24. Sociální zabezpečení cizinců, žadatelů o azyl a azylantů. Institucionální systém sociální ochrany migrantů a migrantek Flashcards
(98 cards)
1
Q
Kdo je podle zákona ‘cizinec’?
A
Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie.
2
Q
Kdo je ‘uprchlík’?
A
Osoba, jež se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských, politických názorů apod.
3
Q
Co je to ‘azyl’?
A
Ochranný pobyt, který stát poskytuje příslušníkovi jiného státu nebo osobě bez státní příslušnosti v souvislosti s jeho/jejím pronásledováním z důvodu rasy, pohlaví, náboženství apod.
4
Q
Kde jsou v ČR specifikovány důvody pro udělení azylu?
A
V zákoně č. 325/1999 Sb., o azylu – konkrétně v § 12, 13, 14.
5
Q
Jakému typu pobytu odpovídá platný azyl rozsahem práv a povinností?
A
Odpovídá trvalému pobytu (§ 2 Zákona č. 325/1999 Sb., o azylu).
6
Q
Kdy se člověk stává ‘žadatelem o azyl’ a kdy tento status končí?
A
Žadatelem o azyl je člověk od chvíle projevení úmyslu požádat o azyl v ČR až do chvíle vyřízení jeho žádosti Ministerstvem vnitra ČR a následně krajským soudem.
7
Q
Co musí žadatel o azyl udělat?
A
Musí uvést důvody, jež ho vedly k vyhledání azylu, a pokud je to možné, podat důkazy na obhajobu svých tvrzení.
8
Q
Kdo posuzuje opodstatněnost žádosti o azyl v ČR?
A
Odbor azylové a migrační politiky (OAMP MV ČR) ve spolupráci s dalšími subjekty.
9
Q
Co se stane, pokud je žádost o azyl definitivně zamítnuta?
A
Žadatel se stává cizincem podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a pokud si nezajistí vízum, je povinen opustit území ČR.
10
Q
Kdo je ‘uznaný uprchlík’?
A
Ten, kdo prokázal oprávněnost svého strachu z pronásledování v zemi původu a byl mu udělen azyl.
11
Q
Jaké závazky má hostitelská země vůči uznanému uprchlíkovi?
A
Zavazuje se poskytnout mu ochranu a pomoci mu integrovat se do místní společnosti.
12
Q
Kdo jsou ‘vnitřně přemístěné osoby’?
A
Lidé, kteří jsou sice uprchlíky, ale nacházejí se v rámci území svého vlastního státu.
13
Q
Co je ‘doplňková ochrana’?
A
Nižší forma mezinárodní ochrany udělovaná cizincům, kteří nesplňují důvody pro azyl, ale hrozilo by jim skutečné nebezpečí vážné újmy, pokud by byli vráceni do země původu.
14
Q
Co jsou ‘detenční zařízení’ a k čemu slouží?
A
Zařízení pro zajištění cizinců, kde pobývají cizinci zajištění za účelem správního vyhoštění (např. kvůli nelegálnímu přechodu hranice nebo pobytu).
15
Q
Kde se v ČR nachází detenční zařízení?
A
V Bělé – Jezové u Mladé Boleslavi.
16
Q
Kdy se využívá ‘dočasná ochrana’?
A
V naléhavých případech jako odpověď na hromadný příchod uprchlíků (např. před ozbrojeným konfliktem, občanskou válkou, násilím, živelnou pohromou, porušováním lidských práv).
17
Q
Kdo je ‘žadatel o dočasnou ochranu’?
A
Osoba, která žádá o dočasnou ochranu.
18
Q
Jak dlouho trvá dočasná ochrana?
A
Je časově omezená do pominutí důvodů pro opuštění země původu.
19
Q
Který zákon upravuje dočasnou ochranu?
A
Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.
20
Q
Proč se někdy využívá dočasná ochrana místo standardního azylového řízení?
