18. Institucionální systém sociální ochrany pro tzv. neorganizovanou mládež a pro osoby závislé či ohrožené závislostí Flashcards

(108 cards)

1
Q

Jaké faktory se nejčastěji považují za příčiny rizikového chování mladistvých?

A

Rodina (zanedbávání, týrání, narození mimo manželství, mladé matky, rozvedené rodiny, překvapivě i úplné stabilní rodiny), vrstevnická skupina, nuda, dědičnost rizikového chování.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Jak je z hlediska občanského práva definován právní status občana?

A

Každý člověk se stává občanem okamžikem narození a má způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům. Právní status dítěte je definován s odkazem k věku.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Kdy vzniká zletilost a co znamená?

A

Zletilost jako plná způsobilost osoby svým vlastním právním jednáním nabývat práv a zavazovat se, vzniká podle občanského zákoníku dosažením 18 let.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Jaký je zásadní rozdíl mezi právním statutem dítěte mladšího 15 let a adolescenta mezi 15-18 lety?

A

Zásadní rozdíly jsou v oblasti trestního a přestupkového práva, neboť s věkovou hranicí 15 let je spojen vznik trestní odpovědnosti.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Co je to mladistvý z pohledu práva?

A

Termín důsledně užívaný trestním právem pro věkovou skupinu 15 - 18 let.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Co je to mládež?

A

Fyzické osoby od 18 let do dovršení 26 let věku.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Jaké jsou nejčastější delikty mladistvých?

A

Násilí proti jednotlivci či skupině, opilství a výtržnictví, neoprávněné užívání motorového vozidla, rozkrádání, vandalismus, toxikomanie, prostituce, gamblerství.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Čeho se týká dětská kriminalita a jaké jsou její typické znaky?

A

Týká se věkové kategorie dětí do 15 let. Typickým znakem je skupinovost, malá připravenost i promyšlenost, převážně spontánní činy, méně často plánované akce, směřované převážně proti majetku, i ve spojení s drogovou závislostí, méně často násilné činy.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Na jaké děti se zaměřuje sociálně-právní ochrana (SPO) podle písm. c)?

A

Na děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život (zanedbávají školní docházku, nepracují bez zdroje obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo čin jinak trestný do 15 let, opakovaně páchají přestupky, jinak ohrožují občanské soužití).

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Jaké jsou formy sociální péče?

A

Sociálně-právní ochrana, výchovná opatření, péče o děti vyžadující zvýšenou pozornost, služby.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Co zaručuje zvláštní ochranu rodině, dětem a mladistvým?

A

Čl. 32 Listiny základních práv a svobod a Úmluva o právech dítěte (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 106/1991 Sb.).

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Co upravuje Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině?

A

Pojem rodičovské zodpovědnosti (povinnosti a práva rodičů k nezletilým dětem v zajišťování výchovy, výživy, správy majetku a harmonického prostředí).

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Kdy zasahuje stát do soukromí rodiny opatřeními sociálně-právní ochrany dětí?

A

Tam, kde rodiče nemohou, nechtějí nebo zneužívají své rodičovské zodpovědnosti a ohrožují zájem dítěte (Hlava II. §42 - §50).

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Jaká je preventivní a poradenská činnost obecního úřadu v oblasti sociálně-právní ochrany?

A

Působení na rodiče k plnění povinností, projednání odstranění nedostatků ve výchově s rodiči a s dítětem, sledování zamezování vstupu dítěte do ohrožujícího prostředí, poskytnutí nebo zprostředkování poradenství rodičům na jejich žádost, sledování nepříznivých vlivů a činění opatření k jejich omezení.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Jaká výchovná opatření může uložit soud podle §43 zákona o rodině?

A

Napomenutí nezletilého, jeho rodičů a narušujících osob, stanovení dohledu nad nezletilým, uložení nezletilému omezení zabraňující škodlivým vlivům.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Jaké jsou druhy prevence?

A

Primární (specifická a nespecifická), sekundární, terciální.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Na co se zaměřuje péče o děti vyžadující zvýšenou pozornost?

