12. příprava učitele na výuku Flashcards

Question

V základním vzdělávání se proto usiluje o naplňování těchto cílů:

Answer 1

− umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení − podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů − vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci − rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých − připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti − vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě − učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný − vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi − pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci

Answer 2

Ujasněný zamýšlený výsledek učební činnosti, ke kterému učitel společně se žáky směřuje. Aby byl funkční, musí být formulován tak, aby bylo možno ověřit, zda byl splněn. − Vhodně stanovený výukový cíl podmiňuje provedení didaktické analýzy učiva, naznačuje metodický postup při vyučování a způsob řízení výuky, vymezuje okruh nutných didaktických 163 podmínek a přivádí učitele k výběru konkrétních učebních činností žáků, kterými zprostředkuje, upevňuje a procvičuje učivo a kontroluje jeho zvládnutí žáky. − Východiskem pro formulaci cíle by měla být otázka: Jakých změn mají žáci dosáhnout, v čem se rozšíří a prohloubí jejich vědomosti, jaké dovednosti mají získat, jaké logické způsoby jejich myšlení budou především rozvíjeny, jak se budou utvářet hodnotící soudy žáků, jejich mravní vlastnosti a postoje?

Answer 3

o učitel stanoví cíle příliš obecně o učitel nahrazuje cíle obsahem, tématem o namísto cíle popisuje učitel svoji zamýšlenou činnost o učitelova formulace cíle připouští velmi různou interpretaci

Answer 4

1. složku vzdělávací - poznávací, kognitivní 2. složku postojovou - hodnotovou, výchovnou, afektivní 3. složku výcvikovou – psychomotorickou

Answer 5

− konzistentní – nižší (bližší, konkrétnější) cíle musí směřovat k dosažení cílů vyšších (vzdálenějších, obecnějších) a nižší cíle jsou z vyšších odvozovány- jsou tedy prostupné a kumulativní. Např. hlavní cíl matematiky= rozvoj logického myšlení a schopností řešit problémy, proto nemohou být cíle tematických celků zaměřeny na pamětní osvojování definic a vzorců, ale na rozvoj schopnosti analýzy, syntézy, aplikace, dovednosti vidět, formulovat a řešit problémy. − jednoznačné – jejich formulace by neměla připouštět různý výklad − přiměřené – měly by odpovídat reálným možnostem jednotlivých žáků i celé třídy, ale i učiteli a vnějším podmínkám − kontrolovatelné – měly by být formulovány tak, aby existovala možnost ověřit si, zda a na jaké úrovni jich bylo dosaženo

Answer 6

dokáží reprodukovat….vysvětlí vztah…budou interpretovat…rozliší….) podmínky výkonu- zda žáci požadovaného výkonu dosáhnou samostatně, za pomoci učitele, ve skupině, s pomocí učebnice, tabulek, odborné literatury, slovníku, ve stanoveném čase, nebo zda mohou postupovat vlastním tempem… normu výkonu- kvalitu, rychlost, přesnost, počet nebo procento správných řešení….

Answer 7

− Při projektování vyučovacího procesu učitel vždy sleduje jednak cíle blízké, konkrétní (cíle hodiny nebo jejích jednotlivých etap), jednak cíle perspektivní, vzdálenější, obecné (cíle tematického celku, ročníku, předmětu…). − Cíle vzdálenější-obecnější podoba, obsahují výraznější formativní a výchovné aspekty, je jich dosahováno pomocí cílů dílčích, blízkých. − Na počátku vyučovací hodiny, a tím spíš na počátku nového tematického celku, učitel žákům výukový cíl sděluje-nejlépe se zřetelem k budoucím výkonům žáků (co všechno se naučí, za jakých podmínek budou pracovat, podle čeho budou hodnoceni, k čemu budou nové učivo potřebovat…). 164 Naznačený cíl by měl mít pro žáky osobní motivační hodnotu. Motivační působení cíle závisí na jeho přiměřenosti, jasné a jednoznačné formulaci., na zajímavosti a přitažlivosti obsahu učební činnosti pro žáky. − V průběhu vyučování učitel společně se žáky sleduje, jak se přibližují k stanovenému cíli, příp. přizpůsobuje cíl změněným podmínkám ve vyučování, které se nečekaně objevily. − Na konci hodiny (tematického celku) hodnotí učitel společně se žáky výsledky výuky ve srovnání se zamýšlenými cíli, informuje žáky o jejich úspěších i selháních, hledá s nimi společně příčiny neúspěchu.

