15. Krizová komunikace s lidmi zasaženými mimořádnou událostí. Projevy a důsledky traumatizujících událostí. Krizová intervence u hromadných neštěstí. Flashcards
(69 cards)
Co je krizová komunikace?
Výměna informací mezi odpovědnými autoritami, organizacemi, médii, jednotlivci a skupinami před, během a po mimořádné události.
Jaké další termíny se používají pro krizovou komunikaci?
Komunikace v krizi, komunikace při mimořádné události, komunikace v krizovém řízení nebo komunikace rizika.
Jaké jsou hlavní aspekty krizové komunikace?
Obsah a forma, možná úskalí, problematika budování důvěry a otázky percepce rizika.
Co je klíčové pro praxi krizové komunikace?
Zda vnímání lidí odpovídá reálnému stavu a jakou mají lidé schopnost asimilovat informace v období ohrožení.
Z jakého uspořádání potřeb se vychází při saturaci potřeb osob zasažených mimořádnou událostí?
Z hierarchického uspořádání potřeb dle Maslowa.
Co musí být naplněno nejdříve podle Maslowa?
Základní potřeby (ošacení, bezpečí).
Jaké jsou úkoly psychosociální krizové asistence?
Zajišťovat základní potřeby, klidné a bezpečné prostředí, podporovat vzájemnou oporu a zajišťovat spravedlivé zacházení a pravdivé informace.
Jaké základní potřeby zajišťuje psychosociální krizová asistence?
Jídlo, pití, hygiena, léky, oblečení, ubytování.
Jaké prvky zahrnuje zajištění klidného a bezpečného prostředí?
Dodávání informací, zajištění soukromí, evakuační centra.
Jak se podporuje vzájemná opora v rámci psychosociální krizové asistence?
Spojením a setkáním s rodinami, podporou vztahů, doprovázením.
Jak se zajišťuje spravedlivé zacházení a pravdivé informace?
Ochranou zasažených před novináři a přihlížejícími, etickým nakládáním s ostatky, podporou při identifikaci a truchlení, informačními centry.
S čím souvisejí mnohé sociální potřeby v kontextu krizové komunikace?
S potřebou uspořádání a strukturalizace životního prostoru (Berneho „hlad po struktuře“).
Jaké jsou hlavní zásady pro komunikaci s člověkem v krizi?
Komunikovat optimálně (soulad slovní a mimoslovní), empaticky, strukturovaně a jasně, lehce asertivně a aktivně naslouchat potřebám zasaženého.
Jaké jsou metody aktivního naslouchání?
Trpělivé naslouchání, vnímavé naslouchání, parafrázování, otevřené otázky, verbalizování emocionálních prožitků, vyjadřování pochopení a soucitu, používání přestávek v hovoru.
Kdo se svým způsobem zabýval psychickými následky prožitého traumatu?
Sigmund Freud.
Jaký jev byl zkoumán koncem minulého století a s jakými jmény se pojí?
Hysterie; Charcot, Janet, James a Freud.
K jakému závěru došli Janet a Freud ohledně hysterie?
Že hysterie je stav způsobený psychickým traumatem.
Odkud pocházejí první informace o válečných traumatech?
Z americké občanské války.
Jak byl označen stav vojáků po prožití válečných hrůz v první světové válce?
Shell shock (nervový otřes od výbuchu granátu).
Co ukázaly výzkumy psychiatrů za druhé světové války ohledně válečných traumat?
Že následkům může podlehnout každý a povaha potíží závisí na míře vystavení bojům.
Jak nejčastěji probíhalo léčení válečné neurózy za druhé světové války?
Za pomoci hypnózy či chemických látek měnících stav vědomí.
Jak byly souhrnně označeny traumatické zkušenosti vojáků a vězňů v koncentračních táborech?
„Syndrom přežití“.
S čím se později začaly v USA spojovat pojmy válečných traumat?
S psychickými poruchami vyvolanými i v míru traumatickým zážitkem (pouliční násilí, znásilnění).
Čím se zabývalo mnoho badatelek od 70. let?
Problematikou znásilnění, zneužívání žen a dětí a násilí v rodině.