A

Na poskytování pomoci při překonávání nepříznivých sociálních podmínek a výchovných vlivů s cílem umožnit jejich začlenění do společnosti a pracovního života.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Jaké služby jsou poskytovány v rámci sociálně-právní ochrany?

A

Telefonická krizová intervence, nízkoprahová zřízení pro děti a mládež, kontaktní centra, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, terénní programy.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Kdo je to kurátor pro mládež a čím se zabývá?

A

Pracovník obecního úřadu obce s RP, řeší situaci nezletilých do 15 let a mladistvých od 15 do 18 let, kteří se dopustili trestného činu, přestupku nebo mají opakované závažné poruchy chování. Jeho řízení má předcházet protiprávním činům, obnovuje narušené funkce rodiny, chrání práva dítěte na příznivý vývoj a poskytuje sociálně-právní a výchovné poradenství.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Jakou moc a působnost má kurátor pro mládež?

A

Obrovskou sílu u soudu a širokou odbornou působnost.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Jak se nazývá trestný čin spáchaný mladistvým?

A

Provinění.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Jaký je účel opatření vůči mladistvému?

A

Vytvoření podmínek pro sociální a duševní rozvoj s ohledem na jeho vývoj, vlastnosti, rodinnou výchovu a prostředí, ochrana před škodlivými vlivy a předcházení dalšímu páchání provinění.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Jaké druhy opatření lze uložit mladistvému?

A

Výchovná opatření, ochranná opatření, trestní opatření.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

Jaká jsou výchovná opatření ukládaná mladistvým?