A
Protože žádosti o azyl by vzhledem k počtu příchozích nebylo možné zvládnout, i když by mohli splňovat kritéria. Předpokládá se také návrat těchto osob domů po uklidnění situace.
21
Q
Co je ‘Dublinský systém’?
A
Mechanismus určující jediný stát v rámci EU, Norska, Islandu a Švýcarska, který je příslušný k projednání žádosti o mezinárodní ochranu a rozhodnutí ve věci.
22
Q
Jaké jsou cíle Dublinského systému?
A
Eliminovat ‘asylum shopping’ (řízení vedené více státy současně/postupně) a předejít situaci ‘refugee in orbit’ (žádný stát se nepokládá za příslušný k posouzení žádosti).
23
Q
Jaký je právní základ Dublinského systému?
A
Nařízení Rady (ES) č. 343/2003, tzv. Nařízení Dublin II.
24
Q
Jaký je základní mezinárodní dokument pro ochranu uprchlíků?
A
Úmluva o právním postavení uprchlíků (Ženevská konvence), přijatá OSN v Ženevě roku 1951.
25
Co pokrývá Ženevská úmluva?
Nejdůležitější aspekty ze života uprchlíků.
26
Kolik států uplatňuje institut azylu/uprchlictví na základě Ženevské úmluvy?
Přibližně 144 států, které úmluvu ratifikovaly.
27
Kde je právo na azyl zakotveno v českém právním řádu?
V článku 43 Listiny základních práv a svobod.
28
Jaké další klíčové právní normy upravují oblast azylu v ČR?
Protokol o postavení uprchlíků (Newyorský protokol), Zákon č. 325/1999 Sb. o azylu, Zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců, Úmluva o právním postavení uprchlíků č. 208/1993 Sb., Správní řád č. 500/2000 Sb.
29
Jaké jsou základní fáze pobytu žadatele o azyl v zařízeních SUZ během řízení?
1. Zahájení řízení (projevení úmyslu). 2. Pobyt v přijímacím středisku (identifikace, prohlídka, pohovor - cca 2 týdny). 3. Pobyt v pobytovém středisku nebo v soukromí (čekání na rozhodnutí MV - měsíce až roky).
30
Jaké typy zařízení provozuje Správa uprchlických zařízení (SUZ) a kde se nacházejí?
Přijímací střediska (Zastávka u Brna, Ruzyně), Pobytová střediska (Kostelec nad Orlicí, Havířov), Integrační azylová střediska (Jaroměř, Předlice, Brno, Havířov).
31
Který orgán je nejvyšší v azylovém řízení v ČR?
Ministerstvo vnitra ČR.
32
Který odbor MV ČR rozhoduje o žádostech o azyl?
Odbor azylové a migrační politiky (OAMP) MV ČR.
33
Co zajišťuje Správa uprchlických zařízení (SUZ) MV ČR?
Stará se o chod uprchlických středisek a poskytování státních služeb uprchlíkům, včetně sociálních služeb.
34
Jakou roli hrají nevládní organizace (NNO) v uprchlické problematice?
Vyplňují 'prázdná' místa systému, uplatňují jiný přístup, upozorňují na nedostatky státního systému a porušování práv uprchlíků, rozvíjejí aktivity ke zjednání nápravy.
35
Za jakých podmínek může být v ČR udělen azyl?
1. Pokud žadatel prokáže pronásledování z důvodů uvedených v Úmluvě. 2. Pokud je osoba manželem/manželkou azylanta, jeho nezletilým dítětem nebo rodičem azylanta mladšího 18 let. 3. Ve výjimečných případech z humanitárních důvodů (těžká nemoc, vysoký věk apod.).
36
Kdo jsou sociální pracovníci ministerstva vnitra v azylových střediscích?
Zaměstnanci MV působící v azylových střediscích, v každodenním kontaktu s klienty, zajišťující základní služby dle zákona.
37
Jaké jsou výhody a nevýhody pozice sociálních pracovníků MV?
