22. Základy správního řízení a občanského soudního řízení. Institucionální systém v rámci restorativní justice

Question 1

Co je občanské soudní řízení?

Answer 1

Postup soudu, ve kterém se jedná a rozhoduje o právech a povinnostech občanů i právnických osob z oblasti práva občanského, obchodního a pracovního.

Question 2

Jaký zákon upravuje občanské soudní řízení?

Answer 2

Z. č. 99/63 Sb., občanský soudní řád, v platném znění.

Question 3

Kdo rozhoduje v občanském soudním řízení v prvním stupni?

Answer 3

Okresní soud, výjimečně Krajský soud.

Question 4

Kdo rozhoduje v občanském soudním řízení ve druhém stupni?

Answer 4

Krajský soud, výjimečně Vrchní soud.

Question 5

Kdo rozhoduje o mimořádném opravném prostředku a dovolání v občanském soudním řízení?

Answer 5

Nejvyšší soud.

Question 6

Kdo může rozhodovat v občanském soudním řízení?

Answer 6

Senát nebo samosoudce.

Question 7

Kdo jsou osoby zúčastněné na řízení v občanském soudním řízení?

Answer 7

Každý, kdo se jakkoliv činně účastní řízení – soudci, zapisovatelka, účastníci, jejich zástupci, svědci, znalci, notáři jako soudní komisaři, státní zástupci společenské organizace.

Question 8

Kdo jsou účastníci řízení v občanském soudním řízení?

Answer 8

Především žalobce (navrhovatel) a žalovaný (odpůrce). Dále ten, koho zákon výslovně za účastníka označuje a také ten, o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno.

Question 9

Co je způsobilost být účastníkem řízení?

Answer 9

Mít procesní práva a povinnosti = právní subjektivita.

Question 10

Kdo má způsobilost být účastníkem řízení?

Answer 10

Všichni občané i nasciturus. Účastníkem může být také právnická osoba, stát, případně i cizí stát.

Question 11

Jak zaniká způsobilost být účastníkem řízení?

Answer 11

Smrtí.

Question 12

Co je procesní způsobilost?

Answer 12

Způsobilost k tomu, aby účastník buď sám nebo prostřednictvím svého zmocněnce vykonával v řízení před soudem práva nebo povinnosti účastníka.

Question 13

Jak může být zahájeno občanské soudní řízení?

Answer 13

Bez návrhu (z vlastní iniciativy soudu) nebo na návrh (žalobou).

Question 14

V jakých případech zahajuje soud občanské soudní řízení bez návrhu?

Answer 14

Především v případech, které se týkají dětí – výživné, ústavní výchovy, problém výchovy, prohlášení za mrtvého, neplatnost manželství.

Question 15

Jak se nazývá návrh na zahájení občanského soudního řízení?

Answer 15

Žaloba.

Question 16

Jak probíhá občanské soudní řízení po zahájení?

Answer 16

Soud má povinnost věc projednat a rozhodnout co nejrychleji, ověří splnění podmínek a předseda senátu zařídí jednání. Předvolá všechny účastníky současně, předvolání má být doručeno alespoň 5 dnů před jednáním. Jednání je veřejné a řídí ho předseda senátu. Žalobce přednese žalobu a žalovaný své stanovisko. Provádějí se důkazy a na závěr mají účastníci možnost se vyjádřit.

Question 17

Jaké povinnosti má žalobce v dokazování v občanském soudním řízení?

Answer 17

Povinnost tvrzení = povinnost uvést pravdivé vylíčení rozhodující skutečnosti.

Question 18

Co je důkazní povinnost nebo důkazní břímě?

Answer 18

Povinnost označit potřebné důkazy.

Question 19

Jaké jsou druhy důkazů v občanském soudním řízení?

Answer 19

Přímý důkaz a nepřímý důkaz.

Question 20

Co je svědecká výpověď?

Answer 20

Nejčastější důkazní prostředek, výpověď osoby, která není účastníkem řízení a vypovídá o tom, co svými smysly vnímala.

Question 21

Jaké další důkazní prostředky se používají v občanském soudním řízení?

Answer 21

Důkaz znaleckým posudkem, důkaz listinou, ohledání, výslech účastníka řízení.

Question 22

Jaká jsou základní rozhodnutí soudu v občanském soudním řízení?

