15. Institucionální systém sociální ochrany pro rodiny s dětmi a v oblasti v oblasti náhradní rodinné péče. Rodinné právo a výkon sociálně-právní ochrany dětí Flashcards
(127 cards)
1
Q
Jaký je klíčový pramen rodinného práva v ČR?
A
Občanský zákoník (na 2. místě).
2
Q
Jaké hlavní oblasti zahrnuje rodinné právo?
A
Manželství, registrované partnerství, příbuzenství (vztahy mezi rodiči a dětmi, určení rodičovství), náhradní rodinné vztahy, majetkové věci související s rodinou (výživné, manželské majetkové právo).
3
Q
Jak vzniká manželství?
A
Sňatkem (civilním, církevním, v krizové situaci).
4
Q
Kde se uzavírá civilní sňatek?
A
Na obecním úřadu, který má matriku, nebo na jiném vhodném místě se zachováním důstojnosti.
5
Q
Které církve mohou uzavírat církevní sňatek v ČR?
A
Pouze registrované křesťanské církve s příslušným oprávněním.
6
Q
Kdy může dojít k sňatku mimo úřad nebo kostel?
A
V krizové situaci, kdy je život jednoho ze snoubenců ohrožen (může ho ztvrdit kapitán lodi, letadla, velitel jednotky v zahraničí).
7
Q
Jaké jsou podmínky pro uzavření manželství?
A
Opačné pohlaví, plnoletost (18 let, soudně lze snížit na 16), žádné jiné uzavřené manželství/partnerství, nepříbuznost v přímé linii.
8
Q
Jak zaniká manželství?
A
Rozvodem nebo úmrtím jednoho z manželů (i prohlášením za mrtvého).
9
Q
Jaké jsou dva typy rozvodu v ČR?
A
Se zjišťováním příčin rozvratu manželství a bez zjišťování příčin rozvratu manželství (dohodou).
10
Q
Co spadá do společného jmění manželů?
A
To, co nabyli v manželství (finance, majetek, dluhy a závazky), s výjimkou darů, dědictví a majetku nabytého výměnou za výlučný majetek.
11
Q
Jak lze změnit režim manželského majetkového práva?
A
U notáře (rozšíření, zúžení).
12
Q
Co je rodičovská odpovědnost?
A
Práva a povinnosti rodičů vůči dětem do 18 let (výchova, zdraví, vzdělání, rozhodování o běžných záležitostech).
13
Q
Kdo nese rodičovskou odpovědnost?
A
Oba rodiče bez ohledu na to, zda jsou sezdáni nebo komu je dítě svěřeno do péče.
14
Q
V jakých zásadních věcech musí rodiče rozhodovat ve shodě?
A
Vzdělání, bydliště, jméno a příjmení dítěte.
15
Q
Může se rodič vzdát rodičovské odpovědnosti?
A
Nemůže, ale soud ho jí může zbavit.
16
Q
Kdy soud rozhoduje o svěření dítěte do péče?
A
Při rozvodu rodičů.
17
Q
Jaké jsou typy péče o dítě po rozvodu?
A
Výhradní péče jednoho z rodičů, střídavá péče, společná péče.
18
Q
Kdo je matkou dítěte?
A
Žena, která dítě porodila (‘Mater semper certa est’).
19
Q
Kdo je otcem dítěte?
A
Manžel matky (pokud neuplynula ochranná doba 300 dnů), muž, který dal souhlas k umělému oplodnění, nebo muž, který se k otcovství dobrovolně přihlásí na matrice.
20
Q
Jak se určuje otcovství soudně?
A
Na základě žaloby matky nebo otce, posuzuje se styk v kritické době, provádějí se DNA testy.
21
Q
Co je vyživovací povinnost?
A
Vzájemný druh plnění uvnitř různých typů příbuzenství.
22
Q
Mezi kým existuje vyživovací povinnost?
A
Mezi manžely, mezi rodiči a dětmi, mezi potomky a předky, mezi neprovdanou matkou a otcem dítěte (po dobu 2 let a příspěvek na výbavu).
23
Q
Jaké jsou funkce rodiny?
A
Ekonomická, výchovná, biologická a emocionální (i vůči společnosti).
24
Q
Jaké jsou typy rodin?
A
Nukleární, rozšířená, úplná, neúplná, rekonstruovaná, orientační, prokreační.
25
Jaké jsou základní typy služeb poskytovaných rodinám?
Terénní sociální služby, ambulantní služby, péče o ohrožené děti v pobytových zařízeních.
