13. Sociální důsledky stáří, specifické problémy ve stáří, ageismus, kvalita života a její měření, koncept aktivního stárnutí.

Question 1

Co je stárnutí (gerontogeneze) podle Pacovského?

Answer 1

Přirozený a biologicky zákonitý proces, během kterého se snižují adaptační schopnosti a ubývají funkční rezervy organismu. Je to proces disociovaný, desintegrovaný a asynchronní s degenerativními, morfologickými a funkčními změnami v orgánech. Vývojové periodikum mezi dospělostí a stářím.

Question 2

Jaký je rozdíl mezi fyziologickým a patologickým stárnutím?

Answer 2

Fyziologické stárnutí je přirozený proces od oplození po smrt. Patologické stárnutí je předčasné s nepoměrem mezi kalendářním a funkčním věkem (KV < FV) a projevuje se sníženou soběstačností.

Question 3

Co je kalendářní věk?

Answer 3

Dán datem narození.

Question 4

Co je funkční (biologický) věk?

Answer 4

Odpovídá skutečnému funkčnímu potenciálu člověka, nemusí být totožný s kalendářním věkem.

Question 5

Co zachycuje sociální věk?

Answer 5

Změny sociálních rolí, životního stylu, ekonomické situace apod. Začíná obvykle vznikem nároku na starobní důchod.

Question 6

Jaké jsou periody lidského života z hlediska sociálního věku?

Answer 6

První věk (mládí, profesní příprava), druhý věk (produktivní dospělost), třetí věk (postproduktivní stáří) a čtvrtý věk (závislost).

Question 7

Co je stáří?

Answer 7

Další vývojová etapa lidského života, důležitá jako ostatní etapy, končí až smrtí. Člověk bývá zařazen do cílové skupiny starých lidí dosažením 60 či 65 let a je spojován se statusem důchodce.

Question 8

S čím je stáří spojeno kromě zvýšeného výskytu nemocí?

Answer 8

S hlavní hrozbou ztráty soběstačnosti, která se zvyšuje s přibývajícím věkem a činí staršího člověka stále více závislým.

Question 9

Jaké je dělení stáří dle WHO?

Answer 9

30-44 let = dospělost, 45-59 let = střední věk, 60-74 let = senescence, 75-89 let = kmetství, 90 a více let = patriarchum.

Question 10

Jaké je dělení stáří dle Mühlpachera (2004)?

Answer 10

65-74 let = mladí senioři, 75-84 let = staří senioři, 85 a více let = velmi staří senioři.

Question 11

Čím bude dána sociální situace seniorů?

Answer 11

Úrovní připravenosti na změny související se stářím.

Question 12

Co se musí zásadně změnit s odchodem do důchodu?

Answer 12

Životní styl (pracovní stereotyp přestává být funkční, objevuje se nadbytek volného času).

Question 13

Jaké další sociální důsledky má stáří?

Answer 13

Nutnost změnit životní styl (často k nevyhovujícímu), omezení sociální integrace, změna ekonomické situace (zhoršení), generační osamělost a smiřování se se smrtí, zhoršená možnost kontaktu s přáteli a participace na oblíbených činnostech, osamělost či strach z ní, nesoběstačnost či strach z ní, fyzická závislost, vliv ageismu.

Question 14

Jaké jsou fyzické aspekty stárnutí?

Answer 14

Změna vzhledu, atrofie, snížení elasticity a výkonu tkání i orgánů, úbytek vápníku v kostech a zvyšování tuku v těle, změny termoregulace, degenerativní změny, zmenšování postavy, změny trávícího systému a vylučování moči, zhoršení smyslů, polymorbidita, změny sexuální aktivity aj.

Question 15

Jaké jsou psychické aspekty stárnutí?

Answer 15

Emoční změny (oploštění, ztráta zájmu nebo labilita), zhoršení kognitivních funkcí (paměť, psychomotorické tempo, vnímání, úsudek, pozornost, řešení problémů), obtížnější osvojování nových věcí, povahové změny, změny v pořadí životních hodnot a potřeb, snížená schopnost adaptace na změny, nedůvěřivost, snížená sebedůvěra, snížení fatických funkcí, duševní poruchy (deprese, demence), zpomalení zpracovávání informací aj.

Question 16

Co je ageismus?

Answer 16

Systematické stereotypizování a diskriminace lidí pro jejich stáří.

Question 17

K čemu se ageismus vztahuje podobně jako rasismus a sexismus?

Answer 17

K barvě pleti a pohlaví.

Question 18

Jak ageismus kategorizuje staré lidi?