Výhoda: užší kontakt s klienty. Nevýhoda: mohou mít potíže se získáním důvěry (jsou zaměstnanci rozhodující instituce), mohou být vytíženi byrokracií a mít obtíže řešit nestandardní situace.
38
Jak pracují sociální pracovníci nevládních organizací (NNO)?
Nedisponují pravomocemi státních zaměstnanců, navštěvují azylová zařízení několikrát týdně (kontakt 'zvenčí'), pracují na základě dohody mezi SUZ a NNO.
39
Co jsou komunitní multietnická centra (KMC) a co nabízejí?
Jsou to místa (např. v Praze, Brně, Ústí n. L.) provozovaná NNO podporovanými městy. Slouží jako místa setkávání krajanů, organizují zájmové, vzdělávací a společenské akce, nabízejí cizojazyčný tisk a literaturu, pořádají multikulturní večery.
40
S jakými dalšími profesemi spolupracují sociální pracovníci v oblasti azylu?
S právníky (pomoc s odvoláním, žalobami), psychology (individuální práce, skupinová setkání, práce s traumaty), lékaři, zdravotníky, státními úředníky, pracovníky v oblasti zaměstnávání a sociálních dávek, učiteli.
41
Jaká je role psychologů v uprchlických táborech?
Individuální práce s klientem (zvláště oběti násilí, válečných traumat), skupinová setkání (řešení aktuálních problémů, vzájemné poznávání kultur).
42
Jaké jsou hlavní odlišnosti uprchlíků jako klientů sociální práce?
Jazyková bariéra, kulturní odlišnosti, změna sociálního statutu a rolí, traumata z minulosti (PTSP), stresující nejistota budoucnosti.
43
Jaké společenské bariéry ovlivňují situaci uprchlíků?
Fáze a délka azylové procedury, časová nejistota, neznalost problematiky u veřejnosti, stereotypy, xenofobie, rasismus, nacionalismus.
44
Jaké základní principy a zásady by měla sociální práce s uprchlíky dodržovat (dle návrhu zákona z 1998)?
Chránit práva a zájmy, respektovat důstojnost/soukromí/důvěrnost, informovat o postupech a zapojit klienta, navrhovat a dbát na poskytnutí pomoci institucemi, respektovat jedinečnost bez ohledu na původ/etnikum/rasu/jazyk/věk/zdraví/orientaci/ekon. situaci/přesvědčení, poskytovat pomoc dle moderních poznatků, aktivně vyhledávat osoby v nouzi.
45
Jaké základní standardy pro životní úroveň uprchlíků stanovuje Ženevská úmluva?
Smluvní stát má povinnost zajistit určitou úroveň v oblasti ubytování, zaměstnání, sociálního zabezpečení, zdravotní péče a vzdělávání.
46
Jaké etické principy jsou klíčové v práci s uprchlíky?
Respekt (k samostatnosti, zvyklostem, osobám se sníženou samostatností), důvěrnost, zásada neškodit, spravedlnost (rozdělovat pomoc bez ohledu na rasu, náboženství, národnost atd.).
47
Jaké základní potřeby uprchlíků vymezuje UNHCR?
Rodinný život, soběstačnost (vyhnout se nečinnosti a závislosti), komunikace (překonat jazykovou bariéru), lidská důstojnost, zaměstnání (aktivita pro zdraví), identita (patřit do společnosti, podpora kolektivu, solidarita).
48
Jaké jsou klíčové rozdíly mezi sociálním pracovníkem SUZ a NNO?
SP SUZ: neustálý kontakt, naplňování státní politiky, zaměstnanec rozhodující instituce. SP NNO: pracuje na zakázku klienta, kontakt i s žadateli v soukromí, potenciálně větší důvěra i očekávání od klientů.
49
Jaké typy sociální práce poskytují NNO uprchlíkům?
Sociálně právní poradenství, materiální pomoc, doprovázení, volnočasové a vzdělávací aktivity (prevence konfliktů), mentoring/koučing, migrační mediace, pracovně právní poradenství, sledování dopadů zákona o azylu, spolupráce s dalšími subjekty, účast na programech proti rasismu a xenofobii.