26
Jak se dělí služby podle délky trvání?
Krizové (krátkodobé) a dlouhodobé.
27
Jak se dělí služby podle prostředí?
V domácím (přirozeném) prostředí a v instituci.
28
Jak se dělí služby podle metody práce?
Poradenství, odborně vedená rodinná terapie, svépomocné skupiny.
29
Jaké jsou konkrétní příklady služeb pro rodiny?
Krizové služby, poradenské služby (PPP, poradny pro rodinu, AT poradny, občanské poradny, SPC, mediační centra, intervenční centra), vzdělávací programy, terapeutické služby, preventivní programy, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sanace rodiny, případová konference.
30
Co je sanace rodiny?
Soubor činností sociálně-právní ochrany a služeb pro rodiny s dětmi ohroženými ve vývoji.
31
Co je případová konference?
Plánované setkání klienta, rodiny a podpůrné sítě k výměně informací, hodnocení situace a plánování postupu.
32
Jaká je finanční podpora rodin v ČR?
Daňová opatření (daňové zvýhodnění, sleva na manžela/ku) a systém sociálního zabezpečení (přímé dávky, nepřímá podpora).
33
Jaké jsou příklady přímých finančních dávek pro rodiny?
Přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, porodné, pohřebné, příspěvek na bydlení, dávky v hmotné nouzi, pěstounské dávky.
34
Jaké jsou příklady nepřímé finanční podpory rodin?
Bezplatné školství, zvýhodněné stravování ve školách, daňové zvýhodnění na dítě, nízkoprahová zařízení.
35
Co jsou klinické rodiny?
Rodiny se specifickými problémy a potřebami, které vyžadují odbornou pomoc.
36
Jaké jsou problémy rodin svobodných matek?
Finanční, bytové, chybějící mužský vzor, sociální izolace.
37
Jak se dělí osamělí rodiče z hlediska sociální práce?
Rodič svobodný, ovdovělý, rozvedený – nežije s partnerem.
38
Jaká je podpora osamělých rodičů?
Finanční (dávky státní sociální podpory, hmotná nouze) a nefinanční (kompenzační pomůcky, azylové služby, osobní asistence, raná péče, odlehčovací služby, pečovatelská služba, stacionáře, dětská centra, nízkoprahová zařízení, poradenské služby, mateřská centra).
39
Co je syndrom CAN?
Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte.
40
Co je syndrom CSA?
Sexuální zneužití dítěte.
41
Co zahrnuje syndrom CSEC?
Dětskou prostituci, dětskou pornografii, obchodování s dětmi.
42
Jak by měl sociální pracovník přistupovat ke zneužívaným dětem?
Specifická komunikace (pomalu, pauzy, opakování, přizpůsobení slovníku, terapeutické hračky), využití dětské kresby, anatomických panenek, za přítomnosti zákonného zástupce a pracovníka OSPOD u výslechu, videozáznam prvního výslechu.
43
Co je mnohoproblémová rodina?
Rodina, která dlouhodobě řeší více než jeden problém a neumí je sama řešit.
44
Jaké typy problémů se vyskytují u mnohoproblémových rodin?
Problémy jednotlivců, problémy struktury rodinného života (vnitřní a vnější problémy).
45
Jaké obranné mechanismy mohou používat mnohoproblémové rodiny?
Externalizace (přenášení viny na druhé).
46
Jaký je postup práce s mnohoproblémovou rodinou?
Získání důvěry, mapování potřeb a možností, existenční zajištění, pomoc se základními úkony, posilování kompetencí, řešení základních potřeb, následně závažných problémů, pravidelné schůzky, terapie, doprovodné služby, zprostředkování kontaktu.
47
Jaké jsou nejčastější příčiny rozvodu?
Nenaplnění očekávání od manželství (včetně podpory širší rodiny), ekonomické problémy, problémy s péčí o děti, vyčerpání vztahu.
48
Jaké jsou druhy pomoci rodinám v rozvodu?
Přímá podpora (finanční dávky), nepřímá podpora (daňové úlevy), sociální služby pro rodiny.
49
Co je sociálně-právní ochrana dítěte (SPO)?
Zajištění práva dítěte na život, příznivý vývoj, rodičovskou péči, život v rodině, identitu, svobodu myšlení, svědomí a náboženství, vzdělání, zaměstnání a ochrana před násilím, zanedbáváním, zneužíváním a vykořisťováním.
50
Jaký zákon upravuje SPO dětí?
