19. Reformistické paradigma sociální práce

Question 1

Jaký je hlavní cíl reformního paradigmatu sociální práce dle Navrátila?

Answer 1

Úsilí o reformu společenského prostředí s vizí společenské rovnosti v různých dimenzích života.

Question 2

Co sdílejí představitelé reformního paradigmatu?

Answer 2

Přesvědčení, že podporou spolupráce a solidarity pomohou utlačovaným získat vliv na vlastní životy.

Question 3

Na co se více zaměřuje práce v rámci reformního paradigmatu?

Answer 3

Na společenský systém a oblasti, na které jedinci doplácejí svým okrajovým postavením.

Question 4

Jak je v reformním paradigmatu prezentováno individuální selhání?

Answer 4

Jako nepřiměřené fungování společnosti.

Question 5

Jaké jsou centrální pojmy reformního paradigmatu?

Answer 5

Sociální práva a sociální spravedlnost.

Question 6

V čem se liší radikální koncepce v rámci reformního paradigmatu?

Answer 6

V cílech – chtějí zainteresovaným poskytnout radikální pohled na souvislosti.

Question 7

S čím mají blízko koncepce reformního paradigmatu?

Answer 7

K sociálnímu konstruktivismu.

Question 8

Jakou roli může hrát sociální práce v rámci sociálního systému?

Answer 8

Může být považována za udržovatele nespravedlivého pořádku a agenty sociální kontroly.

Question 9

Na co se zaměřuje úsilí v reformním paradigmatu?

Answer 9

Na odstraňování strukturálních společenských příčin nerovnosti a diskriminace.

Question 10

Kdo jsou autoři díla o sociálním konstruktivismu?

Answer 10

Sociologové Berger a Luckmann.

Question 11

Jak sociální konstruktivismus nahlíží na poznání?

Answer 11

Jako na utvářené v sociálních interakcích.

Question 12

Na co klade důraz sociální konstruktivismus z pohledu sociální práce?

Answer 12

Na partnerský vztah mezi sociálním pracovníkem a klientem při definici problému i způsobu řešení.

Question 13

Co musí sociální pracovník reflektovat podle sociálního konstruktivismu?

Answer 13

Vlastní předpoklady a hodnoty.

Question 14

Jaký je úkol sociálního pracovníka podle sociálního konstruktivismu?

Answer 14

Podporovat klienty při definici a realizaci vlastních hodnot.

Question 15

Jak definuje Matoušek radikalismus v sociální práci?

Answer 15

Požaduje rychlou změnu společenského uspořádání pro deprivované skupiny obyvatel v období velkých sociálních otřesů.

Question 16

Co je radiální sociální práce?

Answer 16

Profesionály iniciované pokusy o systémové změny, včetně nátlakových akcí, někdy zaměřené na řešení sociálního konfliktu.

Question 17

Na co se zaměřuje sociální práce v rámci zmocňování?

Answer 17

Na zapojení klientů sociálních služeb, aby se autenticky podíleli na změnách a tvorbě institucí.

Question 18

O čem se hovoří v rámci konceptu zmocňování?

Answer 18

O elitách, které akumulují moc a zdroje ve svůj prospěch a vytvářejí nadřazenost.

Question 19

O co se snaží sociální práce v rámci zmocňování?

Answer 19

O budování společnosti na rovnostářských principech a zvýšení schopnosti klientů prosazovat vlastní zájmy.

Question 20

Na co je zaměřen rozbor životní situace klienta v kontextu zmocňování?

Answer 20

Na to, jak jsou jeho osobní problémy zakořeněny v omezených možnostech znevýhodněné skupiny.

Question 21

Co patří k základním východiskům strukturálního modelu sociální práce?

Answer 21

Přesvědčení, že příčinou problémů nemusí být lidé, ale neodpovídající sociální prostředí.

Question 22

Na co by se mělo zaměřit úsilí o změnu podle strukturálního modelu?

Answer 22

Na tlaky sociálního prostředí, které jsou primární příčinou problémů a utrpení.

Question 23

Z jakého hlediska nahlíží strukturální model na situaci lidí?

Answer 23

Z hlediska problémů celých kategorií znevýhodněných.

Question 24

Na jaké dva typy účastníků životní situace klienta se zaměřuje sociální práce podle strukturálního modelu?

Answer 24

Centrum zájmu (jednotlivci nebo skupiny s problémem) a angažované osoby (všichni, s nimiž sociální pracovník interaguje).

Question 25

Co je hlavním terčem intervence ve strukturálním modelu sociální práce?

