání spr. v rámci vlastního oddělení, v důsl. povýšení má hlubší význam a oddělení celkově spokojenější - “distributivní spravedlnost”)
- 1958, 1961 Homans
- mezilidské interakce jako sociální směna (dobrá vs. špatná směna)
- lidé si pro ně postupem času vytvářejí normativní očekávání
- zavedení pojmu distributivní spravedlnosti - zisky jsou proporční vůči investicím
- důraz na jejich relativní (vnímaný) charakter (nutnost referenčního bodu, spravedlnost není objektivní, ale vždy se porovnáváme)
- 1965 Adams - equity theory
- distributivní spr. jako proporcionalita (equity) mezi vnímanými vstupy a zisky (např. v part. vztahu)
- provádíme srovnání s druhými či s naší historií
- inequity vede v souladu s Festingerovou teorií (lidé nemají rádi inkonzistenci, např. chování neodpovídá postoji, vznik resonance, → potřeba zbavit se inkonzistence) kognitivní disonance k napětí a distresu a snaze obnovit rovnováhu (např. odmítnu pomoc chudému → řešení: vrátím se NEBO změním svůj postoj)
- takové úsilí může mít kognitivní i behaviorální povahu (např. kompenzace: nízký plat a zároveň pomoc druhým)
- příklad
- neúměrně nízká odměna → hněv (= inkonzistence)
- neúměrně vysoká odměna → pocit viny a větší výkon (= inkonzistence)
- problém - vágnost a obtížná falzifikovatelnost
- léta Deutsch
- destruktivnost principu equity v některých kontextech (např. rodina, blízcí přátelé vs. objektivní proporční pravidla)
- různost alokačních norem tedy soc. pravidel která definují jaké distribuce jsou spravedlivé
- alokační normy jsou navázány na cíle soc. výměny (např. produktivita = equity, solidarita = equality, péče = need)
- v praxi jsou nejčastěji různé normy kombinovány (různá měřítka pro spravedlnost)
- léta Deutsch
3
Q
Procedurální spravedlnost
A
- spr. procedur kterými je dosaženo výsledné distribuce
- efekt férového rozsudku
- např. nespokojenost s rozhodnutím ALE spr. procedura při soudu)
- 1975 Thibaut a Walker
- mezioborový výzkum na pomezí psych a právní vědy
- míra kontroly nad procesem ovlivňuje celkovou spokojenost s výsledkem nad rámec efektu samotného rozhodnutí
- instrumentální interpretace tohoto zjištění - procedurální spr. garantuje možnost oboustranně výhodné spolupráce (klíčové je sledování vlastního zájmu)
- a 90. léta Tyler a Lind
- výzkum a systematizace prediktorů vnímané procedurální spravedlnosti - kvalita (férovost) rozhodovacího procesu
- příležitost participovat - ve smyslu možnosti vyjádřit svůj názor a diskutovat, nikoli přímé kontroly nad rozhodnutím (pozn. stejný pocit spr. vyvolá jak přímou participací tak prostorem pro vyjádření)
- neutrální fórum - nestrannost a nepředpojatost
- kvalita interpersonálního zacházení
- důvěryhodné autority - jejich zájem, snaha porozumět
-
důstojnost a respekt s nimiž je s člověkem nakládáno
- vliv obou dvou se prolíná, kompenzuje nebo vylučuje
- novější boundaries of authority - do jaké míry autorita ne/překračuje vymezený rámec
- doplněna neinstrumentální interpretace - procedurální spr. lidem zprostředkovává důležité vztahové informace (např. jejich status, možnost prezentovat vlastní pozici a být vyslyšen má svou vlastní důležitost nad rámec možnosti přímo proces kontrolovat)
- a 90. léta Tyler a Lind
- 1988, 1992 Tyler a Lind
- group value model, relational model
- proccedurální spr. vyjadřuje uečité hodnoty
- dává člověku indo o povaze jeho skupiny a jeho statusu v této skupině
- procedurální spr. vede k vyšší důvěře v autoritu
- 2000, 2003 Tyler a Lind
- group engagement model GRAF
4
Q
Vnímání proc. vs. distr. spravedlnosti (3)
A
Interakční vztah mezi oběma
