2. Teoretické perspektivy v práci s neorganizovanou mládeží - sociální poradenství. Flashcards
(49 cards)
Jak je vnímána neorganizovaná mládež společností?
Jako ohrožená negativními sociálními jevy a potenciálně ohrožující společnost.
Jak je věkově ohraničena skupina neorganizovaných dětí a mládeže?
Od 6 do 26 let.
Co znamená termín ‘mladistvý’ v trestním právu?
Označuje věkovou skupinu 15–18 let.
Jak je definována ‘mládež’ v kontextu neorganizované mládeže?
Fyzické osoby od 18 let do dovršení 26 let věku.
Kdo především patří do skupiny neorganizované mládeže?
Děti a mládež v nepříznivé sociální situaci.
Co je ‘nepříznivá sociální situace’?
Situace vzniklé v důsledku konfliktních společenských událostí (útěk, záškoláctví), obtížných životních událostí (vztahy), omezujících životních podmínek (prostředí omezující psychosociální dovednosti), krizové situace nebo jiných závažných důvodů.
Jaké jsou charakteristiky osob v nepříznivé sociální situaci?
Nejsou schopny samy zabezpečovat a uspokojovat svoje životní potřeby; začínají si teprve budovat vlastní identitu.
Co je definice sociálního poradenství?
Poskytování potřebných informací osobám v nepříznivé sociální situaci, které přispívají k řešení jejich situace.
Kde se poskytuje základní sociální poradenství?
Je součástí všech druhů sociálních služeb.
Jak se provádí základní sociální poradenství v NZDM?
Většinou formou rozhovorů s klienty.
Co je obsahem základního sociálního poradenství v NZDM?
Základní informační servis pro klienty (sociální, zdravotní, právní oblast, využití volného času atp.).
Co je primárně systemický přístup?
Způsob myšlení.
Jaký je základní nástroj sociálního pracovníka v systemickém přístupu?
Rozhovor (ale lze využít i jiné techniky).
Jaký je cíl péče v systemickém přístupu?
Aby klient uměl s problémy zacházet sám a volil vlastní cesty řešení (ne aby problémy neměl).
Jaké filozofické směry si systemický přístup vybírá?
Filozofii radikálního konstruktivismu a filozofii obratu k jazyku.
Co si systemický přístup vytváří na základě filozofických východisek?
Svébytnou metodu pomáhání použitelnou v psychoterapii, sociální práci, pedagogice atd.
Jaké jssou dva základní teoretické předpoklady systemického přístupu (z konstruktivismu)?
- Nikdy nemůžeme poznat realitu samu o sobě (objektivně platnou a nezávislou na pozorovateli).
- Nikdy nemůžeme komunikovat o věcech, jak jsou, ale jak jim rozumíme.
Jaký je důsledek nemožnosti poznat realitu pro poznání problémů klientů?
Sociální pracovníci je nemůžou nikdy poznat přímo a úplně.
Co vyplývá z nemožnosti poznat realitu pro stanovování diagnóz?
Je zavádějící stanovovat objektivní diagnózy o klientově stavu.
Jaké jsou možnosti instruktivní interakce v systemickém přístupu?
Jsou velice omezené.
Kdo nese odpovědnost za výsledek pomáhajícího procesu v systemickém přístupu?
Pracovníci nemohou vzít plnou odpovědnost; nemohou zdůvodňovat rozhodnutí, pokud nelze stanovit objektivní diagnózy.
K čemu směřují aktivity sociálních pracovníků u komunikačně kompetentních klientů v systemickém přístupu?
K podněcování klientů, aby ve spolupráci aktivně hledali řešení s využitím vlastních zdrojů a hodnotového systému.
Vzdávají se pracovníci odpovědnosti za terapeutický rozhovor v systemickém přístupu?
Ne, nevzdávají se odpovědnosti za rozhovor, i když posilují klientovu svobodu a odpovědnost za řešení.
Jaká čtyři základní témata/otázky používá Tom Andersen v systemické terapii?
- Jak Vás napadlo přijít? (očekávání, naděje) 2. Jak využít naše setkání? (společné téma) 3. Je to, na čem pracujeme, to, co potřebujete? (ověření směru) 4. Jestli ne, jak jinak postupovat? (právo klienta na spoluúčast).