Answer 18

Jako senilní, rigidní, staromódní v morálce a dovednostech.

Question 19

Co dovoluje ageismus mladším generacím?

Answer 19

Vidět starší lidi jako odlišné, což brání identifikaci s nimi jako s lidskými bytostmi.

Question 20

Jak definuje Palmore ageismus?

Answer 20

Jakýkoliv předsudek nebo diskriminaci proti nebo ve prospěch věkové skupiny.

Question 21

Jak definuje Vidovičová ageismus?

Answer 21

Ideologie založená na sdíleném přesvědčení o kvalitativní nerovnosti fází životního cyklu, manifestovaná skrze stereotypizaci a diskriminaci osob a skupin na základě věku a/nebo příslušnosti ke kohortě/generaci.

Question 22

Co je kvalita života?

Answer 22

Vícerozměrný, subjektivní a měřitelný konstrukt, který vyjadřuje, jak člověk sám hodnotí svou životní situaci.

Question 23

Jak definuje WHO kvalitu života?

Answer 23

Individuální vnímání své pozice v životě v kontextu kultury a hodnotových systémů, ve kterých žije, a ve vztahu ke svým cílům, očekáváním, standardům a zájmům.

Question 24

S čím je kvalita života chápána jako indikátor?

Answer 24

Zdraví (fyzického, duševního i sociální pohody).

Question 25

Jak kategorizuje Rutt Veenhoven koncept kvality života?

Answer 25

Na vnější kvality (vhodnost prostředí) a vnitřní kvality (životaschopnost jedince) jako předpoklady, a užitečnost života a vlastní hodnocení života jako výsledky.

Question 26

Kdo jsou důležití autoři v oblasti kvality života v ČR?

Answer 26

Eva Dragomirecká, Helena Vaďurová, Pavel Mühlpachr a Jiří Mareš.

Question 27

S čím souvisely první úvahy o kvalitě života ve 20. letech 20. století?

Answer 27

S ekonomickým rozvojem a úlohou státu při podpoře nižších sociálních vrstev.

Question 28

Jak byla kvalita života chápána v medicíně (onkologii) v 60. a 70. letech?

Answer 28

Jako objektivní ukazatel soběstačnosti a fungování v běžném životě.

Question 29

Jaké tři koncepty kvality života vznikly v 70. letech?

Answer 29

Ekonomicko-zdravotnické hledisko (QALY), medicínský koncept (HRQoL) a psychologický pohled (SWB).

Question 30

Co se stalo v 80. letech v oblasti sledování kvality života?

Answer 30

Rozšíření do všech ostatních pomáhajících profesí s využitím řízených rozhovorů, škál a dotazníků.

Question 31

Čím se stala kvalita života v 90. letech?

Answer 31

Standardním postupem pro hodnocení farmakologie a psychosociální péče.

Question 32

Jaké mezinárodní ústavy a odborné společnosti vznikly v 90. letech v oblasti kvality života?

Answer 32

ISOQOL, ISQOLS.

Question 33

Jaké periodika se zabývají kvalitou života?

Answer 33

Social Indicators Research, Quality of Life Research, Journal of Happiness Studies a Applied Research in Quality of Life.

Question 34

Kolik ukazatelů zahrnuje Index kvality života českých obcí?

Answer 34

29

Question 35

Co se v užším pojetí nepovažuje za součást kvality života, ale může ji ovlivňovat?

Answer 35

Sociální ukazatele (např. příjem, zaměstnanost, bydlení, zdraví, WLB, vzdělávání, mezilidské vztahy, občanská angažovanost, životní prostředí, bezpečnost, osobní pohoda).

Question 36

Na jakých úrovních lze měřit kvalitu života?

Answer 36

Na úrovni jedince (mikro), skupin/populací (mezo) nebo národů (makro).

Question 37

Co je příkladem měření kvality života na národní úrovni?

Answer 37

Index lidského rozvoje (Human Development Index).

Question 38

K čemu se nejčastěji používá měření kvality života u skupin?

Answer 38

K hodnocení intervence nebo služeb, porovnání a diagnostice potřeb, nalezení rizikových a protektivních faktorů.

Question 39

K čemu slouží individuální měření kvality života?

Answer 39

K stanovení osobního plánu a jeho hodnocení a k individualizaci péče.

Question 40

Jaké metody se obvykle používají při individuálním měření kvality života?

Answer 40

Dotazníky nebo strukturovaný rozhovor (sebehodnocení, hodnocení vnějších činitelů nebo kombinace obojího).

