6. učitel jako příslušník Flashcards

Question

lagelling

Answer 1

Labeling (možnosti postojové změny učitelů): teorie nálepkování Vědátor, ajťák, čelista, Rom atd. Nálepka kriminálníka překryje nálepku rodiče, přítele, souseda atd. Nálepka toho, kdo pořád vyrušuje hloupými dotazy, překryje reálný výkon žáka při zkoušení.

Answer 2

Sebenaplňující proroctví (Pygmalion efekt a Golem efekt), jejich dynamika a důsledky pro žáka − To, jak ostatní vnímáme, je jedna věc. Víme, že máme nereflektované tendence podléhat různým zkreslením a falešným dojmům o druhých. Další věc je to, že naše přesvědčení o druhých ovlivňuje naše chování k druhým a tím potažmo i chování druhých k nám atd. = sebenaplňující se proroctví. − Rosenthal &Jacobson (1968) ukázali, že jestliže učitelé byli navedeni, aby si mysleli, že jsou někteří žáci perspektivnější, tito žáci skutečně po nějaké době měli lepší výsledky (pomocí objektivních metod měření). Skutečnost může být očekáváním pozitivně (Pygmalion efekt) či negativně (Golem efekt) ovlivněna. − Chyby při budování dojmu o druhých jsou v běžném životě, kdy reagujeme na zcela neznámé lidi, více méně nicotné a zanedbatelné. Nepříjemných rysů nabývají ovšem v pedagogice (při výchově dětí). Když se totiž soustavně dopouštíme nespravedlivosti (budiž nám omluveny jednotlivé a 72 výjimečné prohřešky), kazíme tím často nevratně nejen vztah dětí ke škole, ale často i jejich charakter (Krása)

Answer 3

Výchovné styly (kázeň, svoboda, demokracie), moc ve školní třídě a interakční pojetí − Autokratické řízení (autoritativní, dominantní) - kázeň – vychovatel mnoho rozkazuje, hrozí a trestá, málo respektuje přání a potřeby dětí, má pro ně málo porozumění, jednoznačně determinuje žáky svými zkušenostmi, úsudky a rozhodnutími, poskytuje jim málo samostatnosti a iniciativy. − Slabé řízení (liberální výchova) - svoboda – vychovatel řídí děti málo nebo vůbec ne. Neklade jim přímo požadavky. Pokud vysloví požadavek, nekontroluje a nepožaduje jeho důsledné plnění. − Sociálně integrační (demokratické) vedení – demokracie – vychovatel dává dětem přehled o celkové činnosti skupiny a jejích cílech, udílí méně příkazů a podporuje iniciativu, působí spíše příkladem. Skupina diskutuje, učitel podává návrhy, je přístupný hovorům i o jiných než pracovních záležitostech. (více viz.níže)

Answer 4

Kázeň = soubor opatření pro dodržení stanovených norem chování; vědomé, přesné plnění zadané sociální role, stanovených úkolů, určených činností, spojené s respektováním autority.

Answer 5

Funkce kázně: A. VE SPOLEČNOSTI: − orientační: člověk ví, jak se má chovat a co může očekávat od ostatních; − ochranou: s dobrými zákony a jejich zachováním se lidé cítí bezpečně; − existenční: umožňuje člověku, lidstvu přežít; − sociotvornou: kázeň je předpoklad, aby mohla společnost normálně fungovat; − výchovnou: kázeň zvyšuje výkon a efektivitu lidského počínání B. VE ŠKOLE: − zajišťuje žákům a učitelům bezpečí; − vytváří prostředí podporující učení. Funkce kázně ve společnosti a škole se překrývají. Potřeba kázně stoupá s počtem lidí ve skupině. Určitý řád, určitá kázeň je předpokladem soužití a výkonnosti jak ve škole, tak v armádě či podniku. Školní kázeň je vědomé dodržování školního řádu a pravidel stanovených učiteli, popřípadě ostatními zaměstnanci školy.

Answer 6

Nekázeň vůči učitelům a škole (drzost, vulgárnost, poškozování věcí učitelů, lhaní, pomlouvání, pozdní příchody, zapomínání úkolů a pomůcek, přepisování známek apod.) X nekázeň vůči spolužákům (vulgárnost, šikana, rvačky, krádeže, poškozování osobních věcí, předbíhání ve frontách na oběd, bojkotování práce ve skupině, shazování viny na druhé, apod.)

