AIM 1.2 Flashcards

(46 cards)

1
Q

Jak byla vnímána televize v 60. letech 20. století ve vztahu k umění?

A

V 60. letech byla televize považována za nejsilnější masové médium, které sloužilo spíše komerci než umění. Označení „médium bez umění“ odkazuje na její neschopnost rozvíjet uměleckou kulturu.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Proč televize zklamala očekávání avantgardních umělců?

A

Televize byla rigidní, komerční a nebyla otevřená experimentům ani spolupráci s umělci. Namísto prostoru pro kreativitu se stala nástrojem masové zábavy.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Jak se lišil evropský a americký model televizního vysílání?

A

Evropský model byl veřejnoprávní a státní, americký komerční. Od 80. let se americký model stal globálně dominantním.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Jaké byly tři hlavní strategie mediálního umění 50. let a kdo je reprezentoval?

A

1) Utopicko-emfatická – Lucio Fontana, 2) Receptivně-analytická – John Cage, 3) Kriticko-destruktivní – Guy Debord. Každá reagovala na proměnu masových médií jinak.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Jak přispěl John Cage k rozvoji mediálního umění?

A

V roce 1951 vytvořil ‘Imaginary Landscape No. 4’, kde performeři ovládali rádia podle partitury. Zvuk a médium se staly součástí uměleckého díla.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Co představuje Guy Debordovo dílo ‘Hurlement en faveur de Sade’?

A

Debordovo dílo z roku 1952 střídalo bílé a černé obrazovky bez obrazu a zvuku, čímž kritizovalo média jako nástroj manipulace.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Co měly tyto tři strategie společného?

A

Všechny reflektovaly masová média jako nástroj ovlivňování a zkoumaly jejich umělecké možnosti, i když původní díla se většinou nedochovala.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Jak využíval Nam June Paik televizi ve své umělecké tvorbě?

A

Používal televizi jako objekt i médium – vytvářel instalace i videoarty. Například ‘Global Groove’ byl jeho televizní manifest.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Jak Peter Weibel interpretoval televizi jako objekt?

A

Ve ‘TV-Aquarium (TV-Death I)’ ukazoval konflikt mezi smrtí a médii tím, že televizor ničil nebo upravoval jako fyzický objekt.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Jakým způsobem pracoval Karl Gerstner s televizním obrazem?

A

Deformoval obraz pomocí plexisklových čoček a vytvořil ‘Auto-Vize’, tedy obraz bez programu.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Jak Wolf Vostell využil televizi ve své tvorbě?

A

Zalil fungující televizor do betonu ve svém díle ‘Beton TV’ (1974), čímž vyjádřil kritiku pasivity a masové kultury.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Jak George Joseph Thek a Tom Wesselmann pracovali s televizí jako námětem?

A

Thek zakryl obrazovku obličejem, Wesselmann zakomponoval televizory do pop-artových obrazů jako součást každodennosti.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Jaké strategie přerušení televizního vysílání používali umělci jako David Hall nebo Peter Weibel?

A

Hall a Weibel používali krátké intervence a absurdní scénáře, které narušovaly běžné vysílání a vyzývaly diváka k aktivnímu vnímání.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Co bylo cílem projektu Valie Export ‘Facing a Family’?

A

Konfrontovat televizní diváky s obrazem jiné sledující rodiny, čímž narušila stereotypy a komfort publika.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Jakým způsobem pracoval Bill Viola s konceptem „obrácené televize“?

A

V projektu ‘Reverse Television’ sledovali diváci jiné diváky. Dílo zpochybnilo pasivní příjem a upozornilo na úlohu pozorovatele.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Jaké globální projekty realizoval Nam June Paik?

A

‘Good Morning, Mr. Orwell’ a ‘Wrap Around the World’ byly televizní manifesty propojující různé země do jednoho multimediálního vysílání.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Jak Dieter Daniels rozdělil vývoj televizního umění?

A

Do tří fází: 1) práce s televizorem jako objektem (1962–64), 2) první umělecká vysílání (1968–69), 3) nové formy práce s televizí od 70. let.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Jak vnímal televizi Theodor Adorno?

A

Jako součást kulturního průmyslu, který podporuje pasivitu, ruší soukromý prostor a vytváří iluzi přítomnosti.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Jak charakterizoval televizi Marshall McLuhan?

A

Jako ‘studené médium’, které stimuluje více smyslů a vyžaduje participaci. Jeho slavný výrok zní: ‘Médium je poselstvím.’

20
Q

Co znamená podle McLuhana pojem „remediace“?

A

Je to proces, kdy nová média přebírají funkce a vlastnosti starších médií a přetvářejí je.

21
Q

Jakým způsobem se k televizi stavěl Vilém Flusser?

A

Kritizoval ji jako uzavřený bod komunikace, který nahrazuje autority. Prosazoval novou ‘technickou imaginaci’.

22
Q

Jak Neil Postman hodnotil vliv televize na veřejnou komunikaci?

A

Televize podle něj přetváří veřejnou komunikaci v pouhou zábavu a oslabuje schopnost kritického myšlení.

23
Q

Jak Roland Barthes vysvětlil pojem „mýtus“ ve vztahu k televizi?