Answer 8

− Každá činnost žáka by měla vést k cíli, který má žák před očima a kterého si přeje dosáhnout. − Každý takový cíl by měl být pro žáka dosažitelný a měla by se posilovat jeho důvěra, že cíle skutečně může dosáhnout. − Každý žák by měl mít možnost sám posoudit, zda se blíží k cíli, nebo se mu vzdaluje. Žák, který se učí, musí mít pocit, že se k cíli přibližuje. − Cíle by měly přesahovat stěny třídy a měly by být pro žáka významné i mimo školu. − Cíle s větší perspektivou jsou významnější, neboť pomáhají překlenout nepřitažlivé dílčí cíle. Menší děti potřebují bližší cíle, dosažitelné hned, pro starší žáky jsou přitažlivější cíle vzdálenější. − Čím více se přibližujeme k cíli, tím je přitažlivější. Úlohy jsou přitažlivější, jestliže působí více motivů.

Answer 9

kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, komunikativní kompetence, kompetence sociální a personální, kompetence občanské − Na základě přijetí cílových standardů, formulace klíčových kompetencí a kmenového učiva budou pro učitele k dispozici i hodnotící standardy, které poslouží k objektivizaci hodnocení žáků na školách a evaluaci jednotlivých škol.

Answer 10

Taxonomie jsou užitečné všude tam, kde potřebujeme rozlišovat obtížnost učiva (diferenciaci) a kde plánujeme a kontrolujeme dosažené výsledky výuky, například standardy vzdělávacích cílů. Taxonomie pomáhají učiteli formulovat cíle rozmanitě, v přirozeně se stupňující náročnosti, promyšleně v na sebe navazujících hodinách. Slovník aktivních sloves, používaných k vymezování výukových cílů podle Bloomovy taxonomie:

Answer 11

1. Přijímání (vnímavost) – ochota přijímat, vnímat 2. Reagování – úroveň aktivity, zainteresovanosti 3. Oceňování hodnoty – akceptování, preferování hodnot 4. Integrování hodnot (organizace) – postupné vytváření soustavy hodnot 5. Internalizace hodnot v charakteru – hodnoty mají pevné místo, vytváří se osobní životní filozofie jedince

Answer 12

1. imitace (nápodoba) – impulzivní nápodoba, vědomé opakování 2. manipulace (praktická cvičení) – podle instrukce, výběru a za účelem zpevňování, projevuje se prvotní obratnost 3. zpřesňování – reprodukce a kontrola, činnosti se zpřesňují, problémy se zmenšují 4. koordinace – sekvence a harmonie, plynulý sled jednotlivých činností 5. automatizace – maximum výkonu s minimální energií

Answer 13

Pojmová analýza x operační analýza Pojmová analýza má svou podstatu ve vytvoření logické pojmové struktury v daném učivu. Vychází ze známých, již osvojených pojmů a s respektováním systému základních pojmů postupuje k pojmům novým, odvozeným či vyvozeným. Pojmová analýza předpokládá dobrou orientaci v základním učivu. Tím se myslí učivo klíčové, které musí žáci zvládnout, aby na něm mohli zakládat další učení a vzdělávání v tématech, jiných předmětech, následujících ročnících. Na základní učivo potom navazuje učivo prohlubující a rozšiřující, příp. pomocné a doplňkové. Operační analýza je analýza činností a operací, které musí učitel a žáci s učivem provádět, aby došlo k jeho osvojení, příp. aby bylo dosaženo výukového cíle. V tomto postupu analýzy dominuje skutečnost, že učivem nejsou jen informace (vědomosti), ale i činnosti (dovednosti). Operační analýza vyplyne jasně z rozboru učebních úloh, které si učitel pro žáky k dané látce připraví, případně volbou těchto úloh učitel prezentuje svůj didaktický záměr z hlediska učebních aktivit a zapojení dětí. Příklad (prvouka, 2.ročník): 1. Prohlédněte si obrázek a najděte všechny věci, jejichž názvy začínají písmenem k (žáci prohlížejí a vyhledávají). 5. Roztřiďte je podle toho, jestli jde o zvířata, rostliny, nebo předměty do 3 skupin a zapište do 3 sloupců (žáci třídí a zapisují). 5. Na dalším obrázku najděte a zapište všechny názvy věcí, které byly i na předcházejícím obrázku (tzv. Kimova hra) - soutěžíme, kdo si zapamatoval nejvíce věcí (děti koncentrují pozornost, paměť a zapisují). 5. Každý si vybere jednu věc, která je podle jeho názoru pro člověka skutečně nejužitečnější, a napíše o této užitečnosti alespoň 3 věty (děti zvažují užitečnost, formulují věty a zapisují do sešitu). I velmi zběžná analýza těchto úloh dává tušit, jaké aktivity budou v hodině probíhat jak na straně učitele, tak na straně žáků. Cíl hodiny mohl být sdělen dětem takto: "V této hodině si každý z vás o sobě zjistí, jak si dokáže všímat věcí kolem sebe a co o nich ví". Učitel výukový cíl mohl formulovat ve své přípravě takto : žáci spolehlivě identifikují písmena na začátku slov v mluvené řeči, dokážou jich používat jako kritéria výběru. Cílené rozvíjení pozornosti a paměti, cvičení základních myšlenkových operací (analýza, syntéza, třídění, zobecňování ap.) a rozvíjení schopnosti koncentrovaně vyjádřit vlastnosti věcí a jevů jako vlastní názor (formativní a výchovná oblast).

