1. ESP Flashcards
Jak ekosystémová perspektiva (ESP) vymezuje sociální práci a kdy se objevila?
ESP vnímá sociální práci jako interakční proces, postavený na posouzení interakcí klienta s jeho prostředím. Vynořila se v 70. letech 20. století a do praxe se zavedla v 80. letech.
K čemu slouží ESP v sociální práci?
Slouží k porozumění vztahu mezi lidmi a jejich sociálním prostředím a zároveň nabízí nástroje k řešení případných problémových interakcí.
Jaké jsou dva hlavní zdroje (východiska), ze kterých ESP čerpá?
1) Obecná systémová teorie
2) ekologie
K čemu slouží Obecná systémová teorie v kontextu ESP a sociální práce?
Jako pomůcka k poznání sociální reality, pomáhá popsat složitou sociální realitu pomocí konstruktů (systémů) a orientovat se v komplexních příbězích klientů. Pomáhá dát světu určitý pořádek.
S kým pracují sociální pracovníci dle systémové teorie a na co se zaměřují?
Pracují se systémy jako individua, rodiny, skupiny, organizace, sousedství, komunity. Zaměřují se na vztahy mezi členy těchto systémů a mezi systémy a jejich prostředími.
V čem jsou systémové teorie v sociální práci užitečnější?
Jsou užitečnější při popisu fungování lidských systémů než při jejich vysvětlování.
Jaké jsou úrovně systému ESP?
Nabízí rozdělení systémů, ve kterých lidé fungují:
Mikrosystémy: malé neformální skupiny (rodina jako prostředí pro člena).
Mezosystémy: prostředí, kde se osoba participuje (škola, zaměstnání, sousedství).
Makrosystémy: širší prostředí ovlivňující člověka (zákony, sociální politika, kultura).
Jak ESP charaktrizuje inetrakce mezi systémy?
Charakterizuje interakce/transakce mezi systémy – předpokládá, že lidské systémy na sebe vzájemně působí a vyměňují si zdroje.
Co jsou transakce v kontextu systémové teorie a ESP?
systémové teorie předpokládají, že lidské systémy na sebe navzájem působí a vyměňují si zdroje -> provádějí mezi sebou transakce. Vzájemně si dávají, berou, půjčují, sdílejí, spotřebovávají, používají, přijímají a odmítají.
Popište obecné schéma transakce (vstup, zpracování, výstup, zpětná vazba) na příkladu.
Vstup: Hlučný a agresivní klient v DPS.
Zpracování: Ostatní nájemníci vyhodnotí chování jako nepřijatelné.
Výstup: Podání stížnosti a aktivity pro vystěhování.
Zpětná vazba: Problémový klient začne být ještě více agresivní.
Čím se zabývá ekologie jako zdroj ESP a jak se to aplikuje v sociálních vědách?
Ekologie se zabývá vztahem mezi živými organismy a jejich prostředím a jejich schopností vzájemné adaptace. V sociálních vědách je kladen důraz na fungování lidí v kontextu jejich sociálního prostředí a jejich schopnost se přizpůsobovat.
Jaký je předpoklad vztahu mezi systémy (lidmi) a prostředím v ekologickém pohledu?
Předpokládá se, že systémy (lidé) jsou se svým prostředím ve vztahu neustálé vzájemnosti, reciprocity, utváření a ovlivňování.
Jak podle ekologického pohledu v ESP vznikají sociální problémy?
Vznikají vzájemnými kolizemi mezi potřebami člověka a podmínkami, které prostředí nabízí.
Jaký je účel sociální práce z hlediska ekologie v ESP?
Posilovat transakce mezi člověkem a prostředím, které maximalizují schopnost adaptace na obou stranách.
Co je klíčovým předmětem ekologie v ESP a jaký pojem se dnes používá častěji a proč?
Předmětem je „adaptace“ organismů (lidí) na prostředí. Dnes se spíše používá pojem „resilience“, který zdůrazňuje oboustrannou schopnost adaptace (člověka na prostředí i prostředí na člověka).
Jaká je resilience v praxi sociální práce?
Aktivně hledat silné stránky na straně klienta (pomáhají zvládat tlaky prostředí) a silné stránky na straně prostředí (mohou přispět k řešení problémů klienta).
Na co se primárně zaměřuje sociální práce z hlediska principů ESP?
Na sociální fungování lidí v jejich prostředí. To zahrnuje naplnění rolí (ve společnosti, okolí, k sobě) a uspokojení základních potřeb.
Sociální práce se, z hlediska ekosystémové perspektivy, může zaměřit, dle potřeb „osoby v prostředí“, na tři hlavní úkoly:
- Posilovat kompetence klientů uspokojovat potřeby a reagovat na požadavky prostředí.
- Ovlivňovat sociální prostředí tak, aby umožňovalo uspokojení potřeb klientů.
- Zlepšovat vzájemné interakce mezi klienty a jejich sociálním prostředím.
Jaké 3 základní typy sociálního fungování vymezují Dubois a Miley?
Adaptivní (přizpůsobivé)
Rizikové
Maladaptivní (nepřizpůsobivé)
Popište adaptivní sociální fungování a roli sociální práce.
Lidé i prostředí jsou vzájemně přizpůsobiví a schopni aktivovat zdroje. Problémy jsou řešitelné. Příklad: Běžné životní změny (manželství, rodičovství). Role SP: Podpora na základě zakázky klienta, pokud ji vyhledá.
Popište rizikové sociální fungování a roli sociální práce.
Lidé jsou zranitelnější kvůli nedostatku vlastních zdrojů nebo ohrožení jiným systémem. Příklad: Matka samoživitelka ve fin. tísni, duševně nemocný ohrožený deinstitucionalizací. Role SP: Zaměření na prevenci hrozících problémů.
Co je labeling (nálepkování) a u kterého typu sociálního fungování je nejvíce rizikový?
Označení skupiny jako rizikové. Může vést ke stigmatizaci adaptivních jedinců uvnitř této skupiny. Je rizikový zejména u rizikového sociálního fungování (v kontextu sekundární prevence).
Co je prevence a jaké jsou její základní typy?
předcházení rizikovým jevům
Primární
Sekundární
Terciární
Popište primární prevenci (cíl, typy, riziko labelingu).
Cíl: Změnit postoje/chování široké populace (nezasažené problémem), aby nežádoucí jev nevznikl.
Typy:
Nespecifická: Rozvoj harmonické osobnosti, zájmů.
Specifická: Vztahuje se ke konkrétnímu jevu (drogy, šikana).
Riziko labelingu: Nízké (zaměřuje se na celou populaci).
