24. Etapy sociální práce s komunitou.

Question 1

Kolik etap obvykle uvádí odborná literatura pro komunitní práci?

Answer 1

Obvykle se uvádí schémata o čtyř až pěti etapách.

Question 2

Jaké jsou etapy komunitní práce podle Schimerlingové a Novotné?

Answer 2

1. Etapa shromažďování všeobecných informací o komunitě, jejich potřebách a sociálních problémech\t2. Etapa diagnostická\t3. Etapa navrhování projektů\t4. Etapa realizace projektů\t5. Etapa ověřování výsledků a hodnocení realizovaných projektů

Question 3

Jaké jsou etapy komunitní práce podle Navrátila?

Answer 3

1. Monitoring – průběžné sledování lokality s cílem včasného odhalení problémů\t2. Výzkum a analýza – např. expertní rozhovory\t3. Projektování – návrh projektu na odstranění nebo zmírnění problému\t4. Implementace – vlastní činnost, podpora spolupráce\t5. Hodnocení (hodnotící výzkum) – zjištění efektivity programu

Question 4

Jaké jsou etapy komunitní práce podle Milana Kinkora (in Matoušek, 2013)?

Answer 4

1. Zjišťování a analýza potřeb\t2. Plánování\t3. Realizace = implementace\t4. Vyhodnocení evaluace

Question 5

Co je cílem první etapy shromažďování informací o komunitě?

Answer 5

Pouhý monitoring problémů a potřeb komunity, bez hledání příčin či skrytých vztahů.

Question 6

Jaké základní informace se zjišťují v první etapě?

Answer 6

Demografické údaje o struktuře, informace o infrastruktuře, informace o formálních i neformálních vůdcích komunity a jiné informace (historie, přírodní zdroje, životní prostředí apod.).

Question 7

Jaké demografické údaje o struktuře se zjišťují?

Answer 7

Produktivní a neproduktivní obyvatelstvo, muži, ženy, děti, věkové složení, ekonomicko-sociální složení, vzdělanostní struktura, sociální struktura, politická struktura, etnické složení, náboženská orientace členů komunity apod.

Question 8

Jaké informace o infrastruktuře se zjišťují?

Answer 8

Bytová otázka, sítě (voda, plyn, elektřina), cesty, telefony, instituce (školy, zdravotní střediska aj.), sociální síť, samosprávné instituce, zaměstnavatelé podle druhu činnosti, kontakty s okolím.

Question 9

Jaké informace o formálních i neformálních vůdcích komunity se zjišťují?

Answer 9

Jména starostů a profesionální informace o nich, jména politických vůdců, informace o nejvýznamnějších osobnostech hospodářského života, informace o intelektuálech a duchovních vůdcích komunity apod.

Question 10

Jaké jiné informace o komunitě se mohou zjišťovat?

Answer 10

Historie komunity, přírodní zdroje, možnosti využití lokality v prospěch rozvoje komunity, životní prostředí apod.

Question 11

Jaký je nejdůležitější cíl druhé, diagnostické etapy?

Answer 11

Identifikovat hlavní sociální problém komunity a jeho příčiny.

Question 12

Jaké diagnostické postupy může sociální pracovník použít?

Answer 12

Zaměřený rozhovor a šetření v rodinách, rozhovory s přirozenými autoritami, rozhovory a jednání s odborníky, zjištění stanoviska správních orgánů a volených zástupců, sociologický výzkum či šetření.

Question 13

Jaké konkrétní diagnostické techniky se uvádějí?

Answer 13

Strukturovaný rozhovor, dotazníkové šetření, mapa problému, expertní revize problémového pole, SWOT analýza.

Question 14

Na co se zaměřuje strukturovaný rozhovor v komunitní práci?

Answer 14

Na samotné členy komunity, experty, oficiální a neoficiální představitele komunity (zjišťování nejožehavějšího problému, jeho příčin a navrhovaných řešení).

Question 15

K čemu se v komunitní práci využívá dotazníkové šetření?

Answer 15

Především při sběru informací od běžných členů komunity ohledně hlavního problému, jeho příčin a řešení.

Question 16

Co je podstatou techniky ‘mapa problému’?

Answer 16

Využití znalostí místních formálních i neformálních autorit o životě a problémech komunity, často formou skupinové diskuse pod vedením facilitátora.