Answer 14

o Princip soustavnosti a přiměřenosti (obsah, cíle a metody vyučování by měly odpovídat úrovni psychického i fyzického vývoje žáků) o Princip uvědomělosti (žák musí rozumět smyslu svého učení a porozumět předmětu učení) o Princip postupnosti (při vyučování se má postupovat od jednoduchého ke složitějšímu, od blízkého k vzdálenějšímu atd.) o Princip systematičnosti (vyučování by mělo mít formu logicky uspořádaného systému) 168 o Princip názornosti (při vyučování je třeba podporovat abstraktní představy o jevech a dějích vhodným modelem – obrazovým či jiným neverbálním prostředkem prezentace učiva, aby si žáci mohli osvojit správný názor) o Princip aktivnosti (vyučování by mělo začleňovat co nejvíc přímých poznávacích činností o Princip spojení teorie s praxí (vyučování by mělo vedle teoretických poznatků zprostředkovávat i praktické zkušenosti a učivo by pokud možno mělo být předáváno v kontextu praktické aplikace) o Princip individuálního přístupu k žákům (učitel by měl respektovat individualitu žáka s ohledem na jeho předpoklady k učení či rodinné zázemí apod.) o Princip vědeckosti (vědecké poznání je pro účely výuky často nutné transformovat do podoby, která je přiměřená psychickému vývoji žáka, nicméně tato transformace by měla být provedena tak, aby se látka nedostala do konfliktu s původní vědeckou teorií)

Answer 15

na začátku hodiny (činnosti) učitel žákům řekne, o jakém pojmu či generalizaci se budou učit, obvykle sdělí cíle, předloží materiál ke studiu, uvede příklady studovaného jevu a porovná je s příklady z jiných kategorií; poskytne možnost procvičování a vyhodnotí výsledky žáků ➔ většina činností pod vedením učitele (přímá výuka) 7 prvků deduktivní hodiny: 1. ÚVOD (zahájení) − upoutání pozornosti (aktivní zapojení žáků) – př.: žáci dokončí právě přečtený příběh − zopakování odpovídajících předchozích znalostí – př.: Přemýšlejte, jak to souvisí s minulou hodinou. − dle potřeby diagnostika odpovídajících dovedností – pre-test 2. CÍLE A ZÁMĚR − vyjádření jazykovými prostředky blízkými žákům − motivace žáků 3. PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A PŘEDVEDENÍ DOVEDNOSTÍ (budování významu) − učivo je předloženo žákům (předvádíme, ukazujeme; četba textu, film) − používají se rozmanité metody − respektují se různé učební styly žáků − klíčové prvky příkladů jsou zdůrazněny slovním označením (labeling) – zdůrazňuje, čeho si mají žáci všimnout − informace se systematizují a vytvářejí se struktury (např. projekce tabulky) − žáci mají příležitost k aktivnímu zapojení 4. KONTROLA POCHOPENÍ − provádí se během předávání informací − žáci mají příležitost aktivně zpracovávat informace − poskytuje informace o tom, co se žáci naučili − činnosti pro aktivní zapojení žáků: diskuse, napište otázky týkající se tématu a položte je sousedovi, − brainstorming, debata hraní rolí, hlasité čtení, hlasovací karty (pravda/nepravda) 5. ŘÍZENÉ CVIČENÍ (použití, aplikace a průběžná diagnostika) − činnosti odpovídající cílům (kongruence) − učitel sleduje práci žáků a průběžně výuku přizpůsobuje 6. ZJIŠTĚNÍ ZÍSKANÝCH ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ / OVĚŘENÍ DOSAŽENÝCH CÍLŮ − shromažďují se informace o dosažených výsledcích jednotlivců − kvíz, projekt, krátký text, 3 příklady v matematice – žáci vypracují samostatně 169 7. SAMOSTATNÉ PROCVIČOVÁNÍ, INDIVIDUÁLNÍ POMOC DLE POTŘEBY − individuální potřeby jsou uspokojeny individuální pomocí učitele − další cvičení pro zvýšení plynulosti žákovi práce, zautomatizování dovednosti, prohloubení znalostí