Answer 22

Rozsudek ve věci samé, rozsudek pro uznání a rozsudek pro zmeškání (kontumační rozsudek).

Question 23

Co je rozsudek ve věci samé?

Answer 23

Rozhodnutí o nároku, který byl předmětem řízení. Musí být rozhodnuto o celém předmětu, tak jak je vymezeno žalobou.

Question 24

Kdy soud vydá rozsudek pro uznání?

Answer 24

Jestliže žalovaný v průběhu řízení jednoznačně prohlásí, že uznává nárok uplatněný proti němu v žalobě.

Question 25

Kdy může soud vydat rozsudek pro zmeškání (kontumační rozsudek)?

Answer 25

Zmešká-li žalovaný bez důvodné a včasné omluvy první jednání, i když byl řádně předvolán a poučen o možnosti vydání kontumačního rozsudku, a žalobce to navrhne.

Question 26

Jaké jsou opravné prostředky v občanském soudním řízení?

Answer 26

Odvolání, odpor proti platebnímu rozkazu a mimořádné opravné prostředky (obnova řízení a dovolání).

Question 27

Proti čemu se podává odvolání v občanském soudním řízení a v jaké lhůtě?

Answer 27

Proti rozsudku, do doby 8 dnů.

Question 28

Jaký zákon upravuje správní řízení?

Answer 28

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

Question 29

Co upravuje správní řád?

Answer 29

Kdo je účastníkem řízení, jaká jsou práva a povinnosti účastníka řízení, postup při odvolání, přezkumné řízení nebo institut obnovy řízení.

Question 30

Jaké další zákony mohou upravovat správní řízení?

Answer 30

Zvláštní zákony, na základě kterých se konkrétní správní řízení vede (např. stavební zákon).

Question 31

Jaká je přednost v právní úpravě správního řízení?

Answer 31

Pokud zvláštní zákon stanoví něco jiného než správní řád, použije se ustanovení zvláštního zákona.

Question 32

Kdo je účastníkem správního řízení o žádosti?

Answer 32

Žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu (spoluvlastníci apod.).

Question 33

Kdo je účastníkem správního řízení z moci úřední?

Answer 33

Dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají. Dále další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech (např. sousedé).

Question 34

Jak může být zahájeno správní řízení?

Answer 34

Z moci úřední (správní orgán sám, i na podnět veřejnosti) nebo na žádost (okamžikem doručení žádosti správnímu orgánu).

Question 35

Jaký je postup správního orgánu po zahájení správního řízení?

Answer 35

Zjišťuje okruh účastníků řízení a uvědomí je o tom, že řízení bylo zahájeno. Shromažďuje podklady pro vydání správního rozhodnutí (návrhy účastníků, důkazy, listiny, stanoviska a závazná stanoviska dotčených orgánů).

Question 36

Jaká práva mají účastníci v průběhu správního řízení?

Answer 36

Navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí, vyjádřit své stanovisko nebo se vyjádřit k podkladům rozhodnutí, nahlížet do spisu nebo se zúčastnit ústního jednání.

Question 37

Co musí obsahovat rozhodnutí správního orgánu?

Answer 37

Výrok, odůvodnění a poučení.

Question 38

V jaké lhůtě je správní orgán povinen vydat rozhodnutí?

Answer 38

Bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení (tuto lhůtu lze prodloužit až o dalších 30 dnů).

Question 39

Jaké jsou možnosti obrany proti rozhodnutí správního orgánu?

Answer 39

Odvolání (do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, lze napadnout pouze výrokovou část), rozklad (proti rozhodnutí ústředního správního úřadu), správní žaloba a přezkumné řízení.

Question 40

Co je restorativní justice?

Answer 40

Koncept trestního soudnictví, který se zaměřuje spíše na obnovení poměrů, než na represi.

Question 41

Jaký je rozdíl mezi restorativní a retributivní justicí?

Answer 41

Restorativní justice upřednostňuje aktivní zapojení obětí, odpovědnost pachatelů a nápravu škod, zatímco retributivní justice se zaměřuje na potrestání pachatele.

Question 42

Kdy se začala rozvíjet restorativní justice a kde?

Answer 42

V polovině 80. let 20. století v Kanadě a USA.

Question 43

Jak chápe restorativní justice trestný čin?

