Seminář 2 Flashcards
(14 cards)
- Vysvětlete pojmy základní sociální poradenství a odborné sociální poradenství.
Základní sociální poradenství je službou, kterou poskytují pracovníci v sociálních službách všem, ve všech typech sociálních služeb. Jedná se o poskytování informací klientům o způsobech řešení jejich nepříznivé situace. Pracovníci sociálních služeb musí základní poradenství poskytnout. Informace, které by měl každý soc. prac. Znát, přehled o dávkách, kam odkázat, na jaké služby…
Odborné sociální poradenství je zaměřeno na specifické cílové skupiny. Vyžaduje specifické vzdělání.
- Charakterizujte krizové poradenství a rozvojové poradenství.
Při krizovém poradenství se pracuje s určitou událostí, aktuálním problémem, tento typ poradenství pomáhá zvládnout průběh krize a pomáhá ji překonat. Je typičtější pro minulou dobu.
V dnešní době jsou pracovníci sociálních služeb schopni krizi předcházet tím, že učí své klienty, jak nástup krize rozpoznat, jak nad ní mít kontrolu. Toto pak nazýváme poradenstvím rozvojovým.
- Vysvětlete, jak doporučuje Hartl pracovat s „tichem“.
Když je poradce nezkušený a nastane ticho, může se domnívat, že je to špatně a snaží se například změnit téma, což není správně. Když totiž klient utichne, může to znamenat, že se v jeho vyprávění přibližuje nějaká citlivá část, o které se mu hůř mluví. I ticho nám tedy může ukázat, jak klient přemýšlí, kterým pasážím svého vyprávění přikládá větší význam. Hartl říká, že je důležité si k těmto situacím vybudovat citlivost a měli bychom umět klienta povzbudit, aby pokračoval ve vyprávění. Zároveň není dobré, aby ticho trvalo dlouho, to by pak mohlo vytvářet například dojem agrese.
- Z jakých důvodů může dle Hartla vycházet neodpovídající naslouchání pomáhajících? Uveďte alespoň tři.
- domníváme se, že je náš klient (ne)sympatický, poté se může stát, že se soustředíme více na naše dojmy z něj, které na nás nějak působí, něž na to, o čem náš klient hovoří
-může se stát, že máme vlastní starosti, které naši mysl zaneprázdňují, což poté může negativně ovlivňovat naši soustředěnost
-náš klient se může potýkat s podobnými problémy jako my, poté se soustředění může přemístit k porovnávání našich situací a nedostatečné pozornosti vůči slovům klienta
- Jak se projevuje hodnotící naslouchání a k jakému riziku vede?
Projevuje se hodnocením toho, co klient říká, lidé mají sklon posuzovat, zda je daná věc správná či chybná atd. V profesním přístupu hodnotící naslouchání nemá místo, protože profesionál má být objektivní, neměli bychom klienta hodnotit na základě subjektivního úsudku, v tom spočívá riziko.
. Jak se projevuje filtrované naslouchání a k jakému riziku vede?
Filtrované naslouchání je dáno především kulturou a naší socializací, jak člověk vyrůstal a v jakém prostředí. Naše kultura z části určuje, čemu je důležité věnovat pozornost, co je např. tabu, čemu přikládáme důležitost, ale zároveň může být zdrojem předsudků. To jsou právě filtry, které ovlivňuje naše naslouchání a myšlení, musíme se vyvarovat osobním, rodinným filtrům, které jsou opět subjektivistické a můžou negativně ovlivnit výkon naší práce, např. předpojatost vůči klientům.
- Jak se projevuje soucitné naslouchání a k jakému riziku vede?
Jelikož se často můžeme setkat se silnými situacemi, s oběťmi různých trestných činů, či jiných negativních událostí, máme sklon k soucitu. Riziko ale spočívá v tom, že náš soucit přeroste do takové míry, že nedokážeme vidět jiné stránky případu, někdy se soucit dokonce může stát překážkou pro pokračování řešení situace. Opět se jedná o subjektivní pocity, které by v profesním přístupu neměly být tak intenzivní.
- Jak se projevuje předčasná interpretace a k jakému riziku vede?
