23. Institucionální systém sociální ochrany pro oběti sekt a při práci s alternativními subkulturami resort/y,

Question 1

Jaký je původ a význam slova ‘sekta’?

Answer 1

Pochází buď z latinského slova ‘secare’, což znamená oddělit nebo odštěpit, nebo z latinského slova ‘sequi’, což znamená následovat.

Question 2

Jak lze definovat ‘sektu’?

Answer 2

Označuje náboženskou či nenáboženskou skupinu, která se odštěpila od větší zavedené skupiny a ubírá se svým vlastním směrem. Může také označovat skupinu s autoritářskými sklony, uzavřeností, fanatismem, fundamentalismem, selekcí informací, která poškozuje členy a má protispolečenský charakter.

Question 3

Kdy se ve značné míře objevila nová náboženská hnutí?

Answer 3

V 60. letech 20. století.

Question 4

Proč je důležité mluvit souborně o sektách a nových náboženských hnutích?

Answer 4

Protože v konkrétních případech můžeme pouze připomínat sektářské prvky, které se tam uplatňují, a není vždy snadné je jednoznačně odlišit.

Question 5

Kdy se sekty stávají nebezpečnými?

Answer 5

Když se snaží dělat vše proto, aby člověka zbavily svobodného myšlení a jeho vlastního rozhodování.

Question 6

Jaký postoj mohou mít destruktivní kulty k lidskosti a osudu?

Answer 6

Bývají zaměřeny proti lidskosti člověka; mohou tvrdit, že člověk se musí zcela odevzdat svému osudu, nebo že se každý má starat jen sám o sebe bez ohledu na ostatní.

Question 7

K jakým extrémním činům může docházet u obzvlášť nebezpečných a destruktivních kultů?

Answer 7

K citovým deprivacím, fyzickému týrání, sebevraždám nebo vraždám.

Question 8

Proč by měla být některá seskupení odmítána a potírána?

Answer 8

Protože zastávají představu o člověku, která nemá nic společného se solidaritou, spravedlností, svobodou a rovností, a nedávají lidem možnost skupinu opět opustit.

Question 9

Jaký postoj mají sekty k ‘pravdě’ a odlišným názorům?

Answer 9

Věří, že pouze daná skupina má ‘pravdu’, a nesnesou odlišný názor nebo jakýkoliv odpor.

Question 10

Co je charakteristické pro sekty ve vztahu k nepřátelům a utajování?

Answer 10

Mají sjednocovací schopnost, zejména vůči svým nepřátelům, a mohou být charakteristické utajováním svých struktur, nauk nebo praxí.

Question 11

Jaké typy vedení se mohou vyskytovat v sektách?

Answer 11

Panovačné vedení (dobré komunikační schopnosti k ovlivňování, bez výčitek z manipulace, víra v poslání), myslitelští učitelé v ušlechtilém slova smyslu, podvodníci využívající důvěřivosti, nebo duševně nemocní (paranoici, lidé s halucinacemi), kteří dospěli k patologickému vnímání skutečnosti.

Question 12

Jaký důraz kladou sekty na zkušenost a emoce?

Answer 12

Kladou důraz na zkušenost, pocity a emoce, čímž potlačují racionální myšlení a snižují hodnotu poznání a vzdělání člověka.

Question 13

Na čem závisí náchylnost jedince ke vstupu do sekty?

Answer 13

Záleží na povaze a individualitě každého jedince (osobnost, charakter, schopnost řešit problémy, krize a jiné těžké situace).

Question 14

Jaké lidské potřeby a touhy sekty zneužívají?

Answer 14

Touhu po příslušnosti (smysl pro společenství), touhu po celistvosti (pro lidi cítící se vyloučeni), touhu po náboženské vizi a harmonii, potřebu být uznáván ve své jedinečnosti a potřebu duchovního vedení (např. pokud chybělo od rodičů).

Question 15

Co sekty zdánlivě nabízejí v oblasti náboženství a společenské angažovanosti?

Answer 15

Zdánlivě nabízejí prostor pro tradiční nábožensko-kulturní dědictví, spontánnost, účast, specifický styl modlitby a hlásání spjatý s touhami lidí, konkrétní povolání ke zlepšení světa, výzvu k bezvýhradnému darování se nebo angažovanost ve společnosti.

