11. interakce uvnitř a vně Flashcards

Question

funkce rodiny

Answer 1

− Výchovná (socializační) - poznávání mezilidských vztahů; formování já dítěte − Emocionální - uspokojování základních emocionálně míněných potřeb (láska, bezpečí,…) − Biologická – biologická reprodukce společnosti prostřednictvím rodiny − Ekonomická – materiální zabezpečení

Answer 2

− nechutenství, leváctví, okusování nehtů, dloubání v nose (zlozvyky – neuspokojivé citové vztahy, odstranit příčinu), − opožděný vývoj řeči , koktání (může být afektivní příčina, vyšetřit), − ráčkování, šišlání aj. poruchy řeči, amuzikálnost, barvoslepost (8% chlapců), − vzdorovitost a zlostnost (mírná inhibiční výchova), − žárlivost na mladšího sourozence, agresivita, neposlušnost , nepořádnost (zrcadlo pořádnosti rodičů), − hyperaktivita, instabilita (není-li organického původu, bývá v pozadí ztráta bezpečí aj. zdroje napětí, pomáhá pravidelný režim a dobré citové zázemí), − ostýchavost, strach, děs, enuréza – noční počůrávání (příčina úzkost, otřes, nepodávat tekutiny na noc, cvičení svěračů)

Answer 3

− rozmazlování (ať vlivem působení babičky či rodičů, soupeření o přízeň dítěte atp.) vede nakonec k nesamostatnosti až pocitům nedostačivosti u dítěte. − laisez faire (nezájem, citová neúčast, "pseudovzájemnost" ) má za následek také opožďování a citovou plochost. − autokratické působení (prosazování autority tresty, blokování, podvědomý negativní postoj, netrpělivost aj.) může sice u silných jedinců zvýšit odolnost, většinou ale neurotizuje, vyvolává závislost, nutí k úniku, politikaření a přesunuté agresi. − Pozitivní je pouze rovnocenný vztah. Dítě totiž zažívá i tak v rodině dost nejrůznějších „šoků“ (úmrtí, rozvod atp.).

Answer 4

představují hry a zájmy, které vedle regenerace nepřímo rozvíjejí zvláště tvořivost a iniciativu. postupně na ně zbývá dětem stále méně času (v 1.a 2. ročníku jsou to 3-4 hodiny, ve 3- a 4. ročníku už je to jen 2-3hodiny). Optimálně by měly děti trávit denně 2-3 hodiny mimo dům. hra je realizována v každém věku. V dětství pomáhá uspokojovat zvláště zvídavost, rozvíjí poznávací funkce, slouží k hlubšímu porozumění i zvládání složitějších situací prostřednictvím modelování atp. 147 Námětové i pohybové hry pomáhají udržovat i emoční homeostázu odreagováním tenze atd. Děti dokáží sice již i vlastní vůlí „odložit hru pro povinnost“, vzdát se jí však nedokážou nikdy (ještě v deseti si alespoň kutálí tužkou). Hra řadu funkcí rozvíjí a je zároveň ukazatelem dosažené míry vyspělosti (vykazuje vývojový princip). I kdyby byl vláček sebezajímavější od jisté doby jej vystřídají dobrodružné výpravy, sportovní zájmy atp. (rekapitulační teorie – lov, pastevectví, zemědělství, obchod atd.). Každý druh zájmu rozvíjí odlišné kompetence (sport – pohybové dovednosti a odhad sil, dramatická výchova – komunikační dovednosti aj.). Děti bez stabilnější zájmové zaměřenosti jsou hůře orientované a vykazují nejistotu, nerozhodnost, nesamostatnost, slabší vůli i nestálost, kdežto děti s dlouhodobějšími zájmy jsou uvážlivější, méně labilní, adekvátněji hodnotí a nežádají tak často o pomoc. Výrazem duševní vyspělosti je zvláště schopnost umět „vytěžit co nejvíce i z běžných životních situací“.