Answer 43

Jako sociální událost, která výrazně zasahuje do života oběti, její rodiny a okolí a nemůže být vyřešena pouze trestem.

Question 44

Jaké jsou cíle restorativní justice?

Answer 44

Narovnat a obnovit narušené mezilidské vztahy, pocit bezpečí a integrity oběti, vést pachatele k odpovědnosti a závazkům, odčinit způsobené škody.

Question 45

Jaké nástroje využívá restorativní justice?

Answer 45

Především probaci a mediaci. V trestním řízení umožňuje podmíněné zastavení trestního stíhání po narovnání s poškozeným.

Question 46

Jak se projevuje restorativní justice v oblasti trestů?

Answer 46

Například trestem obecně prospěšných prací.

Question 47

Jaké jsou důvody pro rozvoj restorativní justice?

Answer 47

Narůstající problémy trestní justice, jako vysoký růst kriminality, přeplněné věznice, vysoké zatížení soudů a nízká účinnost trestů.

Question 48

Jaké instituty trestního práva hmotného a procesního souvisejí s restorativní justicí?

Answer 48

Obecně prospěšné práce, peněžitý trest, podmíněné odsouzení, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem (hmotné právo) a možnost narovnání a podmíněného zastavení trestního stíhání (procesní právo).

Question 49

Kdy mohou soudy uložit alternativní tresty?

Answer 49

U trestných činů s horní hranicí trestu odnětí svobody do pěti let, pokud pachatel není natolik narušený, jeho pobyt na svobodě není nebezpečný a prokáže soudu, že alternativní trest bude dostačující.

Question 50

Jaké chování pachatele může vést k uložení alternativního trestu?

Answer 50

Projevení lítosti, ochota nahradit škodu, omluva poškozenému a důvodné přesvědčení, že účelu trestu bylo dosaženo i bez odnětí svobody.

Question 51

Jaké jsou základní principy restorativní justice?

Answer 51

Respekt, odpovědnost, dialog, participace, vyváženost, dobrovolnost, pospolitost, individualita.

Question 52

Jak definuje text cíl restorativní justice?

Answer 52

Proces, který chce v maximální míře zapojovat ty, kdo mají na konkrétním trestném činu podíl, a společně zjišťovat a řešit újmu, potřeby a povinnosti s cílem přivodit ozdravení a dát věci do pořádku, nakolik je to jen možné.

Question 53

O co usiluje restorativní justice v oblasti trestů odnětí svobody?

Answer 53

O odklon od trestů odnětí svobody a jejich nahrazení tresty alternativními.

Question 54

Kdo zajišťuje kontrolu a realizaci alternativních trestů?

Answer 54

Probační a mediační služba ČR.

Question 55

Proč nelze alternativní tresty použít pro všechny pachatele?

Answer 55

Někteří pachatelé (zejména závažných trestných činů a recidivisté) musejí být stále umisťováni do klasických věznic.

Question 56

Proč se alternativní tresty stávají stále preferovanější variantou trestu?

Answer 56

Věznice jsou dlouhodobě přeplněné a výkon trestu je finančně pro stát velmi nákladný.

Question 57

Jaký zákon upravuje probační a mediační službu?

Answer 57

Zákon č. 257/2000 Sb. o probační a mediační službě.

Question 58

Co je probace?

Answer 58

Organizování a vykonávání dohledu nad obviněným, obžalovaným nebo odsouzeným, kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, sledování chování odsouzeného ve zkušební době podmíněného propuštění, individuální pomoc a působení na pachatele k vedení řádného života a obnově narušených vztahů.

Question 59

Jak probíhá dohled probačního úředníka?

Answer 59

Zejména formou osobních konzultací s pachatelem a osobních návštěv v místě bydliště.

Question 60

Co je mediace?

Answer 60

Alternativní metoda pro řešení sporů, která pomáhá snižovat překážky v komunikaci a podporuje sociální sbližování lidí.

Question 61

Jaké jsou charakteristiky mediace?

Answer 61

Napomáhá porozumět motivům protistrany, pracuje s emocemi, posiluje samostatné rozhodování a odpovědnost stran, klade důraz na budoucnost, cílem je dohoda přínosná pro všechny, založena na zájmech a potřebách, vyžaduje souhlas všech stran.

Question 62

Jaké jsou výhody mediace?