Question 16

Jakou roli hraje přirozená náboženskost člověka při vzniku sekt?

Answer 16

Předpokládá se, že dispozice k náboženství je každému člověku geneticky dána, a tedy náboženský je v podstatě každý člověk, což sekty mohou využít.

Question 17

Jaké jsou hlavní kategorie důsledků působení sekt?

Answer 17

Psychická manipulace, fyzické následky, psychické následky, sociální následky a následky v oblasti spirituálního prožívání.

Question 18

Na čem závisí fyzické následky pobytu v sektě?

Answer 18

Na druhu skupiny, jejím režimu, délce pobytu, míře tlaku a manipulace, a na prožitých zkušenostech.

Question 19

Jaké konkrétní fyzické následky může mít dlouhodobý pobyt v destruktivním kultu?

Answer 19

Různé zdravotní potíže (choroby vyvolané stresem nebo strádáním), bolesti hlavy, vysoký krevní tlak, poruchy imunity (vyvolané úzkostí, vyčerpáním), náchylnost k běžným onemocněním, nucení k hromadným sebevraždám nebo vraždám, fyzické týrání, znásilnění.

Question 20

Jaké psychické následky může mít působení sekty?

Answer 20

Vznik depresí (úzkosti, pocit ohrožení, apatie, vztek), úpadek kognitivních funkcí (zhoršení logického uvažování, vnímání reality, zpracování informací), ztráta sebecitu, spontaneity nebo schopnosti kritického uvažování.

Question 21

Co bývá motivem skupinových sebevražd v sektách?

Answer 21

Snaha získat něco lepšího či hodnotnějšího, než je současná existence, například trvalé spasení.

Question 22

Jaké sociální následky může mít členství v sektě?

Answer 22

Paranoia (patologická podezíravost vůči okolí), strach ze společnosti, úzkost při konfrontaci s reálnou společností (až záchvaty paniky), vnímání terapeutů a rodiny jako nepřátel, pocity izolace a osamělosti, neschopnost komunikace a sdílení, ztráta rodiny a přátel, potíže s představou, co dělat v životě a s volným časem.

Question 23

Jak rétorika donucovacích sekt ovlivňuje sociální vztahy?

Answer 23

Živí a podporuje strach ze společnosti, vztyčuje hradby proti ‘zlu venku’, konfrontace se společností vyvolává úzkost, terapeuti a rodina jsou vnímáni jako nositelé zlé moci.

Question 24

Jaké následky má působení sekt v oblasti spirituálního prožívání?

Answer 24

Potřeba víry často přetrvává i po opuštění sekty, což může vést k hledání jiné skupiny nebo tvorbě vlastní víry. Sekty deformují pohled na světová náboženství tím, že využijí jen části jejich učení, které se jim hodí, a neprezentují jejich plnou podstatu.

Question 25

Na jaké dvě základní oblasti práce je třeba se v ČR zaměřit v problematice sekt?

Answer 25

Na prevenci a na následnou pomoc bývalým členům.

Question 26

Proč je odchod ze sekty často zdlouhavý a namáhavý proces?

Answer 26

Kvůli vypěstované závislosti, a často vyžaduje odbornou pomoc.

Question 27

Co je cílem prevence v problematice sekt?

Answer 27

Je to soustava opatření, která se snaží předcházet nežádoucímu jevu, tj. vstupu do sekty.

Question 28

Jaké jsou tři úrovně prevence a na co se zaměřují?

Answer 28

Primární (zkoumá předpoklady, podmínky, příčiny a hledá způsoby, jak jim předcházet), Sekundární (snaží se jevy včas zachytit, bránit jejich prohlubování a šíření, zaměřuje se na ohrožené skupiny např. mládež), Terciární (snaží se zabránit opakování, zaměřuje se na osoby, které sektu opustily).

Question 29

Kdo se může podílet na prevenci?

Answer 29

Stát, legislativa, instituce, odborníci, rodina, přátelé a také jednotlivec.

Question 30

Jak může stát přispět k prevenci v oblasti sekt?

