15. Krizová komunikace s lidmi zasaženými mimořádnou událostí. Projevy a důsledky traumatizujících událostí. Krizová intervence u hromadných neštěstí.

Question 1

Co je krizová komunikace?

Answer 1

Výměna informací mezi odpovědnými autoritami, organizacemi, médii, jednotlivci a skupinami před, během a po mimořádné události.

Question 2

Jaké další termíny se používají pro krizovou komunikaci?

Answer 2

Komunikace v krizi, komunikace při mimořádné události, komunikace v krizovém řízení nebo komunikace rizika.

Question 3

Jaké jsou hlavní aspekty krizové komunikace?

Answer 3

Obsah a forma, možná úskalí, problematika budování důvěry a otázky percepce rizika.

Question 4

Co je klíčové pro praxi krizové komunikace?

Answer 4

Zda vnímání lidí odpovídá reálnému stavu a jakou mají lidé schopnost asimilovat informace v období ohrožení.

Question 5

Z jakého uspořádání potřeb se vychází při saturaci potřeb osob zasažených mimořádnou událostí?

Answer 5

Z hierarchického uspořádání potřeb dle Maslowa.

Question 6

Co musí být naplněno nejdříve podle Maslowa?

Answer 6

Základní potřeby (ošacení, bezpečí).

Question 7

Jaké jsou úkoly psychosociální krizové asistence?

Answer 7

Zajišťovat základní potřeby, klidné a bezpečné prostředí, podporovat vzájemnou oporu a zajišťovat spravedlivé zacházení a pravdivé informace.

Question 8

Jaké základní potřeby zajišťuje psychosociální krizová asistence?

Answer 8

Jídlo, pití, hygiena, léky, oblečení, ubytování.

Question 9

Jaké prvky zahrnuje zajištění klidného a bezpečného prostředí?

Answer 9

Dodávání informací, zajištění soukromí, evakuační centra.

Question 10

Jak se podporuje vzájemná opora v rámci psychosociální krizové asistence?

Answer 10

Spojením a setkáním s rodinami, podporou vztahů, doprovázením.

Question 11

Jak se zajišťuje spravedlivé zacházení a pravdivé informace?

Answer 11

Ochranou zasažených před novináři a přihlížejícími, etickým nakládáním s ostatky, podporou při identifikaci a truchlení, informačními centry.

Question 12

S čím souvisejí mnohé sociální potřeby v kontextu krizové komunikace?

Answer 12

S potřebou uspořádání a strukturalizace životního prostoru (Berneho „hlad po struktuře“).

Question 13

Jaké jsou hlavní zásady pro komunikaci s člověkem v krizi?

Answer 13

Komunikovat optimálně (soulad slovní a mimoslovní), empaticky, strukturovaně a jasně, lehce asertivně a aktivně naslouchat potřebám zasaženého.

Question 14

Jaké jsou metody aktivního naslouchání?

Answer 14

Trpělivé naslouchání, vnímavé naslouchání, parafrázování, otevřené otázky, verbalizování emocionálních prožitků, vyjadřování pochopení a soucitu, používání přestávek v hovoru.

Question 15

Kdo se svým způsobem zabýval psychickými následky prožitého traumatu?

Answer 15

Sigmund Freud.

Question 16

Jaký jev byl zkoumán koncem minulého století a s jakými jmény se pojí?

Answer 16

Hysterie; Charcot, Janet, James a Freud.

Question 17

K jakému závěru došli Janet a Freud ohledně hysterie?

Answer 17

Že hysterie je stav způsobený psychickým traumatem.

Question 18

Odkud pocházejí první informace o válečných traumatech?

Answer 18

Z americké občanské války.

Question 19

Jak byl označen stav vojáků po prožití válečných hrůz v první světové válce?

Answer 19

Shell shock (nervový otřes od výbuchu granátu).

Question 20

Co ukázaly výzkumy psychiatrů za druhé světové války ohledně válečných traumat?

Answer 20

Že následkům může podlehnout každý a povaha potíží závisí na míře vystavení bojům.

Question 21

Jak nejčastěji probíhalo léčení válečné neurózy za druhé světové války?

Answer 21

Za pomoci hypnózy či chemických látek měnících stav vědomí.

Question 22

Jak byly souhrnně označeny traumatické zkušenosti vojáků a vězňů v koncentračních táborech?

Answer 22

„Syndrom přežití“.

Question 23

S čím se později začaly v USA spojovat pojmy válečných traumat?

Answer 23

S psychickými poruchami vyvolanými i v míru traumatickým zážitkem (pouliční násilí, znásilnění).

Question 24

Čím se zabývalo mnoho badatelek od 70. let?

Answer 24

Problematikou znásilnění, zneužívání žen a dětí a násilí v rodině.

