14. Princip nízkoprahovosti. Terénní a kontaktní sociální práce. Flashcards
(26 cards)
Jak lze charakterizovat princip nízkoprahovosti v sociální práci?
Jako princip snižování bariér (prahů) pro využívání služby sociální práce potenciálními i reálnými klienty.
Na jakém principu fungují nízkoprahová zařízení pro děti a mládež?
Nabízejí možnost trávení volného času a řešení sociálních problémů bez nutnosti zjišťovat podrobné informace o dítěti, důležitější jsou potřeby dítěte než jeho identita.
Jaké jsou důvody pro uplatňování principu nízkoprahovosti?
Část nabízených služeb se míjí se svými adresáty kvůli existujícím bariérám.
Kde se mohou nacházet bariéry mezi klienty a službami?
Jak na straně klientů, tak na straně služeb/makrosystému.
Jaké bariéry mohou být na straně klientů?
Neznalost, neinformovanost, rezignace, pasivita, lenost, neschopnost/neochota plnit podmínky, obava ze stigmatizace/postihu atd.
Jaké bariéry mohou být na straně organizací sociální práce a makrosystému?
Neznalost cílové skupiny, neochota vycházet vstříc specifickým potřebám, rigidní pojetí sociální práce zaměřené na adaptaci klientů.
K čemu může napomoci nízkoprahovost služeb sociální práce?
K účelnému využití služby cílovou skupinou a efektivnímu využití nákladů na služby.
Jaké jsou základní rysy/znaky nízkoprahovosti dle Herzoga (2007)?
Zaměření na osoby, které nevyhledávají běžnou pomoc; služba v přirozeném prostředí; bez nutnosti znát podrobné údaje o klientovi; odstranění psychologických, sociálních a technických bariér; pragmaticky nastavené cíle (harm reduction); neznamená absolutní toleranci.
Co je to ‘harm reduction’ v kontextu nízkoprahovosti?
Přístup vedoucí ke snižování rizik ve společnosti, hledání kompromisu mezi požadavky společnosti a potřebami klientů (např. bezpečné užívání drog).
V jakých formách sociální práce se zpravidla uplatňují principy nízkoprahovosti?
V kontaktní práci, terénní práci a streetworku.
Jak lze charakterizovat kontaktní sociální práci?
Forma práce zakotvená v ‘tady’ a ‘teď’ s klientem, bez stabilního plánovaného rámce setkávání, čas a délku setkání určuje více klient.
Na co se soustředí kontaktní práce?
Na daný okamžik setkání s klientem a na to, co je možné udělat okamžitě na místě.
Jaké otázky si klade pracovník v rámci kontaktu s klientem?
Co mohu nabídnout právě teď a tady? Jaké množství informací mu mohu sdělit, aby si něco odnesl?
Čím je vždy ovlivněn kontakt s klientem?
Momentálním stavem klienta (intoxikace, pasivita, nepřátelství), čemuž je třeba uzpůsobit cíl setkání.
Co je to ‘nespecifikovaný’ kontakt?
Setkání, kdy klient nevyužije žádnou službu (např. pouhé využití prostor, krátké ujištění).
Jaké jsou formy kontaktní práce?
Terénní práce a stacionární kontaktní práce.
Kde probíhá stacionární kontaktní práce?
V zázemí organizace (kontaktní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, denní centra).
Jak klienti využívají služby ve stacionární kontaktní práci?
Sami přicházejí v otevíracích hodinách a využívají služby, které momentálně chtějí (výměna stříkaček, poradenství, hygiena, občerstvení) v rámci stanovených pravidel.
Jak lze charakterizovat terénní sociální práci?
Sociální práce vykonávaná v přirozeném prostředí klienta, zaměřená na vyhledávání potenciálních i poskytování pomoci stávajícím klientům, uplatňuje princip nízkoprahovosti.
Co může být přirozeným prostředím klienta v terénní práci?
Domácnost, lokalita, místa trávení volného času, pracoviště (v oblasti sexuálních služeb), místa klíčových aktivit cílové skupiny (např. zdržování uživatelů drog).
Jaké činnosti zahrnuje terénní sociální práce?
Monitorování terénu, vyhledávání klientů, navazování prvního kontaktu a vykonávání samotné sociální práce.
Jaké jsou typy terénní sociální práce?
Terénní práce v domácnostech, terénní práce v institucích a streetwork.
Co je to streetwork?
Sociální práce ‘na ulici’ v neinstitucionalizovaném prostředí, kde se pohybuje cílová skupina (hřiště, nádraží, opuštěné domy apod.).
Jaký je vztah streetworku ke kontaktní práci?
Jedná se o formu kontaktní práce.