Answer 30

Odpovědným udělováním registrací náboženským skupinám, pečlivým zvažováním podmínek registrace, sledováním dopadů legislativy, zdůrazňováním, že registrace není garancí kvality, podporou informujících institucí a zajištěním dostupnosti informací.

Question 31

Jakou dvojí roli má legislativa ČR v oblasti náboženských skupin?

Answer 31

Garantuje práva plynoucí z náboženské svobody a zároveň chrání občany před působením nebezpečných náboženských subjektů.

Question 32

Které státní orgány se podílejí na politice vůči sektám a jaké mají kompetence?

Answer 32

Ministerstvo vnitra (politika proti extremismu, vč. náboženského; monitoring zajišťuje PČR), Ministerstvo kultury (registrace náboženských společností; nemá kompetence sledovat neregistrované skupiny ani monitorovat registrované, ale musí reagovat na podněty o protizákonné činnosti), Policie ČR (řeší aktuální problémy přes kriminální policii, provádí monitoring na pokyn MV, spolupracuje s MK a Společností pro studium sekt; zajímá se o trestné činy jednotlivců, ne o sektu jako celek), Zákonodárné orgány (tvorba zákonů a legislativního rámce).

Question 33

Existuje v rámci Policie ČR specializované pracoviště pro problematiku sekt?

Answer 33

Ne, neexistuje samostatné pracoviště či vyčleněná skupina.

Question 34

Kdo se podílí na nestátní politice v oblasti sekt?

Answer 34

Nevládní organizace.

Question 35

Jaké základní zákony a principy upravují náboženskou svobodu v ČR?

Answer 35

Ústava ČR (demokratické hodnoty, náboženská svoboda, do níž nelze zasahovat, stát zajišťuje svobodné projevování náboženství, nezávislost církví, stát nesmí diskriminovat ani zvýhodňovat) a Listina základních práv a svobod (zaručuje svobodu myšlení, svědomí, náboženského vyznání, právo změnit víru nebo být bez vyznání, svoboda projevů přesvědčení, svoboda náboženských institucí).

Question 36

Co stanovuje zákon č. 3/2002 Sb. o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností?

Answer 36

Upravuje svobodu náboženského vyznání, postavení církví a náboženských společností, stanovuje podmínky pro získání právního postavení (registraci) a přiznává zvláštní práva některým náboženským společnostem (registrovaným před přijetím zákona a těm, které splní podmínky).

Question 37

Mohou náboženské skupiny v ČR působit i bez registrace podle zákona č. 3/2002 Sb.?

Answer 37

Ano, mohou působit i mimo rámec tohoto zákona, nejčastěji jako spolky, nadace, obecně prospěšné společnosti nebo jiné právnické osoby.

Question 38

Kdo nejčastěji vyhledává informace či pomoc ohledně člověka v sektě?

Answer 38

Osoba, která je člověku v sektě blízká (rodina).

Question 39

Proč je důležitá rychlá reakce při podezření na problémy se sektou?

Answer 39

Čím dříve se začne situace řešit, tím lépe. Nepřipravenost může vést k unáhlenému či necitlivému jednání ze strany blízkých.

Question 40

Je pomoc lidem zasaženým sektou vždy možná?

Answer 40

Pomoc je ve všech případech možná, i když může být dlouhodobá, nevděčná a s nejistým výsledkem.

Question 41

Co je výstupové poradenství a kdo ho v ČR provozuje?

Answer 41

Je to profesionální vedení jedince s využitím psychologických poznatků k překonání problémů spojených se sektou. V ČR není provozováno žádnou specializovanou organizací.

Question 42

Jaké jsou hlavní charakteristiky a metody výstupového poradenství?

Answer 42

Zahrnuje odborné poradenství (soc. pracovníci, psychologové, psychiatři, teologové atd.), terapeutické činnosti, poskytování rad (i od rodiny/přátel). Cílem je získání informací pro řešení problémů. Často je založeno na spolupráci příbuzných s výstupovým poradcem (často bývalým členem). Spočívá ve vylákání člena z vlivu sekty a přesvědčování o manipulaci (vyžaduje instruktáž zúčastněných a strategii). Důležité je znát detaily členství. Zásah může trvat dny. Vhodné je setkání s bývalými členy. Klientovi musí být ponechána možnost rozhodnutí.