50
Jaké jsou nejčastěji řešené oblasti problémů uprchlíků?
Ubytování, zaměstnání, zdravotní péče, sociální zabezpečení a vzdělávání.
51
Co je 'přesídlování' (resettlement)?
Nástroj řešení situace uprchlíků, kterým OSN přiznalo status uprchlíka, nemohou se vrátit domů a nemohou získat ochranu nebo být integrováni v zemi aktuálního pobytu.
52
Kdo organizuje přesídlovací programy a jak fungují?
UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky). Země zapojené do programů by měly dodržovat roční kvóty přijatých přesídlenců. Těmto osobám je po příjezdu udělena mezinárodní ochrana (azyl) bez předchozího řízení.
53
Jaká je přibližná roční kvóta přesídlenců a jaký je odhad potřeby UNHCR?
Přijímáno je cca 80 000 osob ročně, UNHCR odhaduje potřebu na cca 800 000 osob ročně.
54
Které země jsou hlavními přijímajícími zeměmi v rámci přesídlování?
USA, Kanada, Austrálie a Skandinávské země.
55
Je Česká republika zapojena do přesídlování?
Ano, usnesením vlády č. 745 z roku 2008 byla přijata Koncepce národního přesídlovacího programu.
56
Co všechno zabezpečuje SUZ MV pro cizince?
Ubytování a další služby žadatelům o mezinárodní ochranu, jejím držitelům, zajištěným cizincům a cizincům ze třetích zemí.
57
Jaké jsou hlavní cíle sociální práce v zařízeních SUZ MV?
1. Podpora adaptace klienta na situaci a prostředí. 2. Zprostředkování zdrojů a služeb. 3. Efektivní a humánní podpora klienta a jeho rozvoj.
58
V čem spočívá široký rozsah sociální práce v SUZ MV?
Práce s rozmanitými skupinami klientů (nezletilí, rodiny, senioři, ZP, osoby se zvláštními potřebami, závislí, osoby po detenci, s psych. diagnózou/traumaty). Překonávání jazykové bariéry a sociokulturních rozdílů. Zahrnuje rovinu diagnostickou, informační, zprostředkovatelskou, poradenskou a krizovou intervenci.
59
Jaká jsou specifika sociální práce s uprchlíky v zařízeních SUZ?
Řešení jazykové bariéry, odlišné nonverbální komunikace, rozdílné pojetí rolí muže/ženy, změna sociálního statusu (uprchlík = nízký status). Nutnost zohlednit minulé zážitky (dát prostor o nich mluvit), ale netlačit do pozice oběti. Prevence 'táborového syndromu' (pasivita, apatie, agresivita). Řešení dílčích problémů s aktivní participací klienta. Hledání pozitivního potenciálu.
60
Jaký je účel zařízení pro zajištění cizinců?
Realizovat správní vyhoštění cizince.
61
Jaký je hlavní cíl integračního azylového střediska (IAS)?
Usnadnit klientovu integraci v České republice.
62
Jaké jsou tři typy azylových zařízení spravovaných SUZ?
Přijímací, pobytová a integrační.
63
Co je Přijímací středisko (PřS), k čemu slouží a kde se nachází?
Slouží k ubytování nově příchozích žadatelů o mezinárodní ochranu do ukončení vstupních procedur. Platí zde karanténa, nelze ho volně opustit. Lokace: Letiště Praha-Ruzyně (tranzit), Zastávka (Jihomoravský kraj).
64
Co je Pobytové středisko (PoS), k čemu slouží a kde se nachází?
Slouží k ubytování žadatelů po dobu řízení o jejich žádosti. Lze ho svobodně opouštět, možný pobyt v soukromí. Lokace: Kostelec nad Orlicí (Královéhradecký kraj), Havířov (Moravskoslezský kraj).