Question 41

K čemu lze použít všeobecné (generické) dotazníky kvality života?

Answer 41

Pro jakýkoliv soubor pacientů/klientů či zdravou populaci, umožňují srovnání a lze je použít pro populační šetření.

Question 42

Jaký je nejvíce užívaný generický dotazník na měření kvality života?

Answer 42

EQ-5D (vytvořila společnost EuroQol Group) – pět položek – pohyblivost; sebeobsluha; běžné aktivity; bolest a nepohoda; úzkost a deprese.

Question 43

Kolik položek má EQ-5D a jaké oblasti zahrnuje?

Answer 43

Pět položek: pohyblivost; sebeobsluha; běžné aktivity; bolest a nepohoda; úzkost a deprese.

Question 44

K čemu se v ČR využívá dotazník SF-36?

Answer 44

K hodnocení indexu HRQL u mnoha somatických onemocnění.

Question 45

Kolik položek a dimenzí má dotazník SF-36?

Answer 45

36 položek rozdělených do 8 dimenzí + položka současné zdraví ve srovnání se zdravím před rokem.

Question 46

Co je WHOQOL?

Answer 46

Soubor dotazníků WHO.

Question 47

Kolik aspektů a domén má WHOQOL-100?

Answer 47

24 aspektů života sdružených do 6 domén: fyzické zdraví, prožívání, úroveň nezávislosti, sociální vztahy, prostředí, spiritualita a celková kvalita života.

Question 48

Kolik položek má WHOQOL-100?

Answer 48

100

Question 49

Kolik položek má zkrácená verze WHOQOL-BREF?

Answer 49

36

Question 50

Pro jaké populace jsou určeny dotazníky WHOQOL-OLD a WHOQOL-DIS?

Answer 50

WHOQOL-OLD pro starší populaci a WHOQOL-DIS pro osoby s postižením.

Question 51

Kde lze nalézt speciální dotazníky kvality života?

Answer 51

V databázi PROQOLID.

Question 52

Pro koho jsou určeny speciální dotazníky kvality života?

Answer 52

Pro pacienty s určitými obtížemi.

Question 53

Jaká je výhoda speciálních dotazníků kvality života?

Answer 53

Jsou schopny zachytit i klinické změny.

Question 54

Jaká je nevýhoda speciálních dotazníků kvality života?

Answer 54

Problematické srovnávání a zobecňování.

Question 55

Co je koncept aktivního stárnutí?

Answer 55

Novodobý přístup ke stárnutí a starým lidem zavedený WHO s cílem podpořit rozvoj společnosti pro všechny věkové skupiny a udržet kvalitu života seniorů.

Question 56

Na jaké úrovně se zaměřuje koncept aktivního stárnutí?

Answer 56

Na individuální i společenskou.

Question 57

Na jaké oblasti se zaměřuje koncept aktivního stárnutí?

Answer 57

Vzdělání, zaměstnání, zdravé stárnutí a osobní rozvoj.

Question 58

Z jakých mezinárodních dokumentů vychází koncept aktivního stárnutí?

Answer 58

Všeobecná deklarace lidských práv (1948), Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (1966), Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966) a dalších prohlášení.

Question 59

Kdy a kde byly položeny základy konceptu aktivního stárnutí?

Answer 59

V roce 1982 ve Vídni na Světovém shromáždění o stárnutí a stáří (OSN).

Question 60

Co přijalo Valné shromáždění OSN v roce 1991 pro seniory?

Answer 60

„Zásady OSN pro seniory” (rezoluce 46/91).

Question 61

Kolik bodů obsahuje „Zásady OSN pro seniory” a jakým oblastem se věnují?

Answer 61

18 bodů věnujících se pěti hlavním oblastem – nezávislost, zařazení do společnosti, péče, seberealizace a důstojnost.

Question 62

Kdy přijala Vláda ČR usnesení k „Návrhu základních principů Národního programu přípravy na stárnutí populace v České republice”?

Answer 62

14. listopadu 2001.

Question 63

Kdy byl přijat první Národní program přípravy na stárnutí v ČR?

Answer 63

V roce 2003 pro období 2003-2007.

Question 64

Kolik principů a práv obsahoval první Národní program přípravy na stárnutí?

Answer 64

10

Question 65

Jaké principy a práva obsahoval první Národní program přípravy na stárnutí?

Answer 65

Etický přístup ke stáří, přirozené sociální prostředí, pracovní aktivity, hmotné zabezpečení, zdravý životní styl, kvalita života, zdravotní péče, komplex 1 sociálních služeb, společenské aktivity, bydlení.