12. Fáze etického rozhodování v kontextu ko Flashcards
(35 cards)
V jakém kontextu sociální práce dochází obvykle k obtížným etickým rozhodováním?
V kontrolním kontextu, kdy dochází k ohrožení nějaké osoby nebo jejího okolí (např. dětí, lidí s handicapem, seniorů).
Co je charakteristické pro rozhodování v sociální práci?
Považuje se za jádro aktivit profesionální sociální práce a zahrnuje tenze, kontradikce, nekompletní informace, časová omezení a tlak různých subjektů.
Jaké pocity mohou provázet rozhodování sociálních pracovníků?
Nejistota a strach, že bude něco učiněno špatně, a také strach z následků pochybení.
Jaké dilema zažívali sociální pracovníci podle Healyho (2003) při práci se seniory s kognitivními problémy?
Rozhodování mezi ponecháním klienta v domácí péči a iniciováním umístění do institucionální péče, s ohledem na právo na sebeurčení a omezenou kompetentnost klientů.
Co je to riziko?
Potenciální problém, nebezpečí vzniku škody, možnost selhání a neúspěchu, poškození, ztráty či zničení; vyjadřuje míru nejistoty a pravděpodobnost odlišného výsledku od očekávaného.
Co obvykle vymezuje popis rizika v sociální práci?
Zdroj rizika (hrozbu), někdy i charakteristiku objektu rizika (zranitelnost).
Jaké jsou tři hlavní modely vyhodnocování rizik v sociální práci?
- Klinické metody, 2. Pojistně matematický přístup, 3. Strukturované klinické posouzení.
Na čem jsou postaveny klinické metody vyhodnocování rizik?
Na individuálním šetření a profesionálním úsudku, bývají označovány za subjektivní a intuitivní.
Jaký je základ pojistně matematického přístupu k vyhodnocování rizik?
Standardizovaná bodová kritéria a statistiky, porovnávání rizikových faktorů se statistickou četností.
Co je charakteristické pro strukturované klinické posouzení rizik?
na individuálním šetření, z něhož vyplyne profesionální úsudek o člověku a rizikové faktory. Jsou považovány za subjektivní a nepřesné
Z jaké oblasti se do sociální práce dostala teorie managementu rizik?
Z oblasti managementu, vychází ze systému managementu kvality ISO 9001.
Na co se zaměřuje řízení rizik (Risk Management) podle standardu ISO 9001?
Na analýzu a snížení rizika pomocí prevence, která eliminuje existující nebo odhaluje budoucí rizikové faktory.
Jaké jsou fáze důkladnějšího vyhodnocení rizik při práci s klientem?
- Podrobná identifikace rizik, 2. Analýza rizik, 3. Návrh na zvládání/zmírňování rizik.
Co je třeba zahrnout do popisu identifikovaných rizik?
Kdo/co (hrozbu) ohrožuje koho/co (zranitelnost) a čím konkrétně (rizika).
Na co je třeba dát si pozor při popisu rizik?
Na vágní popisy v obecných pojmech, vždy je třeba konkretizovat.
Kdo by se měl podílet na podrobném popisu rizik?
Klient v maximální možné míře a případně další relevantní subjekty.
Co se zjišťuje pomocí analýzy rizik?
(a) Možné dopady rizika a (b) pravděpodobnost jejich vzniku.
Jak lze přistupovat k analýze rizik?
Buď slovním vyhodnocením, nebo s využitím číselných pomůcek managementu rizik.
Jak se hodnotí dopady rizika?
Podrobným vymezením předpokládaných následků na různých škálách (např. tříbodových nebo pětibodových) intenzity.
Jak se stanovuje pravděpodobnost výskytu rizika?
Hodnocením stupně pravděpodobnosti, s jakou očekáváme, že riziko skutečně nastane (např. aktuální vs. potenciální).
Jak se stanovuje stupeň významnosti rizika v číselném provedení?
Jako součin hodnot dopadů a pravděpodobnosti.
Jaké jsou obvyklé pásma významnosti rizika?
Nízké, střední a vysoké, dané předem určenými hranicemi.
Co je cílem fáze zvládání/zmírňování rizik?
Určit priority při dalším postupu na základě vyhodnocení významnosti rizika.
Jaká rizika je třeba řešit přednostně?
Vysoká a střední rizika, respektive aktuální rizika.