3. Teoretické perspektivy v práci s neorganizovanou mládeží – práce se subkulturami jakožto specifickým typem zájmových lokálních komunit.

Question 1

Co je subkultura?

Answer 1

Soubor specifických norem, hodnot a vzorců chování, které určují životní styl skupiny, odlišný od mainstreamu; menšinová kultura v rámci celku (dle Matouška).

Question 2

Jakého charakteru mohou být společné hodnoty a normy subkultury?

Answer 2

Estetické, etické, společensko-politické, náboženské, ekologické, historické a další; často usilují o více typů hodnot, čímž vytvářejí specifické životní styly.

Question 3

V jakém vztahu je subkultura k mainstreamu?

Answer 3

V menší nebo větší míře je v rozporu s mainstreamem.

Question 4

Jak lze alternativně definovat subkulturu?

Answer 4

Jako zájmovou komunitu, jejíž členové se vzájemně ujišťují o správnosti svých hodnotových systémů a norem a snaží se je artikulovat navenek prostřednictvím společných akcí.

Question 5

Co je kontrakultura?

Answer 5

Specifický typ subkultury, jejíž normy, hodnoty a vzorce jsou v nesouladu (opozici) s většinovou kulturou; nemusí jít nutně proti společnosti, může jít o alternativní životní styl (např. environmentální společenství).

Question 6

Co je subkultura mládeže?

Answer 6

Způsob života sdílený mladými lidmi, odlišný až protikladný ke způsobu života dospělých.

Question 7

Jak se projevuje subkultura mládeže?

Answer 7

Preferencí určitého hudebního stylu, úpravou zevnějšku, preferencí prostředí (kluby, restaurace, hřiště), filmů, časopisů atd.

Question 8

Jaký je vztah subkultur mládeže ke konzumní společnosti?

Answer 8

Trendy těchto subkultur jsou využívány hudebním, oděvním a zábavným průmyslem, což je činí součástí konzumní společnosti, i když chtějí jít proti ní.

Question 9

Mohou subkultury mládeže podporovat kriminální chování?

Answer 9

Ano, některé druhy mohou (např. skinheadi).

Question 10

Jaký rysy subkultur mládeže uvádí Gruber (1997)?

Answer 10

1. Poskytují specifický azyl nesocializovaným jedincům
2. Umožňují komunikaci potřebnou pro výkon určitých typů zájmových činností – vytvářejí sdílené prostory pro sebevyjádření členů.
3. Umožňují svým členům realizovat a vyzkoušet nové a nevyzkoušené vzorce chování
4. Existence některých subkultur může být pro společnost zdrojem problémů – spolužití s dominantní kulturou přináší názorové střety
5. Jsou vyjádřením míry demokracie a svobody ve společnosti

Question 11

Jak společnost obvykle reaguje na méně škodlivé vzorce chování subkultur?

Answer 11

Pokud je subkultura dostatečně silná, společnost je nejdříve toleruje a nakonec legalizuje.

Question 12

Kdy může dojít k násilnému chování mezi subkulturou a společností?

Answer 12

Méně často, například při kriminální činnosti subkultury.

Question 13

Jaké riziko představuje perzekuce subkultur pohybujících se v hranicích práva?

Answer 13

Nesmyslné perzekuce mohou vyprovokovat občanské nepokoje, jež mohou vést až ke změně režimu.

Question 14

Jak může společnost reagovat na normy subkultur?

Answer 14

Buď je akceptuje, nebo proti nim bojuje (pokud jsou nebezpečné – kriminalita, sektářství).

Question 15

Co se nesmí stát při přístupu společnosti k subkulturám?

Answer 15

Společnost nesmí být nespravedlivá k pouze nepohodlným a silně kritickým subkulturám.

Question 16

Jakou roli zde může hrát sociální práce?

Answer 16

Může pomoci najít cestu ke komunikaci a spolupráci.

Question 17

Jak bylo nejstarší pojetí komunity v sociální práci orientováno?

Answer 17

Na počet členů – komunita měla více členů než ‘skupina’ (cca 50 členů); dnes je toto pojetí překonané.

Question 18

Jak pojímá komunitu L. Musil?

Answer 18

Jako kategorii znevýhodněných, neorganizované uskupení lidí potřebujících pomoc; spíše shluk jedinců bez vazeb. Organizovaná komunita je pak výsledkem působení komunitního pracovníka nebo spontánní potřeby klientů.

Question 19

Jak definují komunitu Skidmore a Thackeray?