Answer 7

Moc ve školní třídě je přirozenou součástí výchovně-vzdělávacího procesu. Moc můžeme ve vztahu k učiteli chápat jako učitelovu schopnost ovlivnit žáky v tom, aby činili, co po nich učitel požaduje. Učitelova moc existuje jen tehdy, pokud ji žáci percipují a akceptují ji. Učitel může moc využít i zneužít, a to nejen vědomě, ale i nevědomě. Cesty k udržení moci učitelem jsou různé. Důležité je připomenout, že nastolení klimatu vhodného pro učení může být dosaženo nejen důrazem na poslušnost a donucování, ale i vyjednáváním se žáky, diskusí, skupinovou účastí a kontrakty.

Answer 8

Psychologická náročnost učitelství a práce s ní (Průcha, 2002, Učitel – Současné poznatky o profesi; Řehulka, Řehulková, 1998, 1999, Učitelé a zdraví) − koncem 80. let 20. stol. vydána práce Psychologie činnosti a osobnosti učitele (M. Langová, M. Kodým a kol., 1987), kde jsou na základě empirických výzkumů uvedena fakta týkající se zejména psychického zdraví českých učitelů (zájem výzkumníků o zdraví učitelů nastal až v 80. letech, dříve jen minimálně a když už, tak se zkoumalo tělesné zdraví) − psychická zátěž (3 složky): o senzorická – učitelé pracují „při plném, až vyostřeném vědomí“ s vysokými nároky na zrak a sluch aj. o mentální – je způsobena problémy, které vznikají při práci s žáky, s řízením třídy, s poznáváním a formováním osobnosti žáka aj. o emocionální – nejvýraznější, je tvořena „afektivní odezvou veškeré pedagogické práce“, např. emoční zátěž při přidělování známek na vysvědčení, nutnost potlačení sympatií a antipatií k žákům i k rodičům apod. − v učitelské profesi nacházíme zátěže, které jsou nebezpečné pro udržení psych. a fyz. zdraví učitele, ne každý je predisponován tyto zátěže úspěšně zvládat – učitelé by měli být připravováni na zvládání různých zátěží, při výběru uchazečů o studium by mělo být k těmto dovednostem přihlíženo (některé ped. fakulty žádají lékařské potvrzení o způsobilosti k výkonu povolání)

Answer 9

Zdroje a příčiny pracovní zátěže učitelů: − rozdíly mohou být u učitelů na různých školách (velkoměstské školy a maloměstské školy, ZŠ vs. SŠ), různých předmětů, − velký počet žáků ve třídách, špatné chování žáků, nekázeň, nepozornost, nedostatek pomůcek a potřeb pro vyučování, špatné postoje žáků k práci, nedostatečná spolupráce ze strany rodičů, učení ve třídách s velmi rozdílnou úrovní žáků, nedostatek času pro odpočinek a relaxaci, administrativa, neodpovídající plat, počet tříd, v kterých učitel během týdne vyučuje, vztahy s jinými učiteli a s vedením, nátlak médií a veřejnosti, celková změna v chování žáků k učiteli (rozvolnění vztahů), drzé chování, vulgární vyjadřování − konfliktnost role učitele: na učitele jsou kladeny protikladné požadavky – má být přítelem, získat si důvěru X zajišťovat kázeň (rázným přístupem) – důsledkem je pocit napětí, úzkosti a z fyziol. projevů např zvýšení krevního tlaku − pracovní nejistota: má být objektivní, ale nemá k dispozici přesná kritéria pro hodnocení, to zvyšuje pracovní nejistotu (ne u všech učitelů, někteří jsou naopak nadměrně sebejistí) a vyvolává růst napětí, pocity marnosti a vede k opatrnosti − Zvládání zátěže: − schopnost zátěž zvládat bývá označována jako odolnost − z výzkumů (Vašina, Valošková, 1998) lze vyvodit, že nejohroženějším typem v učitelské profesi jsou patrně ženy-učitelky základních a zvláštních škol − vlastnosti dobrého učitele jsou především zakotveny v jeho vrozených predispozicích, kdežto přípravné vzdělání asi nemůže tento vrozený předpoklad k profesi (psychickou vybavenost) podstatně ovlivnit − způsoby a prostředky zvládání zátěže (Řehulka, Řehulková, 1998): o farmakologické prostředky (léky na uklidnění) o kouření, alkohol o sportovní, zájmová a rekreační činnost o úprava režimu práce o odpočinek o medicínsko-psychologická pomoc (méně často)

