moderní teorie, 40. - 70. léta Flashcards
(7 cards)
sociálně-psychologické přístupy
heterogenní skupina, důraz na lidský faktor, ztotožnění jedince a skupiny s cíli org. potřeby člověka, komunikace, neformální vazby a od 50. let motivace. Představitelé: Abraham Maslow (pyramida), Frederick Herzberg (motivátory a hygienické faktory), Hugo Münstberg (psychika <=> práce), Likert, McGregor, Alderfer (ERG), McClelland. Zároveň vznik beavioristického vědeckého přístupu.
sociálně-psychologické přístupy; kritika
kritika stoupenců vědeckého řízení i moderních přístupů za podceňování ekonomických faktorů a otázku pozitivního vlivu pracovní spokojenosti na výkon pracovníků a produktivitu org.
Systémové přístupy
otcem Vilfred Pareto (20/80), důraz na systematické myšlení, komplexní řešení problémů a jednání. Princip celistvosti. Org. jako složitý komplexní systém (lidský faktor + finanční, informační a materiální zdroje). Chester Barnard (3 fce mž a 3 cíle org.), Herbert Simon (org. jako dynamicky se rozvíjející systém, problémy komunikace), Russell Ackoff (základ metod strategického řízení)
- 60. léta, navazují na Henriho Fayola a jeho správní řízení
Procesní přístupy
analyzují proces řízení => členění do Mž funkcí = klasifikace + vytváření doporučení pro zvládání. Organizace chápou jako ucelené a harmonické celky. Klasifikují. Luther Gulick a Lyndall Urwick v 30. letech (POSDCORB), Harold Koontz a Heinz Weihrich (1984 - klasifikace Mž činností POPKoKo, 1988 - úprava na: POPeVeK).
procesní přístupy; kritika
kritika: zobecňující zjednodušená doporučení X složitá Mž praxe, důraz na uspořádání procesů vs. obsah (cíle, metody řízení lidí, motivace). Podcenění spec. podmínek řízení a lidského faktoru.
Empirické přístupy (pragmatické přístupy)
- léta s malým přesahem do 80. let, heterogenní skupina, odklon od autoritativního k neformálnímu stylu vedení. Důraz na praktické zkušenosti úspěšných org. a Mž => analýza => zobecnění na nej zkušenosti. Neřeší teorii. Peter Drucker (Mg jako umění, 5 fcí Mž: stanovení cílů, org. práce, motivace a komunikace, měření a hodnocení, kvalifikační rozvoj pracovníků, MBO), Alfred Chandler (strategie a struktura), Henry Mintzberg (definování Mž rolí: interpersonální, informační, rozhodovací),Kea Chung (Mintzberg + admin, pozorovatel a kontrolor, správce rozpočtů), John Kotter (vymezil řízení X vedení), Kenichi Ohmae (strategie jako základ konkurenceschopnosti).
Empirické přístupy (pragmatické přístupy); kritika
Kritika Mintzberga: malý vzorek 5 vrcholových Mž + neúplnost výčtu Mž rolí.
