Seminář 9. Flashcards
(16 cards)
- Jak Úlehla v kontextu systemického přístupu charakterizuje pojem uschopňování (zplnomocňování) klienta? Jak se liší od expertního řešení?
- naučit klienta ať si pomůže sám, vracíme moc nad vlastním životem
- Expertní řešení znamená přeznačkování ze strany pracovníka, protože pracovník určuje co je dobré řešení pro klientovu situaci. Klient přijde s nějakým problémem a pracovník mu na základě svých profesních dovedností navrhne řešení.
- V čem jsou užitečná nedorozumění v PRŮBĚHU práce s klientem? Vysvětlete to na příkladu.
Umění nerozumět , když umíme dobře nerozumět klient je nucen sám věci vymýšlet a přemýšlet o nich
- Co by měl sociální pracovník dle Úlehly či Berg průběžně vyhodnocovat při práci s klientem? Uveďte alespoň čtyři body.
- Jestli pracuje s tím pravým člověkem
- Jestli je původní cíl přiměřený
- Co bude nejbližším znamením úspěchu
- Co je třeba změnit a co má zůstat stejné
- jak blízko je klient k dosažení cíle
Co znamená, pokud v PRŮBĚHU práce s klientem nastane bod neprůchodnosti? Jak v tomto případě postupovat dál?
Znamená to zastavení vývoje, spolupráce.
- Zastavíme se klient přestává plnit úkoly, měli bychom si položit otázku co za tím je
- V kontextu pomoci začínáme vést s klientem rozhovor co se stalo a proč, na čem bychom teda měli pracovat
- Vysvětlete, co znamená v PRŮBĚHU práce s klientem využít pozitivní přeznačkování.
- my přeznačkováváme, nebo v otázkách, já jsem sobecká my řekneme nemůže to být jen že se snaíte nějak překonat to co se vám děje doma, myslíte si že je to opravdu špatně
- Uveďte tři hlavní způsoby ukončení práce s klientem z hlediska subjektu, který ukončení iniciuje. Každý z nich stručně charakterizujte.
Ukončení ze strany klienta – klient má právo kdykoliv ukončit spolupráci, ale musí si být vědom důsledků, které můžou nastat v případě ukončení – např. jestliže klient přestane docházet do PMS, bude nucen navrátit se do vězení, toto ukončení může nastat v jakékoliv fázi spolupráce, někdy jsme tak dobří, že klient už nás nepotřebuje
Ukončení ze strany pracovníka – nastává pokud klient porušuje nějaké zásady dohody o spolupráci, může se například nevhodně chovat nebo například nedocházet k pracovníkovi; další variantou takového ukončení je situace, kdy pracovník opouští organizaci
Dojednané ukončení – jedná se o ideální situaci, kdy je například splněn cíl spolupráce, nebo jestliže vypršel čas pro spolupráci
- Z jakých tří fází sestává dojednané ukončení práce s klientem? Pojmenujte je a charakterizujte.
Rozvazování – fáze přípravy na ukončení práce s klientem, mělo by začít probíhat v momentu, kdy začínají být cíle práce s klientem naplněny a je zřejmé, že v budoucnu již nebude na čem pracovat
Stabilizace změny – v této fázi by mělo dojít ke shrnutí toho, co se za spolupráce klientovi podařilo, cílem je ujistit se, že klient je schopný své problémy zvládat sám, –> ujasnit si co se klient naučil
Evaluace – neboli hodnocení toho, jaké se podařilo realizovat kvalitativní nebo kvantitativní změny v situaci klienta
–>může zde být měřící otázka
- Skrze jakou otázku je dle Úlehly vhodné připravovat klienta na ukončení spolupráce již v jejím průběhu a proč?
„Co bude jinak, až spolu skončíme.“ – díky takové otázce si pracovník může ujasnit to, co on sám si přeje aby nastalo a zároveň bude mít jasnou představu o tom, co si přeje klient
- Kdy je podle Úlehly vhodné ukončit práci s klientem, resp. jakým věcem by měl klient před ukončením práce rozumět? Uveďte alespoň dvě.
