11. Fáze dojednávání cílů sociální práce Flashcards
(55 cards)
Proč by měl být vytvářen plán budoucí práce s klientem?
Aby SP, klient či zadavatel věděli, co bude po dojednání spolupráce následovat.
Jakou podobu může mít plán práce?
Písemnou i ústní; může být reflektovaný či nereflektovaný (např. ústní dohoda u jednoduchých úkonů).
Jaké termíny se používají pro plán práce s klientem?
Především ‘individuální plán’ a ‘plán intervence’.
S čím je spojen termín ‘individuální plán’?
S terminologií sociálních služeb (povinnost ze zákona) a OSPOD (individuální plán ochrany dítěte).
Jaký termín se užívá v rámci ‘sociální práce na obcích’?
V rámci Standardizovaného záznamu SP se užívá termín ‘pomáhající intervence’.
Je terminologie plánování v české SP jednotná?
Ne, není jednotná a může být matoucí.
Jaký kontext má ‘individuální plán’ v sociálních službách?
Jednoznačně kontext ‘pomoci’ (postaven na přáních klienta).
Jaký kontext může mít plán v oblasti SPOD?
Může být jak ‘kontrolní’, tak ‘pomáhající’.
Jaký kontext může mít plán v ‘sociální práci na obcích’ u opatrovnických klientů?
Může být vytvářen dle přání klienta (‘pomoc’) i jako ‘kontrola’ klienta.
Jaký je první krok při tvorbě plánu?
Reflektovat, zda je plán vytvářen v kontextu pomoci, kontroly, či v obou.
Jaký je druhý krok při tvorbě plánu?
Reflektovat, zda bude vytvářen ‘plán intervence’ či pouze ‘individuální plán’.
Co je ‘individuální plán’?
Plán postavený na přáních klienta; klient s pomocí SP stanoví cíl, kroky, termíny, vyhodnocování, odpovědnost.
Co je ‘plán intervence’ a jaký má vztah k individuálnímu plánu?
Širší pojem; zahrnuje i potřeby nevyjádřené klientem, které SP vyhodnotil k řešení (‘kontrola’); individuální plán může, ale nemusí být jeho součástí.
Co je ‘dojednávání’ v sociální práci?
Cesta, jak společně s klientem najít cíl práce; základ profesionální odbornosti; přizvání klienta k řešení v dialogu jako rovnocenného partnera.
Jaký je smysl dojednávání?
Vytyčit smysluplný cíl; zapojit klienta do rozhodování; vytvořit měřítka pro posouzení pokroku; vytvořit prostor pro spolupráci.
Kdy pracovník zahajuje dojednávání?
Až po tom, co se s klientem domluvil na společné práci a oba to považují za užitečné.
Kdo nese odpovědnost za proces dojednávání?
Pracovník; proces je často časově náročný, ale respektuje práva klienta.
Proč není vhodné klientům pokládat otázku ‘proč’?
Vylučuje subjektivní vysvětlení; často dává najevo pochybnost, výtku, nechuť; posiluje přebírání odpovědnosti pracovníkem.
Jak by měla být otázka ‘proč’ zarámovaná, pokud se použije?
Tak, aby nebyla obviňující a aby klientovo vysvětlení bylo předjato jako jedno z možných (zájem o vysvětlení, klient je kompetentní).
Proč je rizikové pokládat otázky vedoucí k odpovědi ‘ano/ne’?
Vedou k jednoslabičné odpovědi (potvrzení/popření názoru SP); nerozvíjí dialog; nenesou nové vysvětlení; nutí SP vymýšlet další otázky.
Proč je rizikové pokládat otázky ‘buď/nebo’?
Alternativy vymyslel SP; omezují odpověď klienta; jde o pohled SP, ne klienta.
K čemu slouží ‘cirkulární otázky’?
K otevírání variant a nácviku vidění věcí z různých úhlů (jak to vidí třetí); k rozebrání interakcí v rodině.
Jakými 5 způsoby lze orientovat cirkulární otázky?
- Popis rozdílů ke konkrétní situaci. 2. Popis rozdílů v termínech chování. 3. Popis rozdílů v zařazení. 4. Popis rozdílů ke konkrétní situaci (časově). 5. Změny vzhledem k hypotetickým podmínkám.
K čemu slouží ‘konstruktivní otázky’?
Jsou formulovány jako otázky otevírající dialog; pomáhají klientovi rozumět světu, nalézt smysluplné vysvětlení a uvědomit si svou kompetenci (např. ‘Co bylo nejužitečnější?’).