Seminář 6. Flashcards
(19 cards)
- Co by mělo být prvním krokem při tvorbě plánu práce s klientem?
Posouzení, jestli vytváříme plán v kontextu pomoci, kontroly, nebo pomoci i kontroly.
- Vysvětlete rozdíl mezi termíny individuální plán a plán intervence dle Distančního textu.
Termín individuální plán používáme, jestliže za námi přijde klient v kontextu pomoci. Jde o stanovení si osobních cílů a způsobů jejich dosažení, které pracovník klientovi pomáhá splnit.
O intervenci mluvíme v kontextu kontroly (i klidně zároveň pomoci), do takového plánu pak spadají i některé cíle, které klient nepředstavil jako vlastní, ale pracovník je shledává jako potřebné ke splnění.
- Vysvětlete, co je dojednávání v sociální práci.
Co vás přivádí, co pro vás mohu udělat, budeme společně dojednávat společný cíl, na kterém budeme pracovat
- Z jakého důvodu není vhodné pokládat klientům otázku „proč“?
Protože je moralizující (může zavánět výčitkami, kárání)
- Jaké je riziko pokládání otázek vedoucích k odpovědi „ano/ne“?
Jelikož odpověď na tyto otázky je jednoznačná – ano nebo ne- těžko se na ně navazuje, protože nejsou nějak zvlášť přínosné a pracovník musí vynaložit větší úsilí, aby vytvářel konverzaci a hypotézy dál.
- Jaké je riziko pokládání otázek „buď/nebo“?
Pracovník jasně stanovuje možnosti, ale takové možnosti vůbec nemusí být v klientově uvažování. Možná klientovo myšlení bylo založeno na obou variantách, možná na úplně jiné.
- Vysvětlete, co jsou to cirkulární otázky, kdy se používají, a uveďte příklad
Jsou užitečné protože někdy lidi hodnotí sebe negativně, jsem špatná matka, !co by o vás jako o matce řekli vaše děti/manžel“… ukáže jiný úhel pohledu, pomáhají řešení i posuzování zjištění nejsem špatná matka protože děti si to nemyslej je krok k řešení
- Vysvětlete, co jsou konstruktivní otázky, a uveďte tři příklady.
Fungují jako otevřené otázky, jsou to otevřené otázky (ne ano ne, ale aby se klient rozpovídal)
„Co se změní, až tento rozhovor skončí?“
„Jak chcete využít tohoto setkání?“
„Co čekáte od našeho setkání?“
- Vysvětlete, co je zázračná otázka, kdy se používá, a uveďte příklad její aplikace
„předtavte si že se stal zázrak ve vaší situaci, podle čeho to poznáte“ -> tím čím to popíše cíl kterého chce dosáhnout ->vhodné používat u dětí např.
pracuje s fantazií
- Vysvětlete, co jsou to měřící otázky při dojednávání cíle, kdy se používají, a uveďte příklad.
Díky měřícím otázkám může klient reflektovat svůj posun k dosažení cíle a zamyslí se nad tím, jaké pokroky již udělal, nebo naopak co ho ještě čeká a co by ho mohlo posunout zase kupředu. Využívá se např. pomyslná desetistupňová stupnice, na které lze demonstrovat cíle a začátky řešení problému. Slouží klientovi k sebereflexi. Například ptáme se klienta, který nebyl spokojený se svým životem po nějaké životní změně a snaží se na tom pracovat.
- Vysvětlete vztah mezi objednávkou a zakázkou a charakterizujte oba pojmy.
Široké – objednávka -> jaké má problémy, pořád nevíme co chceme široké spoustu objednávek, pochybnosti dohady
Zakázka – přesně cíl, co pro vás můžu udělat já, potřebujeme ji dostat a hledat -> vím přesně co po mně člověk chce
- Jaké znaky by měl mít dle Úlehly dobře zformulovaný cíl práce s klientem? Uveďte alespoň pět.
Cíl musí být malý – abychom ho mohli v brzské době dosáhnout, aby nebyl tak vzdálený jako cíle velké. Malé cíle vedou k pokrokům větším.
Cíl musí být konkrétní – kvůli tomu, abychom věděli, jestli jsou již dosažené, neboť cíle jako např. „být šťastný“ se těžko hodnotí.
Cíl by se měl týkat něčeho co má nastat, ne toho, co nechceme, aby bylo – opět kvůli tomu, aby se cíl dal dobře hodnotit a abychom se zaměřovali na to, co chceme a ne to co nechceme.