- Měl by rozumět tomu, co mu pomohlo zbavit se problému
- Je dobré, aby tyto postupy dovedl opakovat podle své vůle
- Měl by rozumět tomu, jak se zachovat v případě, že to selže –>třeba problém jiný v budoucnu
- Z jakého důvodu může být dle Úlehly výhodné přizvat klienta k formulování závěrečné zprávy?
Protože se „úřední jazyk“, který je typický pro psaní zpráv podle Úlehly „zlidští“. Zároveň klient bude mít přehled o tom, co se do spisu napíše.
A je to jejich právo vědět co tam je
- Vysvětlete rozdíl mezi kvalitativní a kvantitativní evaluací v rámci ukončování práce s klientem a uveďte oba typy evaluace na příkladu.
Kvalitativní - hodnotíme slovy, jak byly naplěny očekávání pracovníka i klienta, “jak hodnotíte naplnění cílů, mojí podporu?”
Kvantitativní - v soc. práci nemůžeme vyjádřit číslem jak se nám spolupracovalo s klientem
- Vysvětlete, co je udržovací sociální práce a s jakým mýtem sociální práce polemizuje
Podporování klienta v tom, aby se jeho situace nezhoršovala.
Soc. práce polemizuje s mýtem o nutnosti pokroku. –> u nějakých klientů pokrok nebude, ale za to se ten stav nezhoršuje což ej taky někdy velký výsledek –> matka se chová tak, že dítě nešlo do dětského domovu ->. udržování
- Vysvětlete, co znamená princip nízkoprahovosti v sociální práci (alespoň čtyři znaky) a jaký je důvod pro jeho uplatňování v praxi.
- Zaměřuje se na osoby, které vyhledávají běžnou pomoc
- Služba je poskytována v přirozeném prostředí klienta
- Aby služba mohla být realizována, není potřeba, aby pracovník znal podrobné informace o klientovi
- Jsou zde odstraňovány psychologické, sociální i technické bariéry využití služby
–>tím že nízkoprahová zařízení existují, napomáhají tomu, aby daná cílová skupina službu skutečně využila, snižují rizika ve společnosti
===bariéry časové se ruší, místní, bezplatní, sociální aby se cítili bepečně
-> denní centra, kontaktní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
- Vysvětlete, co je kontaktní sociální práce a jak se vztahuje k principu nízkoprahovosti. Jaké dvě formy kontaktní práce můžeme nalézt? Stručně je charakterizujte
- Kontaktní práce = kontakt tady a teď, neplánuje se kdy dorazí, dorazí kdy potřebujou
- Stacionární kontaktní práce – probíhá v zázemí organizace, klienti přicházejí do center, kdy chtějí, v rámci pracovní doby, využijí následně služby, které chtějí, např. poradenství
- Terénní sociální práce – v přirozeném prostředí klienta, pomáhá jak stálým klientům tak svou pozornost zaměřuje se i na vyhledávání potenciálních klientů
- Vysvětlete, co je terénní sociální práce a jaké její typy můžeme rozlišit. Stručně je charakterizujte.
Terénní sociální práce se realizuje v přirozeném prostředí klienta, pomáhá jak stálým klientům tak svou pozornost zaměřuje se i na vyhledávání potenciálních klientů.
Můžeme rozdělit na terénní práci:
- v domácnostech – většinou je dané co bude cílem, jedná se o předem dohodnutou návštěvu u klienta doma
- v institucích – nejedná se o typickou kontaktní práci, instituce, která se zaměřuje na jednu cílovou skupinu např. uživatele drog, poskytuje službu jiné cílové skupině např. vězňům
- Streetwork – sociální práce „na ulici“, v prostředí, které není nijak institucionalizované, cílem je snižovat rizika klientů, kteří žijí na ulici
- Vysvětlete, co je streetwork a jaký je jeho vztah k terénní práci a kontaktní práci.
Sociální práce „na ulici“, v prostředí, které není nijak institucionalizované, cílem je snižovat rizika klientů, kteří žijí na ulici.
Terénní je, protože pro takové lidi je přirozené prostředí právě život „na ulici“, pracovník se dostává do kontaktu s klientem, který si určí, jakým způsobem, o čem a jak dlouho bude svojí situaci s pracovníkem řešit.