Answer 19

Jako jednotku dostatečně velkou pro politický vliv a dostatečně malou pro realizaci vztahů ke každému členovi, jejíž členové mají zdroje pro vytvoření alternativních institucionálních opatření.

Question 20

Jakou typologii komunit uvádí Kinkor?

Answer 20

a) občanská, b) výcviková, c) terapeutická, d) spirituální.

Question 21

Co je občanská komunita (Kinkor)?

Answer 21

Společenství osob vykonávajících každodenní aktivity ve společném prostoru.

Question 22

Co je výcviková komunita (Kinkor)?

Answer 22

Společenství osob zaměřené na sebepoznání, nácvik dovedností a postojů.

Question 23

Co je terapeutická komunita (Kinkor)?

Answer 23

Specifická forma organizace léčebné instituce umožňující otevřenou komunikaci a spolurozhodování pacientů.

Question 24

Co je spirituální komunita (Kinkor)?

Answer 24

Společenství osob sdílejících podobné myšlenky a ideje, usilující o spirituální rozvoj, někdy žijící ve společném prostoru.

Question 25

Jaké jiné dělení komunit existuje?

Answer 25

Teritoriální vs. zájmová.

Question 26

Jakou typologii komunit uvádí Hartl (1997)?

Answer 26

a) sídelní (ekologické), b) morální (psychické), c) terapeutické (léčebné), d) výcvikové.

Question 27

Jaké předpoklady podle J. W. Gardnera naplňuje komunita (10 bodů)?

Answer 27

a) je různorodou jednotou; b) má společný základ sdílených hodnot; c) vyznačuje se vzájemnou péčí, důvěrou a týmovou prací; d) má rozvinutou efektivní vnitřní komunikaci; e) usnadňuje účast na veřejných věcech; f) vytváří si vlastní identitu, záměry; g) vytváří si vnitřní i vnější vazby; h) vychovává, předává hodnoty další generaci; i) je otevřená do budoucnosti; j) má vyvážené institucionální uspořádání.

Question 28

Kdo je autorem Přístupu zaměřeného na člověka (PONO)?

Answer 28

Carl R. Rogers.

Question 29

K jakému proudu patří Přístup zaměřený na člověka?

Answer 29

K humanisticky orientované psychoterapii.

Question 30

Co je podle Rogerse poháněčem lidského jednání a chování?

Answer 30

Potřeba seberealizace.

Question 31

Jak přístup zaměřený na člověka nahlíží na pojem objektivní diagnózy a povahu lidské reality?

Answer 31

Realita ani člověk nejsou statické, život je neustálý proces proměn, což zpochybňuje pojem 'objektivní diagnóza'.

Question 32

K čemu směřuje život dle přístupu zaměřeného na člověka?

Answer 32

Lidský život jako proces směřuje k 'sebeaktualizaci svých možností a rezerv'.

Question 33

Co je podmínkou pro osobní růst a sebeaktualizaci u člověka?

Answer 33

Člověk nemůže 'růst' (aktualizovat své možnosti), pokud necítí akceptaci ze strany druhých.

Question 34

Jaké vlastnosti by měl mít terapeut nebo pomáhající osoba, aby mohl účinně podporovat změnu u klienta?

Answer 34

Proces změny u klienta musí být podporován někým, kdo sám sebe plně akceptuje a je autentický (není ve vnitřním konfliktu).

Question 35

Co je nezbytné pro skutečnou akceptaci druhého člověka v terapeutickém vztahu?

Answer 35

Akceptace druhého vyžaduje vysokou míru empatie vůči klientovi.

Question 36

Jaký je dlouhodobý cíl terapeutického procesu z pohledu přístupu zaměřeného na člověka?

Answer 36

Vlastnosti pomáhajícího pracovníka (akceptace, empatie, autenticita) by měl nakonec získat sám klient.

Question 37

Jaká je klíčová metoda Přístupu zaměřeného na člověka?

Answer 37

Empatické naslouchání.

Question 38

Jak empatické naslouchání pomáhá klientovi?

Answer 38

Pomáhá mu uspořádat myšlenky a prožitky, otevřít nové obzory a zdroje a vzbuzuje touhu realizovat nové možnosti.

Question 39

Kdo vytvořil čtyřbodovou stupnici pro hodnocení empatického naslouchání?

Answer 39

Mearns a Thorne.

Question 40

K jaké širší skupině přístupů patří narativní přístup?

Answer 40

K systemickým přístupům (spolu s přístupem zaměřeným na řešení).

Question 41

Kdo uvedl narativní přístup do obecného povědomí a kdy?

Answer 41

Michael White a David Epstein knihou 'Narrative Means to Terapeutic Ends' (1990).