A

Napomenutí, dohled, výchovná omezení, probační program, výchovné povinnosti.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Jaké jsou druhy ochranných opatření ukládaných mladistvým a jaký je jejich účel?
Ochranné léčení, zabrání věci a ochranná výchova. Jejich účelem je kladně ovlivnit duševní, mravní a sociální vývoj mladistvého a chránit společnost před pácháním provinění.
26
Jak probíhá řízení ve věcech dětí mladších 15 let, které se dopustily činu jinak trestného?
Dítě mladší 15 let není trestně odpovědné. Soud pro mládež učiní opatření potřebná k jeho nápravě. Účastníky řízení jsou nezletilé dítě, OSPOD, zákonní zástupci, osoby svěřené do výchovy a další dotčené osoby. Výsledek řízení smí být zveřejněn ve veřejných sdělovacích prostředcích až po právní moci rozhodnutí a bez uvedení jména a příjmení dítěte a dalších účastníků.
27
Čím se zabývá Probační a mediační služba ve vztahu k mladistvým?
Věnuje zvláštní péči mladistvým obviněným a obviněným blízkým věku mladistvých, přispívá k ochraně práv poškozeného a koordinaci sociálních a terapeutických programů, zejména u uživatelů návykových látek. Úzce spolupracuje s OSPOD, školami, zdravotními zařízeními a neziskovými organizacemi.
28
Jakou součinnost poskytuje sociálně-právní ochrana dětí Probační a mediační službě?
Na žádost poskytne informace v rozsahu potřebném pro trestní řízení.
29
Jakou roli mají pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí?
Pomáhají rodičům a dětem, zprostředkovávají kontakty na odborná pracoviště, spolupracují s dalšími státními a nestátními subjekty, sledují nepříznivé vlivy a činí opatření k jejich omezení.
30
Na koho se mohou obrátit rodiče s pochybnostmi o úrovni poskytované péče OSPOD?
Na krajský úřad, který se případu individuálně věnuje a zjednává nápravu v případě pochybení.
31
Jakou kontrolní a metodickou roli má krajský úřad ve vztahu k obecním úřadům v oblasti sociálně-právní ochrany?
Pravidelně kontroluje práci všech obecních úřadů, poskytuje koordinační a metodickou pomoc formou porad a metodických návštěv a je odvolacím orgánem ve správním řízení o výchovných opatřeních.
32
Kdo může zřizovat zařízení sociálně-právní ochrany?
Obce a kraje.
33
Jaké je zaměření zařízení odborného poradenství pro péči o děti?
Poskytuje doporučení k řešení vztahů rodičů a dětí a péči o zdravotně postižené děti, poskytuje nebo zprostředkovává rady ve výchově, výživě a dalších rodinných a sociálních otázkách, a poradenství pro budoucí osvojitele a pěstouny.
34
Jaké programy nabízí zařízení sociálně výchovné činnosti?
Programy rozvíjení sociálních dovedností, výchovných činností a využití volného času pro děti s trestnou činností v anamnéze, osiřelé, svěřené do výchovy jiných osob nebo vedoucí zahálčivý život.
35
Jakou pomoc poskytují zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc?
Pomoc a ochranu dítěti bez péče, s ohroženým životem nebo vývojem, týranému nebo zneužívanému, nebo v prostředí ohrožujícím jeho základní práva, spočívající v uspokojování základních životních potřeb, lékařské a psychologické péči.
36
Kdy se zřizují výchovně-rekreační tábory pro děti a jaký je jejich účel?
Zpravidla v době školních prázdnin na žádost nebo se souhlasem zákonných zástupců. Účelem je výchovné působení směřující k odstranění poruch chování a získání společenských a hygienických návyků.
37
Jak fungují zařízení pro výkon pěstounské péče?
Zřizují se v samostatných objektech nebo bytech vybavených zřizovatelem. Zřizovatel uzavírá s pěstounem písemnou dohodu. Pěstoun je povinen používat příjmy svěřených dětí pro jejich potřeby.
38
Jaké typy zařízení spadají pod zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy?
Diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou, výchovný ústav.
39
Jaká školská zařízení slouží pro preventivně-výchovnou péči?
Středisko výchovné péče a diagnostický ústav.
40
Jaké služby poskytuje středisko výchovné péče?
Ambulantní, internátní a poradenskou péči pro děti i rodiny, péči o mladistvé v krizových situacích, s poruchami chování, závislostmi, zanedbané děti a děti vracející se z ústavní výchovy, preventivní speciálně pedagogickou a psychologickou pomoc, krátkodobý azyl v naléhavých případech.
41