Answer 16

− Úvod: hodina začíná badatelskými činnostmi − Budování významu: žáci objevují pojem nebo generalizaci (zobecnění) − Aplikace: učební činnosti, které ověří/potvrdí pojem nebo generalizaci a hodnocení cílů − Na základě informací a zkušeností, které připravil učitel, žáci sami objevují pojmy nebo obecně platná pravidla (generalizace) − Postup od konkrétního k obecnému − Závěry formulují na základě vlastních příkladů (př. přečtu 5 bajek, vyvodím, co mají společného) 3 základní úlohy induktivního myšlení: 1.) vytváření pojmů – identifikace a shromáždění dat, jejich roztřídění do kategorií a poté formulace jejich označení 2.) interpretace (výklad) dat – zkoumání údajů, vytváření hypotéz o vztazích, nalézání příčinných vztahů a formulaci generalizací (zobecnění) 3.) aplikace zjištěného principu Fáze induktivního přístupu: 1. průzkumné činnosti – zkoumání nebo pozorování záhadné události 2. hledání zákonitostí a utváření hypotéz 3. ověření hypotézy 4. formulace pojmů nebo generalizací 5. metakognice – zkoumání myšlenkového postupu, který byl použit při hledání zákonitostí a formulaci závěrů 6. aplikace získaných znalostí v nové situaci (řízená nebo samostatná cvičení, v nichž jsou nalezené pojmy nebo generalizace použity) Kdy použít induktivní přístup? − pro formulaci pojmů, tvoření hypotéz − pro bezprostřední zkušenosti žáků, aby mohli řádně pochopit − k rozvoji tvořivého myšlení (zabere víc času než deduktivní výuka)

Answer 17

− Žáci se učí společně, učitel jen jako zprostředkovatel nebo moderátor, místo aby poskytoval veškeré informace − Informace čerpáme od žáků samotných, dáváme jim příležitost vyvodit je z prožitku − Žáky možno rozdělit do skupin − Výhody: produktivní a řízená interakce mezi žáky, umožňuje sociální učení – např. hraní rolí, projekty – pro žáky je přirozené − hraní rolí a dramatická hra – hlubší porozumění učivu, rozvoj sociálních dovedností − simulace – pro větší počet žáků, může trvat delší dobu (činnost obecní správy – žáci jako starosta, zastupitelé, rodiče, majitelé nemovitostí, …) − kooperativní učení

Answer 18

− výuka individuální − výuka individualizovaná (výuka párová) − výuka skupinová výuka hromadná (frontální)

Answer 19

− výuka ve třídě nebo posluchárně − výuka v odborných učebnách − výuka v dílně − výuka na školním pozemku − výuka v muzeu − vycházka a exkurze − samostatná práce na domácích úlohách

Answer 20

− vyučovací hodina (základní výuková jednotka) − zkrácená nebo prodloužená výuková jednotka − vysokoškolská přednáška, seminář, cvičení, speciální kurz apod.

Answer 21

je proces zpracování zážitku z předchozí činnosti a jeho převedení do zkušenosti uplatnitelné v budoucnu. Tvoří spojnici mezi tím, co jsme zažili a tím, co si z aktivity do života odnášíme. Pomáhá nám ujasnit si a uvědomit si, co se během akce dělo, jak jsme danou situaci prožívali, co se nám líbilo a nelíbilo a jak to třeba příště udělat lépe. 171 Nejčastěji využívaná forma reflexe je skupinová řízená diskuze. − vyžaduje zkušeného moderátora, který směřování diskuze řídí a podporuje žáky v projevu − učitel je v roli průvodce, klade otázky k zamyšlení, podněcuje žáky k úvahám o sobě a o druhých a rozvíjí u nich dovednost reflektovat − těžiště reflexe stále leží na žácích − úspěšnost takové reflexe závisí na tom, zda jsou žáci nakloněni k tomu být otevřeni k sobě navzájem a mají odvahu sdílet své prožitky a názory (odráží se zde vzájemné vztahy)