Question 43

Jaké jsou základní zásady výstupového poradenství?

Answer 43

Lidé chtějí růst (soustředit se na 'tady a teď'), každý člověk a situace je jiná (individuální přístup), poradce musí klientovi porozumět (hodnoty, potřeby, myšlení), často se využívá přístup přes rodinu, snaha navázat na identitu před vstupem do sekty, hovořit o manipulaci a rizicích obecně (neusilovat přímo o odtržení, klient se musí rozhodnout svobodně).

Question 44

Na čem je založeno pastorační poradenství?

Answer 44

Na základních znalostech duchovního vývoje člověka a využívá znalosti vývojové psychologie k porozumění duchovnímu vývoji i novým náboženským hnutím.

Question 45

Kdo jsou nejčastější klienti pastoračního poradenství?

Answer 45

Primárně lidé obávající se o své příbuzné (rodiče, manželé, sourozenci, přátelé), kteří se připojili k neznámé skupině, a lidé, kteří považují své potíže za důsledek opuštění náboženské skupiny.

Question 46

Jak probíhá pastorační poradenství pro příbuzné člena sekty?

Answer 46

Začátek: soustředění na klienta, jeho příběh, naslouchání, podpora, příprava na rozhodnutí. Získání důvěry, ujištění o porozumění a zkušenostech poradce. Střední fáze: poradce přebírá iniciativu, seznamuje s možnostmi řešení (odloučení, akceptace, příprava na návrat), vede k rozhodnutí. Závěr: osvojování dovedností pro zvolenou alternativu, povzbuzování, vybavení znalostmi, seznámení s dalším vývojem.

Question 47

Jaké tři základní možnosti řešení nabízí pastorační poradenství příbuzným?

Answer 47

1. Odloučení (často u nemanželských párů, když jeden konvertuje). 2. Akceptace (přiznání omezených možností, akceptace práva na vlastní život dospělých dětí, zdržení se agrese). 3. Příprava na návrat (vyžaduje dobré vztahy, budování vztahů klientem a rodinou, svobodné a informované rozhodnutí).

Question 48

Jak probíhá pastorační poradenství pro bývalé členy sekt?

Answer 48

Poradce vede klienta k pojmenování potíží a uvědomění si příčin. Seznámí ho s možnostmi, jak potížím čelit. Povzbuzuje k samostatnému a odpovědnému hledání řešení. Klient je veden ke spravedlivému zhodnocení minulosti a pozitivnímu výhledu. Proces je rámován nadějným přístupem poradce.

Question 49

Co jsou svépomocné a podpůrné skupiny?

Answer 49

Jsou to skupiny vytvářené především samotnými klienty řešícími podobný problém (mohou být přizváni odborníci). Definice není přesně stanovena.

Question 50

Jaké jsou výhody svépomocných a podpůrných skupin?

Answer 50

Člověk pomoc přijímá i poskytuje (oprošťuje od pocitu závislosti a bezmoci, nevede ke stigmatizaci), jsou zdrojem naděje a pomoci, nejsou finančně náročné, umožňují vzájemné sdílení zkušeností, rad a podporu, poskytují zpětné vazby pro lepší orientaci v situaci.

Question 51

Co nabízí Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů?

Answer 51

Poradenství (osobní, telefonické, e-mailové), informace o jevech na náboženské scéně založené na akademickém studiu a osobních zkušenostech (kontakt s představiteli, členy i bývalými členy), pořádání přednášek, seminářů, provozování knihovny, publikační činnost.

Question 52

Jaké dva hlavní typy klientů využívají poradenství Společnosti pro studium sekt?

Answer 52

1. Ti, kdo se cítí negativně zasaženi připojením příbuzného/známého ke skupině (cíl: smíření ve vztazích). 2. Ti, kdo mají potíže po odchodu ze skupiny (cíl: pomoc zvládnout obtížnou situaci).

Question 53

Jaké služby poskytuje Centrum pro prevenci v oblasti náboženských sekt (CPONS)?