Answer 5

Poruchy funkce rodiny − U některých rodin se mohou projevit poruchy funkcí. Poruchou můžeme nazývat, pokud rodina nezvládá plnit svoje funkce a požadavky kladené na ni společenskými a právními normami a také pokud ve své funkci selhává jeden či více členů rodiny. J. Dunovský se pokusil o zpracování takového způsobu hodnocení sociálního stavu rodiny, jenž by zachycoval nejen její funkčnost ve vztahu k dítěti, ale respektoval i požadavky komplexního přístupu. Pro tento účel se mu podařilo vypracovat jednoduchou techniku hodnocení poruchy rodiny jako celku. Metoda se opírá o stanovení hodnocení rodiny podle osmi kritérií, jimiž jsou: složení rodiny, stabilita rodiny, sociálně-ekonomická situace rodiny, osobnost rodičů, přítomnost sourozenců a jejich profil, osobnost vyšetřovaného dítěte, zájem o dítě a péče o dítě

Answer 6

− Pásmo 0-4 bodů (dle navrženého nástroje) představuje funkční rodinu, kdy je zajištěn prospěch dítěte a jeho dobrý výkon. − Pásmo 5-9 bodů zahrnuje rodiny problémové, kdy poruchy některých funkcí vážněji neohrožují rodinný systém a vývoj dítěte v něm. Rodina je schopna řešit a kompenzovat problémy vlastními silami. − Pásmo 10-14 bodů představuje dysfunkční rodinu, kde se vyskytují poruchy některých nebo všech funkcí, bezprostředně ohrožujících a poškozujících rodinu jako celek, zvláště vývoj a prospěch dítěte. Rodina vyžaduje soustavnou péči − Pásmo 15-245 bodů zahrnuje rodinu afunkční, přestávající plnit vůči dítěti svůj základní účel, může škodit a ohrožovat dítě v samotné existenci. Sanace rodiny je bezpředmětná, dítě je nutné vzít z této rodiny a zajistit mu jinou péči.

Answer 7

Na funkčnost rodiny může mít vliv patologické chování, které může vykazovat některý z členů. V současnosti se můžeme v rodině potýkat s problémy domácího násilí, drogové závislosti, ale stejně nežádoucí chování vzniká z nelátkových návykových chorob a novodobých závislostí. S rozmachem počítačové techniky může škodit nezdravá potřeba trávit čas na počítači např. chatováním, nepřiměřeným trávením času na sociálních sítích, internetu, nadměrným hraním her. Relativně vysokou tolerancí a díky nepříliš omezenému přístupu k hazardním hrám rodinu ohrožuje patologické hráčství – gamblerství. Jedná se o problém, který může nejen citově a vztahově rozvrátit rodinu, ale ekonomicky. Stejně nebezpečný je i současný trend ve společnosti zaměřený na kult štíhlosti, zdravého životního stylu, který může vést ve své extrémnosti až ke vzniku nelátkové závislosti. Patří sem např. ortorexie nervosa, bigorexie, dietování, anorexie, akvaholismus aj. Může jít o vyhraněný přístup rodičů k jídlu, sportu, kdy dítě převezme tyto vzorce chování ve své radikálnosti.

Answer 8

3. Rodiče považují školu za přirozenou instituci − komunikace bez obtíží, negativní názory dětí berou s rezervou RODIČE JAKO OPTIMÁLNÍ PARTNEŘI 3. Velmi intenzivní prožitek školy − každá maličkost, obrovský význam, neutváří reálné sebehodnocení, komunikace se školou relativně úspěšná, doma – otevřené útoky na školu 3. Rezignace na školu, na úspěchy dětí

Answer 9

1. Důvěra – otevřenost vůči blízkým 2. Připravenost – postarat se o sebe vlastními silami 3. Realistické chápání světa a sebe samého 4. Dobromyslnost a kultura srdce – schopnost vnímat dobro a krásu umět se soustředit na podstatné, vést děti k pozornosti, vděčnosti, taktnosti, chuť způsobovat ostatním radost 5. Vést k sebekázni – nekázeň je svým způsobem sobectví, potlačení egoistických pohnutek, ohleduplnost, odpovědnost za vlastní činy, psychická vytrvalost při neúspěchu a zklamání.