65
Co je Integrační středisko (IAS), k čemu slouží a kde se nachází?
Slouží osobám s přiznanou mezinárodní ochranou ve Státním integračním programu. Pobyt max. 18 měsíců, je zpoplatněn. Lokace: Jaroměř, Předlice, Brno, Česká Lípa.
66
Jaké zákony upravují sociální zabezpečení cizinců v ČR?
Stejné jako pro občany ČR, zejména Zákon č. 589/1992 Sb. (pojistné), Zákon č. 117/1995 Sb. (státní soc. podpora), Zákon č. 111/2006 Sb. (pomoc v hmotné nouzi), Zákon č. 108/2006 Sb. (sociální služby).
67
Který zákon upravuje zaměstnávání cizinců v ČR?
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (Hlava IV).
68
Jaké je hlavní kritérium pro zaměstnávání cizinců?
Zda cizinec potřebuje povolení k zaměstnání či nikoli.
69
Jaké jsou podmínky pro získání povolení k zaměstnání pro cizince?
Zaměstnavatel musí projednat záměr s ÚP, obsadit místo, které nelze obsadit jinak. ÚP posoudí situaci na trhu práce. Zaměstnavatel musí informovat ÚP o nástupu a ukončení zaměstnání. Povolení vydává ÚP max. na 1 rok pro konkrétní volné místo.
70
Který zákon upravuje vzdělávání cizinců?
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon.
71
Jaké jsou podmínky přístupu cizinců ke vzdělání a školským službám?
Přístup ke vzdělání: stejné podmínky jako občané ČR (i pro děti v neregulérním postavení, povinná školní docházka platí pro všechny dle Listiny). Přístup ke školským službám: stejné podmínky pro děti občanů EU a dlouhodobě pobývajících rezidentů.
72
Kdo má nárok na bezplatnou přípravku k začlenění do výuky?
Děti občanů EU, děti dlouhodobě pobývajících rezidentů a od 2012 pilotně i děti cizinců z třetích zemí (program MŠMT).
73
Jak je systémově zajištěn přístup k dětem cizinců ve školství?
Není výrazně systémově a koncepčně zaštítěn, závisí na angažovanosti vedení škol.
74
Kdo koordinuje a kdo realizuje politiku integrace cizinců v ČR?
Koordinace: Ministerstvo vnitra. Realizace: obce, kraje, NNO.
75
Jaké jsou principy integrace cizinců v ČR?
Praktická spolupráce všech aktérů, efektivita opatření, zvyšování informovanosti, jasné výsledky aktivit, nové nástroje (spolupráce s obcemi), podpora rozvoje občanské společnosti (regionální integrační centra).
76
Na jaké oblasti se zaměřuje integrace cizinců (Jak?)?
Znalost českého jazyka, ekonomická soběstačnost, orientace cizince ve společnosti, vzájemné vztahy cizinců a majority.
77
Jaké jsou zásady sociální práce při integraci cizinců?
Důstojnost klienta, opakované vysvětlování praktických věcí, neustálé informování o právech/povinnostech, zprostředkování kontaktu s okolím, řešení psych. problémů dle přání klienta, práce/pracovní terapie, podpora výuky češtiny, rozšiřování sociální sítě, materiální pomoc.
78
Jaká je role EU v integrační politice?
Integrace spadá primárně do pravomoci členských států (vzdělávání, zdravotnictví, bydlení, trh práce). Lisabonská smlouva posiluje úlohu EU, ale neharmonizuje zákony. EU podporuje koordinaci a stanovuje základní principy (Haagský program).
79
Jaké jsou základní principy integrace dle Haagského programu EU?
Úcta k základním hodnotám EU, obousměrný proces přizpůsobování (migranti i obyvatelé), základní znalosti jazyka, historie a institucí hostitelské společnosti atd. (celkem 11 principů).
80
Co je 'migrace'?
Změna trvalého pobytu.
81
Jaké mohou být důvody migrace?