Answer 22

− průběžné či denní hodnocení, které přináší užitečnou informaci učiteli, rodiči i žákovi o jeho aktuálním stavu vědomostí, dovedností v procesu učení; hodnotí samotný proces učení, ne jeho výsledek − musí žákovi sdělovat, kde se právě nachází, ale také naznačovat to, co má dělat, aby se něčemu dalšímu naučil a dosáhl stanoveného cíle − jeho účelem je sledovat a hodnotit individuální vzdělávací pokroky každého žáka − předpokladem je, že jsou žáci aktivně zapojeni do procesu učení a hodnocení − oproti tomu: sumativní hodnocení − hodnocení konečné, vyjadřuje, do jaké míry si žák látku osvojil (umí/neumí)

Answer 23

hodnocení má informovat o prospěchu žáků a zároveň formovat (motivovat, regulovat jejich výkon, vyjadřovat prognózu do budoucna) − vrstevnické hodnocení se podílí na formování dítěte, obohacuje jej o sociální a komunikační dovednosti − přispívá k osobnímu a sociálnímu rozvoji žáků, díky němu se učí, jak komunikovat se spolužáky − vždy je důležité hodnotit práci, příp. chování žáka, ne jeho osobu − důležitá jsou zavedená pravidla třídy, která se zabývají vzájemnou komunikací a chováním žáků − žáci mohou své vrstevníky (nebo skupiny) hodnotit podle předem stanovených kritérií (pětibodová škála, parametry k hodnocení referátu: srozumitelnost, dodržení struktury, nové informace) − výhodou na prvním stupni při práci s vrstevnickým hodnocení je, že učitel učí svou třídu na většinu předmětů

Answer 24

− zaměřuje se jak na průběh, tak na výsledek školní práce − podporuje samostatnost a nezávislost žáka na učiteli, rozvoj autentické osobnosti − sebehodnocení je třeba se učit, je to dlouhodobý proces − proces hodnocení náleží do nejvyšší úrovně myšlení člověka = je tedy závislé na kognitivním vývoji žáka − práce s chybou - žák odhaluje vlastní chyby, nepovažuje chybu za fatální, chápe ji jako výzvu, stimul ke zdokonalení − analyzuje vlastní chování, navrhuje opatření − přijímá odpovědnost za své chování ➔ nejvýraznějším problémem je nerealističnost sebehodnocení žáků

Answer 25

− úspěších a nezdarech v činnosti − názorech a hodnocení druhých lidí − psychofyziologickém stavu, zdraví a nemoci − vnějších podmínkách − sociálních vlivech − aktivnosti a pasivnosti osobnosti

Answer 26

− psychická deprivace v dětství − chladný až záporný emoční vztah rodičů k dítěti − nedostatek příležitostí k činnostem, hrám, učení a vzdělávání, zájmovým činnostem − absence společných činností realizovaných v příznivém emočním klimatu − ironizování dítěte, posměch při nezdarech, nedůvěra k možnostem dítěte − neadekvátní požadavky na dítě, buď příliš vysoké (perfekcionismus dospělých, přehlížení možností dítěte v příslušném období jeho vývoje) nebo naopak absence požadavků − biologické podmínky a sociální reakce na ně (děti a mladiství mají komplex méněcennosti, např. z obezity, menší výšky apod.) = posměch vrstevníků, někdy i dospělých

Answer 27

Je to diagnostická činnost zaměřená na naši vlastní výuku. Pomáhá nám k rozvoji našich vlastních silných stránek osobnosti. Uvědomujeme si i naše slabé stránky a můžeme tak na nich začít pracovat. Porovnáváme naše postřehy s postřehy dalších kolegů i žáků. Přináší nám zpětnou vazbu o tom, zda osvojené koncepty a vzorce chování jsou v daných situacích adekvátní. Sebereflexe učitele – vyhodnocení vlastní vyučovací činnosti. Často používáme různá videa a záznamy z naší vlastní výuky. Cílem je zvýšit vlastní profesní kompetence. − žáci nejsou jediní, pro koho je reflexe hodin důležitá, učitel by měl neustále reflektovat vlastní plán hodin a cíle, zvažovat, jestli zvolené aktivity vedly k cílům, ke kterým vést měly, přemýšlet o tom, jak je případně adaptovat − učitelova reflexe by se měla zaměřit na strukturu, jednotlivé aktivity i jazykový aspekt hodin, stejně jako na chování a postoje žáků, a porovnávat očekávání se skutečným průběhem hodiny a také se žákovskou reflexí − učiteli může v reflexi pomoci pedagogický deník – záznam událostí z dané hodiny, momentů, které se podařily, i těch, které se vyvíjely jinak, než učitel plánoval nebo očekával

12. příprava učitele na výuku Flashcards

(51 cards)