Answer 10

rodina rozvíjí své členy veřejným míněním – souborem názorů a přístupů ke skutečnosti, jejichž nositelem je převážná část členů rodiny, Z hlediska jednotlivých složek výchovy může být velmi příznivé, ale i NAOPAK. Není neměnné. − obsah rodinného života – společné zájmy, které rodiny sleduje, společná účast na činnostech vědecké, kulturní, pracovní i sportovní povahy. Rodina má možnost poskytovat svým členům mnoho zajímavých zkušeností a zážitků ze všech oblastí našeho života. Z hlediska VLASTENECKÉ VÝCHOVY může umožnit poznávat krásy vlasti, poznávat její minulé i současné hodnoty,…. − Velký význam má rodinná výchova v oblasti estetické a kulturní – právě v rodinných podmínkách se velmi často u jedince probouzejí první umělecké zájmy,… − Tělesná a sportovní výchova – za většinou vrcholových sportovních výkonů stojí zkušenosti a stálá podpora rodiny – její tradice, sportovní zájmy,… 149 − Bývá spojována s morálním rozvojem kvalit jedince – především kladný vztah k práci – svým životním stylem, zapojením jednotlivých členů do rodinné dělby práce, vzájemný příklad.

Answer 11

Materiálně – ekonomické faktory rodinného prostředí − otázka zařazení rodiny a jejích aktivit do ekonomického makrosystému společnosti, − individuální spotřeba rodiny jako součást životního způsobu rodiny a z toho plynoucí aspekty, − problematika zaměstnanosti rodičů, otců i matek a vliv této skutečnosti na děti, − vliv techniky a technických prostředků na život současné rodiny a některé další otázky, např. materiální podmínky pro zájmovou činnost dětí, pro přípravu dětí do školy a podobně. Demograficko – psychologické podmínky rodinného prostředí − přirozenou strukturu rodiny a aspekty vyplývající z působení otcovského, mateřského, sourozeneckého a prarodičovského, − vnitřní stabilitu rodiny jako základnu emocionální atmosféry rodinného prostředí a předpoklad existence a přirozeného rozvíjení všech dimenzí rodinného života. Kulturně – pedagogická stránka rodinného prostředí − hodnotová orientace a vzdělání rodičů, − míra pedagogizace rodinného prostředí – patrná například z připravenosti rodiny na výchovu dětí a z účelného využívání pedagogických prostředků v souladu s privátními a společenskými záměry a některé další podmínky, které mají vliv na vytváření postojů dětí k lidem, ke vzdělání, práci, kultuře, politice a vůbec k životu.

Answer 12

− pokles sňatečnosti a pokles porodnosti, − zvyšování věku, ve kterém vstupují lidé do prvního manželství, − rostoucí počet rodin, ve kterých pečuje o dítě jeden z rodičů, − nárůst počtu lidí, kteří spolu mají děti bez oficiálního sňatku, − zvyšující se počet lidí žijících bez dětí v nesezdaném soužití, − trvale stoupající počet rozvodů,…

Answer 13

Funkce rodiny jsou většinou chápány jako úkoly, které plní rodina jednak vůči svým příslušníkům, ale také ve vztahu ke společnosti. − Za základní funkce rodiny jsou považovány funkce: ekonomicko – zabezpečovací, biologicko – reprodukční, odpočinku a regenerace tělesných a duševních sil, emocionálně – ochranná a funkce výchovně – socializační. − Výchovně – socializační vlivy rodiny jsou spolu s jejími emocionálně – ochrannými úkoly považovány za nejvýznamnější součásti působnosti rodiny na dítě.

Answer 14

− Ve vnitřních vztazích tím, že na sebe berou její členové ohledy a respektují se − existuje v ní pevná aliance mezi rodiči, jasná hierarchie odpovědnosti, 150 − pozitivním hodnocením jedinečnosti jednotlivců, − rovnováhou mezi potřebou sdílení a potřebou soukromí, …, − při komunikaci mezi příslušníky rodiny mluví každý za sebe, − je otevřená pro nové myšlenky a nová řešení problémů, − v komunikaci je hodně humoru, − realita je rodinou interpretována nezkresleně a v intencích tradic, které rodinu hodnotově orientují, − v emoční atmosféře je patrné uspokojení ze vzájemného kontaktu.

Answer 15

− Sociální vyloučení neznamená pouze bydlení ve zdevastované lokalitě oddělené od zbytku města nebo život na ubytovně. U dětí ohrožených sociálním vyloučením se často setkáváme s tím, že nerozumí běžným situacím a pokynům nebo se chovají tak, že překračují nepsaná společenská pravidla. Není to ale obvykle tím, že by v tom byl jejich záměr. Z rodiny a svého bezprostředního okolí totiž neznají spoustu věcí a pojmů, které se od nich očekávají a které jejich vrstevníci mají z domova osvojené. Proto se vyplácí, přijde-li do třídy dítě z nepodnětného prostředí, vysvětlovat i zdánlivě banální souvislosti a pravidla a nepředpokládat, že se vše tak nějak ví samo sebou. Může se tím předejít řadě konfliktních situací. − Samotná definice sociálního vyloučení je problematická. V praxi se setkáváme s několika faktory, které se u těchto rodin opakují.

