Přednáška 3 Flashcards

1
Q

51)
Vysvětlete tři rozdíly mezi profesionální pomocí a privátním pomáháním dle Johnsona.

A

Profesionální pomáhání je postaveno na profesních hodnotách, znalostech a dovednostech. Pomoc není reciproční (neočekáváme za službu nic). Sociální pracovník je placen zaměstnavatelem, proto ani nečeká protislužbu, ta je dokonce neprofesionální – dárky od klientů.
U privátní pomoci je reciproce (protislužba) očekávaná. Pohlídám kamarádce dítě, ona zase příště pohlídá dítě mně.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Vysvětlete Kopřivův paradox profesionálního pomáhání „láska k bližnímu jako zboží“.

A

Je paradoxem, že jsme placeni za pomoc lidem. Naše pomoc je tím pádem zboží, které klientům poskytujeme. Avšak přestože jsme placeni, lze práci jen stěží vykonávat kvalitně pouze kvůli obživě.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q
  1. Vysvětlete, co znamená být zralou osobností v profesionálním pomáhání. Jaká naopak vyplývají rizika pro výkon sociální práce u nezralé osobnosti
A

Zralost znamená schopnost sebereflexe. Schopnost vyvíjet se, posouvat se dopředu, činit správná rozhodnutí, při práci se SP musí oprostit od vlastních problémů, aby mohl pomoci jiným.
Když máme špatnou náladu, vlastní problémy, neznamená to nezralost, ale abychom dokázali svou zralost, musíme si svůj aktuální špatný stav přiznat a pracovat dle toho.
Nezralá osobnost se nechává ovládat svými emocemi. Buď upřednostňuje jen klienta a sebe zanedbává nebo naopak. Sebeobětování, nadměrná kontrola klientů.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

54)
Vysvětlete, co znamená transparentnost při výkonu sociální práce a k čemu je užitečná.

A

Transparentní jsme, když mluvíme v souladu s tím, co si myslíme a jak konáme. Není rozdíl mezi slovy a činy. (Nejednáme za zády klienta, posilujeme tím vzájemnou důvěru)
Mohu mluvit o klientovi i s jinými osobami (za dodržení předpisů), ale díky transparentnosti o tom informuje klienta, že bude hovořit s tou zmíněnou osobou.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

55)
Jak postupovat při práci s klientem transparentně v případě, pokud klient s naším rozhodnutím
nesouhlasí, ale my se domníváme, že toto rozhodnutí musíme uskutečnit?

A

Musíme k tomu mít zákonnou oporu. I přesto, že klient nesouhlasí, informuji ho o svém dalším postupu a provedu ho. Pokud se jedná o ohrožení klienta či jiných osob)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

56)
Co znamená přirozenost při práci s klientem a jak jí dosahovat?

A

Schopnost umět využít své silné stránky a pracovat na těch slabých.
(když odjakživa působím nesympaticky, možná budu obtížněji navazovat vztah s klienty a získávat důvěru, na druhou stranu je větší šance získat respekt s chladným výrazem než s dětským) Není dobré se měnit, ale umět se svými schopnostmi pracovat.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

57)
Vysvětlete, jakých pět podmínek musí dle Janebové naplňovat kvalitní komunikace.

A
  1. vyslat zprávu,
  2. kterou druhý může slyšet,
  3. může jí porozumět,
  4. může na ni odpovědět
  5. a má příležitost říci, čemu nerozumí.
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q
  1. Jaký je rozdíl mezi dialogem a monologem? Jak s nimi pracovat?
A

Pro monolog je typické, že se pracovník dívá na klienta a jeho situaci jako na objekt a je přesvědčen, že jeho vlastní představa o příčinách a vhodném řešení je objektivně platná a pravdivá. Nepředpokládá, že by tyto záležitosti měly být předmětem diskuze.

Oproti tomu v dialogu je klient chápán jako komunikační partner, pohledy klienta i sociální pracovnice na situaci jsou považovány za rovnocenné.

V dialogu dává sociální pracovník klientovi prostor k tomu, aby vysvětlil vlastní vnímání situace, a společně hledají nejenom to, co je v jejich pohledu společné, ale vzájemně se snaží porozumět i vnímaným odlišnostem.

V situacích, kdy je třeba jednat rychle, kdy jde o informování klienta nebo kdy jsou zahrnuta nějaká rizika, může být na místě volit monolog. Zároveň se může monolog jevit jako adekvátní strategie u utlačovaných klientů, které je třeba emancipovat, vysvětlit jim jejich práva.

dialog je vhodný, když chceme pracovat skutečně situačně, kdy se chceme vyvarovat moralizacím a opresi klienta na základě stereotypního chápání jeho situace.

v sociální práci měla být reflexe komunikace, kterou užíváme, a reflexe komunikace, která je pro danou situaci vhodná, nedílnou součástí praxe.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Vysvětlete, co jsou to emoce, a uveďte příklad, s jakými projevy mohou být spojeny v sociální
práci.