Question 42

Na jakého filozofa narativní přístup myšlenkově navazuje a proč?

Answer 42

Na Michela Foucaulta, který řešil vztah moci a jazyka (jazyk jako nástroj moci).

Question 43

Na co se soustředí narativní přístup?

Answer 43

Na vztah mezi jedincem a kulturním prostředím; zkušenost a její významy jsou utvářeny nejen jedincem, ale i kulturou.

Question 44

Jaký je cíl narativního přístupu?

Answer 44

Otevřít s klientem prostor pro alternativní příběhy, ve kterých bude klient autorem, nikoli 'obětí' pohledu kultury.

Question 45

Jak je chápán klient v narativním přístupu?

Answer 45

Jako odborník na vlastní život, který sám rozhoduje o řešení problému a výsledku spolupráce.

Question 46

Jak může být nalezen alternativní příběh podle Whitea (2009)?

Answer 46

Skrze klientovy 'odlišné závěry' (aspekty zkušenosti, které se v dominantním příběhu jeví jako 'lživé').

Question 47

Jak narativní přístup chápe povahu reality a jaký význam v tomto kontextu má pojem reifikace?

Answer 47

Realita je sociálně konstruována – vzniká na základě interakcí, člověk ji dotváří prožíváním; důležitá je 'reifikace'.

Question 48

Co je reifikace podle Bergera a Luckmanna (1966)?

Answer 48

Vnímání produktů lidské činnosti jako něčeho jiného (přírodniny, kosmické zákony, boží vůle); zapomenutí, že člověk je tvůrcem světa.

Question 49

Jak narativní přístup chápe roli jazyka při utváření reality a významu?

Answer 49

Realita je vytvářena prostřednictvím jazyka – jazyk formuje náš pohled na svět, je interaktivním procesem, význam slov je neurčitý a vzniká domluvou.

Question 50

Jaký je třetí základní aspekt narativního přístupu dle Friedmannové a Combs?

Answer 50

Realita je strukturována a udržována prostřednictvím vyprávění.

Question 51

Jaký je čtvrtý základní aspekt narativního přístupu dle Friedmannové a Combs?

Answer 51

Neexistují žádné neměnné pravdy.

Question 52

Jaký je základní příspěvek narativního přístupu k povaze problému?

Answer 52

Důraz na oddělení člověka a problému – člověk je kompetentní, je pouze ve vztahu k problému.

Question 53

Jaká technika vychází z přesvědčení o oddělení člověka a problému?

Answer 53

Technika externalizace.

Question 54

Jaké jsou 4 kroky využití externalizujícího rozhovoru podle Walshe (2009)?

Answer 54

1) Využití externalizujícího rozhovoru (osoba není problém). 2) Zmapování vlivu problému na osobu. 3) Zmapování vlivu osoby na problém (silné stránky, výjimky, kompetence). 4) Zjištění preferencí klienta ohledně změny.

Question 55

Jaké 3 části má dekonstruktivní rozhovor podle Roscoe a Jones (2009)?

Answer 55

1) Vyprávění příběhu klientem, nalezení dominantní linie, navázání vztahu, dojednání cílů. 2) Naslouchání a průzkum mocenských vztahů, kultury, historie, tradic, legitimity role klienta, skrytých předpokladů, pozice klienta. 3) Re-authoring – pozvání k vytvoření nového příběhu skrze nalezení alternativního pohledu, explorace 'prožité zkušenosti'.

Question 56

Jaká 3 stádia má narativní rozhovor podle Skorunka (2010)?

Answer 56

1) 'Problémové' stadium (orientace na problém, popis, identifikace). 2) Externalizační stadium (externalizace problému, otázky na vliv problému, zaujetí pozice vůči problému, identifikace výjimek). 3) Stadium nového příběhu (posilování a doplňování nového příběhu pomocí svědectví).

Question 57

Jaké jsou dva klíčové pojmy narativního přístupu?

Answer 57

Dekonstrukce a externalizace.

Question 58

Co je dekonstrukce v narativním přístupu?

Answer 58

Klíčová část zaměřená na otázky mocenských vztahů, historie kultury, legitimnosti rolí, skrytých předpokladů, pozice v příběhu a samozřejmostí; cílem je vytvořit prostor pro alternativní pohledy.

Question 59

Jaká technika se uplatňuje při procesu dekonstrukce?

Answer 59

Externalizující rozhovor.

Question 60

Co je externalizace?

Answer 60

Technika umožňující lidem zažít sebe sama jako oddělené od problému; problém je problém, nikoliv v osobě.