Jaké jsou úkoly diagnostického ústavu a jak dlouho obvykle trvá pobyt?
Plní diagnostické, vzdělávací, terapeutické, výchovné a organizační úkoly. Na základě komplexního vyšetření zpracovává diagnostickou zprávu s návrhem specifických potřeb. Pobyt trvá zpravidla 8 týdnů. Umisťuje děti do dětských domovů, dětských domovů se školou a výchovných ústavů ve svém územním obvodu.
42
Pro jakou věkovou skupinu je určen dětský domov a jaký je jeho režim?
Od 3 do 18 let (resp. do ukončení ústavní výchovy) pro děti s nařízenou ústavní výchovou bez závažných poruch chování. Má volný režim a není jeho součástí škola.
43
Pro jakou věkovou skupinu je určen dětský domov se školou a jaký je jeho režim?
Od 6 let do ukončení povinné školní docházky pro děti s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou se závažnými poruchami chování. Má přísnější režim a škola je jeho součástí. Zřizuje se odděleně pro děti s různými typy výchovy.
44
Pro jakou věkovou skupinu je určen výchovný ústav a jaké jsou podmínky pro umístění?
Pro děti starší 15 let s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou se závažnými poruchami chování. Výjimečně lze umístit i mladší děti s ochrannou výchovou nebo s nařízenou ústavní výchovou starší 12 let s velmi závažnými poruchami chování. Zřizuje se odděleně pro různé typy výchovy a má ZŠ i SŠ.
45
Jaké jsou dávky státní sociální podpory a dávky důchodového pojištění související s péčí o děti?
Dávky státní sociální podpory: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče. Dávky důchodového pojištění: sirotčí důchod.
46
Které resorty mají působnost v rámci systému péče o delikventní mládež?
Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zdravotnictví.
47
Na co se zaměřuje Ministerstvo vnitra v oblasti práce s delikventní mládeží?
Na projekty ke snižování trestné činnosti na místní úrovni, zkvalitňování práce policie při odhalování a objasňování trestné činnosti mládeže a páchané na mládeži, a na vytváření informačního systému v oblasti prevence kriminality.
48
Jaká je činnost Ministerstva spravedlnosti v oblasti péče o mladistvé delikventy?
Dotýká se zacházení s mladistvými delikventy v oblasti legislativní, výkonné (vytváření podmínek pro alternativní tresty a odklon v trestním řízení), resocializačního působení vězeňství a kriminologického výzkumu.
49
Na co se zaměřuje Ministerstvo práce a sociálních věcí v oblasti péče o delikventní mládež?
Kromě zlepšování standardní sociální práce na sociální práci v oblasti sekundární i terciární prevence a na práci s nezaměstnanými. Prioritou je sociální práce s dětmi a mladými lidmi ohroženými rizikovým prostředím nebo vykazujícími znaky delikventního jednání.
50
Jaké je zaměření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci sociální prevence kriminality mládeže?
Na zkvalitnění výchovného působení školy (včetně přípravy učitelů a pedagogicko-psychologického poradenství), na péči o narušenou mládež (zejména ve výchovných ústavech) a na podporu volnočasových aktivit mládeže. Důležitý je i rozvoj sociálně-právní výchovy a podpora nevládních aktivit.
51
Jaké resorty se podílejí na akreditaci služeb pro problémové uživatele drog a drogově závislé?
Resort zdravotnictví a MPSV (Ministerstvo práce a sociálních věcí).
52
Jak se nazývá mezirezortní orgán vlády ČR pro protidrogovou politiku?
Rada vlády ČR – Mezirezortní protidrogová komise (MPK).
53
Kteří ministři jsou členy MPK podle statutu z roku 1998?
Ministři zdravotnictví, vnitra, práce a sociálních věcí, školství, spravedlnosti a obrany.
54
Kdo je předsedou a místopředsedou MPK?
Předsedou je premiér vlády ČR a místopředsedou ministr v úřadu vlády.
55
Jak se měnila pozice exekutivního vedoucího MPK?
Z výkonného místopředsedy přes generálního sekretáře až k řediteli sekretariátu MPK (vládní protidrogový koordinátor).
56
Jaké významné vládní dokumenty jsou spojeny s MPK?
“Koncepce a program protidrogové politiky vlády ČR na období 1993-1995”, “Koncepce a program protidrogové politiky vlády ČR na období 1998-2000”, “Strategie protidrogové politiky vlády ČR na období 2001-2003”.
57
Jaké další platformy kromě vrcholné úrovně ministrů má MPK od roku 1998?
Radu zástupců resortů a Radu okresních protidrogových koordinátorů.
58
Jak se jinak nazývá terénní práce?