A

Emoce je určitá individuální reakce spojená s hodnocením konkrétní situace, se kterou se sociální pracovník setkal. Zahrnuje prožitek libosti či nelibosti a je doprovázená fyziologickými projevy.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

59)
Vysvětlete, co znamená práce s emocemi nazývaná jako citová neutralita a jaká má rizika.

A

Citová neutralita – distance od vlastních pocitů a jejich kontrola, měli bychom se trochu chovat jako roboti

Riziko: když potlačujeme emoce, můžeme pak vybuchnout

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

60)
Vysvětlete, co znamená reflexivní práce s emocemi, popište, jak se prakticky realizuje a srovnejte
ji s přístupem citové neutrality.

A

Reflexivní práce s emocemi – respektovat a reflektovat vlastní emoce, naučit se s nimi pracovat, nikoliv jejich potlačení jako v citové neutralitě

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

61)
Jaké mohou být čtyři scénáře vztahu reflexivity a emocionality?

A
  1. kombinace reflexivity i emocionality – ideální
  2. emocionalita převládá, pracovník je emocionální a zároveň nereflexivní - co cítí, tak jednají
  3. stav reflexivity bez pocitů – lidé kteří nemají moc emocionalitu, vztahy s kliente se pák hůř navazuje
  4. bez reflexivity a bez emocí – syndrom vyhoření, nejhorší scénář
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q
  1. V čem bychom klienta měli akceptovat při práci s jeho osobou a chováním, a v čem naopak nikoliv? Vysvětlete to na konkrétním příkladu.
A

Měli bychom akceptovat jeho osobu, nicméně nemusíme akceptovat jeho jednání.

  • Měli bychom se vyvarovat kategorickým rozřazením, kritiku bychom měli směřovat konkrétním věcem v jednání, ne na osobu – neříkat si špatný otec, matka
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

63)
Vysvětlete, co znamená dle Kopřivy „paradox profesionálního pomáhání pochopení pro
každého“.

A

Vysvětluje ho tak, že úkolem pomáhajících je akceptovat klienta a umět se k nim připojit

Paradoxně však lidé upřednostňují (i ti v pomáhajících profesích) nejraději ty mladé, krásné a inteligentní, zpravidla tedy ty, kteří to nejméně potřebují. V případě, že současně přijdou dva klienti, z nichž jeden bude zapáchající zarostlý opilý člověk bez domova a druhým bude mladá krásná žena
s monoklem pod okem, většina z nás bude pravděpodobně dávat přednost ženě

měli bychom hledat pochopení v každé cílové skupině

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

64)
Pojmenujte, vysvětlete a uveďte na příkladech z praxe tři předpoklady kvalitního porozumění
dle Kopřivy.

A
  • Respekt k vnitřnímu světu člověka – učit se nerozumět, mám se dobře – co to znamená, že se máte dobře
  • Vyhnout se moralizování – snižujeme to co nám druhý člověk říká, nebereme vážně argumenty, které druhý člověk uvádí, máme tendenci něco znehodnocovat, měli bychom se snažit porozumět, proč dělá člověk věci, které nám přijdou špatné
  • Vyhnout se diagnostickým nálepkám, vyvarovat se jazyku psychiatrie, psychologie, sociální patologie (Janebová říká, vyvarovat se negativním nálepkám)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

65)
Uveďte tři aspekty, které mohou ovlivnit naše sympatie vůči klientům.

A

▪ Spáchání trestného činu, když z něj máme strach, když má nepřiměřené požadavky nebo mu nevěříme
▪ Pohlaví, stáří, vzhled

17
Q
  1. Jak podle Rauchfleische postupovat, pokud ke klientovi pociťujeme negativní emoce, které ohrožují naše připojení k němu?
A

▪ Uvědomit si, že máme s klientem spojený nějaké negativní emoce
▪ Položit si otázku: proč právě tohoto klienta nemám ráda?
▪ Zpravidla nejde jen o klienta, ale ve vzájemné interakci nastává nějaká komplikace i na naší straně.
▪ Uvědomit si, co můžeme na našem vnímání změnit a co na straně klienta.
▪ Cílené zaměření na to, aby služba poskytnutá z naší strany byla stejně kvalitní jako u ostatních klientů.
▪ Posledním krokem je v ideálním světě odstranění negativních emocí, což ale někdy nejde, jen je můžeme ovládat.

18
Q

67)
Vysvětlete, co v sociální práci znamená termín hranice a s jakými čtyřmi problémy se dle Clouda
a Townsenda při jejich nastavení můžeme setkávat.

A
  • Hranice = respekt ke vzájemné autonomii mezi pracovníkem a klienta, jsme oddělené osobnosti
  • Čtyři problémy při porušení hranic (Cloud, Townsend)
    o Neschopnost říkat klientovi NE – pracovník neumí odmítnout pomoc
    o Neschopnost říkat klientovi ANO-pracovnice odmítá poskytnout klientovi i tu pomoc, na kterou má z hlediska jejího popisu práce nárok
    o Neschopnost slyšet klientovi NE – klient odmítá pomoc, ale pracovník mu ji přesto nevyžádaně nutí
    o Neschopnost slyšet klientovo ANO – klient chce pomoci, je motivován ke spolupráci, ale pracovník regidně jedná kontrolně
19
Q

68)
Co je to splývání v pomáhajících profesích? Jaký je rozdíl mezi soucitem a empatií a který z
těchto vztahů ke klientovi je v sociální práci žádoucí?