Answer 16

Patří mezi ně: − Nízké vzdělání rodičů − Příjmová chudoba − Vyloučení z běžného společenského života (bydlení v prostorovém vyloučení, nedostatek širších vztahů v komunitě, nedostatek podnětů, příležitostí k rozvoji) − Opakovaná diskriminace na základě etnika nebo původu (především v oblasti bydlení, ale i v zaměstnání a jiných oblastech) − Prožité trauma (týká se dětí, ale také rodičů) − Specifické potřeby dětí (hendikep, poruchy učení, problémy chování)

Answer 17

− Děti vyrůstající v sociálním vyloučení mají velmi omezenou zkušenost se světem mimo svou lokalitu, kde tráví veškerý svůj čas. Nechodí s rodiči do divadla, do kina, do zoo, nejezdí s nimi na výlety do přírody ani do jiných měst nebo navštívit hrady a zámky. Neznají běžné sociální situace a nemají zkušenost s jinou autoritou než rodičovskou. S nástupem do školy obvykle nenavštěvují kroužky ani jiné sportovní aktivity. Mají minimální zkušenosti s vystupováním na veřejnosti. − Důsledkem pak může být, že se děti v sociálních a kognitivních projevech mohou jevit jako zaostalé. Často se totiž až do nástupu do školy nesetkají s knihou nebo sofistikovanější hrou zaměřenou na rozvoj jejich kognitivních dovedností. Nevědí, co se od nich ve škole očekává, protože neznají postupy práce, na nichž jsou postavené úkoly, nerozumí schematickým znázorněním a nemají zkušenost se soustředěnou a zaměřenou činností, která je založená na pravidlech. − Nedostatečný rozvoj motoriky ruky působí jednak potíže se psaním a může vést k tomu, že dítě je při vyučování neklidné. Nedostatečná zraková diferenciace snižuje schopnost dítěte správně si zapamatovávat a vybavovat si symboly, písmena a číslice. Děti mají omezenou slovní zásobu, 151 nerozumí proto často zadání a vyjadřují se na základě bezprostředního prožívání a vlastních předpokladů. Ve výsledku to u nich může vést k odlišným logickým souvislostem a odlišné sociální konstrukci reality.

Answer 18

− Je dobré si uvědomit, že pro děti používáme nesrozumitelný jazyk a postupy, které se jim mohou zdát nelogické nebo nepředvídatelné. Nemůžeme proto očekávat výsledky, které běžně očekáváme u ostatních dětí. Podobně je to u jejich rodičů. − Děti neznají z domova to, co jejich vrstevníci. Proto by se základním pravidlem pro učitele mělo stát vysvětlovat i zdánlivě jasné věci a souvislosti, pojmenovat jednoduchá pravidla i pro zdánlivě jasné postupy a situace. − Sociální i kulturní znevýhodnění komplikuje diferenciaci schopností dítěte, proto je často složitější rozpoznat u dítěte hendikep nebo naopak nadání. − Nemůžeme očekávat, že rodiče sami rozpoznají konkrétní vzdělávací potřebu dítěte a vyhledají k ní odpovídající podporu, případně že budou sami umět provádět nápravy v oblasti rozvoje řeči, slovní zásoby, poruch učení apod. − Je dobré vědět, že: − je to běh na opravdu dlouhou trať − neexistuje jeden platný postup, metoda nebo intervence − počítají se především malé každodenní úspěchy − člověk na to nemůže být sám

Answer 19

− podpora ze strany týmu, vedení školy a zřizovatele − možnost využít supervizora − pozice sociálního pracovníka na školách − dostupná odborná pomoc v oblasti diagnostiky a individuálních plánů podpory, doučování − spolupráce a podpora organizací z oblasti sociální práce, vzdělávacích center, dobrovolnických projektů, podpora širší občanské komunity

