Seminář 4 Flashcards
- Popište specifika vzniku „úkolově orientovaného přístupu“ dle Navrátila (v čem se liší od jiných přístupů využívaných v sociální práci). myslím, že říkala, že tohle tam nebude
Je jedinečný tím, že vznikl jako součást sociální práce. Vytvářeli ho sami sociální pracovníci.
- Popište klíčové hodnoty či rysy „přístupu orientovaného na úkoly“ dle Navrátila a uveďte, k jakému omezení tyto rysy vedou ve vztahu k uplatňování „pomoci“ a „kontroly“.
Klíčovými rysy jsou partnerství a posilování. Partnerství je orientováno více na člověka samotného, klient je více aktivní, takový přístup spíše zkoumá klientovi silné stránky, nehodnotí nedostatky, proto partnerství vede k uplatňování pomoci. Nelze uplatňovat kontrolu.
Posilování je dalším podstatným rysem, sleduje, jak intenzivně lidé pracují na svém úspěchu, jak moc se na něm podílejí a jak moc je aktivní, dodáváme kompetence, aby byl člověk úkoly schopen řešit sám taky není kontrola
- Pojmenujte a stručně charakterizujte šest kroků „úkolově orientovaného přístupu“.
1) Příprava – zde dochází k ověřování legitimity zadaného úkolu, ověřuje se zde, jestli klient opravdu přišel z vlastní vůle, protože kdyby tomu tak nebylo, spolupráce s ním bude zamítnuta, ještě před tím než klient přijde
2)Explorace problému – pracovník ve spolupráci s klientem se snaží ustanovit si důležitost zájmů klienta, pojmenování a popis těchto zájmů
3) Dohoda o cílech – jestliže se pracovník a klient shodnou, budou dané zájmy a problémy budoucnu řešit
4) Formulace a splnění úkolů – domluvení formálních záležitostí, jako např. jak často bude klient docházet, jak dlouhá bude spolupráce atd…
5) Ukončení pomáhajícího vztahu – klient by vždy měl dopředu vědět, jak dlouhá spolupráce bude
6) Vyhodnocení/testování - hodnotí se pracovníkova a klientova úspěšnost v daném případě
- Popište tři možnosti z hlediska rozsahu, v jakém se lze připravit na první kontakt s klientem.
Příprava v minimálním rozsahu – někdy se stává, že klienti přijdou nečekaně, tudíž není čas se připravit důkladně, pracovník poznává klienta až v rámci prvního kontaktu. Zde příprava pramení z našich dovedností a znalostí, naší schopnosti posoudit, jestli klient spadá do dané cílové skupiny atd… např. občanské poradny
Příprava se znalostí prostředí klientů – týká se především streetworku, kdy dopředu nemůžeme vědět, jaký klient za námi přijde, napomáhá nám však, když známe prostředí, ve kterém člověk žije
Příprava důkladná – o klientovi dostáváme informace ještě před schůzkou, jestliže je klient předáván v rámci více organizací, pracovníkovi jsou předány informace z předchozích organizací, které klient navštěvoval, díky takovým informacím máme více prostoru na to, připravit se lépe
- Popište alespoň dvě rizika, která vyplývají dle Úlehly z přebírání spisů o klientovi od jiného pracovníka pro naši vlastní práci.
1) Spisy často obsahují výčet klientových selhání, jeho nezdarů a negativit, naopak jestli se chceme dozvědět něco např, o klientových zájmech nebo silných stránkách, budeme to hledat hůře. Pak může docházet k přehlížení kladnch stránek klientovi osobnosti.
2) Riziko předávání spisů může spočívat i ve sklonu ke stereotypizaci. O klientovi si přečteme předem nějaké informace, můžeme mít sklon vzít tyto informace jako pravdivé a to pak může ovlivnit náš názor na klienta.
- Pokud přebíráme klienta od jiného pracovníka a rozhodneme se číst dokumentaci o tomto klientovi, jakým informacím bychom dle Úlehly měli věnovat pozornost (uveďte dvě)?
Měli bychom věnovat pozornost záznamům o změnách, ať už dobrým nebo špatným.
Měli bychom dále věnovat pozornost tomu, co předchozí klientovi pracovníci navrhovali za postupy a nezkusili je, čeho se naši předchůdci pokoušeli v případu dosáhnout.