A

Splývání je, když SP bere záležitosti klienta příliš za svoje vlastní, trpí nejen pomáhající, ale celý proces pomáhání. SP se proti splývání může bránit netečností, což je ale taky problém.
Potřebovat, aby mě klient potřeboval kvůli tomu, abych se necítila sama, to je splývání. Přebírání problémů, sebeobětování ve prospěch klienta.

Při soucitu se se svým protějškem ztotožníme, ztratíme hranice, být zaplaveni lítostí, úzkostí, pobouřením z toho, co se klientovi děje. Klient potřebuje, abychom ho pochopili, ale nesmíme ztratit své těžiště.

Při empatii si dovedeme představit, jak se klient cítí, správně a citlivě zachycujeme jeho vnitřní boj, ale zůstáváme sami sebou. Pomáháme tak, jak to vyžaduje situace a naše povolání, nikoliv jak to vyžadují naše emoční problémy.

20
Q

69)
Charakterizujte, co znamená mít tvrdé (neprostupné, rigidní) hranice a co jsou propustné
hranice podle Kopřivy. Vysvětlete, co znamená mít polopropustné hranice podle Kopřivy.

A

Rigidní: Držíme si od klienta nadměrný odstup a nejsme schopni s ním navázat vztah, nesnažíme se porozumět klientovi, lidé, kteří si prošli vyhořením, psychopati, vojáci, policisté (někdy)

Propustné: Ke klientovi můžeme cítit blízkost, máme pro něj přílišné pochopení, nehlídáme si vlastní hranice, sebeobětováváme se pro klienta

Polopropustné hranice jsou ideální hranice, přirozený stav, člověk se stará v první řadě o své potřeby a udržuje základní soběstačnost, z okolí přijímá to, co je pro něj užitečné a odmítá to, co se tak nejeví.
získáme si klientovu důvěru a máme s ním dobrý vztah, ale umíme si udržet i potřebný postup, pomáhám , ale ne na úkor sebe sama, musíme si zachovávat svoje zdraví, třeba zachovávat zdraví egoismus, zdravý cynismus

21
Q

72)
Vysvětlete, co je syndrom vyhořen í a jak se projevuje (uveďte čtyři znaky).

A

Syndrom vyhoření je soubor typických příznaků vznikajících u pracovníků pomáhajících profesí v důsledku nezvládnutého pracovního stresu.
Nastává změna chování SP.
Projevy:
▪ Neangažovaný vztah ke klientům, snaha vyhýbat se intenzivním a delším kontaktům s nimi, klient se v očích pracovníka mění v ‘případ‘
▪ Lpění na standartních a zavedených postupech, ztráta citlivosti pro potřeby klientů, ztráta schopnosti tvořivě přistupovat k práci
▪ Práci je věnováno nutné minimum energie, pracovník se výrazně víc než v práci angažuje v mimopracovních aktivitách
▪ Preference administrativních činností směřujících ven z vlastní instituce před činnostmi, jež vyžadují kontakt s klienty. Časté pracovní neschopnosti, žádosti o neplacené volno, někdy i těhotenství.

22
Q

73)
Na jakých pracovištích je větší tendence ke vzniku syndromu vyhoření (uveďte čtyři znaky
takového pracoviště)?

A

Kde není věnována pozornost potřebám personálu,
Kde noví členové nejsou zacvičeni personálem zkušeným,
Kde neexistují plány osobního rozvoje
Kde chybí supervize
Kde je soupeřivá atmosféra
Kde pracovník nemá možnost sdělit někomu kompetentnímu, na jaké potíže při práci narazil a poradit se s ním o možném řešení.
tam, v nichž spolu rivalizuje několik znepřátelených skupin pracovn”ků (které
nav”c do svých konfliktů zaplétaj” i klienty

23
Q

74)
Jak lze v organizacích předcházet vzniku syndromu vyhoření (uveďte alespoň pět strategií)?

A

Průběžná supervize

Existence systému zácviku nových pracovníků

Jasná definice profesionální role a náplně práce

Omezení počtu případů pro pracovníka na určitou dobu

omezení administrativní zátěže spojené s prací s klienty

omezení pracovního úvazku

24
Q

75)
Vysvětlete, co je syndrom po máhajících.

A

Specifická narcistická porucha, jejímž prostřednictvím pracovník v pomáhající profesi řeší, většinou nevědomě, své rané trauma odmítnutého dítěte. Trpí hladem po porozumění a po uznání. Touha po vděčnosti a obdivu. Dle Schmidbauera (2000) tím netrpí jen jednotlivci, ale celé instituce.