2. Vývojové modely Flashcards
(35 cards)
Jak lze charakterizovat současný stav sociální práce jako oboru?
Jako decentralizovaný a multiparadigmatický obor. Zastánci jednotlivých modelů spolu debatují, žádný nedokáže plně ovlivnit celý diskurz. Sociální pracovník není nucen podřizovat se jen jedné teorii.
Co je epistemologie?
Věda o vědě; teorie poznání (noetika, gnoseologie). Kriticky studuje principy, které vědecké tradice dodržují při získávání vědeckých poznatků.
Jaký byl vývoj sociální práce a co ho ovlivňovalo?
Více než stoletý, neprobíhal plynule ani rovnoměrně. Byl to spíše neřízený vývoj s mnoha koncepty a metodami. Ovlivňovaly ho:
Specifické sociální potřeby občanů
Charakter sociální politiky států
Kulturní tradice (náboženství, etika, normy)
Řekni všechny modely SP (6)
Charitativní model
Medicínský model
Psychoterapeutický model
Sociologický model
Radikálně koncipovaný model
Manažerský model
Popište Charitativní model sociální práce (původ, hlavní znaky).
Původ: Činnost církevních organizací, spolků a hnutí (od 1. pol. 19. stol.).
Znaky: Propojení evangelizačních snah a pokusů o mravní převýchovu klientů se samotnou pomocí.
Jaký byl základní předpoklad Charitativního modelu ohledně příčin bídy/chudoby?
Předpoklad, že bída je důsledkem toho, že se člověk přestal řídit křesťanskou morálkou. Člověk si za své potíže může sám svým morálním selháním.
Jaké byly typické praktiky a metody práce v Charitativním modelu?
Návštěvy dobrovolníků v chudinských čtvrtích (hlavně u tzv. “padlých rodin”).
Vytváření rejstříků potřebných rodin.
Zprostředkování kontaktů na další organizace (práce, rada, vzdělání, drobná podpora).
Snaha o radikální převýchovu (vyhrožování věčným zatracením, modlitby, výslechy, obviňování, citové vydírání, pokořování).
Jak se v Charitativním modelu změnilo poskytování hmotné pomoci?
Pomoc nebyla poskytována všem bez rozdílu, ale na principu „zásluhovosti“. Byla chápána jako odměna za ctnost (pro sezdané, čistotné, spořádané, spořivé, abstinující…). Pomoc se stala prostředkem k převýchově.
Jaké nové instituce a metody šíření informací vznikaly v rámci Charitativního modelu?
Instituce: Chudinská škola, spořitelny, dobročinné ubytovny, večerní výuka, veřejné knihovny, sirotčince, útulky pro dívky, kroužky, svazy matek, ústavy pro padlé dívky.
Šíření informací: Rozdávání periodik, hygienických příruček, letáků, brožurek, plakátové kampaně.
Jaká je metafora pro sociálního pracovníka v Charitativním modelu?
Sociální pracovník jako misionář.
Návštěvy prvních sociálních pracovníků můžeme připodobnit k návštěvám misionářů.
Kdo je průkopnicí Medicínského modelu sociální práce a jaká jsou její klíčová díla?
Mary Richmond (americká socioložka). Díla: „Social diagnosis“ (1917) a „What is the social case work“ (1922).
Co je charakteristické pro Medicínský model a jak se lišil od Charitativního v pohledu na příčiny problémů?
Charakteristika: Přejímání medicínského jazyka (sociální anamnéza, sociální diagnóza, sociální terapie, sociální prevence).
Rozdíl: Problém neviděl jen v klientovi, ale i ve vnějších okolnostech.
Jaký byl postup práce a klíčová metoda v Medicínském modelu?
Postup: Poznání sociálního kontextu klienta -> vypracování sociální diagnózy -> návrh adekvátní sociální terapie (vyváženost materiální a nemateriální pomoci).
Metoda: Case work (případová práce), rozvíjená M. Richmond. Objevuje se i skupinová a komunitní práce (O. Hill, J. Addams).
Jaká je metafora pro sociálního pracovníka v Medicínském modelu?
Sociální pracovník jako zdravotník.
Na co navazuje Psychoterapeutický model a co aplikuje? Kdo jsou klíčové osobnosti?
Navazuje na medicínský model. Aplikuje poznatky psychologie a psychoanalýzy (Freud, Adler…). Klíčové osobnosti: Virginia Robinson, Florence Hollis, Marie Krakešová (modifikovaly case work).
Kam se v Psychoterapeutickém modelu přesunul zájem sociálního pracovníka a co se stalo důležitou metodou práce?
Zájem: Od vnějších okolností k pochopení osobnosti klienta jako individuální psychologické jednotky (minulost, rané dětství, rodinné vztahy).
Metoda: Vztah mezi sociálním pracovníkem a klientem (otevřené naslouchání, bez moralizování, nedirektivní přístup).
Jakou novou tvář dostala prevence v Psychoterapeutickém modelu a co to přineslo?
Prevence: Možnost dřívějšího vstupu do rodin (na základě společenské objednávky), než se problémy stanou kritickými.
Přeneslo: Logoterapie, rogersovský přístup, transakční analýza, KBT, systemický přístup.
Jaká je metafora pro sociálního pracovníka v Psychoterapeutickém modelu?
Sociální pracovník jako terénní terapeut.
Jaký je pohled na Sociologický model sociální práce a jaký byl jeho hlavní dopad?
Pohled: Různé názory na vliv sociologických teorií (Berger vs. Richmond, Bláha, Machotka), ale většina uznává vliv poválečných sociologů jako Parsons, Habermas, Foucault.
Dopad: Přechod od hledání příčin uvnitř jednotlivce k zaměření na vnější společenské a ekonomické faktory
Jaké byly dva pozitivní přínosy Sociologického modelu?
Sociální pracovníci usilovali o změny společenských podmínek (např. legislativy).
Pomáhal zeslabovat tendence vidět příčiny problémů jednoznačně jen na straně klientů (méně moralizování).
Jaká je metafora pro sociálního pracovníka v Sociologickém modelu?
Sociální pracovník jako sociální reformátor.
Na co navazoval Radikálně koncipovaný model, jaký měl cíl, kdy byl populární a kým byl inspirován?
Navazoval: Na sociologický koncept.
Cíl: širší společenské změny, přeměna kapitalistické společnosti ve spravedlivější.
Popularita: Konec 60. a 70. léta 20. století.
Inspirace: Marx, Frankfurtská škola (Marcuse, Adorno, Fromm), P. Freire.
Jaký byl reálný dopad Radikálněkoncipovaného modelu a jaká je jeho metafora a současný status?
Dopad: Otevřel témata jako podmínky v ústavech, vnucování hodnot středních vrstev, otázka pracovní etiky, ideálu rodiny, konzumní orientace.
Metafora: Sociální pracovník jako revolucionář.
Status: Mezi profesionály má minimální podporu, ale jeho témata jsou součástí diskurzu.
Kdy vznikl Manažerský model a co je pro něj typické?
Vznikl v 80. letech 20. století. Typická je orientace na tématiku trhu (zdroj metafor) a nedůvěra k předchozím komunikativním (psychosociálním) pojetím.