Question 25

K čemu vedla psychiatrická pomoc veteránům z Vietnamu v 70. letech?

Answer 25

K realizaci mnoha výzkumů a pečlivému popsání posttraumatické stresové poruchy.

Question 26

Od kdy je posttraumatická stresová porucha obsažena v mezinárodní klasifikaci duševních poruch (DSM)?

Answer 26

Od roku 1968.

Question 27

Jak byl traumatický syndrom označován do roku 1968?

Answer 27

„Velká stressová porucha“.

Question 28

Kam řadí MKN-10 posttraumatickou stresovou poruchu?

Answer 28

K poruchám přizpůsobení do kategorie F43.

Question 29

Jaký je základní znak posttraumatické stresové poruchy?

Answer 29

Rozvoj charakteristických symptomů po psychicky traumatizujícím zážitku hrozivého nebo katastrofického rázu.

Question 30

Jaké situace mohou vyvolat PTSD?

Answer 30

Situace, které by u většiny lidí vyvolaly významné příznaky tísně a jsou mimo rozsah běžných zážitků (jednoduchý zármutek, chronické onemocnění, obchodní ztráta, manželský konflikt).

Question 31

Jak může člověk zažít trauma?

Answer 31

Sám (znásilnění, přepadení) nebo ve skupině (vojenské bojové situace).

Question 32

Jaké zátěžové situace mohou vyvolat PTSD?

Answer 32

Přírodní katastrofy, nehody vyvolané člověkem nebo záměrně člověkem vyvolané katastrofy.

Question 33

Jak bývají traumatizující události znovu prožívány?

Answer 33

Bolestným znovuvybavením, opakujícími se sny a nočními můrami, asociativními stavy.

Question 34

Jak dlouho trvají příznaky akutní PTSD?

Answer 34

Méně než tři měsíce.

Question 35

Jak dlouho trvají příznaky chronické PTSD?

Answer 35

Tři měsíce nebo déle.

Question 36

Kdy hovoříme o PTSD s odloženým začátkem?

Answer 36

Začínají-li příznaky nejméně šest měsíců po vystavení stresoru.

Question 37

Co je to částečná PTSD?

Answer 37

Stav, kdy pacient trpí méně než pěti z uvedených příznaků déle než jeden měsíc.

Question 38

Jaké jsou následky dlouhodobého stresu a násilí?

Answer 38

Ztráta identity, poruchy sebehodnocení, ztráta časové kontinuity, flashbacky, disociativní fenomény (dysmnézie, alterace osobnosti).

Question 39

Jaké jsou charakteristiky posttraumatické stresové poruchy?

Answer 39

Zlhostejnění, zmrtvění, znecitlivění, depersonalizace, odtažení se od klíčových osob, disociativní dysmnézie.

Question 40

Co je základním kritériem A pro diagnózu PTSD podle DSM-IV?

Answer 40

Vystavení traumatické události zahrnující ohrožení života nebo fyzické integrity a intenzivní strach, beznaděj nebo hrůzu.

Question 41

Co je základním kritériem B pro diagnózu PTSD podle DSM-IV?

Answer 41

Traumatická událost je nepochybně znovuprožívána jedním nebo několika způsoby (opakované vybavování, sny, flashbacky, psychické obtíže při připomínkách, somatické reakce).

Question 42

Co je základním kritériem C pro diagnózu PTSD podle DSM-IV?

Answer 42

Trvalé vyhýbání se podnětům spojeným s traumatem a ochromení všeobecné vnímavosti (snaha vyhnout se myšlenkám, místům, neschopnost vybavit si trauma, snížený zájem, odcizení, zúžená emotivita, omezené možnosti do budoucna).

Question 43

Co je základním kritériem D pro diagnózu PTSD podle DSM-IV?

Answer 43

Trvalé příznaky zvýšené dráždivosti (obtíže se spánkem, podrážděnost, problémy s koncentrací, hypervigilita, nadměrná úleková reaktivita).

Question 44

Co je základním kritériem E pro diagnózu PTSD podle DSM-IV?

Answer 44

Porucha (příznaky B, C a D) trvá déle než jeden měsíc.

Question 45

Co je základním kritériem F pro diagnózu PTSD podle DSM-IV?

Answer 45

Porucha způsobuje klinicky významné obtíže nebo zhoršení výkonu v důležitých aktivitách.

Question 46

Co je důležité pro sociální pracovníky v souvislosti s PTSD?

Answer 46

Oblast prevence a rozpoznání problémů, při kterých je vhodné doporučit psychoterapeutickou či psychiatrickou pomoc.

Question 47

Jak se člověk vědomě i nevědomě vyrovnává s dopadem traumatizující události?