Answer 62

Nestrannost, vyváženost, neutralita, nezávislost, menší psychický otřes než soudní spor, rychlejší navázání přímého kontaktu stran, možnost utvářet oboustranně výhodná řešení.

Question 63

Co je cílem mediace?

Answer 63

Dohoda, která zpravidla urovnává konflikt, vyjasňuje situaci a formuluje způsoby vyrovnání škod. Měla by naplňovat zájmy a potřeby, nikoliv pozice.

Question 64

Co je zájem v mediaci?

Answer 64

Potřeba skrytá za pozicí.

Question 65

Jaké jsou úlohy mediátora?

Answer 65

Vysvětlit proces mediace, usnadnit komunikaci a být odpovědný za proces, shromažďovat informace a pracovat se stanovisky a emocemi klientů, analyzovat informace a definovat sporné body, zprostředkovat dohodu a pomáhat se sepsáním společné dohody.

Question 66

Jaké jsou typy vyjednávání?

Answer 66

Přizpůsobení se, prosazení se, únik, kompromis, dohoda (konsenzus).

Question 67

Který styl vyjednávání je nejefektivnější a proč?

Answer 67

Dohoda (konsenzus), protože je založena na naplnění zájmů a potřeb všech zúčastněných stran a umožňuje zachování dobrých vztahů a budoucí spolupráci.

Question 68

Jaké jsou fáze mediace?

Answer 68

Nultá fáze (příprava), zahájení na první společné schůzce, naslouchání stranám, vzájemné naslouchání stran, hledání možných řešení, dosažení dohody, písemné sepsání dohody a ukončení mediace.

Question 69

Co je restorativní dialog?

Answer 69

Setkání tváří v tvář oběti s pachatelem v procesu mediace.

Question 70

Jaké jsou typické znaky restorativního dialogu?

Answer 70

Oběť líčí, jak byla poškozena, pachatel vylíčí svůj pohled na čin a jeho motivy, oběť může klást otázky.

Question 71

Jaký by měl být výstup restorativního dialogu?

Answer 71

Náprava způsobené újmy (finanční odškodnění, práce pro oběť nebo komunitu, různé závazky).

Question 72

Jaké jsou základní cíle mediace mezi obětí a pachatelem?

Answer 72

Podpora ozdravného procesu pro oběti, umožnit pachateli pochopit dopad jeho činů a převzít odpovědnost, poskytnout možnost dospět k oboustranně přijatelnému plánu řešení újmy.

Question 73

Kdo se věnuje prosazování restorativní justice?" "Především různé nevládní organizace zabývající se oběťmi trestných činů, mediačními technikami a prevencí kriminality.

Question 74

Jaké jsou příklady nevládních organizací, které se věnují restorativní justici?" "Např. Linka bezpečí, Občanská poradna Brno, Bílý kruh bezpečí nebo Liga proti domácímu násilí.

Question 75

Co je Probační a mediační služba ČR?" "Státní organizace, která zajišťuje kontrolu výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, připravuje podklady pro jejich ukládání a nabízí možnost jednání mezi pachatelem a obětí o urovnání následků trestného činu.

Question 76

Jaký zákon upravuje činnost Probační a mediační služby?" "Zákon č. 257/2000 Sb. o Probační a mediační službě.

Question 77

O co usiluje Probační a mediační služba?" "O zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality.

Question 78

Z čeho vychází Probační a mediační služba?" "Ze součinnosti dvou profesí – sociální práce a práva, zejména trestního. Vyváženým propojením obou se vytváří nová multi-disciplinární profese v systému trestní justice.

Question 79

Jaké jsou cíle činnosti Probační a mediační služby?" "Integrace pachatele, participace poškozeného a ochrana společnosti.

Question 80

Co je integrace pachatele?" "Začlenění obviněného resp. pachatele do života společnosti bez dalšího porušování zákonů. Proces, který směřuje k obnovení respektu obviněného k právnímu stavu společnosti, jeho uplatnění a seberealizaci.

Question 81

Co je participace poškozeného?" "Zapojení poškozeného do „procesu“ vlastního odškodnění, obnovení jeho pocitu bezpečí, integrity a důvěry ve spravedlnost.

Question 82

Jak Probační a mediační služba přispívá k ochraně společnosti?" "Účinným řešením konfliktních a rizikových stavů spojených s trestním řízením a efektivním zajištěním realizace uložených alternativních trestů a opatření.