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
51
Kdo jsou orgány sociálně-právní ochrany dětí?
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady, krajské úřady, MPSV, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, Úřad práce ČR.
52
Jaké jsou kompetence OSPOD vůči rodičům?
Působit na plnění povinností, pomáhat při výchovných problémech, projednávat nedostatky ve výchově, poskytovat poradenství, pomáhat po umístění dítěte, přijímat souhlas k osvojení, navštěvovat rodiče v ústavní výchově.
53
Jaké jsou kompetence OSPOD vůči dětem?
Řešit osobní problémy, zajistit neodkladnou péči, poskytovat pomoc dětem vyžadujícím zvýšenou pozornost, rozhodovat o svěření do péče osvojitelů/pěstounů, sledovat vývoj dětí v náhradní péči a v ústavních zařízeních, navštěvovat děti ve vězení/vazbě, působit proti poruchám chování.
54
Jaké jsou kompetence OSPOD vůči ostatním institucím?
Podávat návrhy k soudu (výchova, omezení/zbavení rodičovské odpovědnosti, osvojení, ústavní výchova, svěření dítěte, ZDVOP, výkon rozhodnutí, předběžná opatření), poskytovat součinnost soudům, spolupracovat s dalšími institucemi.
55
Jaké vyhlášky souvisejí s výkonem ústavní a ochranné výchovy?
Vyhláška č. 438/2006 Sb. (podrobnosti výkonu), vyhláška č. 60/2006 Sb. (psychická způsobilost pedagogických pracovníků), vyhláška č. 458/2005 Sb. (organizace péče ve střediscích výchovné péče).
56
Jaký je účel náhradní výchovné péče?
Zajišťovat náhradní výchovu, řádnou výchovu a vzdělávání nezletilým (zpravidla 3-18 let, případně do 19 let) na základě rozhodnutí soudu.
57
Jaká jsou zařízení náhradní výchovné péče?
Diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou, výchovný ústav.
58
Pro jaké děti je určen diagnostický ústav?
Pro děti s nařízeným předběžným opatřením, ústavní nebo ochrannou výchovou.
59
Jaká je maximální doba pobytu v diagnostickém ústavu?
8 týdnů.
60
Co se zpracovává v diagnostickém ústavu?
Plán rozvoje osobnosti a komplexní diagnostická zpráva s návrhem specifických potřeb dítěte.
61
Komu diagnostický ústav sděluje informace o dětech vhodných k osvojení nebo pěstounské péči?
Příslušným orgánům sociálně-právní ochrany dětí.
62
Pro jaké děti je určen dětský domov?
Pro děti ve věku 3-18 let a nezletilé matky s dětmi, které nemají závažné poruchy chování.
63
Jak se vzdělávají děti v dětských domovech?
Ve školách, které nejsou součástí dětského domova.
64
Pro jaké děti je určen dětský domov se školou?
Pro děti od 6 let do ukončení povinné školní docházky se závažnými poruchami chování a uloženou ochrannou výchovou.
65
Pro jaké děti je určen výchovný ústav?
Pro děti starší 15 let se závažnými poruchami chování s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou.
66
Jaké jsou úkoly výchovného ústavu?
Výchovné, vzdělávací a sociální.
67
Jak se dělí výchovné ústavy?
Odděleně pro děti s nařízenou ústavní výchovou, s uloženou ochrannou výchovou, pro nezletilé matky s dětmi a pro děti vyžadující výchovně léčebnou péči.
68
Co zahrnuje náhradní rodinná péče?
Svěření do péče jiné osoby než rodiče, pěstounskou péči, pěstounskou péči na přechodnou dobu, poručenství s péčí, osvojení.
69
Kdy může být dítě svěřeno do péče jiné osoby než rodiče?
Pokud je to v zájmu dítěte a tato osoba je schopna ho řádně vychovávat (přednostně příbuzný nebo známá osoba).
70
Jaká práva a povinnosti vymezuje soud při svěření dítěte do péče jiné osoby?
Rozsah práv a povinností určené osoby i původní rodiny. Rodičovská práva jsou omezena, ale trvá vyživovací povinnost rodičů.
71
Jaký zákon upravuje pěstounskou péči?
Část pátá zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
72
Co je pěstounská péče?
Státem garantovaná a kontrolovaná forma NRP, zajišťující hmotné zabezpečení dítěte a odměnu pěstounům.
73
Pro jaké děti je pěstounská péče nejčastěji určena?
