26. Terciální prevence, vymezení pojmu, cíle a metody u skupin vnímaných jako rizikové

Question 1

Na koho je zaměřena Terciární prevence?

Answer 1

Na ty, u kterých již problém vznikl.

Question 2

Na koho se zaměřuje Terciární prevence v oblasti návykových látek?

Answer 2

Na osoby, které již návykové látky užívají.

Question 3

Jaké dva pojmy se používají pro Terciární prevenci?

Answer 3

Resocializace a snižování rizik.

Question 4

Jaký je hlavní cíl Terciární prevence?

Answer 4

Předcházení vážnému trvalému zdravotnímu (i sociálnímu) poškození, které plyne např. z užívání návykových látek.

Question 5

Jaké Nástroje se využívají v Terciární prevenci?

Answer 5

Proces doléčování, sociální rehabilitace, podpora abstinence i prevence zdravotních rizik.

Question 6

Jaká strategie spadá pod Terciární prevenci v oblasti užívání drog?

Answer 6

Strategie ‘harm reduction’.

Question 7

Jaké ‘kurativní aktivity’ patří do Terciární prevence?

Answer 7

Činnosti zaměřené na zmírňování a odstraňování sociálních problémů.

Question 8

Proč u Terciární prevence není riziko labelingu?

Answer 8

Protože pracuje s těmi, u kterých problém evidentně již vznikl.

Question 9

K čemu se vztahuje Terciární prevence?

Answer 9

K Maladaptivnímu (nepřizpůsobivému) sociálnímu fungování.

Question 10

Kdy je vhodné využít ‘kurativní aktivity’ v Terciární prevenci?

Answer 10

Směrem ke konkrétním lidem i k prostředí, které toto ‘nepřizpůsobivé’ jednání zapříčiňuje, když systémy nejsou schopny samy řešit vážné problémy.

Question 11

Jaká je role Sociálního pracovníka v Terciární prevenci?

Answer 11

Intervence k obnově klientova systémového sociálního fungování a zároveň k vylepšování sociálních příležitostí reformou sociálních podmínek.

Question 12

Na jakých třech úrovních systémového kontinua probíhá intervence v Terciární prevenci?

Answer 12

Na mikroúrovni, mezoúrovni a makroúrovni.

Question 13

Na co je zaměřena Intervence na mikroúrovni?

Answer 13

Na práci s jedinci, ve vztahu k významným druhým osobám, v kontextu rodin nebo malých skupin s cílem změnit jejich chování ve vztazích; cílem je změna individuálního fungování i změna prostředí vzhledem k jednotlivci (poradenství, vzdělávání, socioterapie, krizové intervence).

Question 14

Na co je zaměřena Intervence na mezoúrovni?

Answer 14

Na práci s formálními skupinami (týmy, pracovní skupiny, svépomocné skupiny) a organizacemi (sociální nebo zdravotní služby, školy); ohniskem změny je organizace nebo skupina.

Question 15

Na co je zaměřena Intervence na makroúrovni?

Answer 15

Na práci s komunitami a společností za cílem zlepšení kvality života diskriminovaných, chudých nebo znevýhodněných; iniciace a podpora občanské participace.

Question 16

Jakou roli by měli reflektovat Sociální pracovníci v Terciární prevenci?

Answer 16

Roli své profese na sociálním fungování lidí a v případě potřeby iniciovat a podporovat změny uvnitř profese sociální práce.

Question 17

Co je ‘Harm reduction’ podle Kaliny v kontextu drogově závislých?

Answer 17

Programy, jež mají za cíl sociální rehabilitaci, podporu v abstinenci, doléčování, ale i prevenci vzniku zdravotních rizik u neabstinujících klientů.

Question 18

Kdy vznikl koncept ‘Harm reduction’?

Answer 18

Jako odpověď na vysoký nárůst HIV a AIDS v 80. letech.

Question 19

Na co se zaměřuje ‘Harm reduction’?

Answer 19

Na snižování či minimalizaci poškození drogami u závislých uživatelů, kteří aktuálně drogy užívají a nejsou zatím motivováni k abstinenci.

Question 20

Usiluje ‘Harm reduction’ o úplnou eliminaci drog?

Answer 20

Ne, neusiluje o úplnou eliminaci drog a jejich užívání, ale snaží se minimalizovat negativní důsledky.

Question 21

Na co se zaměřuje ‘Harm reduction’ kromě užívání drog?

Answer 21

Na životní styl a potřeby klienta, možnosti rozhodnutí o léčbě, zlepšení kvality života uživatelů, jejich zdravotního stavu a duševní i tělesné pohody, a ochranu celé společnosti před nežádoucími dopady.

Question 22

Jaké jsou Principy ‘Harm reduction’?

Answer 22

Alternativa k tradičním modelům, abstinence je ideální, ale akceptují se i neabstinující klienti (s cílem zachovat zdraví, informovat a motivovat k léčbě, bez vysokých nároků na abstinenci), uplatňuje nízkoprahový přístup.

Question 23

Jak se projevuje uplatnění ‘Harm reduction’ v praxi?

Answer 23

Ve službách poskytovaných drogovým uživatelům, motivoval ke vzniku nízkoprahových zařízení, výměnných a substitučních programů.

Question 24

Jak je definována ‘nízkoprahovost’ v nízkoprahových službách v kontextu ‘Harm reduction’?

Answer 24

Zaměřením na osoby, které nevyhledávají institucionalizovanou pomoc, poskytováním služby v přirozeném prostředí, bez nutnosti podrobných údajů o klientovi a s pragmatičtějšími cíli.

Question 25

Jaké služby poskytují Terénní programy v rámci 'Harm reduction'?

Answer 25

Informační servis o bezpečnějším užívání a sexu, individuální poradenství (drogové, sociální, právní, zdravotní), krizová intervence, výměna jehel, základní zdravotní ošetření, testování, osobní asistence, zprostředkování odborné pomoci, sběr a likvidace injekčního materiálu.

Question 26

Jaké služby navíc oproti terénním programům nabízejí Kontaktní centra v rámci 'Harm reduction'?

Answer 26

Testování na přítomnost OPL v moči, hygienický servis, pobyt v kontaktní místnosti, dlouhodobá poradenská spolupráce pro klienta i rodinu.

Question 27

Jaké další poskytovatelé služeb patří do terciární prevence v oblasti drog?

Answer 27

Detoxikační a léčebná oddělení v psychiatrických léčebnách, terapeutické komunity, substituční léčba.

Question 28

Kdo zajišťuje Terciární prevenci záškoláctví?

Answer 28

Především dětské diagnostické ústavy a další výchovně resocializační instituce pomocí programů redukce dalšího výskytu školní absence.

Question 29

Kdo zajišťuje Terciární prevenci šikany?

Answer 29

Instituce zajišťující převýchovu a resocializaci – výchovné ústavy, zdravotnická zařízení (není úkolem školských zařízení ani rodiny).