Ekonomické (nezaměstnanost, vzdělání), demografické (životní naplnění, postavení, osobní cíle), environmentální (klima, voda), kulturní.
82
Jaké jsou typy migrace podle délky a území?
Délka: krátkodobá/dočasná, dlouhodobá, trvalá. Území: vnitřní (uvnitř státu, přes hranice obce), mezinárodní (přes hranice státu, pobyt delší než 1 rok dle OSN).
83
Co znamenají pojmy imigrace, emigrace a reemigrace?
Imigrace = přistěhování. Emigrace = vystěhování. Reemigrace = emigrace a následná zpětná imigrace do původní země.
84
Jaký je rozdíl mezi dobrovolnou a nucenou migrací?
Dobrovolná: z vlastního rozhodnutí. Nucená: vynucená okolnostmi (válka, diktatura, zhoršení podmínek). Často nelze jednoznačně rozlišit.
85
Kdo je 'migrant' (z hlediska definice OSN)?
Osoba měnící obvyklé místo pobytu. Typy: dlouhodobý/krátkodobý emigrant, dlouhodobý/krátkodobý imigrant.
86
Jak se člověk může stát 'nelegálním migrantem'?
1. Překročením povolené délky legálního pobytu (např. turistické vízum). 2. Překročením hranic bez dokumentů/povolení. 3. Legálním pobytem, ale nelegální prací. 4. Vykázáním do ilegality změnou administrativních procedur.
87
Jaké dva typy migračních politik existují a co regulují?
Imigrační politiky (regulují vstup a usazování cizinců) a Integrační politiky (podporují začlenění migrantů do společnosti).
88
Jaký je cíl integračních politik?
Udržení sociální a politické soudržnosti společnosti a napomáhání adaptaci migrantů.
89
Jak dlouho může trvat krátkodobý přechodný pobyt občana třetí země v Schengenském prostoru?
Maximálně 90 dnů během 180 dnů.
90
Kdo vyřizuje a kdo schvaluje žádosti o krátkodobá (schengenská) víza?
Vyřizují zastupitelské úřady (MZV ČR), schvaluje Služba cizinecké policie ČR.
91
Musí cizinec s bezvízovým stykem žádat o vízum pro krátkodobou výdělečnou činnost?
Ano, musí podat žádost o schengenské vízum k pobytu do 90 dnů za účelem zaměstnání.
92
Jaký je rozdíl mezi dlouhodobým vízem a povolením k dlouhodobému pobytu?
Dlouhodobé vízum: max. 6 měsíců. Povolení k dlouhodobému pobytu: delší platnost. Oba jsou národní statusy řízené českou legislativou.
93
Kde se žádá o dlouhodobé vízum/povolení a kdo o něm rozhoduje?
Žádá se na zastupitelském úřadě mimo ČR, rozhoduje MV ČR. O opakované povolení se žádá na MV ČR.
94
Po jaké době lze žádat o trvalý pobyt v ČR?
Po 5 letech nepřetržitého pobytu na území ČR.
95
Jaké jsou hlavní podmínky pro získání trvalého pobytu?
5 let nepřetržitého pobytu, prokázání znalosti češtiny (úroveň A1).
96
Jakou formu má povolení k trvalému pobytu a na jak dlouho se uděluje?
Forma ePkp (biometrický průkaz), uděluje se na neomezenou dobu.
97
Jaká je lhůta pro rozhodnutí o trvalém pobytu?
60 dnů (žádost podaná v ČR) nebo 180 dnů (žádost podaná na ambasádě).
98
Jaké jsou hlavní podmínky pro udělení českého občanství?
1. Min. 5 let trvalého pobytu (celkem tedy obvykle 10 let pobytu). 2. Vzdání se dosavadního občanství (s výjimkami). 3. Trestní bezúhonnost (posledních 5 let). 4. Zkouška z českého jazyka. 5. Plnění povinností (pobyt, zdrav. pojištění, soc. zabezpečení, daně atd.).