Pro starší děti nebo skupiny sourozenců, které nemohou být osvojeny.
74
Kdo se může stát pěstounem?
Příbuzný, známá osoba dítěte nebo osoba zařazená do evidence žadatelů o NRP na základě rozhodnutí soudu.
75
Jsou pěstouni zákonnými zástupci dětí a mají vyživovací povinnost?
Nejsou zákonnými zástupci a nemají vyživovací povinnost.
76
Jaké dávky pobírají pěstouni?
Dávky pěstounské péče.
77
Zaniká pěstounské péčí příbuzenský vztah mezi pěstouny a dětmi?
Ne, dětem zůstávají rodná příjmení.
78
Kdo zastupuje děti v pěstounské péči v mimořádných záležitostech?
Zákonní zástupci (původní rodiče).
79
Mají původní rodiče právo stýkat se s dětmi v pěstounské péči?
Ano, ale styk může být soudem omezen.
80
Kdy zaniká pěstounská péče?
V 18 letech dítěte (dosažením zletilosti).
81
Jaký je účel pěstounské péče na přechodnou dobu (PPPD)?
Poskytnout rodičům čas na úpravu poměrů, aby mohli dítě převzít zpět do péče.
82
Kdo dává návrh na umístění dítěte do PPPD?
Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).
83
Kdo jsou tzv. profesionální pěstouni v PPPD?
Osoby v evidenci, kterým je dítě svěřeno na přechodnou dobu.
84
Za jakých okolností může být dítě svěřeno do PPPD?
Když rodič nemůže pečovat (zdravotní důvody, vězení), čeká se na souhlas s osvojením, ještě neuplynula lhůta pro odvolání souhlasu s osvojením, čeká se na rozhodnutí soudu o tom, že souhlasu rodičů k osvojení není třeba (u dětí do 1 roku bez zájmu rodičů 2 měsíce, u starších 6 měsíců bez zájmu a plnění vyživovací povinnosti).
85
Jak často soud přezkoumává důvody pro umístění dítěte v PPPD?
Jednou za tři měsíce na základě zprávy OSPOD.
86
Jak dlouho může dítě zůstat v PPPD?
Nejdéle jeden rok (výjimka u sourozenců).
87
Jaký zákon upravuje poručnictví s péčí?
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
88
Kdy ustanovuje soud poručníka?
Pokud rodiče zemřeli, byl pozastaven výkon jejich rodičovské péče, nejsou způsobilí k právním úkonům nebo byli zbaveni rodičovské odpovědnosti.
89
Kdo se může stát poručníkem?
Příbuzný, známá osoba dítěte, osoba v evidenci žadatelů o NRP nebo stávající pěstoun (musí s poručnictvím souhlasit).
90
Jaké jsou povinnosti poručníka?
Vychovávat dítě, spravovat jeho majetek, podávat soudu pravidelné zprávy o majetku a osobních záležitostech dítěte (důležitá rozhodnutí podléhají soudu).
91
Jaký je vztah mezi dítětem a poručníkem?
Není to vztah jako mezi rodiči a dětmi.
92
Má poručník nárok na hmotné zabezpečení a vyživovací povinnost vůči dítěti?
Má nárok na hmotné zabezpečení a nemá vyživovací povinnost.
93
Kdy zaniká poručenství?
Pokud je alespoň jeden z rodičů prohlášen za svéprávného a schopného péče, osvojením dítěte, svéprávností dítěte, smrtí poručníka, odvoláním nebo zproštěním funkce poručníka soudem.
94
Co je osvojení?
Nejdokonalejší forma NRP, kdy osvojitelé přijímají opuštěné dítě za vlastní.
95
Jaké jsou formy osvojení?
Osvojení nezletilého, osvojení zletilého, osvojení mezinárodní.
96
Lze osvojit nenarozené dítě?
Ne, není možné osvojit dosud nenarozené dítě.
97
Kdo musí dát souhlas k osvojení nezletilého dítěte?
Oba jeho zákonní zástupci (pokud soud nerozhodl, že souhlasu není třeba).
98
V jakých případech není třeba souhlasu rodičů k osvojení?
Pokud se o dítě nezajímají, byli zbaveni rodičovské odpovědnosti i práva souhlasu, zdržují se na neznámém místě apod.
99
Kdy může otec dát souhlas s osvojením a kdy matka?
Otec hned po narození, matka až po uplynutí šesti týdnů. Souhlas lze odvolat do tří měsíců.