Answer 20

− Je velmi důležité, jak rodiče školu vnímají a jak chápou svou roli v komunikačním procesu. − Totéž platí i ze strany učitele, školy.  Na rodiče lze nahlížet z několika pohledů: o Rodič jako problém – minimální, špatné či přehnané zapojení rodiče do výchovně-vzdělávacího procesu o Rodič jako zákazník, který vyžaduje od školy službu o Rodič partner – nabízí rovnoprávný vztah oběma stranám, vzájemně se uznávají o Rodič jako občan – vztah občana a státní instituce (práva a povinnosti)

Answer 21

− Příprava na rozhovor – Uvědomění si faktorů, které mohou rozhovor ovlivnit. Uvědomění si své role v rozhovoru − Dojednání tématu rozhovoru – Zveme rodiče k dialogu o něčem, na čem nám oběma záleží − Průběh rozhovoru – Dovolte si ptát se. Jakmile zjistíte, jak to má rodič, předkládejte svůj pohled na věc nebo své zkušenosti − Zakončení rozhovoru – Shrnutí podstatných informací rozhovoru, zopakování si domluvy, úkolů. Povzbuzení rodiče

Answer 22

− Mluvčího dobře poslouchejte ¨ − Netoulejte se myšlenkami někde jinde − Pokoušejte se mluvčího pochopit − Kontrolujte, zda mluvčího chápete, pokládejte mu otázky a opakujte občas vlastními slovy, co mluvčí řekl: “Vy si tedy myslíte, že…” nebo “Jestli tomu dobře rozumím…” − Nemyslete si, že víte, co bude chtít mluvčí v příštím okamžiku říci. Poslouchejte bez předsudků.

Answer 23

1. Filtrační technika − Technika, která nám pomůže při nejasných odpovědích přefiltrovat jádro věci − Vyvarujeme se odklonu od tématu a nebezpečí hovořit s partnerem “od věci” − Signalizujeme náš zájem o partnera a jeho problémy − Filtrační otázky mohou být krátce, jasně a přívětivě formulovány: Co tím konkrétně myslíte? Z čeho tak usuzujete? Co Vás vede k tomuto postoji? Jak si to mám představit? Jaké zkušenosti s tím máte? Kde konkrétně vidíte problém? 2. Parafrázování − Reflektivní otázka nám slouží: − k interpretaci názoru partnera v našem smyslu pochopení, to znamená přeformulování − jako zpětná vazba ke kontrole pochopení − Jestli Vám dobře rozumím, myslíte tím… Vy tedy myslíte… To znamená, že chcete… Mám to tak chápat… Jinak řečeno, znamená to… Pro Vás je důležité, aby… 153 3. Stavění mostu − Podmíněný souhlas = “stavíme spolu most” o Podmíněný souhlas není žádné absolutní “ANO”. Není souhlasem k obsahu námitky. Je uznáním jiných, signálem, že jejich mínění má cenu, ale ne, že toto mínění bude převzato o Tím můžeme ukázat pochopení a zájem. Signalizujeme jim, že jsme připraveni přenést se do jejich pozice o Rozumím, že na to máte vlastní názor… Připouštím, že tento bod je možné vidět i tak… Souhlasím, i tak je možno věci vidět, … Připouštím, že může vzniknout takový dojem… − Absolutní souhlas a obzvlášť potvrzení má smysl tehdy, když partner v rozhovoru osloví bod, ve kterém můžeme nabídnout dobré řešení nebo který nás nemůže překvapit − Předkládáte tím důležitou otázku… Děkuji Vám za porozumění… Dobře, že jste mi to řekli… Děkuji, že jste mě přemluvili na to téma...

Answer 24

Existuje několik typů třídních schůzek, lze je ale obecně rozdělit na: o SCHŮZKY INDIVIDUÁLNÍ o Učitel hovoří s každým rodičem zvlášť. Učitel si na individuální konzultační schůzku může pozvat i dítě. Dítě může také prezentovat své žákovské portfolio apod. o SCHŮZKY SPOLEČNÉ o Učitel promlouvá ke skupině rodičů najednou. I této schůzky se mohou účastnit děti, které také mohou prezentovat rodičům svou práci. Této společné schůzky se můžou účastnit i jiní činitelé podílející se na vzdělávání a výchově žáků.

11. interakce uvnitř a vně Flashcards

(48 cards)