- Vysvětlete, co znamená „kontext doporučení“ v rámci prvního kontaktu
Měli bychom porozumět jestli člověk přichází sám, nebo byl někým odeslán
- Uveďte příklad alespoň dvou srozumitelných otázek, jak lze od klienta zjistit v rámci prvního kontaktu kontext doporučení – tedy zda přichází v kontextu „pomoci“ nebo „kontroly“.
„Z jakého důvodu jste dnes tady?“
„Co pro Vás mohu udělat?“
„Jak jste se o nás dozvěděl?“
- Vysvětlete rozdíl mezi zakázkou, stížností a návštěvou dle Berg.
Zakázka – objevuje se v kontextu pomoci, přichází ze strany klienta, který má pocit, že chce změnit svoji situaci, přichází s nějakou objednávkou
Stížnost – se stížností přichází člověk, kterého Berg v tomto případě nazývá „Stěžovatelem“, taková osoba si stěžuje na jiné osoby, chce například jejich změnu, ale práce na změně jiné osoby není v kompetenci sociálního pracovníka, proto můžeme ze „stěžovatelem“ udělat klienta a pomáhat mu například se vztahem k té dané osobě, kterou by si přál změnit.
Návštěva – je situace, kdy je člověk z nějakých důvodů donucen navštívit sociálního pracovníka, on sám se domnívá, že žádný problém nemá, takového člověka poté Berg nazývá „návštěvníkem“. Klient v kontextu kontroly.
- Vysvětlete rozdíl mezi termíny používanými v rámci prvního kontaktu: připojení a porozumění.
Připojení znamená, že se snažíme navázat kladný vztah s klientem, dodat klientovi pocit důvěry a pozitivní emoce, snažit se klientovi dát najevo, že jsme jeho oporou.
Porozumění je o vcítění se do klientovi situace, předpoklad, že ho dokážeme plně pochopit, což je podle některých nerealistické. Nemusíme porozumět přestože máme stejnou zkušenost.
- Popište alespoň čtyři doporučení Úlehly k tomu, jak se „připojit“ ke klientovi v rámci prvního kontaktu.
-měli bychom být vstřícní
-měli bychom vyjadřovat komplimenty za jakýkoliv pozitivní aspekt klientova chování
-měli bychom nepřetržitě obhajovat vlastní pozici
-měli bychom se chovat tak, aby si klient myslel, že rozumíme a chápeme jeho úhly pohledu, ačkoliv nám můžou připadat nelogické
- Jakou otázkou je dle Úlehly vhodné začínat rozhovor s klientem a proč?
„Co pro vás můžu udělat?“ dáme mu pocit, že jsme tu pro něj
- Popište, jak dle Berg „zacházet s odporem“ klienta, abyste ho motivovali ke spolupráci
Metoda cukru –>metoda biče?
Měli bychom hledat klientovi úspěchy (v současnosti i v minulosti) a ptát se ho, jak jich dosáhl, měli bychom v klientově chování hledat pozitivní motivace a mluvit o nich, díky tomu v sebe klient začne věřit, měli bychom stát na straně klienta, měli bychom být schopni se klientovi omluvit, to zvyšuje naši moc. Dále bychom měli používat příjemný tón hlasu, pozitivní slova
- Vysvětlete, co je depistáž a co je jejím cílem.
Depistáž je metoda, v rámci které se vyhledávají osoby, skupiny, které by mohly být nějakým způsobem ohroženy např. chudobou, osamělostí atd…
Cílem je pomoct ohroženým lidem v raných stádiích jejich problému, tím zabránění jeho rozvinutí. Vyhledávat včasně.
- Popište stručně jednotlivých pět kroků „jednání s potenciálním klientem sociální práce“.
- zjistit z jakého důvodu a s jakým cílem za námi klient přišel, dozvědět se o klientovi základní informace
- prozkoumat, jestli člověk přišel se svou objednávkou na správné místo, jestli u na danm místě můžu poskytnout pomoc
- seznámit klienta s organizací a jejím fungování, služby
- domluvit se na budoucí spolupráci
- sdělit klientovi jaké jsou podmínky a práva pro jeho spolupráci s organizací