Question 17

Pro jaké typy komunit je vhodná technika ‘expertní revize problémového pole’?

Answer 17

Spíše pro velká města nebo městské části velkoměst, založena na korespondenčním šetření s experty z různých oborů.

Question 18

Co analyzuje SWOT analýza v kontextu komunity?

Answer 18

Přednosti (strengths), nedostatky (weakness), hrozby (threats) a příležitosti (opportunities) daného území s důrazem na potenciální zdroje řešení problémů.

Question 19

Jaké znaky by měl mít ‘dobrý problém’ pro řešení komunitní prací?

Answer 19

Specifický a konkrétní, řešitelný v kratším časovém horizontu, lidé ho berou ‘za svůj’ a existuje klíčová osoba s vlivem na řešení.

Question 20

Jaké dva zásadní procesy probíhají ve třetí etapě navrhování projektů?

Answer 20

Navázání kontaktů s komunitou a navržení komunitního projektu.

Question 21

Proč je důležité zapojení komunity do navrhování komunitního projektu?

Answer 21

Aby samotná realizace projektu vedla k úspěchu a změny se děly za účasti komunity.

Question 22

Jaký je doporučený postup při navrhování komunitního projektu?

Answer 22

Promyslet působení na veřejnost a status organizace, strategii získávání financí, oslovit neformální vůdce, zorganizovat setkání širší komunity a oslovit další partnery.

Question 23

Co představuje komunitní projekt?

Answer 23

Stručnou podobu plánu postupu, často součást žádostí o finance.

Question 24

Jaké informace obsahuje ‘dobrý komunitní projekt’?

Answer 24

Situace, hlavní cíl projektu, dílčí (specifické) cíle projektu, cílová skupina, kdo bude projekt realizovat, časový harmonogram realizace projektu, rozpočet projektu, způsoby hodnocení projektu, informování veřejnosti o projektu.

Question 25

Co se děje ve čtvrté etapě realizace projektu?

Answer 25

Plány jsou převáděny do praxe a naplňují se určené dílčí cíle prostřednictvím schválených postupů.

Question 26

Jaké další činnosti jsou důležitou součástí etapy realizace projektu?

Answer 26

Vyjednávání, komunikace s veřejností, facilitace veřejných akcí.

Question 27

Jaké typy vyjednávání rozlišujeme?

Answer 27

Interpersonální, uvnitř skupin, meziskupinové a vyjednávání s pomocí třetí strany (arbitra).

Question 28

Jaké možnosti strategie vyjednávání existují?

Answer 28

Kooperativní (dosažení vzájemné shody) a konkurenční (zisk jedné strany na úkor druhé).

Question 29

Co je důležité při přípravě na vyjednávání?

Answer 29

Scénář vyjednávání, který obsahuje informace o druhé straně a vytýčení cíle jednání.

Question 30

Co je předpokladem dobré komunikace s veřejností?

Answer 30

Dobrá komunikace uvnitř týmu realizátorů procesu, zajištění porozumění problému a sdílení společné představy.

Question 31

Na co se zaměřuje facilitace veřejných akcí?

Answer 31

Informace, rozhodování, vztahy a spory nebo konflikty.

Question 32

Co se hodnotí v páté etapě ověřování výsledků?

Answer 32

Efektivita a přínosy konkrétního komunitního projektu.

Question 33

Jaké výzkumné techniky se mohou použít v etapě ověřování výsledků?

Answer 33

Dotazníkové šetření, revize záznamů organizace, návštěvy na místě, diskuse (focus groups), srovnávání statistických dat.

Question 34

Na co se můžeme zaměřit při zjišťování v etapě ověřování výsledků?

Answer 34

Spokojenost členů komunity a pracovníků, zlepšení sociálních a ekonomických podmínek, změny v mezilidských vztazích a postojích, zlepšení schopností a znalostí účastníků projektu.

Question 35

Na jaké skupiny se můžeme zaměřit při ověřování výsledků?

Answer 35

Členové komunity, komunitní pracovníci, členové sousedních komunit, nezávislí experti.

Question 36

Proč je důležitá otázka, kdo bude uživatelem hodnocení projektu?

Answer 36

Od toho se odvíjí charakter samotných informací, které jsou pro něj relevantní.