A

Televizi chápal jako moderní mýtus – rámec, který určuje naše vnímání reality a který si přestáváme uvědomovat.

24
Q

Jak byla vnímána televize v 60. letech 20. století ve vztahu k umění?

A

V 60. letech byla televize považována za nejsilnější masové médium, které sloužilo spíše komerci než umění. Označení „médium bez umění“ odkazuje na její neschopnost rozvíjet uměleckou kulturu.

25
Proč televize zklamala očekávání avantgardních umělců?
Televize byla rigidní, komerční a nebyla otevřená experimentům ani spolupráci s umělci. Namísto prostoru pro kreativitu se stala nástrojem masové zábavy.
26
Jak se lišil evropský a americký model televizního vysílání?
Evropský model byl veřejnoprávní a státní, americký komerční. Od 80. let se americký model stal globálně dominantním.
27
Jaké byly tři hlavní strategie mediálního umění 50. let a kdo je reprezentoval?
1) Utopicko-emfatická – Lucio Fontana, 2) Receptivně-analytická – John Cage, 3) Kriticko-destruktivní – Guy Debord. Každá reagovala na proměnu masových médií jinak.
28
Jak přispěl John Cage k rozvoji mediálního umění?
V roce 1951 vytvořil 'Imaginary Landscape No. 4', kde performeři ovládali rádia podle partitury. Zvuk a médium se staly součástí uměleckého díla.
29
Co představuje Guy Debordovo dílo 'Hurlement en faveur de Sade'?
Debordovo dílo z roku 1952 střídalo bílé a černé obrazovky bez obrazu a zvuku, čímž kritizovalo média jako nástroj manipulace.
30
Co měly tyto tři strategie společného?
Všechny reflektovaly masová média jako nástroj ovlivňování a zkoumaly jejich umělecké možnosti, i když původní díla se většinou nedochovala.
31
Jak využíval Nam June Paik televizi ve své umělecké tvorbě?
Používal televizi jako objekt i médium – vytvářel instalace i videoarty. Například 'Global Groove' byl jeho televizní manifest.
32
Jak Peter Weibel interpretoval televizi jako objekt?
Ve 'TV-Aquarium (TV-Death I)' ukazoval konflikt mezi smrtí a médii tím, že televizor ničil nebo upravoval jako fyzický objekt.
33
Jakým způsobem pracoval Karl Gerstner s televizním obrazem?
Deformoval obraz pomocí plexisklových čoček a vytvořil 'Auto-Vize', tedy obraz bez programu.
34
Jak Wolf Vostell využil televizi ve své tvorbě?
Zalil fungující televizor do betonu ve svém díle 'Beton TV' (1974), čímž vyjádřil kritiku pasivity a masové kultury.
35
Jak George Joseph Thek a Tom Wesselmann pracovali s televizí jako námětem?
Thek zakryl obrazovku obličejem, Wesselmann zakomponoval televizory do pop-artových obrazů jako součást každodennosti.
36
Jaké strategie přerušení televizního vysílání používali umělci jako David Hall nebo Peter Weibel?
Hall a Weibel používali krátké intervence a absurdní scénáře, které narušovaly běžné vysílání a vyzývaly diváka k aktivnímu vnímání.
37
Co bylo cílem projektu Valie Export 'Facing a Family'?
Konfrontovat televizní diváky s obrazem jiné sledující rodiny, čímž narušila stereotypy a komfort publika.
38
Jakým způsobem pracoval Bill Viola s konceptem „obrácené televize“?
V projektu 'Reverse Television' sledovali diváci jiné diváky. Dílo zpochybnilo pasivní příjem a upozornilo na úlohu pozorovatele.
39
Jaké globální projekty realizoval Nam June Paik?
'Good Morning, Mr. Orwell' a 'Wrap Around the World' byly televizní manifesty propojující různé země do jednoho multimediálního vysílání.
40
Jak Dieter Daniels rozdělil vývoj televizního umění?
Do tří fází: 1) práce s televizorem jako objektem (1962–64), 2) první umělecká vysílání (1968–69), 3) nové formy práce s televizí od 70. let.
41
Jak vnímal televizi Theodor Adorno?
Jako součást kulturního průmyslu, který podporuje pasivitu, ruší soukromý prostor a vytváří iluzi přítomnosti.
42
Jak charakterizoval televizi Marshall McLuhan?
Jako 'studené médium', které stimuluje více smyslů a vyžaduje participaci. Jeho slavný výrok zní: 'Médium je poselstvím.'
43
Co znamená podle McLuhana pojem „remediace“?
Je to proces, kdy nová média přebírají funkce a vlastnosti starších médií a přetvářejí je.
44
Jakým způsobem se k televizi stavěl Vilém Flusser?
Kritizoval ji jako uzavřený bod komunikace, který nahrazuje autority. Prosazoval novou 'technickou imaginaci'.
45
Jak Neil Postman hodnotil vliv televize na veřejnou komunikaci?
Televize podle něj přetváří veřejnou komunikaci v pouhou zábavu a oslabuje schopnost kritického myšlení.
46
Jak Roland Barthes vysvětlil pojem „mýtus“ ve vztahu k televizi?
Televizi chápal jako moderní mýtus – rámec, který určuje naše vnímání reality a který si přestáváme uvědomovat.