Answer 47

Na nevědomé úrovni pomocí obranných mechanismů, na vědomé úrovni pomocí copingových strategií.

Question 48

Co je to stockholmský syndrom?

Answer 48

Pocitová reakce u rukojmích, která v prvních chvílích slouží přežití a později jako způsob zvládání situace.

Question 49

Jaké jsou kroky stockholmského syndromu?

Answer 49

Rukojmí začnou pociťovat sympatie k věznitelům, odpor k policii a jejich soucítění přetrvává i po osvobození; pachatel začne mít kladný vztah k rukojmím.

Question 50

Jakou emoci pociťuje rukojmí, přežije-li ohrožení života?

Answer 50

Vděčnost vůči tomu, kdo má moc nad jeho životem a smrtí.

Question 51

Jaký obranný mechanismus může vysvětlovat vděčnost a náklonnost rukojmího k vězniteli?

Answer 51

Regrese (bezmocný rukojmí závisí na vězniteli jako dítě na rodiči).

Question 52

Jaký obranný mechanismus může vysvětlovat odpor rukojmího k policii?

Answer 52

Identifikace s agresorem (rukojmí se ztotožní s pachatelem a přejímá jeho strach a nenávist).

Question 53

Co je to časná intervence?

Answer 53

Krátkodobá psychosociální pomoc po traumatizujících událostech.

Question 54

Čím se časná intervence postupně stala synonymem?

Answer 54

Debriefingem.

Question 55

Jak je vnímán debriefing v západních zemích a jak v České republice?

Answer 55

V západních zemích sílí kritika, v ČR se prosazuje.

Question 56

Jaké obtížně přeložitelné pojmy se vyskytují v souvislosti s časnou intervencí?

Answer 56

Demobilizace, debriefing, defusing.

Question 57

Co popisují pojmy demobilizace, debriefing a defusing?

Answer 57

Krizově intervenční techniky uplatňované při zvládání zátěže z mimořádné události (critical incident stress management).

Question 58

Jak překládá Baštecká debriefing?

Answer 58

Jako „metodu pro porozumění zážitkům ve vztahu k traumatizující události“.

Question 59

Kdo zavedl debriefing jako metodu osvětového působení na oběti z řad záchranářů?

Answer 59

Jeffery T. Mitchell v 80. letech.

Question 60

Kolik bodů má krizové kontinuum časné krizové pomoci?

Answer 60

Jedenáct.

Question 61

Jaké jsou body krizového kontinua časné krizové pomoci?

Answer 61

1. Předkrizová příprava, 2. Demobilizace, 3. Instruktáž pro zvládání stresu, 4. Defusing, 5. Debriefing, 6. Debriefing stresu z krizové události, 7. Krizová intervence s jednotlivci, 8. Rodinné zvládání zátěže, 9. Poradenství pro organizace a obec, 10. Pastorační krizová intervence, 11. Následné sledování/zpřístupnění péče.

Question 62

Co je to humanitární intervence?

Answer 62

Soustava činností zaměřených na záchranu životů a mírnění strádání prohloubeného hladomorem, záplavami, zemětřesením a přemístěním.

Question 63

V jakých situacích se uplatňuje humanitární pomoc?

Answer 63

Při ohrožení velkého množství lidí nebo při ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti.

Question 64

Jaké jsou zásady humanitární pomoci zakotvené v Chartě OSN?

Answer 64

Nezaujatost, nestrannost, nezávislost.

Question 65

Čím nemusí být materiální pomoc sama o sobě humanitární?

Answer 65

Pokud není poskytována nediskriminačně všem, kdo ji potřebují.

Question 66

Z jakých zkušeností vychází kritika přímé humanitární a materiální pomoci?

Answer 66

Ze zkušeností s humanitární pomocí „rozvinutých“ zemí rozvojovým „zemím“.

Question 67

Na čem spočívá psychosociální pomoc poskytovaná organizací podle Jonga a Klebera?

Answer 67

Na tom, co organizace dělá ve vztahu k psychickým a sociálním problémům a potřebám jedince a komunity.

Question 68

Na základě jakých zkušeností shrnují některá doporučení ke zmírňování traumatu po katastrofách?

Answer 68

Na základě zkušeností s organizováním psychosociální pomoci v zahraničí.

Question 69

Jaká užitečná doporučení ke zmírňování traumatu po katastrofách existují?

Answer 69

Prostor pro pauzu a oddech, bezpečné prostředí, předcházení stigmatizaci, prostor pro vyjádření emocí, potvrzování pocitů, podpora svépomocných skupin, zaznamenání okolností před katastrofou, poskytnutí příležitosti k znovuzískání sebeúcty a kontroly a k přehodnocení životních cílů.