- na PS záleží zejm. tehdy když není přítomna DS
- nespokojenost s výsledkem aktivuje proces hledání smyslu a zvýšenou pozornost vůči dalším info
- PS tak slouží zejména k neutralizaci negativních výsledků
Efekt morálního mandátu
- pokud mé téma silný morální náboj, spr. procedury je více odvozována od výsledku
2001 Lind, Van den Bos, Wilke - fairness heuristic theory
- lidé si na základě prvních zkušenosti tvoří rychlé posouzení férovosti (judgment phase) kterého se následně poměrně stabilně drží (use phase)
- řeší tím fundamentální sociální dilema, zda někam patřit a s kým spolupracovat (riziko zneužití při příchodu do nového prostředí)
- důraz na efekt primárnost a nahraditelnosti (pokud první proc. použiji je, pokud disr. použiji je)
- extrémní narušení očekávání mohou vést k reaktivaci judgment phase
5
Q
Víra ve spravedlivý svět
A
- léta Lerner
- série experimentů, ukazující tendenci přeceňovat nakolik lidé sami mohou za vlastní úspěchy či utrpení
- formulována hypotéza o potřebě věřit že svět je místem kde se lidem dostává toho čeho si zaslouží
- vnímání zisků vs. odměn, náhoda vs. zaslouženost → pozitivní/negativní vnímání druhého člověka
- tato iluze umožňuje vnímat svět jako stabilní a podléhající nějakému řádu
- dává možnost plánovat, sledovat dlouhodobé cíle a obecně být spokojenější
- vede nicméně ke zkresleným percepcím a fenoménu blaming the victim (přecenění míry zavinění obviněného, svět je spravedlivý = druhý si to zaslouží)
- léta Lerner
- od 70. let
- víra ve spr. svět jako ind. proměnná
- pozitivně spojená s well-beingem, copingem, náboženskou vírou, konzervatismem či autoritářstvím (konz. jsou šťastnější než liber. protože vnímají svět jako spravedlný)
6
Q
In-group bias
A
- návaznost zejména na sociálně identitní přístup
- nižší potřeba spr. světa a menší zájem o distributivní i procedurální spr. v případě out-groups než in-groups
- aplikace rozdílných alokačních norem - lepší výkon out-group k preferenci equality, zatímco lepší výkon in-group k preferenci equity
7
Q
Teorie ospravedlňování systému
A
- 1994 dodnes Jost, Banaji
- cíl porozumět procesům skrze které člověk legitimizuje nespr. spol. systém přestože to nemusí být v jeho vlastním zájmu (např. ženy ospravedlňující nerovný plat mezi muži a ženami)
- proč si utváříme stereotypy
- ego-justification motive (např. nepomohu chudému protože jsou chudí opilci)
- group-justification motive (ospravedlňování in-group)
-
system-justification motive (ospravedlňování soc. systému → vznik falešného vědomí)
- v důsl. potřeby - epistemické, existenční a vztahové - cíl redukovat ohrožení
8
Q
kontextuální faktory posilující motiv ospravedlňovat systém (3)
A
- vnímané ohrožení systému
- vnímaná nemožnost systém změnit či opustit
- vnímaná vlastní závislost na systému či nedostatek osobní kontroly
9
Q
Důsledky motivu ospravedlňovat systém pro členy znevýhodněných skupin (4)
A
-
out-group favoritism, a to zejména na implicitní rovině
- oslabené přesvědčení o oprávněnosti vlastních nároků (například na odměnu za práci)
- nadhodnocování legitimity vysvětlení pro nerovnost
- některých případech silnější tendence systém ospravedlňovat než u členů zvýhodněných skupinprodukt kognitivní disonance
10
Q
důsledky motivu ospravedlňování systému (4)
A
-
racionalizace (očekávaného) statusu quo a posuzujeme jej pozitivněji než nepravděpodobné situace
- stereotypy pro ospravedlnění obj. nerovnosti mezi soc. skupinami
- komplementární stereotypy (kompenzace znevýhodnění a zvýhodnění, např. ženy mají nižší plat ale mají lepší pozici při výchově dětí)
- atribuce viny od systému k jeho obětem nebo mimo systém