100
Co se stane po uplynutí tříměsíční lhůty pro odvolání souhlasu s osvojením?
Pozastavuje se rodičovská odpovědnost, dítěti je určen poručník a je předáno do ústavní nebo pěstounské péče na přechodnou dobu.
101
Musí dítě starší 12 let souhlasit s osvojením?
Ano, a má právo tento souhlas odvolat do rozhodnutí soudu (s výjimkou případů, kdy by byl souhlas v rozporu se zájmy dítěte).
102
Kdo zastupuje dítě mladší 12 let bez zákonného zástupce v řízení o osvojení?
Opatrovník ustanovený soudem.
103
Za jakých podmínek lze osvojit zletilého?
Není-li to v rozporu s dobrými mravy. K návrhu osvojitele se musí připojit osvojovaný.
104
Kdo jedná za nesvéprávného osvojovaného?
Jeho zákonný zástupce nebo opatrovník ustanovený soudem.
105
Za jakých podmínek je možné mezinárodní osvojení?
Pokud se pro dítě nepodaří najít osvojitele v zemi původu (po 6 měsících hledání).
106
Komu dává přednost při mezinárodním osvojení?
Rodině v zemi původu dítěte.
107
Kdo zkoumá žadatele o mezinárodní osvojení?
Psychologové a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (který sleduje dítě i po osvojení).
108
Jaké zákony upravují mezinárodní osvojení?
Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. a je třeba pravomocné rozhodnutí Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí o souhlasu s osvojením.
109
Jaký je současný trend v náhradní rodinné péči?
Profesionalizace náhradních rodičů a jejich vzdělávání (podporované MPSV).
110
Jaký program se využívá pro odbornou přípravu náhradních rodičů?
Program PRIDE (pro rozvoj a vzdělávání náhradních rodin).
111
Jaké fáze má proces zprostředkování NRP podle zákona č. 355/1999 Sb.?
Vyhledávání dětí, vyhledávání osvojitelů/pěstounů, vlastní zprostředkování NRP, odborná příprava, osobní seznámení.
112
Který resort koordinuje sociálně-právní ochranu dětí (SPOD) a podporuje NRP?
MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí.
113
Jaké zákony souvisejí s MPSV v oblasti SPOD a podpory rodin?
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí a Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
114
Který resort se zabývá vzděláváním dětí v NRP a z ohrožených rodin?
MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
115
Jaký zákon souvisí s MŠMT v této oblasti?
Školský zákon č. 561/2004 Sb.
116
Který resort je zodpovědný za zdravotní péči o děti a rodičky a péči o děti v ústavní péči?
MZ – Ministerstvo zdravotnictví.
117
Jaký zákon souvisí s MZ v této oblasti?
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.
118
Který resort se zabývá řízením o osvojení, zbavení/omezení rodičovské odpovědnosti, rozvody, výživným a péčí o dítě po rozvodu?
Ministerstvo spravedlnosti.
119
Jaké zákony souvisejí s Ministerstvem spravedlnosti v oblasti rodinného práva?
Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. a Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
120
Které orgány na úrovni krajů a obcí vykonávají přímý výkon SPOD?
Obecní úřady ORP a krajské úřady.
121
Jaké jsou důležité instituce a služby v oblasti SPOD a NRP?
OSPOD, Úřady práce, Krajské úřady, ZDVOP, dětské domovy, Klokánky, SOS vesničky, poradny, psychologové, terapeutické služby, mediace, asistovaný kontakt.
122
Co je OSPOD?
Orgán sociálně-právní ochrany dětí na úrovni obcí s rozšířenou působností.
123
Jaké jsou formy náhradní rodinné péče?
Osvojení, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručenství, svěření dítěte do péče jiné osoby než rodiče.
124
Jaké jsou neziskové a podpůrné organizace v oblasti NRP a pomoci rodinám?
Amalthea, Lumos, Děti patří domů, Fond ohrožených dětí (Klokánek), Centra pro rodinu, Linka bezpečí, Bílý kruh bezpečí, NRZP ČR, Aperio.
125
Jaký zákon upravuje vztahy mezi rodiči a dětmi, výživu, péči a osvojení?
Občanský zákoník č. 89/2012 Sb.
126
Jaká mezinárodní úmluva upravuje práva dítěte?
Úmluva o právech dítěte (OSN, ratifikována 1991).
127
Jaká práva má dítě podle Úmluvy o právech dítěte?
Právo na rodinu, ochranu, pomoc, vzdělání, zdraví a důstojnost.