Answer 10

Psychohygiena – dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích; hledání pomoci při potížích 74 „Osvojení si zásad duševní hygieny je důležitou součástí osobnostního rozvoje, v případě učitelské profese je možné osvojení těchto principů považovat za podstatnou součást rozvoje profesního“ (Švamberk, Šauerová, 2018, s. 66).

Answer 11

− prevence duševních chorob (neuróz) − prevence somatických onemocnění (utužování imunity) - význam pro zlepšení pracovního výkonu − význam pro životní spokojenost, pohodu − význam pro zlepšování mezilidských vztahů

Answer 12

Duševní hygiena doporučuje: − správnou životosprávu (dostatek spánku, nekouřit, pravidelné střídání práce a odpočinku, zdravá strava…) − relaxační techniky − předcházet stresujícím situacím

Answer 13

− objektivní sebepoznání a sebehodnocení − reálný pohled na své okolí, cíle, smysl života − soulad v mezilidských vztazích − orientace v příčinách svých nálad − životospráva

Answer 14

Syndrom vyhoření (burnout) byl poprvé popsán v roce 1975 H. Freudenbergerem (US psychoanalytik německého původu). Existují různé definice (např. ztráta profesionálního zájmu nebo osobního zaujetí u příslušníka pomáhajících profesí nebo vyhoření jako výsledek procesu, v němž lidé velice intenzívně zaujatí určitým úkolem/ideou ztrácejí své nadšení). − Jedná se o psychický stav, prožitek vyčerpání. − Vyskytuje se zejm. u profesí obsahujících práci s lidmi nebo alespoň kontakt s lidmi a závislost na jejich hodnocení. − Tvoří ho řada symptomů především v oblasti psychické, částečně i fyzické a sociální. − Klíčovou složkou syndromu je emoční vyčerpanost, kognitivní vyčerpání a „opotřebení“ a často i celková únava. − Všechny hlavní složky syndromu vyhoření vycházejí z chronického stresu. Nejpodstatnějším znakem je posledně zmiňovaný chronický stres vycházející z pracovní činnosti, který může být doprovázen další zátěží z osobního života, sociálního i fyzikálního okolí atd. Profese je charakteristická vysokými nároky na výkon, bez možnosti delší úlevy a závažnými následky v případě omylu. Výkon takové práce bývá spojen s velkou odpovědností a nasazením, někdy s pociťováním „poslání“ profese.

Answer 15

− únava a pokles výkonu − deprese a úzkosti − poruchy paměti a soustředění − poruchy spánku − tělesné potíže (trávicí trakt, dýchací soustava, sexualita, kardiovaskulární systém, …) − nespokojenost, dysforie, neschopnost uvolnit se − tendence k návyku na psychoaktivní látky (alkohol, tabák, …) − snížení sebedůvěry a poruchy v interpersonálních vztazích 75 Je to tedy stav, kdy se u jedince vyskytuje ztráta činorodosti, pocity zklamání, hořkosti při hodnocení minulosti. Ztrácí zájem o svou práci i o osobní rozvoj, spokojuje se s každodenním stereotypem, snaží se pouze přežít, je emočně „oploštělý“, dochází k redukci tvořivosti, iniciativy a spontaneity, převažují negativní pocity, přidružují se i somatické potíže. - existují přednášky a kurzy akreditované MŠMT, které se věnují problematice vyhoření

Answer 16

Legislativa: úplný soupis toho, co by měl zaměstnavatel zaměstnancům poskytnout, nenalezneme. Určité závazky, které by měl zaměstnavatel poskytnout, jsou zakotveny: − Listina základních práv a svobod, Hlava IV, čl. 28 „Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky“. − Zákoník práce – paragraf 35, odst. 1 písm. a) „Zaměstnavateli je uloženo, kromě jiného, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy nebo kolektivní nebo pracovní smlouvou“

6. učitel jako příslušník Flashcards

(41 cards)