Question 61

Kde lze najít více informací o narativním přístupu v sociální práci?

Answer 61

Votoupal, M. – Narativní přístup v sociální práci: pomoc skrze reformulaci životních příběhů, časopis Sociální práce 3/2013.

Question 62

Jaký je první výchozí princip narativního přístupu při práci se subkulturami dle Kappla (2009)?

Answer 62

Pracujeme především v 'jazyce' jako prostředí setkání pracovníka a klientů.

Question 63

Jaký je druhý výchozí princip narativního přístupu při práci se subkulturami dle Kappla (2009)?

Answer 63

Snažíme se o maximálně symetrické postavení komunikačních partnerů (nediktujeme pravdy).

Question 64

Jaký je třetí výchozí princip narativního přístupu při práci se subkulturami dle Kappla (2009)?

Answer 64

Neuspokojivý stav tkví v užívání špatných popisů reality, které s ní nejsou kompatibilní.

Question 65

Jaký je čtvrtý výchozí princip narativního přístupu při práci se subkulturami dle Kappla (2009)?

Answer 65

Jazyk svět nejen popisuje, ale i určuje jeho podobu (jak klienti svět vnímají); subkultury musí artikulovat své pohledy navenek i dovnitř.

Question 66

Jaký je pátý výchozí princip narativního přístupu při práci se subkulturami dle Kappla (2009)?

Answer 66

Sugestivní popisy sdílených pravd mají podobu příběhů s typickými prvky (jako umělecký žánr).

Question 67

Jaký je šestý výchozí princip narativního přístupu při práci se subkulturami dle Kappla (2009)?

Answer 67

Využitím příběhotvorných prvků lze podněcovat vznik alternativního, kompatibilnějšího příběhu, který může sloužit jako návod ke spokojenější budoucnosti.

Question 68

Co je technika 'zvyšování vědomí' v narativní práci se subkulturami?

Answer 68

Facilitátor vyzývá členy subkultury, aby zformulovali 'příběh' své komunity pro sebe i okolí.

Question 69

K čemu pomáhá formulování příběhu komunity?

Answer 69

Osvětluje hodnoty komunity, pomáhá hledat cíle komunitního projektu a postupy jejich naplňování.

Question 70

Jaké klíčové momenty se objevují při tvorbě příběhu komunity (zvyšování vědomí)?

Answer 70

Dekonstrukce převládajícího příběhu, privilegování autora, externalizace problému, hledání výjimek.

Question 71

Co zahrnuje 'dekonstrukce převládajícího příběhu' v kontextu zvyšování vědomí?

Answer 71

Reflexe příběhů psaných členy komunity i lidmi mimo ni (rodiči, médii atd.).

Question 72

Co znamená 'privilegování autora' v kontextu zvyšování vědomí?

Answer 72

Předání či navrácení autorství a legitimity pro utváření příběhu do rukou členů subkulturní komunity.

Question 73

Co zahrnuje 'externalizace problému' v kontextu zvyšování vědomí?

Answer 73

Popsání stavu nouze (problému) jako 'zla', proti kterému komunita bojuje a které porazí poznáním sebe sama a svých zdrojů.

Question 74

Co znamená 'hledání výjimek' v kontextu zvyšování vědomí?

Answer 74

Příběhy obsahují pasáže, kde se hrdina (komunita) poučí z porážek i malých vítězství a nakonec zvítězí.

Question 75

Co je technika 'vybírání' v narativní práci se subkulturami?

Answer 75

Výběr typů diskursu a médií, které umožňují komunikaci uvnitř subkultury i navenek.

Question 76

Jaké 3 typy médií rozlišuje Thorntonová v kontextu techniky vybírání?

Answer 76

Podporující, referující, senzační.

Question 77

Co jsou 'podporující' média dle Thorntonové?

Answer 77

Obvykle letáky, plakáty s pozvánkami či sděleními, s charakteristickým grafickým designem.

Question 78

Co jsou 'referující' média dle Thorntonové?

Answer 78

Subkulturní časopisy, fanziny, ziny, internet; slouží ke komunikaci uvnitř i vně komunity.

Question 79

Co jsou 'senzační' média dle Thorntonové?

Answer 79

Bulvární tisk, rozhlas, TV, internetové verze; subkultura na ně nemá vliv, max. může vést dialog (interview s mluvčími).

Question 80

Co je technika 'odporování' v narativní práci se subkulturami?

Answer 80

Je užívána při vytváření osobitého autorského stylu komunity; podněcuje členy k vytvoření vlastního jazyka, odívání, grafiky, hudby atd.