Answer 25

Sociální prostředí, o němž se předpokládá, že svými nepřiměřenými požadavky narušuje sociální fungování klientů.

Question 26

Jaké metody intervence jsou typické pro strukturální model sociální práce?

Answer 26

Ovlivnění politiky, akce, demonstrace, petice, lobbování politiků.

Question 27

Jaké vzdělanostní vybavení je důležité pro sociálního pracovníka v rámci strukturálního modelu?

Answer 27

Politologie, sociologie, sociální filozofie.

Question 28

Jaké je socialisticko-kolektivistické paradigma sociální práce podle Peyneho?

Answer 28

Změna ve společnosti je možná i jinak než ovládnutím státního aparátu, s důrazem na práci s komunitou a posilování autonomie utlačovaných skupin.

Question 29

Jaký je cíl socialisticko-kolektivistického paradigmatu?

Answer 29

Zásadní změna podoby společnosti vytvořením alternativních rozhodovacích struktur nezávislých na státní moci.

Question 30

Na co klade důraz kritická sociální práce podle Janebové?

Answer 30

Na kritiku a analýzu moci s cílem celkové společenské transformace a překonání útlaku.

Question 31

Jaký je závazek sociálních pracovníků podle kritické sociální práce?

Answer 31

Stát na straně utlačovaných a bezmocných lidí.

Question 32

Co by měli sociální pracovníci reflektovat podle kritické sociální práce?

Answer 32

Svůj privilegovaný přístup k moci a rozvíjet strategie pro sdílení moci s klienty.

Question 33

Na co klade kritická sociální práce zásadní roli?

Answer 33

Na makrosociální struktury při formování individuálních zkušeností lidí.

Question 34

Co kritizuje kritická sociální práce u dominujících ideologií?

Answer 34

Převádění strukturálních příčin problémů na individuální úroveň a zavinění.

Question 35

Na co klade kritická sociální práce důraz pro dosažení změn?

Answer 35

Na zapojení utlačovaných lidí ke kolektivním akcím.

Question 36

Jaké jsou metody kritické sociální práce?

Answer 36

Kritická případová práce, demokratická komunitní práce a komunitní organizování, kritická skupinová práce, kritická sebereflexivita a reflexivita, zplnomocňování, obhajoba práv klientů, organizace sociálních akcí a protestů, formování alternativních služeb, vytváření sociálních sítí, spolupráce s odbory, zapojení do politiky, akční a kritický výzkum.

Question 37

Co je cílem kritické případové práce?

Answer 37

Změnit sebevnímání lidí v rámci sociálních struktur a aktivizovat je ke změně systému.

Question 38

Co je cílem demokratické komunitní práce a komunitního organizování?

Answer 38

Aktivizace členů komunity k formulaci potřeb a společnému hledání způsobů jejich uspokojení.

Question 39

Jaký je cíl kritické skupinové práce?

Answer 39

Změna prostředí, nikoliv adaptace členů skupiny na systém.

Question 40

Co zahrnuje kritická sebereflexivita a reflexivita?

Answer 40

Nepřetržité uvědomování si vlastních pozic, předpokladů, znalostí a praxe i organizačních a politických bariér.

Question 41

Co je zplnomocňování v kritické sociální práci?

Answer 41

Cíl, proces i metoda podpory znevýhodněných k získání kontroly nad jejich životy a přístupu k právům.

Question 42

Co je sociální advokacie?

Answer 42

Prosazování práv znevýhodněných skupin vůči veřejnosti a politikům.

Question 43

Jaké jsou antiopresivní přístupy?

Answer 43

Antidiskriminační přístupy, které se začaly prosazovat koncem 80. a začátkem 90. let ve VB.

Question 44

Na co navázaly antiopresivní přístupy?

Answer 44

Na antirasistickou sociální práci.

Question 45

Proč se začaly prosazovat antiopresivní přístupy?

Answer 45

K řešení sociálních problémů v souvislosti s problematickými vztahy mezi různými etnickými a kulturními skupinami.

Question 46

Proti čemu jsou namířené antiopresivní přístupy?

Answer 46

Proti znevýhodňování a utlačování.

Question 47

Jaký je výchozí pojem antiopresivních přístupů?

Answer 47

Oprese, což je strukturální znevýhodnění určitých skupin.

Question 48

Jaký je cíl antiopresivních přístupů?

Answer 48

Změna situace statusově a kulturně znevýhodněných menšin.

Question 49

Uveďte typy oprese.

Answer 49

Genderová, etnocentrismus, mezigenerační (ageismus), oprese zdravých vůči postiženým.

Question 50

Co je společnou snahou antiopresivních přístupů podle Thomase Piersona a Dominielli?