Streetwork.
59
Co je to terénní práce?
Sociální služba poskytovaná na ulici.
60
Jaké jsou hlavní důvody pro existenci terénní práce?
Oslovení cílové skupiny, kterou se nedaří oslovit jinak, a nevyhovující jiné metody intervence pro tuto skupinu.
61
Jaká je typická cílová skupina terénní práce?
Obtížně dosažitelná klientela bez motivace vyhledat službu, řešící závažné zdravotní, sociální, psychologické či právní problémy, žijící rizikovým způsobem života.
62
Jaké jsou principy terénní práce?
Princip Public Health, Harm reduction, Pragmatický přístup, Nízkoprahový přístup.
63
Jaké jsou důležité kvality terénních pracovníků?
Osobnostní kvality, vzdělání, znalost drogové problematiky, duševní odolnost, supervize. Mohou se zapojit i dobrovolníci (bývalí uživatelé) a externí pracovníci.
64
Jaké jsou hlavní cíle terénní práce?
Kontaktování skryté populace a působení na ni (abstinence, bezpečnější chování), udržení nízkého výskytu HIV/AIDS a hepatitidy B, C, snížení počtu úmrtí z předávkování, předcházení kriminalitě, motivace ke změně, učení bezpečnějšímu užívání a sexu, udržování čistoty exponovaných míst, navazování důvěry a motivace ke kontaktu se službami.
65
Jaké jsou základní složky terénní práce?
Výměna injekčního materiálu, informace, sociální a zdravotní poradenství, poradenství a krizová intervence.
66
Co jsou to kontaktní centra?
Zařízení pro uživatele návykových látek s snadným a nízkoprahovým přístupem, zachováním anonymity a bez nutnosti abstinence pro využití služby.
67
Jaká je cílová skupina kontaktních center?
Uživatelé drog většinou od 15 let a rodinní příslušníci a blízcí uživatelů.
68
Jaké jsou základní a specifické cíle kontaktních center?
Minimalizace zdravotních a sociálních rizik, motivace ke změně životního stylu, ochrana společnosti před negativními důsledky. Specifické cíle zahrnují navázání a prohloubení kontaktu, motivaci a podporu klienta, sociální stabilizaci, zajištění podmínek k přežití, pomoc v krizi a přípravu na spolupráci s dalšími institucemi.
69
Jaké služby poskytují kontaktní centra?
Kontaktní práce, výměnný program, základní zdravotní péče, základní poradenství, krátkodobá intervence, motivační trénink, sociální práce, doplňkové služby.
70
Jaké je typické vzdělání pracovníků v kontaktním centru?
Hlavně sociální práce a sociální pedagogika, sporadicky zdravotnictví.
71
Co je to detoxifikace?
Proces zvládání odvykacího stavu, léčebná metoda probíhající v detoxikačním centru/jednotce (lékařské zařízení, nemocnice, psychiatrická léčebna).
72
Jaké jsou hlavní přístupy a metody používané při detoxifikaci?
Zdravotnický přístup (ošetřovatelská péče, farmakoterapie, laboratorní vyšetření), psychoterapeutický přístup (navázání vztahu, podpora motivace) a přístup sociální práce (řešení sociálních potíží, dojednání další péče).
73
Jaká je detoxifikační léčba?
Speciální krátkodobá až střednědobá medicínská a psychologická pomoc.
74
Jaký bývá častý motiv nástupu na detoxifikaci u pacientů, kteří nepřicházejí dobrovolně?
Úleva od starostí se sháněním peněz na drogy.
75
Jaký je cíl detoxifikačních jednotek?
Odstranit drogu z těla, pomoci překonat absťák, zjistit případné další nemoci a navrhnout další léčbu.
76
Co je to substituce v léčbě závislostí?
Terapeutický postup, při kterém je původně užívaná návyková látka nahrazena látkou s výhodnějším bezpečnostním profilem.
77
Jaké jsou formy substituční léčby?
Krátkodobá (během hospitalizace), střednědobá (během ústavní léčby, někdy ambulantně) a dlouhodobá (ambulantní forma).
78
Co je to metadon a jaké má účinky?
Silné analgetikum s centrálně tlumivým efektem, ovlivňuje hladké svalstvo.
79
Jaké jsou nežádoucí účinky metadonu?
Útlum dýchání, oběhové selhání, závratě, pocení, zvracení, neuropsychické poruchy, poruchy kardiovaskulárního a urogenitálního systému, alergické reakce, vznik závislosti.
80
Jaké jsou klinické výhody metadonu?
Nezměněné vědomí a nálada, blokování účinku jiných opioidů, nedochází ke zvyšování tolerance, účinný při orálním užití (aplikace 1x denně), zmírňuje craving, medicínsky bezpečný a netoxický.
81
Jaké jsou příklady substitučních programů v ČR?
Remedis (Brno, Praha), Prev-Centrum (Praha), Substituční centrum Prevent (České Budějovice), Centrum substituční léčby (Praha).