Answer 53

Poradenství (telefonická linka, osobní konzultace, e-mail), přednáškovou činnost (preventivní nebo řešící konkrétní problém), sběr dat a monitorování situace, publikační činnost a tvorbu vzdělávacích materiálů.

Question 54

Co je to subkultura?

Answer 54

Malá skupina se specifickými kulturními znaky (životní styl, chování, hodnoty, normy), které ji odlišují od většinové kultury, jíž je ale součástí. Původně označení pro specifický životní styl mládeže (od 20. let 20. stol.).

Question 55

Jaké jsou typické rysy subkultur?

Answer 55

Sklon vymezovat se vůči okolí, zdůrazňovat odlišnosti, někdy ostřeji vyhraňovat. Vymezení může být odklonem od postojů většinové kultury, projevuje se odlišným oblečením a životním stylem. Může docházet ke konfliktům mezi subkulturami.

Question 56

Co jsou kontrakultury?

Answer 56

Subkultury, které jsou ve výrazném rozporu s většinovou ideologií.

Question 57

Podle čeho se mohou subkultury dělit?

Answer 57

Podle věku, povolání, náboženství, původu, národnosti, etnika, zájmů. Existují i kriminální nebo konfliktní (alkohol, drogy) subkultury.

Question 58

Co je třeba permanentně reflektovat při práci s 'rizikovými klienty'?

Answer 58

Že riziko uplatňování sociálních stereotypů a předsudků je ještě vyšší než u jiných klientů.

Question 59

Jaké zásady práce s 'rizikovými klienty' vycházejí z Mezinárodního etického kodexu sociální práce?

Answer 59

1. Sebereflektovat vlastní stereotypy a předsudky. 2. Reflektovat časoprostorovou podmíněnost sociálních norem. 3. Reflektovat, jak jsou nepříznivé situace klientů ovlivňovány strukturálními faktory (ekonomika, nezaměstnanost, politika, diskriminace). 4. Reflektovat, zda vlastní praxí nepřispíváme k opresi. 5. Znát a využívat antiopresivní přístupy. 6. Reflektovat bariéry sociálního fungování klienta na individuální úrovni (hledat strategie, co může udělat sám).

Question 60

Co jsou antiopresivní přístupy a jaký mají cíl?

Answer 60

Přístupy zaměřené na omezení, podkopání nebo odstranění diskriminace a útlaku (sexismus, rasismus atd.) a na podporu schopnosti klientů ovlivňovat svůj život a získávat moc a kontrolu.

Question 61

Jaký je příklad reflexe strukturálních faktorů u rizikových klientů?

Answer 61

Špatná politika státu vůči dětem opouštějícím ústavní zařízení může vést k tomu, že končí jako lidé bez domova nebo v prostituci.

Question 62

Jaký je příklad přispívání k opresi v sociální práci?

Answer 62

Prezentovat a řešit problémy se strukturálními příčinami jako by byly způsobeny osobní nedostatečností klienta (např. učit romské děti adaptovat se na rasistické školy místo řešení institucionalizovaného rasismu).

Question 63

Jaký je příklad reflexe bariér na individuální úrovni a hledání strategií?

Answer 63

Pomoci klientům, aby si pomohli sami (např. nehledat mu práci, ale ptát se, co může udělat on pro její nalezení).

Question 64

Jaké teoretické přístupy a metody lze využít při práci s 'rizikovými' skupinami?

Answer 64

Systemický přístup (důraz na kontrolu), Kognitivně-behaviorální terapie (např. motivační rozhovory), Přístup orientovaný na úkoly (cíle, plány intervence), Terapie realitou (Glasser), Psychoanalytický přístup (Rauchfleisch).

Question 65

Jaké typické situace mohou nastat při práci s 'rizikovými klienty'?

Answer 65

Klienti nejsou motivováni ke změně, snaha pracovníka vede k neúspěchu, klient vidí svět černobíle / není orientován v realitě, klient manipuluje, klient je intoxikován, pomáhající má z klienta strach, klient je nespolehlivý/nezodpovědný, klient má hlad, situace se jeví bezvýchodně bez viditelných pokroků.