Answer 50

Redukovat individuální a institucionální diskriminaci a skoncovat s opresivními hierarchickými vztahy.

Question 51

Co je myšleno znevýhodněním v kontextu antiopresivních přístupů?

Answer 51

Upírání některých práv a možností určitým skupinám, které jsou ostatním dostupné.

Question 52

Jaké jsou rysy (principy) antiopresivních přístupů podle Thompsona?

Answer 52

Uvědomování si diskriminace, pochopení možnosti posilování nebo odstraňování oprese, uplatňování imperativů spravedlnosti, rovnosti a spoluúčasti.

Question 53

Jaký je rozdíl mezi rovností a stejností v kontextu antiopresivních přístupů?

Answer 53

Rovnost znamená stejný přístup s ohledem na specifické potřeby, zatímco stejnost je uniformní zacházení.

Question 54

Co je cílem spoluúčasti (participace) v antiopresivních přístupech?

Answer 54

Zapojení klientů do plánování, koordinace a hodnocení služeb a při volbě cílů, vytváření příležitostí pro zmocňování.

Question 55

Jak vnímají antiopresivní přístupy strukturální povahu klientovy situace?

Answer 55

S citlivostí vůči zkušenosti diskriminace a oprese, na rozdíl od tradiční sociální práce zaměřené na pocity.

Question 56

Jak antiopresivní přístupy prohlubují vnímání jedinečnosti člověka?

Answer 56

V kontextu konkrétního sociálního postavení (rasa, etnicita, třída atd.).

Question 57

Jak vnímají antiopresivní přístupy různé formy diskriminace?

Answer 57

Jako spojené jevy (rasismus, sexismus, ageismus...), které spolupůsobí.

Question 58

Co je cílem analýzy klientovy situace (assessment) v antiopresivních přístupech?

Answer 58

Získat obrázek o potřebách klienta v partnerském vztahu, bez stereotypů a předsudků, s ohledem na znevýhodnění a diskriminaci.

Question 59

Jakou analýzu navrhl Thompson pro kvalitní posouzení v antiopresivních přístupech?

Answer 59

P-C-S analýzu (Personal, Cultural, Structural).

Question 60

Co zahrnuje P-C-S analýza?

Answer 60

Osobní zkušenost, kulturně sdílené způsoby jednání a myšlení, a strukturální rovinu institucionalizace oprese.

Question 61

Jaké jsou typologie antiopresivních přístupů podle Paynea?

Answer 61

Asimilace, liberální pluralismus, kulturní pluralismus, strukturalismus, perspektivy minoritních skupin.

Question 62

Co je asimilace v kontextu antiopresivních přístupů?

Answer 62

Přijetí kultury a životního stylu nové země migranty, s pomocí sociální práce zaměřené na akulturaci.

Question 63

Co zdůrazňuje liberální pluralismus?

Answer 63

Princip rovných příležitostí a uplatňování stejných zásad rozhodování s ohledem na znevýhodněné skupiny.

Question 64

Na čem vychází kulturní pluralismus?

Answer 64

Na existenci různých etnických skupin v jedné společnosti, které si zachovávají své kulturní charakteristiky, jež by měly být posilovány.

Question 65

Z čeho vychází strukturalismus v antiopresivních přístupech?

Answer 65

Z nerovného postavení skupin v kapitalistické společnosti a snaží se znevýhodněným ukázat příčiny diskriminace a pomoci jim změnit podmínky.

Question 66

Co zdůrazňují perspektivy minoritních skupin?

Answer 66

Využití praxe a zkušeností minorit při tvorbě služeb, protože minority mají 'poznávací privilegium' ohledně oprese.

Question 67

Jaká je kritika antiopresivních přístupů?

Answer 67

Nedostatečná hloubka analýzy jednotlivých forem oprese a problematičnost zjišťování jejich vzájemného ovlivňování.

Question 68

Čeho se týká pojem multikulturalismus?

Answer 68

Problematiky rasy, socioekonomické rasy, rodové příslušnosti, jazyka, kultury, sexuální preference, tělesného či duševního handicapu.

Question 69

Co je multikulturalismus?

Answer 69

Stav, proces, vědecká teorie a společenský cíl (úsilí o toleranci, respekt, dialog a spolupráci).

Question 70

Jaké nástroje používá multikulturalismus k dosažení svých cílů?

Answer 70

Interkulturní výchovu a interkulturní vzdělávání.

Question 71

Na co se zaměřuje interkulturní vzdělávání?

Answer 71

Na zprostředkování poznání o jiných kulturách a zeslabení sklonu k etnocentrismu.