Poradce si myslí, že v nějaké situaci pochopil pocity a myšlenky klienta, tak se je snaží zformulovat, ale chybou a rizikem je, že to mohou být pocity čistě poradcovi. Klient je často zmatený, neví, co si myslí, neodhalil a nerozluštil v sobě ještě skutečně to, co cítí. Tím, že poradce přijde se závěry může narušit skutečné klientovi pocity a navodit pocit falešných dojmů, nebo odradit úplně klienta od snahy spolupracovat.
- Vysvětlete, co znamená komunikační technika ozvěny, a uveďte na příkladu.
Občas klient nemůže najít ta správná slova, aby dokázal popsat to, co cítí, nebo to co se snaží sdělit. Požívá někdy výrazy, které mohou být ve všeobecném kontextu nejasné, cílem této techniky je zopakování klientových slov nahlas s pobídkou v intonaci, aby vysvětlil, co danými slovy myslel, klient se pak snaží vysvětlit význam, to pomáhá k vyjádření pocitů.
Příklad:
Klient: „Moje matka je ledová královna.“
Poradce: „Ledová královna?“
Klient: „Ano, ona nedokáže vyjádřit city, nikdy nepoznám, jak se cítí, nikdy nevyjádří radost.“
- Vysvětlete, co znamená komunikační technika sumarizování.
Vyprávěn shrneme např. do třech vět na konci rozhovoru. Tato technika nám umožňuje vracet se k pocitům a myšlenkám, které klient přednesl. Pomocí pečlivého naslouchání můžeme následně seskupit a zrekapitulovat klientovi myšlenky a pocity.
- Vysvětlete, co znamená komunikační technika parafrázování.
Podobá se sumarizování, ale je kratší, shrnutí ratších částí příběhu v průběhu rozhovoru.
- Vysvětlete, co je aktivní naslouchání a jaké by mělo nést znaky (alespoň tři).
Jedná se o pečlivé naslouchání klientovi (nebo jiné osobě), které ale vyžaduje dostatek našeho adekvátního reagování na to, co klient řekl. Musíme klientovi dát najevo, že ho opravdu posloucháme a že ho chápeme.
Vyznačuje se např. zaměřením se na klientovo povídání, naše emoce, pocity musí jít stranou, v tu chvíli je nejdůležitější klient. Dále se vyznačuje snahou o hlubší porozumění klientovým slovům a co se za nimi skrývá. Dalším znakem je všímání si i neverbálních projevů klienta, nejenom toho co říká, ale jak se u toho i tváří, jaký je pohyb rukou atd…
- Vysvětlete rozdíl mezi otevřenými a uzavřenými otázkami v rozhovoru. Uveďte výhody a rizika obou typů otázek
Uzavřené otázky mají většinou dopředu dané možnosti odpovědi, např. ano/ne, souhlasím/nesouhlasím. Uzavřené otázky se většinou vztahují k užšímu okruhu témat, specifikují a vyjasňují nejasnosti. Často se v nich ptáme na přesné, konkrétní odpovědi. Většinou se na ně ptá poradce, aby si například ujasnil klientův pohled.
V otevřených otázkách očekáváme rozsáhlejší odpověď, kde by klient vyjádřil pocity, dojmy, odpovědi nemusí být konkrétní.
Výhoda otevřených otázek je v tom, že klient má větší prostor vyjádřit se, nebo například zanalyzovat svůj život nebo nějakou situaci, díky nim můžeme pomoct klientovi s rozhodováním se. Odpovědi zde, ale můžou být složitější na analýzu. Výhoda uzavřených otázek je v jejich konkrétnosti, zároveň mohou dostat klienta do situace, kdy neví, jak se rozhodnout a odpovědi ANO nebo NE mu na
- Vysvětlete, co je neverbální komunikace, a jak se může projevovat skrze tři příklady.
Způsob komunikace, způsob sebevyjádření se beze slov. Často může vypovědět více než slova. Zároveň může být pomocníkem pro slovní vyjádření a spojení verbální a neverbální komunikace se člověk vyjádří přesněji. Projevy neverbální komunikace je například gestikulace, výraz obličeje, pozice těla a jeho postavení, nebo například oční kontakt, který může vypovídat něco například o naší sebedůvěře. Existuje však mnoho dalších projevů.