Cíl má jmenovat začátek – cíl nemá něčím končit, ale spíše začínat, jako např. začít novou etapu života
Cíl musí být realistický
Nelze formulovat cíl negativně
- Vysvětlete účel metody SMART, její název a rozveďte jednotlivé znaky. Jak se liší charakteristika u písmene A v případě pomoci a kontroly?
týká se spíše plánu než cíle
S - Specifický -> cíl musí být jasně daný, zřejmý a vymezený
M – Měřitelný ->cíl musí být takový, aby se dalo jeho splnění změřit (posoudit, zda bylo cíle dosaženo či do jaké míry ho bylo dosaženo)
A -> Akceptovaný (v kontextu pomoci)-> klient musí cíl přijmout, aby na něm mohl pracovat
/ A -> Aktuální (v kontextu kontrol) -> řeší se potíž, která je zrovna v klientově životě přítomna, aktuální
R – Realistický -> klient musí mít zdroje k tomu, aby cíle mohl dosáhnot, jako např. čas, kompetence, podporu atd…, musí být reálně tento cíl splnit
T – Termínovaný -> cíl musí mít termín, do kterého by se měl splnit, aby se nestalo, že bude cíl odkládán
- Pojmenujte a vysvětlete pět metod (podle Čámského), s jejichž pomocí lze vytvářet individuální plány s osobami, které mají těžké formy postižení.
Pozorování uživatele – vnímáme uživatele v jeho prostředí, snažíme se zaměřit pozornost na naše pocity a dojmy z tohoto pozorování
Emfatická fantazie – představujeme si, že jsme v kůži uživatele, jak bychom se asi cítili a co bychom potřebovali za takových okolností
Imaginativní rozhovor – opět funguje na základě naší představivosti, představujeme si, co by nám klient asi pověděl, kdyby mohl, nebo lze využít i jiného pracovníka, který by se vcítil do role uživatele a v rámci tohoto vcítění se s námi vede rozhovor
Analýza uspokojení potřeb – procházíme jednotlivé potřeby a zamýšlíme se nad tím, jak jsou tyto potřeby u uživatele naplněny – sledujeme i které naplněny nejsou a s těmi dál pracujeme
Rozhovor s referujícími osobami – vedeme rozhovor s jinými lidmi/ pracovníky, kteří jsou s uživatelem v kontaktu, ti nám předávají jejich úhel pohledu na potřeby uživatelovi a díky tomu máme poté více nápadů na další práci s uživatelem
- Z jakých dvou výstupů posouzení nepříznivé situace klienta může vycházet plán intervence (v kontextu kontroly). Kdo tento plán intervence vytváří?
Plán je vytvářen především pracovníkem (někdy i klientem a to v různé míře, záleží na velikosti rizika a kontextu)
Plán intervence vychází z potřeb, které byli u klienta identifikovány, nebo z rizik, které klienta nebo jeho okolí nějak ohrožují.
- Charakterizujte mechanismus ke sladění kontroly a pomoci využívaný při tvorbě plánu intervence s nedobrovolnými klienty.
Snažíme se klienta, který za námi přišel nedobrovolně, motivovat tak, aby se utvořila zakázka
Jaké body musí zahrnovat (mentální) plán intervence? Vysvětlete logický vztah mezi nimi.
Cíl intervence – k němu směřují všechny níže zmíněné body
Kroky k dosažení cíle – bez těch by bylo mnohem těžší dosáhnout cíle
Termíny splnění úkolů – díky nim, klient neodkládá jejich plnění a přesouvá se k dalšímu kroku dosažení cíle
Důkazy - ty nám pomáhají zjistit jestli k plnění úkolů opravdu dochází
Zodpovědnost – kdo se podílí a zodpovídá za splnění těchto kroků
Uveďte a vysvětlete, jak lze rozlišovat typy plánů intervence z hlediska počtu zapojených stran
Dvoustranné – vystupuje zde pracovník a klient
Třístranné – klient soc. pracovník a další subjekt (např. nějaká podpůrná osoba z klientova prostředí nebo case manager, který kontroluje plnění cílů
Vícestranné – takový typ může vzniknout z případové konference, kdy se na případu podílí více osob
- Uveďte a vysvětlete, jak lze rozlišovat typy plánů intervence z hlediska času tvorby plánu.
Předběžný plán – lze přirovnat k dohodě o poskytování služby, ještě není zcela konkrétní, nalezneme zde více obecné informace, takový plán je uzavírán v raných stádiích spolupráce
Když klient nastupuje do domova pro seniory např.
Průběžný plán – bývá velmi konkrétní, neboť je vytvářen již v průběhu rozvinuté spolupráce
Rozvazující plán – je určen pro ukončení takové spolupráce, jejichž rychlé ukončení by pro klienta mohlo být rizikové