82
Kde lze získat poradenství o substitučních programech?
V K-centrech (např. Hradec Králové).
83
Jaká je cílová skupina ambulantní zdravotnické péče o uživatele drog a alkoholu?
Všechny potřebné osoby bez omezení věku, pohlaví, vzdělání nebo zaměstnání.
84
Pro koho je vhodná ambulantní léčba závislostí?
Pro klienty s lehčím stupněm závislosti, minimem somatických a psychiatrických komplikací, vysokou motivací a podpůrným sociálním zázemím.
85
Co je to intenzivní ambulantní léčba?
Strukturovaný program – denní léčba, lůžková léčba.
86
Co znamenají indikace a kontraindikace v léčbě?
Indikace je rozhodný důvod pro léčebný postup, kontraindikace je stav pacienta znemožňující provedení určitého postupu.
87
Jaké formy léčby závislostí existují?
Ambulantní léčba (AT poradny) a intenzivní ambulantní léčba (denní stacionář).
88
Kdo tvoří terapeutický tým v AT poradnách?
Vedoucí lékař, sekundární lékař, psycholog, nejméně dvě zdravotní sestry, jedna sociální pracovnice.
89
Jaká je cílová skupina AT poraden?
Závislé osoby, ale i rodiče, příbuzní, partneři apod.
90
Co je to denní stacionář pro léčbu závislostí?
Zařízení „na poloviční cestě“ poskytující denní péči pro klienty, kteří mají kde bydlet, ale neměli by být sami.
91
Jaký je typický program denního stacionáře?
Strukturovaný program s přesným časovým rozvrhem a pravidly, minimálně 20 hodin týdně po 5 pracovních dnů, trvající 3-6 měsíců.
92
Jaká je cílová skupina denních stacionářů pro závislé?
Závislí na alkoholu, heroinu, stimulačních drogách.
93
Kdo tvoří terapeutický tým denního stacionáře?
Psychiatr, psycholog, psychoterapeut, sociální pracovníci, pedagog se speciálním zaměřením.
94
Jaké typy pobytových služeb existují v oblasti péče o závislé?
Sociální služby (azylové domy, domy na půli cesty, krizová pomoc, noclehárny, služby následné péče) a zdravotnická zařízení (léčebny návykových nemocí, psychiatrické léčebny).
95
Jaké metody a formy práce se používají v pobytových službách pro závislé?
Ubytování a strava, skupinová terapie a individuální poradenství, pracovní terapie, arteterapie, dramaterapie, zátěžové programy, relaxace, kultura, sociální poradenství, pomoc při vyřizování úředních záležitostí, práce s rodinou a rodinná terapie.
96
Čeho se týká doléčovací služba?
Podpory a udržení abstinence po léčbě, sledování dlouhodobého efektu léčby a prevence recidivy.
97
Jaký je cíl doléčovací služby?
Sociální integrace klienta do podmínek normálního života po ukončení léčby.
98
Jaké jsou formy doléčování?
Ambulantní péče, terapeutické kluby, svépomocné skupiny.
99
Jak probíhá doléčování v rámci ambulantní péče?
Navazuje na předchozí léčbu, prohlubuje náhled na chování, postoje a emoce, posiluje motivaci a učí zvládat obtížné situace.
100
Jaký je rozdíl mezi terapeutickým klubem a svépomocnou skupinou?
V terapeutickém klubu je přítomen terapeut (psycholog, lékař, sociální pracovník), zatímco svépomocná skupina se setkává bez profesionála.
101
Co je typické pro svépomocné skupiny, jako jsou Anonymní alkoholici?
Setkávání komunity bez profesionála, vzájemná pomoc a podpora, možnost pomoci i mimo setkání.
102
Jak dlouho může trvat doléčování?
Může být záležitostí na celý život, jako prevence relapsu.
103
Jakou další pomoc může zahrnovat doléčování kromě terapie?
Sociální poradenství (řešení dokladů, dluhů, hledání práce, urovnání vztahů).
104
Jaký je zjednodušený cíl doléčování?
Pomoci bývalému uživateli drog po příchodu z léčebny abstinovat a začít žít „normální“ život.
105
Proč je důležitá podpora v doléčování po propuštění z léčebny?
Kvůli konfrontaci s realitou, aplikaci poznatků z léčby a řešení nedořešených problémů, aby se klient neuchýlil k relapsu.
106
Jaké služby může klient využít v rámci doléčování?
Chráněné bydlení, chráněná pracoviště, pracovní poradenství, psychoterapeutické programy, individuální a skupinová terapie, arteterapie a volnočasové aktivity.
107
Jak dlouho obvykle trvají doléčovací programy a jaký je jejich vliv na léčbu?
Obvykle trvají 6 až 12 měsíců a výrazně zvyšují efektivitu léčby.
108
Na jaká zařízení by měla mít doléčovací centra dobrý kontakt?
Na psychiatrické léčebny a terapeutické komunity, odkud k nim klienti přicházejí.